Rok čtvrtý – 17. týden: Všude samá rajčata

17. týden

Uplynulý víkend bych klidně mohl nazvat i víkend lilkovitých, protože to byla právě rodina lilkovitých, které jsme se po dva dny věnovali nejvíc. V sobotu bylo hlavním úkolem vysadit brambory. Sadbové brambory jsem objednal relativně nedávno a původní plán byl vysadit je jako obvykle koncem dubna. Vzhledem k příznivému vývoji počasí, a taky protože jako obvykle zase budeme pěstovat brambory v mulči, jsme to malinko urychlili. Snad se nám to nevymstí. Podle našich dosavadních zkušeností ale lezou brambory zpod mulče trochu pomaleji než z půdy, tak by to mělo být v pohodě. Pro brambory jsme vyčlenili, stejně jako minulý rok, čtyři záhony. V minulém roce jsme na třech z nich pěstovali česnek a ten poslední byl pokusný, kde jsme neúspěšně zkoušeli batáty a o trochu více úspěšně boby. Na záhony po česneku jsme ještě po jeho sklizni vyseli jako zelené hnojení luskoobilní směs (hrách, peluška, oves), kterému se dobře dařilo. Porost zničili až silnější mrazy pozdě na podzim. Brambory jsem měl v plánu jenom položit na povrch záhonu se zbytky zeleného hnojení a zasypat mulčem. Po hodně špatných zkušenostech s hlodavci v roce 2019 mně ale napadlo, že zkusím na spodek záhonu pod brambory umístit králičí pletivo. Nevím, jestli to pomůže, ale hlodavci vždy záhony tunelovali odspodu, tak by to mohlo zafungovat. To ale uvidíme asi až na konci sezóny.

Oproti původnímu plánu jsem to chtěl bramborách ještě trochu vylepšit a rozhodl jsem se dát pod každou bramboru asi tak lopatu kompostu. Kompostovací hromady máme teď tři. Jedna, kde jsme sypali zbytky z kuchyně asi do půlky minulého roku, pak jedna „aktuální“, kde sypeme zbytky z kuchyně teď, a pak jednu divokou kopu, na kterou jsem navážel drny a zbytky po čištění záhonů na jaře minulého roku. Právě tu jsme se rozhodli rozebrat a použít na brambory. Na první pohled tedy nic moc, protože to bylo dost prorostlé svízelem a pýrem, ale když to manželka hezky rozhrabala, tak to byl pěkný kompost. Kompost jsem navozil k záhonům a udělal hromádky pro brambory. Manželka na každou hromádku vysadila jednu bramboru.

Pro rok 2020 jsem koupil odrůdy „Rosara“ a „Esmee“. Odrůda „Rosara“ je velmi raná a zkoušeli jsme ji i v roce 2019. Kvůli její ranosti jsme ji měli v plánu konzumovat v průběhu roku. Namísto nás ale brambory zkonzumovali hlodavci, takže jsme ji ani nemohli pořádně otestovat. Kromě toho to byla jediná velmi raná odrůda na mém seznamu, která byla ještě k dispozici. Jako druhou odrůdu jsem chtěl něco pozdějšího na uskladnění. Mojí „vysněnou“ odrůdu „Red Anna“ ale měli všude vyprodanou, takže se mi ji nepodařilo sehnat ani tento rok. Z toho zbytku co bylo k dispozici, jsem vybral papírově zajímavou odrůdu „Esmee“. Nemám ji na seznamu doporučených odrůd, ještě jsem o ní neslyšel, ale možná překvapí. Od každé odrůdy jsme vysadili po dva záhony a ještě nám nějaká sadba zbyla, takže zkusíme vysadit pár brambor i na chalupě.

Jako mulč pro zakrytí brambor na záhonech jsem měl v plánu rozebrat velký kompostovací záhon, kde byly minulý rok dýně. Byli to v podstatě zbytky hnoje, sena a slámy, co nám zbylo po předchozích letech z kompostovacích záhonů. Bylo to taky hned vedle záhonů naplánovaných na brambory, takže jsme to ani neměli daleko přenášet. Nějak jsem si myslel, že to bude ještě víceméně seno a sláma. Nenapadlo mně, že po třech letech, co jsem to převážel po zahradě nahoru a dolu to už moc původní formu mít nebude. Navrchu to ještě vypadalo trochu jako směs slámy a sena, ale pod tím už byl skoro čistý kompost (jak je vidět i na obrázku výše). Ne, že by to těm bramborám mělo vadit, ale trochu jsem se cítil jako blbec, že jsme přes půl zahrady vozili pod brambory kompost a přitom jsme měli hned vedle celý záhon kompostu. No ale co už. Zlikvidovali jsme jednu nevzhlednou hromadu v kompostovací kóji a záhon po dýních je potřeba rozebrat i tak. V roce 2020 tam máme naplánované pěstovat okurky a taky už nechci vytvářet skrýše pro hlodavce. Na záhony s bramborami padlo tak 80 % bývalého kompostovacího záhonu. Ten zbytek použijeme asi jinde.

