Rok třetí – 47. týden: Konec sezóny
47. týden
Už od prvního roku našeho pěstování ukončujeme pěstitelskou sezónu výsadbou česneku. Nejinak tomu bylo i tento rok. K česneku mám dá se říct skoro až citový vztah. Záhon s česnekem byl úplně první, který jsme na naší čerstvě koupené louce udělali. První sadbu jsem kupoval od známého pěstitele a šlechtitele česneku p. Kozáka. Jednalo se o tři odrůdy, ze kterých si na 100 % pamatuji jenom dvě, Bjetin a Japo2. Dalším rokem k nim přibily ještě francouzské odrůdy Messidrome a Germidour, které jsem objevil při jedné návštěvě prodejny OBI. Posledním rokem jsem koupil na trhu ještě odrůdu Karel IV. Odrůdy se nám ale nějak pomíchaly, a tak jsem se rozhodl, že začneme skoro nanovo.
Ze všech odrůd, co jsme měli jsme si nechali jenom jednu, které se u nás daří nejlépe. Jako na potvoru je to právě odrůda, u které si nejsme jisti názvem. Tu vysadíme v roce 2020 jako konzumní česnek pro nás a když toho bude víc, tak i něco rozdáme, nebo prodáme. V plánu jsme měli pro rok 2020 jenom jeden záhon česneku pro zahradu a jeden zkušební záhon na chalupě. Jak to už bývá, tak to dopadlo jinak. Protože jsem si nebyl jistý našimi odrůdami, objednal jsem novou sadbu. Zase to bylo od p. Kozáka ze stránek cesnek.cz. S nákupem sadby to není jednoduché. Na stránkách je sice celkem dost odrůd, ale v nabídce je obvykle jenom pár z nich. Já jsem si nebyl v podstatě jistý, jakou odrůdu si vybrat, proto jsem z nabídky vybral zkušební krabičku s osmi odrůdami. Z každé odrůdy je tam jenom jedna cibule, takže to žádné velké testování nebude. Výhoda je ale v tom, že otestuji i odrůdy, které jinak moc v nabídce nejsou.
Dorazilo osm nádherných velkých cibulí. V podstatě všechno větší než to, co se nám zatím podařilo dopěstovat. Začátek je tedy slibný. Sadbu jsem objednával někdy koncem léta a na dodání čekal až někdy do října. Vyplatilo se to ale objednat tak brzy, protože když jsem koukal do nabídky teď koncem listopadu, tak zkušební krabička tam už nebyla a v nabídce sadby zůstali už jenom tři odrůdy. Lepší než, nic, ale … Můj plán je takový, že v roce 2020 otestuji těch 8 odrůd a z nich si vyberu nějaké, kterých se bude u nás dařit nejlíp. O počtu odrůd, které si necháme, ještě nemám úplně jasno. Česnek jsem od začátku plánoval jako jednu z hlavních obchodních plodin. Naše výsledky s pěstováním česneku byly ale takové, že se mi to jako zeleninu na prodej moc nevyplatí pěstovat. Zatím jsme ale česnek pokaždé pěstovali v záhonu, který byl nový, tedy předělaný z louky prvním rokem. Taky byli suché roky a my bez možnosti závlahy. Možná jsme zkoušeli pro naše podmínky špatné odrůdy. Teď budeme začínat už čtvrtý pěstitelský rok a podmínky jsou přece jenom trochu jiné než na začátku. Půda v záhonech je už o poznání lepší a máme studnu, kdyby byla potřeba závlaha. Taky těch odrůd na otestování je o poznání víc, i když ne všechny, co má p. Kozák v nabídce. Je to ale hodně dobrý vzorek různých odrůd. Na podrobný popis všech odrůd se můžete podívat tady (odrůdy). Já napíšu jenom svůj stručný komentář k zakoupeným odrůdám.
