Rok třetí – 8. týden: Zahrada po zimě

8. týden

Tohle je první článek z „nové“ série tzv. aktuálních článku. Jak jsem psal na začátku blogu, tak nejdřív chci dopsat resty za poslední 2 roky a od roku 2019 bych už chtěl psát aktuální dění v týdenních intervalech. Taky bych už chtěl ke článkům dávat více fotek a hlavně aktuální, aby doplňovali ten můj pokec.

Únor 2019 začal od půlky už vypadat celkem slibně a říkal jsem si, že jaro je přede dveřmi. Už začalo takové cukání, že bych rád vyrazil na zahradu, podívat se co a jak. První návštěvu zahrady v roce 2019 jsem ale stanovil až na 23. 2. 2019. hlavním cílem bylo ostříhat stromky na zahradě podle potřeby a pak se jít podívat na chalupu a dát do pořádku jabloň, která byla asi pár let dost zanedbávaná, a několik větví bylo ulomených. Nějak tajně jsem doufal, že bych možná připravil i nějaký ten záhon, pokud to půjde. Pod vlivem teplého počasí jsem si říkal, že možná by šlo dělat záhony již v březnu.

Konečně nastal plánovaný termín a spolu s manželkou jsme vyrazili. V Praze to vypadalo na super jarní počasí. Čím více jsme se ale blížili k zahradě, tím méně veselé to ale bylo. Asi tak 10 km před zahradou už byli svahy a místa v lese ještě pokryté sněhem, takže jsem si říkal, že to s tím děláním záhonů tak aktuální asi nebude.

Po příchodu na zahradu jsem auto radši odstavil venku u silnice. Mám zahradu trochu do kopce a už jsem měl vícekrát problémy s vyjetím zpátky na silnici. Na jaře a na podzim, kdy už neroste tráva a půda je mírně vlhká je to problém. Už mně jednou museli tahat traktorem ven. Asi by to chtělo vysypat nějakou cestičku štěrkem, ale zatím to nějako není priorita.

Zahrada vypadá na první pohled dobře, ale půda je fakt ještě zmrzlá a žádné záhony se nekonají. Na jezírku u bylinkové spirály je ještě celkem silná vrstva ledu.

Spirála přes zimu hodně slehla, na některých místech skoro o hloubku jedné tvárnice.

Taky se ale na zahradě celkem činil krtek (krtci), tak aspoň budu mít zeminu na dosypání do bylinkové spirály.

Kadeřávek a růžičková kapusta, kterou jsme nechali přes zimu, nevypadá vůbec špatně a možná i něco sklidíme, než ty záhony před novou sezónou zruším a dám tam něco jiného. Možná by stálo zato to příští rok tak i naplánovat a mít první sklizeň zeleniny z toho, co přezimuje.

Záhon se špenátem jsme taky nechali jenom tak přes zimu. Ten špenát vypadá, jako kdyby nedávno vyklíčil a byl v dobrém růstu. Na sklizeň to ještě moc není, protože je zatím ještě menší, ale hlavně ty listy byli ještě zmrzlé. Četl jsem, že odrůda matador přezimuje dobře, co se i potvrdilo. Další možný kandidát na první sklizeň v roce. Možná že kdybych ten záhony ještě něčím přikryl, tak by to bylo o dost lepší.

Nakonec jsem tedy šel aspoň na to stříhání stromků, když už záhony nešly moc dělat. Stromky už začali vytvářet pupeny, takže nejvyšší čas. Bylo to ale bez ochranného nátěru, protože ten jsme nechali na zahradě a byl zmrzlý jako kostka ledu. Možná to ještě přetřu dodatečně, když to roztaje. Stříhal jsem to decentně, akorát u nové vysazených stromků jsem trochu přitvrdil a nechal jenom tak 4 pupeny na každé větvi. Jinak jsem vystříhával jenom překážející si větve a to, co roste dovnitř koruny. Nejsem v tom moc zkušený, jenom jsem si něco nastudoval, tak snad jsem toho moc nezkazil a tím stromkům to pomůže.

V části zahrady, která zůstala neposekaná, to vypadá zajímavě. Když v tom masakru vyrazí nová tráva, tak nevím, jak to pak budu sekat. Jestli to není potřeba nějak vyhrabat. Nebo se na to vyfláknu a vysekám jenom plochu kolem stromků. Nebo mně ještě napadlo, že můžu tu plochu zkusit zamulčovat kartony, udělat díry a vysadit na tu plochu dýně. Uvidíme, jak to skončí, protože tady ještě nejsem pevně rozhodnutý a bude dost jiné práce.

Po ostříhání stromků na zahradě jsem přibalil pilku a vyrazili jsme na chalupu. Tady to už bude bez fotek, protože jsem si zapomněl dobít mobil. Pro příště se polepším a lépe připravím.

Na chalupě jsme zhodnotili, že stále to je takový masakr, jak si pamatujeme z podzimu a že to bude hodně práce a taky peněz, než to dáme jakž tak do stavu, kdy tam budeme moct i něco dělat.

Hlavním cílem bylo ostříhání jabloně. Nevím o ní skoro nic, ale jablka nám chutnala a úroda byla celkem slušná. Podnož bude něco slabšího, protože moc vysoká není a jak byla v roce 2018 velká úroda, tak některé větve to nezvládli a zlomili se. Jako první jsem tedy uříznul ulomené větve a pak jsem nevěděl co s tím. Ještě jsem takový strom nestříhal a ani se mi do stříhání stromu moc nechce. Tak jsem jenom uříznul větve, které směrovali moc do koruny, a neměly by dost světla a zbytek nechal tak. Možná že když zase hodně zaplodí, tak některé větve bude potřeba podepřít. Řezat předem je ale kvůli tomu nechci.

Když už jsme byli u té práce s pilkou a nůžkami, tak jsme taky celkem dost ořezali myrobalán. Je to další strom na chalupě, který si chceme nechat. Někdo mu před nějakým časem (pár let to bude) uříznul hlavní kmen asi tak 30 cm nad zemí. Myrobalán je strom houževnatý, tak odrazil hodně od kořenů a teď spíše vypadá jako větší keř. Těch větví ale bylo u země fakt moc, takže ty, co se doslova plazili po terénu, šli pryč. Jinak ho necháme růst tak, jak roste, pěkně nadivoko a uvidíme časem.

Jako další přišly na řadu rybízy. Odrůdy nevím. Podle sdělení předchozí majitelky by to měly být 1 černý a 2 červené. Uvidíme, když nasadí plody. Pupenů měli nasazeno celkem dost. Odstranili jsme staré větve a taky nějaké nálety, které se uchytili a rostli propletené mezi větvemi rybízu. Jinak počkáme, jak se jim bude dařit, jak budou plodit a jestli nám budou chutnat. Likvidovat ale 3 vzrostlé rybízy se mi nechce, tak doufám, že to bude dobré.

Pak už následovala jenom rychlá prohlídka zbytku zahrady a důkladnější prohlídka baráku. Zase už několikáté jsme se shodli na tom, že té práce tam bude hodně. Potenciál je tam ale velký, takže se nenecháme odradit. Akorát to v roce 2019 ještě na moc velké pěstování nebude.

Zpátky domů jsme vyrazili asi po 5 hodinách venku. I když jsem měl pocit, že jsem nic moc neudělal, i tak to zabralo celkem dost času. Taky jsme byli celkem hezky zmrzlí. Ono to sice venku vypadá už na jaro, ale být venku celý den ještě není žádná havaj. Motivace ale stále je, takže už se těším na další týden.