Protože jsou záhony s bramborami v podstatě vytvořené jenom z kompostu, tak navrch ještě navozíme vrstvu sena, z kosení v minulém roce. Jeho množství je po zimě už znatelně menší, ale na zakrytí všech čtyř záhonů by to mělo stačit. V průběhu roku plánujeme ještě přihazovat další nasekanou trávu hlavně z cest mezi záhony. To už jsem měl v plánu i v roce 2019, ale nakonec jsme se k tomu nějak nedostali. Tento rok ale máme v plánu koupit strunovou sekačku, protože s kosou se mezi záhony nedostanu a ručně srpem to je hodně velká dřina. Po zlikvidování kompostovacího záhonu po dýních jediné další kompostovací záhony na zahradě budou ty pro brambory. Zase o něco méně skrýší pro hlodavce. Ještě uvidíme, jak zaberou protihlodavčí opatření a podle toho se zařídíme dál. Kompostovací záhony ale i tak už plánujeme jenom pro brambory. Došly ale už zásoby sena, slámy a hnoje získané při zakládání zahrady, takže odteď už jenom to, co si nakosíme na naší zahradě. Vozit seno, nebo slámu odjinud nechci (z více důvodů).

Výsadba brambor nám zabrala více času, než jsme předpokládali, takže jsme toho na zahradě už moc neudělali. Akorát zatím co jsem plnil záhony s bramborami kompostem, tak manželka zalila záhony s česnekem, mrkví a petrželí. Česnek už vypadal, že tu vodu dost potřebuje. Na záhonech s mrkví a petrželí zatím žádné velké klíčení neprobíhá. Objevuje se pár rostlinek mrkve a mezi ní je o hodně lépe vidět vyklíčenou ředkvičku „Cherry belle“. V záhonu s petrželí, pastinákem a koprem to zatím vypadá na klíčící kopr a možná náznaky pastináku. Na focení to ale zatím moc nebylo, možná příští týden. Co jsem ale vyfotil, byla šalotka, pokusně vysazená na podzim. Klíčila i rostla trochu pomaleji než česnek a nějak jsem si ji už přestal všímat. Najednou jdu po zahradě a v dáli vidím nějaký hezký česnek s natí tmavší než zbytek na záhonu. Ptám se manželky, co to tam máme za česnek a ona že to je šalotka. Úplně mi v té chvíli vypadlo, že na záhonu s česnekem máme i šalotku. Rozhodně to je ale moc příjemné překvapení. Zatím co na jaře vysazená šalotka začíná jenom teď vykukovat ze země, tak u té vysazené na podzim se už dá sklízet nať.

Radost na zahradě nám udělal i hrášek, který už hezky vyklíčil. Nezkoumal jsem celý záhon (oba záhony), jenom jsem na rohu trochu nadzvedl ochrannou textilii. Vypadá to ale dobře, hlavně když to porovnám s minulým rokem. Za chvilku budeme moct ochrannou textilii odstranit. Chtěl jsem ji dát hlavně ze začátku jako podporu klíčení semínek, aby tak nevysychal povrch půdy, a taky to asi pomohlo při tom mrazivém týdnu co byl. Kromě toho mně napadlo i to, jestli za špatným klíčením v roce 2019 nebyli i ptáci, kteří semínka vyzobali (zvažoval jsem všechny možnosti). Jako opatření proti tomu by ta ochranná textilie pomohla taky.

