Rok třetí – 22. týden: Poslední jarní záhon
22. týden
Původně jsem si myslel, že to bude pohodová sobota, vzhledem k tomu, že nás čekal už jenom jeden záhon na přípravu a výsadbu. Opak byl ale pravdou, a to hlavně kvůli, dá se říct už letnímu dni. Pokud je potřeba pracovat při teplotách kolem 30 stupňů, tak to horko vyčerpá o dost více, než samotná práce. Nejdřív jsme ale jeli na chalupu. Měli jsme v plánu vzít centrálu a čerpadlo a načerpat zase do sudu vodu. Protože ale v týdnu dost pršelo a v sudu ještě bylo tak 100 litrů vody, rozhodli jsme se, že to počká do dalšího týdne a radši vezmeme zase nějaké střešní tašky na ohraničení záhonů. Taky jsme naložili sazenice batátů. Zbyly ale už jenom dvě, které vypadaly ještě živé. Škoda no, možná to příští rok zkusíme zase a lépe. Na chalupě to už začíná vypadat pěkně divoce zarostlé.
Na fotce to až tak moc vidět není, ale místy je porost kopřiv a bršlice až do výše pasu. Bude ještě hodně zajímavé zkusit tohle vyčistit. Zkontroloval jsem vytrvalý špenát, sazeničky kterého jsem vysadil na chalupě minulý týden. Vypadá to, že všechny sazenice uhynuly. Dal jsem je do stínu k plotu, půda vypadá dobrá, ale asi to z nějakého důvodu nevyšlo a nevím proč. Ještě tam je malá naděje, že by možná časem něco vylezlo a že jenom uhynula nadzemní část, ale moc nedoufám. Ještě zůstalo pár sazenic, které jsme odvezli na zahradu a nestihl jsem je vysadit. Takže nějaká naděje na vytrvalý špenát stále je. Když už ze špenátu nic, tak nás aspoň potěšili pivoňky, které byly tento týden v plném květu.
Na zahradě jsme začali s hlavním úkolem dne, a to přípravou a osazením posledního záhonu. I když opožděně, tak přece. Minulý rok tam byl hrášek, pak to přes zimu dost zarostlo a až někdy na jaře jsem se to rozhodl zakrýt silážní plachtou. Když už ten záhon budeme dělat později, tak možná se i trochu vyčistí. Ze začátku to vypadalo, že ta plachta spíše podpořila růst toho, co je pod ní. To jsem usuzoval podle toho, jak se zvedala. Ale ani ne po měsíci začala plachta zase klesat, tak jsem si říkal, že to bude dobré. Výsledek po asi třech měsících zakrytí plachtou není vůbec špatný.
Střed záhonu je hezky čistý, jenom po krajích jsou trsy uschlé trávy. Rozhodli jsme se na záhonu udělat i ohraničení ze střešních tašek. To už jsem ani nedělal nejdřív okraj záhonu, odplevelení, nakypření vidlemi apod., ale rovnou jak jsem dělal okraj záhonu rýčem, tak jsem tam i dával střešní tašky. Šlo to tak lépe, protože nebyl potřeba čistit kraj záhonu a půda hezky držela tvar a nesypala se do rýhy po rýči. Taky to šlo o dost rychleji. Uschlou trávu jsem v záhoně nechal i s kořeny. Nevypadá, že by se obnovila, a i kdyby ano, tak těch pár trsů můžu lehce odstranit. Nechtěl jsem půdu moc narušovat a ty zbytky se ještě můžou rozložit a přispět tak k úrodnosti půdy. Na závěr jsem ještě záhon nakypřil vidlemi a byl připravený pro sázení. Do záhonu jsem na jeden konec vysadil dvě zbylé rostlinky batátů asi ve vzdálenosti metr od sebe. Na druhý konec jsem vysel bob. Celkově 59 semínek, ve sponu asi 20×30 cm. Uvidíme, jak se mu povede tento rok, protože minulý rok ten spon 60×60 cm byl fakt moc velký (i když doporučovaný na pytlíku se semínky).
