Rok třetí – 36. týden: Sklizeň mezi kapkami deště
36. týden
Právě teď je období, kdy dozrává bez. Protože na chalupě máme bezových keřů několik, rozhodli jsme se sklidit, co půjde, protože zanedlouho tam už asi žádné bezy nebudou (aspoň na nějaký čas). Bezu bylo sice celkem dost, ale toho co šlo sklidit moc ne. Buď to bylo nedostupné, už uschlé, nebo ještě nezralé. I tak jsme ale něco sklidili a doma z toho manželka udělala čtyři malé skleničky džemu. Kdo ještě neochutnal bezinkový džem, tak to doporučuji zkusit.
Po cestě na zahradu jsme se ještě rozhodli zkusit podívat na houby. Trochu deště přes týden bylo, i když toho tepla už moc ne. Očekávání jsem neměl velké. Podle chybějících aut u lesa asi ne jenom já. Přesto jsme to zkusili a vyrazili do lesa. Nebylo toho tolik, jako před dvěma týdny, ale bylo to více, než jenom na čestný úspěch. Škoda jenom, že při čištění doma byla půlka z nich červivá. I tak ale manželka zamrazila další pytlík hub. Návštěva lesa nebyla marná.
Hlavním cílem a prací na zahradě bylo vysadit nové sazenice jahod do záhonu, který jsme dělali minulý týden. Část sazenic jsem zakoupil v Jahodárně Vraňany, chtěli jsme ale využít i jahody, které už máme na zahradě. Jako obvykle jsem pečlivě studoval odrůdy a plánoval co koupím. Už minule jsem si vybral několik odrůd, ale po příchodu do jahodárny měli jenom jednu (odrůda „Korona“), tak jsem koupil jenom tu. Teď to aspoň podle internetových stránek vypadalo, že těch odrůd, které jsem si původně vybral, tam mají k dispozici více. Pro jistotu jsem si to ověřil i e-mailem. Tentokrát to ale bylo skoro zbytečné, protože po příchodu do jahodárny měli snad všechny odrůdy, které na stránkách mají, a to i ty, u kterých bylo napsáno vyprodané. Zase jsem měl trochu dilema, jestli nevybrat ještě i něco jiného, než jsem plánoval. Celkově jsem měl v plánu koupit 50 sazenic a zbytek záhonu doplnit rostlinami jahod z naší zahrady. Namísto tří odrůd jsem tak koupil pět. Jednou plodící odrůdy „Wendy“, „Rumba“, „Karmen“ a „stále“ plodící odrůdy „Anabel“ a „Aromat“. Zbytek místa na novém záhonu zůstal pro naši starou odrůdu „Korona“.
Můj plán byl vysadit jahody do trvalého záhonu, kde spolu s jahodami bude růst jetel a něco málo jílku a vojtěšky. Pěstuje to tak jeden člověk v Americe a tento způsob se mi líbí. Manželka zase chtěla využít černou mulčovací fólii, kterou jsme zakoupili už před časem na zakrytí záhonů, ale určená je právě pod jahody, nebo rajčata. Nakonec jsme udělali kompromis. Část jahod (tu větší) jsme vysadili do části záhonu zakrytého mulčovací fólii, u části záhonu zůstala volná půda, kde chci později dosít jetel, vojtěšku a jílek. Původně jsme mluvili i o udělání obruby záhonu ze střešních tašek. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli záhon přikrýt fólii, tak jsme od obruby upustili. Mulčovací fólie má šířku 1 m, ale záhon jenom 70 cm. Toho jsme využili, kolem záhonu udělali rýhu a konce fólie do té rýhy nastrkali. Pak se okraj záhonu ještě mírně přišlápnul.