Co nám na zahradě rozhodně radost neudělalo, byli mrtvé sazenice kedluben a cibule, které jsme vysazovali minulý víkend. Ze třiceti kedluben zůstali stát asi tři a uvidíme, jestli vydrží. U cibule si nejsem jistý, jestli nějaká přežila, protože ji není na záhonu vidět a po zklamání u kedluben se mi už ten záhon nechtělo podrobně zkoumat. Aspoň že pórek vypadá celkem v pohodě. Kedlubny se prostě zatím moc nepovedly. Nezvládl jsem vypěstovat pořádné sazeničky a asi to bude chtít napříště i trochu otužovat. Spíš si ale myslím, že byly sazenice moc slabé a neměly ani pořádný kořenový systém. Máme ale ještě něco vyseto na chalupě v pařeništi a chci zkusit ještě pozdější výsevy kedluben a předpěstovat si nové sazeničky. U cibule nevím. Výsadbu sazeniček cibule jsme dělali poprvé a asi není nejlepší nápad nechat tam malé rostlinky svému osudu po celý týden. Byl to pokus který nevyšel. Máme z toho ale aspoň ponaučení, že takto ne.

Ráno, ještě před odjezdem na zahradu, jsme využili otevření hobby marketů a navštívili OBI. Chtěl jsem koupit sud na vozu i na chalupu. Na zahradě už jeden máme, vždy si do něho nataháme ze studny vodu a chvilku nám vydrží. Na chalupě se už začíná rozjíždět pěstování a větší zásoba vody se taky hodí. Kromě toho můžeme zkusit sbírat vodu i ze střechy chalupy. Kromě sudu jsme koupili i novou sadbu hub, se kterými jsme ale tento víkend už nic nestihli udělat a manželka si udělala radost kytičkami. Ty vysadila na zahradu do bylinkové spirály, která už začíná hezky obrážet. Ještě tam sice zůstává pár prázdných míst, ale ty možná osadíme v průběhu roku. Ono taky, když jsou bylinky na spirále v plné síle, tak ty prázdná místa ani nejsou vidět.

Na chalupu jsme dorazili později večer a stihli už v podstatě jenom takovou povinnou údržbu. Ráno jsme vezli na chalupu lilky, papriky a kadeřávek. V bytě už na ně nezbylo místo a papriky to na chalupě minulý rok zvládaly, takže by mohly zase. Ráno jsem je dal venku před chalupu do stínu, ať si pomalu zvykají. Aspoň přes ten víkend je budeme trochu otužovat. Byla by škoda, aby se tak hezké sazeničky zase poškodily po výsadbě na zahradu, jak se to stalo po minulé dva roky.

Lilek testujeme na chalupě prvním rokem. Zatím co papriky zvládají parapet v chladnější hlavní místnosti, tak u lilků zatím nebudeme riskovat a manželka je radši umístila spolu s kadeřávky do chodby, kde je o něco tepleji. Sazeničky jsou moc hezké a už by je skoro chtělo vysadit venku. Budou to ale muset ještě asi měsíc vydržet. Stejně jako u paprik je do té doby budeme trochu otužovat venku u chalupy.

Při ranní návštěvě chalupy jsme zalili i pařeniště. I když je to jenom jednou týdně, tak sazeničky vypadají, že to celkem zvládají. Pařeniště taky přes den odkrýváme. Radost nám ale neudělalo to, že nás hlodavci poctili svou návštěvou i na chalupě, nejvíc viditelně právě v pařeništi. Asi se jim líbí kyprá půda, které je pod pařeništěm. Na rozdíl od většiny pozemku, kde je v půdě hodně kamenů a neleze tam ani krtek. Škody v pařeništi nejsou nijak velké, ale část rostlinek je pošlapaných. I tady to bude chtít nějaké protihlodavčí opatření. Asi po tom, co sazeničky z pařeniště vyndáme, vyberu navožený kompost i trochu zeminy a vložím naspod králičí pletivo. Zeminu pak vrátím zpátky. Sazeničky ale jinak rostou celkem v pohodě a už se jim začínají tvořit pravé listy. Pro výsadbu na záhony si ale ještě musíme nějaký čas počkat.

I když už dlouho nepršelo a je celkem sucho, tak i bez zalévání začíná klíčit zelené hnojení, které jsme vysévali na záhony pro rajčata. Nejdřív jenom nesměle vykukoval z půdy oves, ale už se objevuje i hrách. Snad brzo zaprší a do doby výsadby rajčat se to zelené hnojení stihne nějak slušně rozrůst. Na obrázku to vypadá, že zatím nic moc, ale při celkovém pohledu na záhon to vůbec není špatné. Záhon je pokrytý rostlinkami celkem rovnoměrně.

Klíčit začala i zelenina v devátém záhoně, kde jsem namixoval skoro všechnu jarní zeleninu, semínka které nám zbyli ze zahrady. Je vidět hrášek, špenát, salát, asi i řepu. Paradoxně to nejlíp vypadá na nejhorším úseku záhonu, kde je hodně blbá jílová vrstva. Tam jsme ale vysévali nejhustěji a semínka jsem zasypal kvalitní půdou z krtinců. Výsevy v této částí záhonu jsou tam spíše jako zelené hnojení, ale možná i něco sklidíme.