Před dvěma lety jsem koupil na internetu od nějaké paní semínka tabáku viržinského. Ani nevím, proč jsem to kupoval. Asi proto, že ze začátku jsem chtěl pěstovat „všechno“ a bylo to v nabídce spolu s divokými rajčaty a měsíčkem. Divoké rajčata se moc neosvědčili, zato měsíček ano. Roste dobře a množí se i samovýsevem. Tento rok došlo konečně i na tabák. Když už je místo na záhoně, tak to zkusím. Setí tabáku ale nebyla žádná slast. Semínek bylo fakt jenom pár (asi 20) a jsou hodně malá, asi ještě menší než mák. Kdyby to byla v dospělosti malá rostlina, tak to neřeším a hodím to do jednoho řádku. Tabák ale vyroste celkem dost a vysévejte tak prťavá semínka po jednom kusu každých asi 30 cm. No ale něco jsem do půdy hodil a uvidíme, jestli vůbec něco z toho bude. Tabák pro mě není nějak důležitá rostlina, ale když už máme ty semínka, tak proč to nezkusit.
Po dobu, co jsem připravoval záhon, tak se manželka pustila do čištění záhonu s mrkví. Mrkev jsme vyseli někdy začátkem dubna, záhon zakryli netkanou textilii a víc se o to nestarali. Asi bychom to zalili, kdyby byla voda, ale v té době jsme studnu ještě neměli hotovou. Tak jsme se jenom občas podívali přes plachtu, že s klíčením to není žádná sláva (nic nebylo vidět) a nechali to tak. Až teď přišel čas i na mrkev. Ta netkaná textilie už byla dost zvednutá, ale předpokládali jsme, že to bude spíše merlík, než mrkev. To se i potvrdilo, ale s mrkví to nakonec není tak tragické, jak jsem se ze začátku obával. Po vyčištění záhonů je tam i něco vidět. Něco málo budeme asi i dosévat, ale i tak to není až tak špatné.
O něco horší situace byla na druhém zakrytém záhonu vedle. Vysévali jsme tam petržel, tuřín a pastinák. První dojem po odkrytí plachty nebyl zrovna nejlepší. Zpočátku jsem si dokonce myslel, že tam ani nic, kromě plevele, není. Začal jsem čistit záhon od místa, kde by měla být petržel a nakonec tam pár rostlin i bylo. S petrželí to ale v roce 2019 nebude žádná sláva. Na dosetí už je pozdě, tak tam možná zkusíme něco jiného. S tuřínem je to ještě horší. Při čištění záhonů jsme nenarazili ani na jednu rostlinku tuřínu. To je divné a přemýšlím, čím to je. Buď byla úplně špatná semínka, nebo úplně špatné podmínky. Minulý rok jsme tuřín zkoušeli a i na nezakrytém záhonu bylo klíčení hodně dobré. Jedině, že by ten plevel, co tam vyrostl (hlavně merlík), potlačil to klíčení tak moc. Takže v roce 2019 z tuřínu nic nebude. Zkusíme to zase další rok.
Nejlépe dopadl pastinák. Doteď jsme s ním měli spíše negativní zkušenost, co se týká klíčení (hodně slabé). Tento rok ale vyklíčil hodně dobře a snad se dočkáme i slušnější sklizně. Pastináku textilie asi dost prospěla a ani ten plevel mu až tak neuškodil. Takže nakonec máme na záhoně celkem v pohodě pastinák, bídnou petržel a prázdné místo tam, kde měl být tuřín. Zbyly nám ještě semínka kopru, tak jsme ho vyseli na to prázdné místo. Snad z toho něco bude, když před měsícem vysetý kopr nevyklíčil vůbec. Zase ani jedna rostlinka, co je divné. Semínka máme vlastní, sklizené v roce 2018. Takže buď nekvalitní semínka, nebo podmínky na záhoně byly pro kopr úplně nevhodné. Půda na záhoně by ale měla být celkem dobrá. Je to náš úplně první záhon a minulý rok tam hodně bujně rostla roketa. Kromě kopru jsme na záhon vysévali i anýz, kerblík, koriandr, pažitku, naťovou petržel a řeřichu. Jediná řeřicha vypadá dobře. Jinak je to bída. Tento týden asi konečně vyklíčila i nějaká petržel, ale zbytek stejně jako kopr nic. Na záhoně je ale vidět pozvedaná půda, takže mám podezření na hryzce a jeho tunely. Že by to ale narušili klíčení všech semínek? Spíše za to ale může dubnové sucho. Příští rok asi už fakt budeme všechno, co půjde, zakrývat netkanou textilii a taky můžeme i zalévat, kdyby to bylo potřeba.
