Rok třetí – 10. týden: Záhony pro jarní zeleninu
10. týden
Sobota 9.3.2019 zase nezačala, co se týká počasí, zrovna nejlépe. Mírně pršelo, už když jsme vyšli z baráku a hned za Prahou už to byla slušná přeháňka. To mi manželka sdělila, že když bude takové počasí, ani nevyleze z auta. No nakonec vylezla, i když na zahradě občas pár kapek padlo, ale hlavně celou dobu celkem foukalo.
Nejdřív jsme ale jeli na chalupu. Když už se tentokrát manželka rozhodla jet, tak jsme si řekli, že zase dovezeme nějaké staré střešní tašky a uděláme ohraničení aspoň u jednoho záhonu. Po příjezdu na chalupu nás při tom ne moc vlídném počasí a vláčení tašek potěšilo to, že asi tak třetina zahrady byla pokryta sněženkami. Ty jsem neviděl už hodně dlouho a tady jich bylo tolik.
Až nám je líto tam později nahnat bagr, aby ten pozemek srovnal. Ale zase některé sněženky přesadíme na vhodná místa po pozemku, aby aspoň něco zůstalo zachováno.
Z chalupy jsme jeli hned na zahradu, kde jako první práci jsem rovnou začal dělat ohraničení záhonu, který jsem odkryl minulý týden. Odkryl jsem dva záhony a jeden z nich jsem udělal minulý týden (pro mrkev), tak teď jsem udělal ten druhý, kde plánuji petržel, pastinák a tuřín. Aspoň část kořenové zeleniny by tedy měla být na kvalitních záhonech. Rád bych udělal to ohraničení u co nejvíce záhonů, ale je to hodně pracné a je potřeba dělat i něco jiného. Aspoň jsem už ale zlepšil „technologii“ toho, jak to dělám a už není potřeba přeházet téměř celý záhon. Je to ale i díky tomu, že v těchto záhonech je už kvalitní půda a byla i celkem vlhká. To jsem jenom zarazil rýč co možná nejvíc kolmo po obvodu záhonu, několikrát jím zahýbal dopředu a dozadu a do vzniklé rýhy vkládal střešní tašky. Samozřejmě bylo potřeba ještě vyčistit okraj záhonů od prorostlého plevele (hlavně pýr) a občas se rýha zasypala. Stále lepší, než tam hloubit skoro kanál po obvodu záhonu a přeházet při tom půlku záhonu. Uvidíme ale, jak to půjde u jiných záhonů, kde není tak kvalitní půda a když nebude tak vlhko. Fotku záhonů sem nedávám, protože vypadá úplně stejně, jako ten, co jsem dělal minulý týden.
Za ten čas co jsem dělal ohraničení záhonu, tak manželka připravovala místo pro předpěstování brukvovité zeleniny. Chceme si připravit vlastní sazeničky kedluben, kadeřávku, růžičkové kapusty, brokolice a květáku. Manželka vybrala místo v pásu kolem záhonů, kde později plánujeme výsadbu trvalek. Zatím slouží k pěstování letniček, předpěstování sazeniček, ale je tam i pár trvalek (třapatka, vlčí bob, rukola). Manželka místo pro výsev vyčistila a vysetí semínek zůstalo na mně. Za odměnu, ať si taky trochu užiji setí a sázení, protože jinak dělám hlavně ty „těžší“ práce, jako rytí. Semínka jsme vyseli po obědě a pak nad tím „záhonem“ udělali malý fóliovník. Několik těchto menších fóliovníků jsme koupili před rokem v Lidlu za 200 Kč kus. Celkem dobrá investice, protože už jenom ty tyčky se dají použít i na jiné účely. Natahování fólie v tom silné větru co byl, nebyla žádná sranda. Fólii jsme upevnili, jak to šlo, ale doufám, že vydrží, vzhledem k tomu divokému větru, co byl následně v neděli.
Hned vedle místa, kde jsme vysévali brukve, jsou záhony s česnekem, tak jsme je taky zkontrolovali. Potěšilo nás, že česnek už je venku (vyklíčil). Nová odrůda česneku „Karel IV.“, kterou jsem koupil u farmářů na podzim, vypadá hodně slibně, snad nejlépe ze všech odrůd co máme. Zatím je ze země venku ale jenom pár centimetrů, takže uvidíme později.
Ten den jsem ještě měl v plánu udělat aspoň jeden záhon (ze tří) na první jarní zeleninu (ředkvičky, roketa, polníček, špenát, jarní cibulka). V plánu jsem vybral záhony, kde byli v roce 2018 rajčata. Ještě předtím tam v roce 2018 byla fazole a lilek. Záhony nebyli ještě ryté, jenom tam byla dva roky směs slámy, sena a hnoje. Na podzim jsem zbytky mulče sklidil a doteď byli záhony přikryté silážní plachtou. Půda na místě záhonu byla po dvou letech mulče čistá, skoro bez zbytku původní vegetace. Jenom po krajích záhonů to bylo horší. I když byli přikryté silážní plachtou taky, tak těch zbytků trávy tam bylo ještě dost, hlavně co se týká pýru. Pro úplné rozložení by to chtělo nechat přikryté ještě nějaký čas. To bychom tam ale nic nemohli pěstovat, takže to nepřipadá v úvahu. Budeme to zkoušet lépe vyčistit v průběhu roku, nebo ty cestičky mezi záhony můžeme zkusit přikrýt silážní plachtou. To ještě nejsem úplně rozhodnutý.