Vznikl tak záhon jako kdyby obalený do fólie. Nejsem moc nadšený z plastu na záhonu, ale tu fólii už máme zakoupenou, fólie je k tomu určená a tento způsob je už osvědčený. Na rozdíl od způsobu pěstování jahod v jeteli, které jsem viděl jenom u toho Američana, od kterého jsem se inspiroval. Takže vyzkoušíme a uvidíme. Když bude pěstování v jeteli dobře fungovat, tak není problém fólii odstranit a dosít celý záhon. Zatím jsme na zahradě zkoušeli pěstovat jahody v mulčovacím záhonu, kde jsme vrstvu slámy a hnoje hodili rovnou na kus louky a do toho vysadili jahody. Rostliny sice rostly dobře, ale plodů moc nebylo. Pak jsme na jahody tak trochu zapomněli, mulč se slehl a záhon celkem zarostl. K tomu navíc bylo poslední dva roky celkem sucho, takže ten výsledek tomu asi odpovídá. Původně jsem taky plánoval záhony s jahodami rotovat po třech letech. Nový záhon ale plánujeme jako trvalý a taky jsme se ho rozhodli udělat „klasicky“ a zrýt ho. Snad to tentokrát dopadne lépe a dočkáme se i nějaké slušnější sklizně jahod.
Odrůdy jsme vysadili na střídačku jednou plodící (takzvané červnové) a stále plodící, které by měly plodit až do září. Na fólii pokrytou část záhonu jsme dali jahody v pořadí „Anabel“, „Wendy“, „Rumba“, pak část sazenic odrůdy „Karmen“. Všechny sazenice kromě odrůdy „Karmen“ jsem koupil v platíčkách po 10 kusů. Odrůdu „Karmen“ ale měli jenom v samostatných květináčích, které byli v platu po 12 kusech. Tak jsem vzal rovnou celé plato. Osm kusů jsme vysadili do částí záhonu pokrytého fólii, zbytek jsem nechali pro nezakrytou část. Předtím jsme ale ještě do zakryté částí vysadili několik sazenic (už nevím přesně počet) naší staré odrůdy „Korona“ a plynule jsme navázali stejnou odrůdou v nezakryté částí záhonu. Celkově jsme vysadili 16 rostlin odrůdy „Korona“ a na zbylé místo záhonu jsme doplnili poslední čtyři sazenice odrůdy „Karmen“. Další roky uvidíme, jak se bude které odrůdě dařit a podle toho budeme přidávat místa pro jahody. Zatím máme zakrytý další pás podél ovocných keřů, ale asi nebude problém přidat další plochy mezi ovocnými stromy.
Před časem jsem tady dával fotku nové mini květinové zahrádky, kterou si manželka vytvořila v trvalkovém pásu povětšinou z kytek, co byly na jiném místě moc nahusto. Nepředpokládal jsem, že budou nějak brzy kvést. Možná k tomu přispělo vhodné počasí, ale kytky, i když zatím ne v plné velikosti se rozhodly nás potěšit a rozkvetly v hojném počtu. Dokonce tam stále přežívá několik vlčích bodů a do budoucna je tato malá květinová zahrádka velkým příslibem.
Když už píšu o kytkách, tak bych se rád podělil o ještě jednu nádheru. Už jsem psal, že u hodně záhonů máme u okrajů vysazené kytky. U jednoho záhonu s hrachem roste donedávna ještě nenápadně zelený pás kytiček. Nezaujaly mně do doby, než začali kvést. Tento týden byly astry (jak mi sdělila manželka) asi v plné síle a hned po příchodu na zahradu upoutaly můj pohled. Sice jsem víc na zeleninu, než na kytky, ale tohle mít na zahradě prostě potěší.