Další plánovanou prací pro tento víkend bylo osadit tyčky k rajčatům, co jsme vysadili minulý týden. Rostliny vypadají celkem v pohodě. Pár jich sice má trošku poškození ze slunce, ale nic hrozného. To sazenice paprik a lilku vypadají podstatně hůř. Snad se ale vzpamatují. Zatím nemáme možnost sazenice otužovat, tak to musí vydržet. Tyčky k rajčatům jsem použil stejné jako minulý rok, tedy stavební latě z OBI. Zatím nic lepšího nevymyslím. Možná už příští rok, kdy chceme pěstovat rajčata už jenom na chalupě, tak uděláme nějakou lepší konstrukci. Jedna sazenice odrůdy San Marzano uhynula. Už při vysazení ale byla skoro hotová, takže žádné překvapení. Překvapení ale rozhodně bylo, když jsem nenašel dvě sazenice rajčat vůbec. Kdyby uhynuly, tak by byly aspoň nějaké zbytky. Zbylo ale jenom prázdné místo na záhonu. Chvilku jsem hrabal na místě, kde by měla být sazenice, a asi po 10 cm jsem narazil na tunel. Takže mám podezření na hryzce, který prý dokáže takto stáhnout rostlinu úplně. To mně rozhodně nepotěšilo. Popravdě mně to hodně naštvalo. Doteď jsme v podstatě s hlodavci nic moc nedělali. Teď už je ale moje trpělivost s nimi u konce a začínám aktivně proti nim podnikat kroky. Na začátek zkusíme nějaké odpuzovače, a když to nepomůže, tak šáhnu, i když nerad, k nějaké drastičtější metodě.
Salát a špenát v záhonech s rajčaty nevypadají špatně. Hlavně špenát už byl ve velikosti, že ho manželka sklidila asi 1,5 kg. Taky salátu už bylo aspoň na jedno jídlo. Náš první vlastní salát po zimě a moc nám chutnal. Příští rok to ale bude chtít dřívější výsevy.
Špenát na rozdíl od jiných záhonů vyklíčil moc hezky a růst je taky dobrý. Minulý týden byl ještě trochu malý na sklizeň, tento týden už bylo málem pozdě. Nevím, kolik sklizní ještě stihneme, protože už začíná být celkem horko a asi půjde brzy do květu. I když odrůdy „Monores“ a „Matador“ jsou v tomto celkem dobré a až tak rychle do květu nevyráží.
Deštivý týden a v podstatě celý květen hodně zahradě pomohl. Po suchém dubnu a slabém klíčení je to zase trochu víc motivační. Vyklíčili některé cukety, okurky, slunečnice. Zatím to ale na fotky moc není, snad příští týden. Dýně stále nic, ale bramborám se na dýňovém záhonu daří stále lépe.
Už je ale vidět i brambory na záhonech, kde jsme je vysadili cíleně. Podle očekávání je na tom nejlépe velmi raná odrůda Rosara, ale i další záhony se pomalu dotahují.
Červená (salátová) řepa už je taky ve velikosti, kde je možné udělat nějaké rozumné foto. Sice to klíčení není rovnoměrné, ale celkově to není špatné. Příští rok ale asi taky zkusíme záhon po vysetí zakrýt netkanou textilii.