Minulý týden jsme zakládali menší záhony na bylinky a po týdnu už máme první výsledek. Naše obyčejná roketa už začíná hezky klíčit. Zatím co na zahradě po měsíci ani známka po klíčení u obchodně zajímavé odrůdy „Wild rocket“, tahle obyčejná z vlastních semínek vyklíčila ani ne po týdnu. Asi se na hluboce vykrajované listy vybodnu a budeme pěstovat to, co klíčí a roste. Nebo si seženeme lepší semínka.

V neděli jsem měl velký plán na přesazování rajčat. Většina sazeniček v sadbovačích už byla dostatečně velká a kvůli těm pár menším jsem je už nechtěl trápit. Původní plán byl, že budeme rajčata rozsazovat do truhlíků po 12-14 kusech, jak jsme to dělali poslední dva roky. Do budoucna jsem ale měl v plánu pěstovat každou sazeničku rajčete samostatně. Hlavně z toho důvodu, aby při přesazování nedocházelo k poškozování kořenového systému. I proto jsem už nějaký čas sbíral kelímky od oblíbeného jogurtu. Příští rok už jsem plánoval výsevy do těchto kelímku a bez dalšího přesazování. Někteří pěstitelé to tak dělají. Je možné dát do kelímku i méně substrátu při výsevu a pak, jak sazenička roste ho postupně dosypávat, ať si rajčata vytvoří silnější kořeny. I proto se sazeničky rajčat při přesazování vysazují o něco hlouběji, než byly původně. Tímhle způsobem se to dá obejít a navíc nepoškozujete kořeny rostlin při přesázení. Asi to ale bude chtít aspoň ze začátku pěstovat pod umělým světlem, protože při hlubším posazení mladé rostliny v kelímku bude asi při umístění na okno mít méně světla.

Jedinou obavu jsem měl z toho, jestli se nám všechny ty kelímky vejdou na parapety. U truhlíku už máme odzkoušeno, že se jich na parapety vejde 6, co je s odřenýma ušima jakž takž dost pro 80 rajčat. Taky jsme ještě neměli nasbíraných 80 kelímků, co je počet rostlin rajčat, které chci v roce 2020 pěstovat. Měli jsme ale ještě něco málo květináčků po různých kytkách a keřích, které nám za těch pár let pěstování zůstalo. Přepočítal jsem, kolik kelímků se nám na parapety vejde a po započítání plochy na akváriu, kde máme umělé osvětlení, jsme vyhodnotili, že by to mělo vyjít. V nejhorším případě jsem měl v plánu ten zbytek menších sazenic vysadit do truhlíku. Nakonec to ale nebylo potřeba. Ty větší sazenice jsem dával do 500 ml kelímků od jogurtu a ty menší do květináčků. Abych neztratil přehled v pěstovaných odrůdách, tak jsem na každý kelímek, nebo květináč, nalepil kruhovou nálepku, do které jsem napsal číslo příslušné odrůdy a udělal si číselný seznam. Pokud se ty nálepky neodlepí a neztratí, tak by to mělo být v pohodě.

Spolu s rajčaty jsme měli v sadbovačích vysetou i bazalku. Odrůda „Genovese“ ani po opakovaném výsevu nevyklíčila, ale i tak nám zůstalo dost sazeniček bazalky. Otázka byla, co s ní. Parapety byli plné rajčat a na nějakou výsadbu do samostatných nádob to už moc nebylo. Rozhodl jsem se využít jeden ze sadbovačů a do každé buňky vysadit jednu rostlinu bazalky. Není to sice o moc větší polepšení si, ale aspoň namísto více rostlin v jedné buňce tam bude jenom jedna. Jeden sadbovač se nám ještě dokonce i vešel na parapet mezi rajčata.

Jsem rád, že se nakonec povedlo mít od každé odrůdy rajčat dvě sazeničky. Zpočátku to tak nevypadalo a i teď jsem přesazoval některé rostlinky ve velikosti, ve které bych je jinak vyhodil. Jsou to ale jediné rostliny od té odrůdy, tak jsem rád i za to. Snad časem dorostou a když ne, tak jsem pro to aspoň udělal maximum. Už se moc těším na další přesazování, ale tentokrát už do ostrého provozu na chalupě.