Anton – ozimý fialový nepaličák. Má celkem brzkou sklizeň (počátek července) a dá se sklízet i na zeleno. Mám podezření, že je to naše neznámá odrůda, které se u nás zatím dařilo nejlépe. Nejsem si ale jistý na 100%
Benátčan – bezvirózní nepaličák pro podzimní, ale i jarní výsadbu. Pozdní odrůda (konec srpna). U této odrůdy mne zaujala dlouhá doba skladování, prý až dva roky. Benátčan je jedna z odrůd, kterou bych si rád ponechal pro další pěstování. Pokud se ji tedy bude u nás dařit
Bjetin – ozimý paličák. Má to být velmi skorá odrůda s možností sklizně nazeleno. U této odrůdy je zvlášť uvedeno, že se má vylamovat květenství co nejdříve, protože to jinak výrazně snižuje výnos. My jsme tuto odrůdu pěstovali od prvního roku. Po celou dobu jsem se ale pletl a myslel si, že ten náš nejmenší paličák je právě Bjetin. Do doby, než mi přišla sadba a uviděl jsem cibuli do fialova s fakt dost velkými stroužkami. I přes všechny superlativy, které jsou o této odrůdě napsané na stránkách, tak pro mě papírově není moc zajímavá. Nutnost odhlávkování co nejdříve a stejně tak nutnost včasně sklizně (jinak se cibule v zemi otvírají), může být pro nás problém. Na zahradu obvykle jezdíme jenom jednou týdně a může být problém to vychytat. Cibule, která nám dorazila je ale moc hezká a stroužky hodně velké, takže by to mohla být obchodně zajímavá odrůda. Můj favorit to není, ale nechám se překvapit, jak se této odrůdě bude dařit v roce 2020
Havel – bezvirózní ozimý paličák. Malý počet velkých stroužků. Sklizeň kolem 20. července. Na této odrůdě je pro mě zajímavé to, že má hodně velké cibule i stroužky, takže by mohla být dost žádaná na trhu. Pro malý počet stroužku v cibuli ale zase potřebujete více sadby, takže by to chtělo o něco vyšší tržní cenu, aby se to vyplatilo pěstovat za účelem prodeje
Havran – mohl bych napsat v podstatě to samé, jako u odrůdy „Havel“. Pro mě jediný rozdíl je v tom, že odrůda „Havel“ má bílé cibule a odrůda „Havran“ fialové
Slavin II – ozimý paličák. Větší počet stroužků než předchozí dvě odrůdy, ale trochu menší. Sklizeň kolem 20. července. Skladovatelnost do konce dubna. Papírově pro mne ničím extra zajímavá odrůda, ale nechám se překvapit
Vekan – ozimý paličák. Sklizeň do 10. července. Tato odrůda by měla zvládat i vyšší polohy a taky vyšší hladinu podzemní vody. To je důležité asi pro pozemek na chalupě, který je trochu vlhčí
Záhorský II – ozimý nepaličák. Sklizeň do 10. července. Cibule střední až větší. Střední počet stroužků. Papírově to pro mě není moc zajímavá odrůda, ale nechám se překvapit
Výběr odrůd v krabičce byl daný. Kdybych si měl dělat výběr sám, tak bych to byl trochu jiný seznam. Stále je to ale dobrý výběr, ze kterého byl měl vzejít nějaký zajímavý seznam odrůd. Pro lepší test by to ale chtělo více cibulí od každé odrůdy, ale taky nemůžu mít všechno. Plán je vybrat odrůdu (odrůdy), kterým se u nás bude dařit nejlíp a z těch si namnožit sadbu pro další pěstování. Protože máme z každé odrůdy jenom jednu cibuli, tak to nebude hned. Možná koupím další rok větší množství sadby pro vybranou odrůdu, abychom to urychlili. Problémem ale může být dostupnost sadby u vybraných odrůd. To ale teď nevyřeším, takže to necháme na příští rok.
Původně jsme chtěli vysadit jeden záhon česneku na zahradě sadbou naší staré odrůdy. Na chalupě jsme chtěli otestovat 8 nových odrůd. Pak jsem se ale zamyslel nad tím, že možná ještě budeme česnek pěstovat jako obchodní plodinu. Zeleninu k prodeji chci pěstovat hlavně na zahradě, proto by bylo vhodné otestovat nové odrůdy i tam. Takže jsme i tak malou sadbu rozdělili pro zahradu a chalupu. Aby nebylo 8 (nebo vlastně 9 s naší starou odrůdou) odrůd česneku málo, tak manželka donesla od kolegyně ještě jednu cibuli česneku na zkoušku. Je to česnek od její maminky, která žije v Rusku. Cibule vypadá moc hezky. Je velká asi jako ta sadba od p. Kozáka. Má to být nepaličák, tak jsem si tuto odrůdu pracovně nazval „Ruský nepaličák“ (originální, vím …). Takže pro rok 2020 máme k výsadbě celkově 10 odrůd. Nebo 9, pokud je naše neznámá odrůda Anton, která je i v nové sadbě.