Kvalita půdy v místě záhonů je různá. Od vysloveně písčité zeminy a velkým obsahem kamení až po skoro kvalitní tmavou půdu, kterou máme na prvních záhonech. Ty místa se často střídají jenom pár centimetrů od sebe. Někde vejde rýč do země skoro sám na celou délku čepele, jinde nedostanu do země ani půlku čepele. No nějak jsem to ale zryl. Nakonec to nešlo až tak špatně. Určitě to bylo několikanásobně lepší, než kdybych to dělal na zelené louce, jako na začátku. Co mně trochu překvapilo, že půda pod plachtou byla fakt hodně suchá. Myslel jsem, že po krajích se tam dostane více vlhka. Tu silážní plachtu ale chci používat jenom do doby, než se podaří záhony dát nějak do přijatelné podoby. Pak už plánuju používat jenom nějaký přírodní mulč a hlavně začít pořádně využívat zelené hnojení.
U toho rytí záhonů, když jsem vlastně jenom obracel půdu a rozbíjel větší kusy, jsem si říkal, jestli je to vůbec nutné dělat to co dělám, tedy rytí. Půda pod plachtou nebyla až tak ubitá (občas tedy ano) a možná tedy není potřeba přeházet celý záhon, aby se tam dalo pěstovat. Možná by stačilo vyčistit okraje záhonů od prorostlého plevele a pak samotný záhon jen nakypřit vidlemi. To zkusím u dalších záhonů. Pro půdní život bude lepší, když tu půdu nebudu obracet a po nějaké době pěstování by kořeny rostlin měly půdu dostatečně provzdušnit. Sice to na začátku na pěstování mrkve moc není, ale ředkvičky, špenát, roketa, polníček a jarní cibulka by to mohli zvládnout. Dalším rokem to už bude zase lepší a každým dalším ještě lepší.
Nejsem ale ještě úplně rozhodnutý. Jedno první zrytí záhonů má taky něco do sebe. Sice se naruší půdní život, ale půda se hodně provzdušní a nakypří. Další roky je pak se záhonem lepší práce. Taky při tom rytí vyberu hodně kamení, které by jinak v záhoně zůstalo. Projet (provzdušnit a nakypřit) záhon vidlemi je ale více šetrné vůči půdním organismům a je to o dost méně práce. Zkusím pár záhonů jedním i druhým způsobem, na každý dám stejnou zeleninu a uvidíme, jak to bude vypadat na konci roku. Není to úplně super neprůstřelný test, protože nemůžu zaručit stejnou výchozí kvalitu půdy na všech záhonech (když se mění doslova po centimetrech), ale nic lepšího jsem zatím nevymyslel. Potěšilo by mě ale, kdyby to šlo dobře i bez toho rytí.
Na další záhon už nebyl ten den čas, protože se začalo stmívat a taky počasí už zase zlobilo. Tak jsem ještě aspoň zkontroloval bylinkovou spirálu po zimě. Zatím to na větší škody nevypadá a všechno by mohlo zase obrazit. Nejlépe vypadá asi saturejka horská a dobromysl (oregano). Tento rok to bude chtít ještě doplnit prázdná místa ve spirále a asi i osadit boční strany, ať ty betónové tvárnice tak nesvítí do daleka.
V neděli jsem zkontroloval výsledky mého výsevného snažení. Tedy čuměl jsem na to celý týden, když to mám na okně v bytě, ale report píšu až po týdnu k neděli. Nejrychleji vyklíčila Šrucha zelná a Sléz kučeravý. To bylo venku snad už po dvou dnech. Těsně za tím vyklíčila i sibiřská cibule. Je vidět, že se světlem to zatím není žádná sláva a sazeničky se dost vytahují. Možná by stačilo je vysévat později, spolu s rajčaty, ale už se stalo. Sléz se bude rozsazovat lépe, ale ta šrucha, to jsou takové nitě a je jí hodně, takže to uvidíme, jak to půjde. Ta vytrvalá cibule je něco mezi. Nechám je v tom minipařeništi ještě týden, a pak je rozsadím.
Pórek začal klíčit trochu později, ale taky už je tam vidět malé sazeničky, které zakrátko bude potřeba přesadit. Dělám to prvním rokem, tak uvidíme, jak to dopadne. Snad budeme mít tentokrát vlastní sazeničky póru.
Paprikám, lilku a celeru se zatím moc klíčit nechce. Ze začátku týdne jsme měli vypnutý radiátor, tak to možná chtělo vyšší teplotu. Ještě v sobotu jsem neviděl ani jednu rostlinku. Kdyby to byla špatná semínka, tak by vyklíčilo aspoň něco. Když ale nebylo nic, tak to bylo podezřelé. U paprik je ale týden v pohodě (v závislosti na teplotě), takže jsem možná jenom hodně netrpělivý. V neděli k večeru se ale už začali objevovat první rostlinky, takže snad to nebude tak špatné a příští týden přidám fotku hezkých mladých paprik. Zkontroloval jsem i misku s vytrvalým špenátem v lednici, ale zatím ani náznak nějakého klíčení. Na pytlíku se semínky bylo napsáno, že klíčí až po dvou týdnech, takže ještě má čas a já musím být trpělivý.
Příští týden nás čekají další záhony a trochu doufám v to, že možná by šlo po ochrannou síť vysít nějakou zeleninu, např. na ten záhon, co jsme připravili tento týden. Podle předpovědí se ale má ochladit a možná i mrznout, takže uvidíme.