V sobotu celý den průběžné poprchávalo. Proto jsme se rozhodli jenom pro sklizeň a žádné další větší práce jsme už pro ten den neplánovali. Ono taky je tohle počasí spíše na holínky, které ale zatím nemáme a běhat po zahradě celý den s mokrými nohami a při ne příliš vysoké teplotě taky není zrovna ideální. Zase je to z extrému do extrému. Minulý týden teploty přes 30 stupňů, tento týden ani ne 20, pod mrakem a déšť. Pozitivem je ale to, že to většině zahrady dost pomohlo. Hlavně tedy brukvovité zelenině. Ta teplomilná, jako rajčata, by asi ocenila více teplých dnů, aby stihli uzrát plody. U rajčat jsem si aspoň udělal fotky pro rajčatový „speciál“, který sepíšu někdy v zimě. Těžko ale říct, kdy přijde první mráz, tak ať to mám radši dopředu. U rajčat byla tento týden taky hezká sklizeň. Větší než obvykle a většinu z toho asi zpracujeme na protlak. Takhle bych si to představoval pokaždé. Škoda že je to už v podstatě na konci sezóny. U většiny rajčat jsem také vylomil hlavní výhon, ať stihnou vůbec ty plody uzrát.
Kromě rajčat se nejvíc obávám dozrávání u dýní. Ty měly těžký start v kompostovacím záhoně. Skoro to už vypadalo, že ani žádné nebudou a až nedávné se začali hodně rozrůstat. Muškátové dýně nasadili celkem dost plodů, ale asi by to chtělo teď trochu více sluníčka, tepla a ten první mraz až někdy v říjnu. Dýním mráz nesvědčí, a i když stihnou dozrát, tak po přejití mrazem se hodně rychle kazí. To jsme zjistili už prvním rokem právě u muškátových dýní.
Už jsem párkrát psal o dýni, která tento rok roste jako keřík a v podstatě nevíme, co je to za odrůdu. Ty první kulaté (skoro) plody rostou dobře a jsou stále větší. Tento týden nám ale tato dýně připravila další překvapení. Vedle klasického kulatého plodu vyrostl další, který vypadá spíše jako cuketa. Asi to bude jiný keřík, i když v té spleti stonků je to těžko říct. Semínka, ze kterých ty rostliny vyrostly, by ale měly být ze stejného plodu. Hezká ukázka křížení u tykvovitých. Necháme tomu volný průběh a příští rok zase možná vysejeme semínka z těch plodů, co jsou na fotce, a necháme se překvapit. Je to jedlé a roste to asi nejlépe ze všech dýní, co pěstujeme.
Ještě před sklizní ve velkém jsme si byli natrhat „trochu“ zeleniny na oběd. Manželku zaujala hlavně extra velká násada u rajčat odrůdy „Goldkrone“. Přidali jsme k tomu ještě pár jiných rajčat, okurky a ředkve. Výslední barevní kompozice se mi zalíbila natolik, že jsem se chtěl podělit. K jídlu vás navnadí už jenom ten pohled a chuť je samozřejmě u vlastní čerstvě sklizené zeleniny parádní.
Sklizeň probíhala klasicky. Manželka cukety, patisony, okurky a papriku, já fazole a rajčata. Okurek už moc není. Rostliny jsou už skoro suché a asi je to pro ně definitivní konec sezony. Cuket je tento rok taky méně než obvykle, i když nějaký ten salát se udělal. Nejspíše za to může nedostatek vody v průběhu léta a taky ještě ne moc úrodná půda. Do dalších let na tom zapracujeme. U paprik je tento rok stále hezká sklizeň a chilli (De Cayenne) máme asi z pěti keříků tolik, že to rozhodně sami nespotřebujeme. Asi by to chtělo najít odbyt, nebo pěstovat méně. Některé zeleniny fakt není potřeba pro svou spotřebu pěstovat nějak moc.
Fazolek bylo zase celkem dost, a to jak u tyčkové odrůdy, tak i u keříkové. U té tyčkové je to lépe vidět, protože to visí na sítí a toho olistění tam moc není. Tak se o dost lépe sklízí, než keříková odrůda. U té keříkové to je takové nenápadné. Na první pohled je na záhonu vidět jenom jednolitou hmotu něčeho zeleného. Když to ale začnete sklízet a rozhrnete keříky, tak je to hezké překvapení. Těch plodů jsou tam snad desítky, i když ne tak velkých jako u tyčkové varianty.