Na obrázku je v plastové krabičce nalevo „Ruský nepaličák“, v plastové krabičce napravo naše neznámá odrůda. V krabičce dole jsou v horní řade zleva „Anton“, „Benátčan“, „Bjetin“, „Havel“. Dolní řada taky zleva je „Havran“, „Slavin II“, „Vekan“, „Záhorský II“.
Pro česnek jsme vybrali záhon po červené řepě. Z hlediska struktury půdy asi jeden z nejlepších záhonů. Teď na podzim celkem dost prší, takže půda byla dost kyprá. I tak jsem ale vzal vidle, a ještě ji trochu provzdušnil. Manželka udělala řádky asi tak 30 cm od sebe a pustili jsme se do sázení česneku. Rozestupy mezi stroužky v řádku asi 10-15 cm. U těch větších stroužků jsem se snažil dělat větší mezery. Stroužky jsem se snažil natlačit do půdy co nejhlouběji. Doporučuje se 8-10 cm.
Nejdřív jsme vysadili zkušební odrůdy. Moc toho nebylo, max jeden řádek na odrůdu, někdy i dvě odrůdy do jednoho řádku. Udělal jsem si ale mapu, takže tentokrát v tom už snad bude přehled. Do zbytku záhonu jsme vysadili naší neznámou odrůdu. Tento rok už nemáme žádné listí, takže je to bez mulče. Místy ale v meziřádcích roste Hluchavka nachová, kterou tam chci ponechat, takže půda nebude úplně holá.
Po vysazení česneku jsme ještě zalili minulý týden vysazené stromky. Asi to ani nebylo potřeba, ale měli jsme v sudě ještě vodu, tak proč ne. Pak jsme se už pro tento rok rozloučili se zahradou a rychle na chalupu, kde jsme měli naplánované ještě celkem dost práce.
Na chalupě jsem chtěl česnek sázet do záhonu, který uděláme v čerstvě zorané ploše v horní částí pozemku. Plocha ale ještě nebyla úplně zoraná, jenom mělce projeta kultivátorem. Z jedné strany hodně drnů, ze druhé hodně kamenů. Nic, do čeho bychom chtěli sázet. Navíc soused to ještě má projít i pluhem, takže ze sázení česneku na tuto plochu sešlo. Manželka ale navrhla jiné místo, které se jeví pro výsadbu česneků ještě vhodnější. Když jsme stavěli plot, tak nám v jednom místě stál v cestě menší kopeček. Ten kopeček jsme rozhrnuli a zjistili jsme, že je tak hodně dobře vypadající půda. Je to hned u už postaveného plotu, takže by to nemělo vadit ani dalším zemním pracím, které na pozemku plánujeme. Manželka shrabala z kousku pozemku listí a pomocí rýče jsme tam udělali dva mini záhonky. Na jeden celý a kousek druhého jsme vysadili nové testované odrůdy. Do zbytku druhého záhonu jsme vysadili náš starý česnek. Když už test, tak pořádný. Na závěr jsme ještě chtěli na záhony zpátky nahrnout listí, ale to jsme zapomněli, tak možná příště.
Při vyklizení plochy na záhonky udělala manželka příjemný objev. Vedle pařezu u záhonu hned vedle plotu našla skupinku rašících sněženek. Na jaře jsme pár trsů přenesli na zahradu, protože jsme předpokládali, že při zemních pracích a čištění pozemku se zničí. Jak je vidět, tak minimálně na jednou místě to přežili. Takže se na jaře budeme kromě klíčícího česneku těšit i z další cibuloviny. Manželka je na zimu zahrnula listím. Fotku mně nějak nenapadlo udělat. Když tak to vyfotím na jaře, když budou venku spolu s česnekem.
