Rok sedmý – 25.3.2023: Výsadba cibule

25.3.2023

Čas nám neúprosně letí a pomalu mám zase obavy, jak to budeme všechno stíhat. Proto i když je počasí venku takové všelijaké, i tak jsem se rozhodli zahájit výsadbu / výsevy na zahradě. Už nějaký čas máme zakoupenou sazečku, tak bych nerad, aby se stejně jako minulou sezonu velká část sadby znehodnotila v důsledku dlouhého skladování v bytě. To samé platí pro sadbu šalotky, i když tu máme vlastní a pořád vypadá dobře. Kromě cibule a sazečky jsme si optimisticky připravili i semínka petržele, pastináku a kopru, že možná stihneme i nějaký výsev.

Po příjezdu na zahradu a obhlédnutí situace jsme zjistili, že záhony potřebují trochu vyčistit. Nebyli přes zimu přikryté, tak nějaký ten nežádoucí porost na nich byl. Projel jsem záhony vidlemi, kde jsem narušil a provzdušnil půdu. Lépe se pak odstraňují plevele. Pak jsme s manželkou záhony vyčistili.

Jako první jsme dělali záhon pro cibuli. Máme koupenou sazečku odrůdy „Všetana“, která se nám nejvíc osvědčila z těch odrůd cibule, co jsme zatím pěstovali. Koupili jsme jenom jedno balení sazečky a zjistili, že ji nebude na celý záhon. To ale nevadí, protože jsem koupil ještě semínka stejné odrůdy, a proto pár posledních řádků záhonů, kde nevyšla sazečka, budou přímé výsevy. Další můj pokus o pěstování cibule ze semínek, tak uvidíme, jak dopadne. První a poslední řádek záhonu patří kytkám. Manželka tam vysela hlavně měsíček, který u nás dobře roste, je dostatečně slimákuvzdorný a je to i dobrá bariéra proti plevelům rostoucím vedle záhonů.

Cibuli jsme vysadili na záhon, kde byla minulý rok mrkev. Tam jsem dělal v létě opakované výsevy pozdních odrůd, co se ukázalo jako ne zrovna nejlepší nápad. Při sklizni byla část mrkve ještě tak malá, že jsme ji nechali přes zimu na záhonu. Teď většina mrkve trochu povyrostla, tak jsme ji sklidili a pár mrkví jsme vysadili zpátky do záhonu, že si zkusíme stejně jako minulý rok vzít vlastní semínka. Celkem příjemné překvapení v podobě nečekané úrody.

Jako druhý záhon jsme dělali ten pro šalotku. Tam jsme měli vlastní sadbu a byl ji dostatek. Cibulky moc hezké, až mi bylo líto je cpát do půdy. Ale možná díky tomu bude vyšší úroda. Stejně jako do cibulového záhonu jsme první a poslední řádek vysadili kytky.

Šalotku jsme vysadili do záhonu po petrželi a pastináku. I tam jsme cíleně nechali přes zimu na záhonu nějaké rostliny. U petržele i pastináku si chceme nasbírat vlastní semínka. Manželka nechala jeden řádek pastináku, ale našel jsem ještě další dvě zapomenuté rostliny, vykopal je a vysadil k těm ponechaným záměrně. U petržele jsme těch řádků nechali víc. Teď jsme usoudili, že je jí moc a část ji zlikvidovali. Mezi ten zbytek jsme do meziřádků vysadili šalotku. Snad si nebudou navzájem překážet.

Po výsadbě cibule a šalotky jsme už byli celkem unaveni a vyfoukaní z celkem silného nárazového větru co vál celý den, tak jsme se rozhodli už nepouštět do výsevu petržele. Zvlášť když záhon pro petržel byl jeden z těch na zimu nezakrytých a vypadal, že s ním bude nějaká práce. Do toho se nám nechtělo, a tak jsme se raději pustili do vyčištění růží, které manželka začala čistit minulý týden. Konečně se nám začínají pořádně rozrůstat, místy až moc. Takže jsme je kromě odstranění suché trávy kolem i ostříhali. Hlavně odstranili staré uschlé větvě a moc daleko se rozrůstající výhony. Ještě pár let a možná budeme mít vedle záhonů živý plot z růží.

Na závěr jsme jenom udělali rychlou prohlídku zahrady a záhonů a dočkali se dvou příjemných překvapení. Těm prvním byla moc hezká žába, na kterou jsme narazili v trávě kousek od místa, kde máme kůlničku. Možná byla na cestě k jezírku. Vyfotili jsme si ji a nechali tak. Tím druhým příjemným překvapením bylo pár hezkých rostlin špenátu ze samovýsevu, které dobře přezimovaly. Tak jsme je rovnou sklidili. Někdy do budoucna bych rád měl nějaký záhonek, kde by se takhle vyséval a rostl špenát bez nějakých velkých zásahů.

Zastavili jsme se i u záhonu s přezimovaným kadeřávkem. Odrůda „Nero di Toscana“ je asi definitivně mrtvá, ale odrůda „Halbhoner“ začíná po zimě zase obrůstat. Protože už mám potřebu konzumovat něco zeleného, tak jsme trochu listů sklidili. Rád bych nechal pár rostlin vykvést a pak sklidit semínka. Do té doby budeme sklízet co půjde. Zatím té listové zeleniny moc ke konzumaci není.

Na chalupu jsme odjížděli zase později, než jsme plánovali. Počasí se zhoršilo a ani jsme neměli chuť se pouštět se do něčeho většího. Něco málo jsme ale přece jenom udělali. Manželka odstranila z kytkového záhonu uschlé zbytky floxů, protože už začali vyrážet nové výhony. Já jsem prošel zahradu s krumpáčem v ruce a odstranil divoké ostružiny všude, kde jsem je objevil. Každým rokem je jich méně, ale pořád se ještě nějaké objevují. V porovnání se stavem, kdy jsme pozemek koupili, je to ale už pohodička. Fotky jsem ani žádné nedělal, jenom jsme pak ještě doplnili zásoby potravin a vyrazili zpátky na Prahu. Pokud nám to počasí dovolí, tak bychom rádi začali příští týden s výsevy.