Dlouho jsem si myslel, že tento rok nebudeme mít keříkovou fazoli pro sklizeň zelených fazolek vůbec. Půlka záhonu vůbec nevyklíčila. Ta druhá vypadala tak, že by tam i něco mohlo být, ale pustili se do toho hlodavci. Teď ale u té fazole co vyklíčila dobře (odrůda „Satelit“) to vypadá na moc hezkou sklizeň. U druhé odrůdy „Gusty“ zůstalo na záhoně jenom pár rostlin (snad 3-4). Moc jsem si jich nevšímal, protože se pomalu nebylo na co dívat. Až tento týden mně na ně při sklizni upozornila manželka. Na malých keřících jsme našli překvapivě velké lusky. Minulý rok jsem u této odrůdy tak velké lusky ani neviděl, ale asi je to proto, že jsme si této fazole doteď nevšímali a nesklízeli jsme ty lusky vůbec. Odrůdu „Gusty“ jsem už pro další pěstování odepsal. Teď nám ale připravila překvapení a rozhodli jsme se plody na těch pár keřících nechat, že si to necháme na osivo pro příští rok a ještě minimálně jednou to s touto odrůdou zkusíme.
Vypadá to, že současné počasí nejvíc prospívá mangoldu a brukvovité zelenině. Mangold sice vypadal nádherně, ale sklízet to ve velkém nemůžeme. Mrazák plný a jinak nevíme co s tím. Sklidili jsme jenom trochu na salát přes týden. Brukvovitá zelenina po ne moc dobrém startu roste jako závod. Před dvěma týdny jsme sklízeli brokolici a tento týden to bylo zase na sklizeň. Zelí taky vypadá, že budou i nějaké hlávky. Pár více poškozených manželka sklidila na jídlo. Ten zbytek necháme na později a asi uděláme na zimu kysané zelí.
Záhon s růžičkovou kapustou vypadá k světu. Tento rok jsme na záhon vysadili hlavně růžičkovou kapustu, protože jsme usoudili, že kadeřávku tak moc potřebovat nebudeme. Minulý rok jsme ho měli půlku záhonu a nevěděli jsme, co s tím. Tento rok jak naschvál kadeřávek moc neroste. Pro osobní spotřebu to ale asi bude dost, když vydrží v tom růstu jako teď. Příští rok zase možná zvážíme pěstování více rostlin. U růžičkové kapusty ještě uvidíme, jaká bude úroda. Rostliny vypadají dobře, ale růžiček zatím moc není. Na tu pravou sklizeň je ale ještě čas.
Druhou vlnu jarní zeleniny jsme vysévali před čtyřmi týdny. To je obvyklý čas, kdy je už možné sklízet ředkvičky. Jednu jsme i zkusili, ale ještě byla taková menší, i když chutnala už dobře. Asi to bude i odrůdou, protože i na jaře nám nejdřív dozrávala odrůda „Saxa“ a až pak odrůda „Viola“. Teď na podzim jsem vyséval už jenom odrůdu „Viola“, protože jiné semínka ředkviček nám nezbyly. Nové jsem teď kupovat nechtěl. U špenátu to už taky vypadá na sklizeň. Tento týden by to ale bylo spíše ještě jako baby špenát. Jenom roketa zatím vypadá hodně slabé. Snad to ještě dožene. Tento týden jsme ale ještě nic z tohoto záhonu nesklízeli a nechali jsme to na příště, kde už to bude jistota (aspoň u ředkviček a špenátu).
Sklizeň byla celkově tento týden hezká, taková všehochuť hlavně pro naši potřebu. Šlo by toho sklidit ještě o dost více, ale to si necháváme na později. Hlavní sklizně nás ještě doufám čekají. Jenom to už bude fakt chtít koupit nový mrazák, protože ten současný je už narvaný k prasknutí.