Na chalupě jsme ještě chtěli pohnout s plotem. Minimálně do doby, než zamrzne půda, by to chtělo udělat zemni vruty. Postavit sloupky a natáhnout pletivo dokážeme i po zámrazu půdy. Už jsme se nějak smířili s tím, že nedoděláme celá plot ještě před zimou. Chtěli jsme ale aspoň uzavřít pozemek, protože z jedné strany je jakési provizorní oplocení, které ještě nějakou chvíli vydrží (minimálně do jara). Kdyby ta plocha byla čistá, tak bychom možná udělali oplocení kompletní. Kromě zbytku plotu jsou v cestě ale ještě tři vrby (rovnou v plotě) a možná i zbytky podezdívky. Vrby asi bude potřeba vyřezat a podezdívku odnosit pryč. Rozhodně práce více než na chvilku.
Horní strana pozemku, kde jsme dělali vruty, byla o dost horší než to, co jsme dělali doteď. Předtím tam bylo několik vzrostlých stromů. Ty se uřízli a bagr pařezy vyndal, ale kořenů tam ještě asi zůstalo celkem dost. Navíc v těch místech stály zbytky baráku, které se sice odstranily, ale nijak do hloubky. Takže kromě kořenů je tam i dost kamenů. Linii plotu jsme si sice vytyčili, ale úplně se nám ji nepodařilo dodržet. Některé vruty nešly navrtat ve vyznačených místech, takže jsme museli hledat nejbližší vhodné místo, kde ten vrut zaleze. Proto ty vruty vypadají, jako bychom je dělali silně pod vlivem alkoholu. Hlavní je ale funkčnost. K té zadní straně plotu přijde barák a možná tam vysadíme i nějaké keře. Nám to vadit nebude a pokud to bude vadit někomu jinému, tak je to jeho problém. Kromě vrutů jsme udělali i rohové sloupky. Hlavně z důvodu, že jsem měl půjčenou vrtačku, kterou jsem potřeboval vrátit. K rohovým sloupkům jdou vzpěry, které se upevňují vrutem ke sloupkům. Otvor pro vrut je potřeba navrtat. Takže jsme udělali ty sloupky, kde je potřeba vrtat díry a zbytek už doděláme v pohodě i bez vrtačky. Zbytek sloupků jsme neosazovali i z důvodu, aby mohl soused ještě projet traktorem na náš pozemek z jeho strany a udělat orbu. Je to o hodně blíž, než kdyby jel kolem a nemusí tak ještě více rozjezdit příjezdovou cestu, která už je i tak hodně špatná. Pro orbě asi doděláme plot a další práce na jaře budou už jenom přes hlavní bránu.
Zbytek světla v sobotu jsme ještě využili. Koupili jsme sadbu hub a jedna krabička měla kolíkovou sadbu. To znamená, že bylo potřeba navrtat do špalků díry, do kterých se zatloukali kolíčky. Protože jsme potřebovali vrátit vrtačku, tak to byla vhodná chvíle ji ještě využít. Nechal jsme manželku hrát si s vrtačkou a sám jsem se pustil do o dost méně zajímavé práce.
Plocha, kterou jsem vybral pro příští záhony a kterou soused projel kultivátorem, má sice hezkou půdu, ale zatím není úplně připravená na pěstování. Je tak více kamenů, než jsem předpokládal. Hlavně na jednom konci, kde byly zbytky baráku. Po projetí kultivátorem se dost kamenů dostalo na povrch. Ty je potřeba posbírat, dříve, než tam soused najede s pluhem. Práce nezábavná, těžká, ale nikdo jiný to asi neudělá. Takže jsem se do tmy hrál s kameny. Odstranil jsem, co jsem viděl a co šlo, ale při orbě určitě ještě nějaké kameny budou, takže to určitě budu čistit ještě několikrát.
Na zahradu už asi do další sezony nepojedeme, ale na chalupu minimálně ještě jednou ano. Příští týden bychom rádi dodělali plot do úrovně uzavření pozemku a „vysadili“ houby. Hlavně o těch asi bude příští článek.
