Rok osmý – 30.11.2024: Konec sezony
30.11.2024
Dlouho jsem čekal na napsání dalšího článku, protože jsem si myslel, že ještě pojedeme na zahradu vícekrát a budeme tam něco dělat. Ale dopadlo to jinak. Na zahradě jsme za poslední měsíc byli jenom jednou, jeden víkend jsme neměli auto a další dva jsme pracovali jenom na rekonstrukci chalupy. Pak jsme usoudili, že už moc není počasí na to být celý den venku a rozhodli jsme se sezónu oficiálně ukončit. Ono jsme v podstatě i tak stihli asi všechno, co bylo potřeba udělat. Dalo by se samozřejmě udělat ještě o něco více, ale ne za každou cenu. Takže tento článek bude hlavně o naší poslední návštěvě zahrady a její přípravě na zimu. Taky to je poslední nepravidelně pravidelný článek z našich pozemků a do začátku nové sezony bude následovat jenom vyhodnocovací článek zabývající se zeleninou, co jsme letos pěstovali.
Na zahradě nám před koncem sezony ještě zbývaly poslední sklizně a chtěli jsme zakrýt tolik záhonů, kolik půjde. Jak to už pár posledních týdnu bylo pravidlem, tak já jsme šel kosit trávu (spíše seno) na zakrytí záhonů a manželka začala se sklizněmi. Jako první tuříny, kterých sice nebylo moc, ale víc, než jsem čekal. Turín, stejně jako další zelenina z rodiny brukvovitých, dostala dost zabrat od dřepčíků. Takže jsem dlouho myslel, že ani nic nebudeme sklízet. Naštěstí se tuřín po podzimních deštích celkem obnovil a stihl vytvořit nějaké slušnější kořeny. Bude to víc než jenom na ochutnání. Příští rok už fakt musíme lépe pořešit ochranu rostlin, a to ne jenom u tuřínu.
Sklizně pokračovali u záhonu s celerem a kedlubnami. Ani u jednoho z těchto druhů zeleniny to nebyla letos žádná sláva. Celer ze začátku vypadal slibně, ale pak ho něco začalo průběžně likvidovat. Podezírám slimáky, ale ti předtím na celer nešli, ale si nejsem jistý. Celer se nějak stíhal obnovovat, ale nebylo to ono. Ztrátu už se nepodařilo dohnat. U kedluben to bylo podobné. Dobrý start, kdy jsme předpěstované sazenice přikryli kryty z PET-ek. Pak měsíc sucha, nájezd dřepčíku a velké zpomalení růstu. Navíc si myslím, že celeru i kedlubnám by prospěla více úrodná půda na záhonu. Ten jsme asi nevybrali úplně nejlépe. Na zlepšování půdy ale pracujeme průběžné, tak by to do budoucna mělo být lepší.
Na záhonu jsou ještě kadeřávky, které taky neměli nejlepší sezonu, ale před zimou nevypadají špatně. Z nich jsme nic nesklízeli a počkáme si do jara, kdy nebude moc jiné zeleniny.
Největší sklizní dne bylo zelí. Stejný průběh sezony jako u zbytku brukvovité zeleniny. Už jsme přemýšleli i o tom, že bychom nějaké zelí dokoupili, ale nakonec to nebylo potřeba. Nebylo ho tolik, co minulý rok, ale po zpracování jsme vyhodnotili, že nic dokupovat nepotřebujeme. Fotky záhonu i sklizeného zelí jsem zapomněl vyfotit, tak přidávám aspoň výsledný produkt. Na podzim dost pršelo, takže je dost šťávy navíc, co celkem vítáme. Rádi ji pijeme jenom tak, nebo když je jí fakt hodně, uděláme i polévku (např. na Vánoce).
To by bylo, co se týká sklizní, pro tento rok asi všechno. Když manželka dokončila sklizně, tak já jsem akorát dokosil a domulčoval záhony. Na všechny, co jsme chtěli přikrýt, ale nebylo sena dost, tak jsme pár záhonů zakryli silážní plachtou. Už bych ji raději nepoužíval, tak snad to bude příští rok lepší a budeme mít více záhonů zakrytých „přirozeně“. Tedy senem, nebo zeleným hnojením, jak to je tento rok na většině záhonu. Fotky zeleného hnojení jsem přidával v minulém článku. Mám pár nápadů na příští sezonu, jak to lépe pořešit, tak uvidíme.
Před zimou jsem ještě chtěl ostříhat maliny a ostružiny. Sice by to šlo udělat i na jaře, ale to je obvykle hodně jiné práce, takže každá práce která se dá udělat v jiné době, je potřeba udělat v jiné době. Maliny už odplodily (většinou), takže je šlo ostříhat v pohodě. Ono v podstatě většina odplozených větví byla už suchá, aspoň u těch jednou plodících. Taky jsme zanedbali stříhaní malin minulý rok, tak byl nejvyšší čas to napravit. Podobně to bylo i u ostružin, které jsou hned vedle malin. Tak jsme je vzali najednou. V příští sezoně budou asi maliny i ostružiny potřebovat trochu více péče, protože podpůrná konstrukce ze dřeva se už začíná hroutit. Musíme vymyslet něco lepšího.
V minulém článku jsem slíbil více fotek z pokusného záhonu, tak tady jsou. Na první pohled z dálky sice vypadá spíše jako záhon s měsíčkem, ale není to tak. Už jsme tam sklízeli ředkvičky z podzimního výsevu. Hodně menších jsme ale na záhonu nechali do jara jako zelené hnojení. Vyseli jsme pokusně boby, špenát, saláty a roketu. Slušněji vypadá jenom bob no a taky trvalá cibule a šalotka vysazená kousek vedle v záhonu. Uvidíme, jak bude záhon vypadat na jaře. Podle toho pak upravím naplánované výsevy.
Takže to by bylo pro tento víkend a obecně i celou sezonu všechno. Zahrada je v podstatě zazimovaná a na chalupě jsme taky zakryli záhony mulčem, takže do jara by to mohlo být v pohodě. Pokud se vyskytne nějaký lepší víkend, co se týká počasí, tak ho asi využijeme na práci kolem rekonstrukci chalupy a výstavby nového baráku. V průběhu sezony se k tomu moc nedostaneme. Jinak jak jsem psal, tak do začátku nové sezony zbývá už jenom jeden článek. Vlastně dva, když beru i článek o semínkách pro novou sezonu, který obvykle píšu ještě před oficiálním zahájení nové sezony. Takže teď už zůstává jenom čekat a těšit se na novou sezonu.