S hráškem je to tento rok zase takové všelijaké. Jeden záhon skoro nic, možná tak do 10 rostlin. Druhý záhon půlka dobrá, druhá špatná. Favorizované odrůdy z minulého roku selhali a fakt nevím, jestli za to může sucho, nebo něco jiného. Ještě nějaké semínka zbyla, tak zkusíme dosévat. Hrášku dáváme každý rok více místa na zahradě, ale výsledky tomu moc neodpovídají. Tohle bude chtít nějak pořešit.
Obdobně jako hrášek je na tom keříčková fazole pěstovaná pro zelené lusky. Půl záhonu nic (jedna odrůda), půl záhonu v pohodě (druhá odrůda). Může mně trochu těšit jenom to, že lépe si vede mnou preferovaná odrůda. Naproti tomu keříčková fazole pěstovaná na zrno vypadá hodně dobře. Klíčení slušné snad u všech pěstovaných odrůd. Uvidíme, jak to bude se sklizní.
Tyčkové fazole už taky vyklíčily a stejně jako u těch keříkových fazolí na zrno je to hodně slušné. Jako kdyby věděly o mém záměru je už dále nepěstovat, tak se chtěli předvést. Tak to je tento rok u hodně druhů zeleniny. Favoriti selhávají a odrůdy před vyřazením překvapují. Asi je přece jenom dobře nechávat si nějakou tu rozmanitost, co se týká pěstovaných odrůd. Když jedna selže, tak druhá může překvapit.
Ze zeleniny, kterou jsme vysadili na záhony přímo jako sazenice, asi nejlépe vypadají kedlubny. Této zelenině se u nás celkem daří, chutná nám a máme pro ni využití. Proto má zatím místo na záhonech jisté. Akorát by to už konečně chtělo i ty vlastní sazenice.
Radost nám taky dělá česnek. Po suchém dubnu, kdy bylo vidět, že trochu střádá, se v květnu zase hezky obnovil a vypadá moc dobře. Na sklizeň si ještě nějakou tu chvíli počkáme, protože paličák ještě ani nezačal tvořit květní stvoly, ale už teď to vypadá slibně.
Hodně bujně vypadá bylinková spirála. Mírné nevzhledná kopa betónových tvárnic už začíná hezky zarůstat. Vypadá to, že prakticky všechny bylinky přečkaly zimu v pohodě. Paradoxně nejhůř vypadá máta a meduňka, tedy druhy, které mnozí pokládají za hodně invazivní plevel. Přesadil jsem je na nová místa, tak uvidíme, jestli se jim povede lépe. Jinak ale saturejka a hlavně oregano roste i za ně.
Levandule vypadá, že bude hojně kvést. Z toho mám radost, protože jsem si levanduli zamilovat v okamžiku, kdy jsem ji viděl kvést v botanické zahradě a na ni mračna čmeláků. Snad se dočkám i na naší zahradě. Čmeláky mám moc rád. Vnější boční strany spirály ještě moc osazené nejsou, ale nějak se tam dostala semínka rokety a už tam vesele kvete. Necháme to vysemenit, a pokud se bude roketa množit vedle spirály samovýsevem, tak o to lépe. Budeme mít zase něco navíc ke sklízení. Roketu sice pěstujeme i na záhonech, ale mít navíc zeleninu a úplně bez práce, tak tomu se bránit nebudu.
Manželka se rozhodla pro trochu větší sklizeň bylinek, že si je nasuší do zásoby. Spirála pak vypadala trochu jako po nájezdu, hlavně oregano, ale podle toho, jak se těm bylinkám daří, tak za chvilku to zase bude plně zarostlé.
Závěr dne patřil jako obvykle mé nejoblíbenější činnosti, obchůzky zahrady. Většinu času se věnujeme zeleninovým záhonům a na zbytek zahrady tak moc času nezbývá. To ale neznamená, že zbytek zahrady není důležitý. Jenom nevyžaduje tolik péče, jako zelenina. Obchůzku obvykle začínám u ořešáku, jako prvního stromu směrem od kůlny. Tento rok jsem ho sledoval dost s obavami, protože do minulého týdne to nevypadalo, že by rašil. Tento týden to ale už vypadá nadějně a příští týden se už snad bude trochu zelenat. Stejně tak moruše si dávala načas. Přece jenom, naše zahrada není zrovna ideální pro pěstování tohoto ovoce, tak jsem měl trochu obavy, jestli nevymrzla. Už ale obrazila a snad bez větších škod.
Jabloně dostávají tento rok zase dost zabrat od mšicí. Průběžně je sleduji, jak je to špatné. Tento týden je jedna jabloň (odrůda „Gravštýnske“) úplně obalená mšicemi. Co mně ale potěšilo, že kromě mšicí jsem našel na stromku i čtyři berušky. Chvilku jsem u jabloně stál a za tu dobu přiletěly další dvě, a když jsem odcházel tak nalétávala další. Asi tak tři týdny zpátky, když jsem pozoroval jinou jabloň, jsem dokonce přemýšlel, že bych zkusil nějaký postřik (přírodní) proti mšicím. Nakonec jsem to tak nechal, hlavně proto, že mi ještě neroste to, z čeho se ten postřik dělá. Jsem ale rád, protože z pěti jabloní jsou čtyři hezky čisté (taky byly obsypané mšicemi) a na té páté se berušky hezky činí a snad to bude taky v pohodě.
Zase jsme sklízeli zimolez kamčatský a zase toho bylo více jak posledně. Na zpracování to ještě není, ale na přímý konzum už to začíná být tak akorát. Dobře vypadají také angrešty a rybízy. Na některých jsou už celkem hezké plody. Keříky jsou sice ještě dost malé (druhý rok po výsadbě), ale snaží se. Rozhodně lépe než maliny, kterým se nevím, z jakého důvodu vůbec nedaří. Uvidíme ještě tento rok a pak když tak zkusím jinou odrůdu, nebo jiné místo.
Trvalkový pás už taky začíná trochu zarůstat. Nově jsme tam vysadili denivky, chrpa tam roste samovýsevem, je tam rukola, třapatky, divizna, libeček. Stále spíše takový chaos, ale pomalu to směřuje do finální podoby. Celkem dost místa zabírají hvozdíky, které se částečně tak množí samovýsevem. Orlíček, který máme od prvního roku a na začátku vypadal tak, že nepřežije ani první rok, se hezky rozrůstá a tento rok nádherně kvete.
Před odjezdem zpátky domů manželka sklízela zeleninu, abychom měli přes týden v Praze. Ředkviček zase moc nebylo, ale pro osobní spotřebu to stačí. Teď ale začínají klíčit i na dalším záhonu, tak se ještě nějaké lepší sklizně snad dočkáme. Taky chci ještě nějaké ředkvičky dosévat. Roketě se daří stále hodně dobře, i když už pomalu začíná jít do květu. To jsme i zjistili, že na části záhonu není roketa, ale rukola, protože kvete žlutě. To mně celkem překvapilo, protože co jsem zatím zkoušel pěstovat rukolu na jiných místech, tak růst byl hodně bídný. Nevím, jestli je to odrůdou, nebo místem. Možná by stálo za to nechat si semínka a zkusit to i na jiných místech. V každém případě na příští rok to bude chtít sehnat lepší odbyt pro tento druh zeleniny, nebo omezit pěstování. Konečně už máme i slušnou sklizeň špenátu, po kterém zase poptávka je, ale zatím nebylo moc co sklízet. Jinak manželka sklidila ještě trochu salátu a cibulovou nať, co jsme hned použili na přípravu sobotní večeře. Příští týden by už těch salátu mohlo být o dost více. Další větší položkou v sobotní sklizni byly bylinky, jak jsem už psal u bylinkové spirály. Tento týden se tedy sklizeň nese v duchu listové zeleniny, což nám ale vůbec nevadí, protože ji máme rádi.
Příští týden už se možná dostanu k sekání zahrady a taky mám v plánu dosévat to, co špatně vyklíčilo v dubnu. Pak už to bude hlavně o sklizni a pomalu se budeme připravovat na druhou vlnu setí. Prostě stále je co dělat.
