Rok čtvrtý – 39. týden: Sklizeň řepy a mrkve
39. týden
Tento víkend byl pracovně poměrně náročný. Aspoň že nám zase hezky vyšlo počasí a stihli jsme udělat většinu toho, co jsme chtěli. Podzim je typické období pro postupnou sklizeň většiny úrody. My jsme se tento týden rozhodli sklidit mrkev a řepu, i když by mrkev i řepa mohli zůstat v zemi ještě celkem dlouho. U mrkve jsme se pro sklizeň rozhodli z důvodu, že narážíme na čím dál víc poškozené mrkve. V záhonech jsou i díry po hlodavcích. Není složité si domyslet, co je příčinou toho, že je mrkev částečně sežraná, nebo úplně chybí. Abych ale hlodavcům úplně nekřivdil, tak tento rok asi poprvé vidíme na zahradě větší škody i od slimáků. To bylo vidět hlavně u listů různé zeleniny. Jak ale zjišťujeme, tak nepohrdnou ani kořenovou zeleninou. Část sežraných kořenů u mrkve bude jejich práce.
Mrkev jsme tento rok vysévali na záhon spolu s ředkvičkami. Proto jsem u mrkve zvolil i větší rozestupy mezi řádky. V plánu bylo sklidit ředkvičky brzo, než mrkev moc vyroste. To se ale až tak úplně nepovedlo, protože jsme záhon zakryli a trochu na něho zapomněli. Ředkvičky mrkev mírně přerostly a mrkev tím asi byla zpomalena. Po sklizni ředkvičky vypadal záhon poměrně prázdný. Časem se mrkev rozrostla a bylo to o hodně lepší. Pro příště budu vysévat mrkev zase samostatně, tak jako minulý rok. I když společný výsev mrkve a ředkviček své opodstatnění má, je to trochu práce navíc, kterou je dobré nezanedbat. Možná to ještě zkusím do budoucna, když budu moci věnovat záhonům více času (víc dní v týdnu).
Odrůdy jsme vysévali tři. Z minulého roku nám zůstali semínka odrůdy „Karnavit F1“ a nově jsem kupoval semínka odrůd „Karotina“ a „Katrin“. U odrůdy „Katrin“ jsme navíc měli semínka ze dvou zdrojů. Na mrkvovém záhonu asi nejlíp dopadla odrůda „Katrin“, bez ohledu na zdroj semínek. Je to odrůda s kónickým kořenem určená do horších půd. Půda na mrkvovém záhonu už tak špatná není, ale i tak vypadaly mrkve odrůdy „Katrin“ nejlépe.
Mrkev jsme vytahali a nechali na záhonu na chvilku oschnout. Většina mrkve šla vytáhnout jenom tak rukou. I když delší dobu nepršelo, půda není vůbec tvrdá. Do určité míry za to může i písčitá a propustná půda na zahradě, ale nemalý podíl bude mít i náš způsob hospodaření. Půdu neryjeme, maximálně záhony nakypříme vidlemi. Na záhony nešlapeme a celkově se snažíme půdu co nejméně narušovat. Na půdě v záhonech je hezky vidět, že se to vyplácí.
I když šla většina mrkve vytáhnout jenom rukou, používal jsem pro sklizeň vidle. Po sklizni mrkve jsme chtěli hned vysévat zelené hnojení a chtěl jsem před tím záhon ještě trochu nakypřit. Takto jsem spojil dvě práce najednou. Sklidili jsme mrkev a současně nakypřili a dočistili záhon. Do záhonu po mrkvi chceme před zimou vysévat česnek a před česnekem ještě chceme stihnout hořčici jako zelené hnojení. Snad do té doby stihne hořčice udělat nějakou slušnou hmotu.
Protože jsme měli po sklizni ředkviček z mrkvového záhonu dojem, že máme málo mrkve, vysévali jsme ji všude, kde bylo trochu místa. Na jednom záhonu s fazolí nevyklíčila kompletně jedna odrůda fazole. Na část prázdného místa jsem rozsadil rostliny rajčat ze samovýsevu. Zbytek záhonu připadl mrkvi (necelé dva metry). První dojem z klíčení nebyl moc dobrý, ale postupně bylo na záhonu mrkve více. Moc jsme si ji ale nevšímali, protože rajčata ze samovýsevu se trochu rozdivočela a začala okupovat většinu záhonu. Navíc se začali objevovat další rostliny rajčat, hlavně divokých, které postupně zabrali i podstatnou část dalšího záhonu a cestičku mezi záhony. Teď tam není možní projít bez toho, abychom nepošlapali rajčata.
Když už jsme sklízeli mrkev, tak jsme se rozhodli vytahat i mrkev z původně fazolového záhonu. Nevypadalo, že ji tam bude moc, ale výsledek nás příjemně překvapil. Mrkvi se asi záhon na místě bývalého kompostovacího záhonu líbil. Sice jsem ho na jaře zryl, ale dost kompostu se promíchalo s půdou. Ocenili to rajčata a jak je vidět i mrkev. Na tomhle záhonu už vypadali hodně dobře všechny odrůdy, ne jenom ty určené do horších půd.
Mrkev jsme čistili hned na záhonu po tom, co trochu oschla. Kdybychom neměli v plánu výsev zeleného hnojení, tak bych nechal nať na místě (na záhonu). Proč to nosit někde jinde, když může obohatit půdu na místě kde rostla. Je jenom správné, že se část odebraných živin vrátí zpátky do půdy na stejném místě. Protože jsme zelené hnojení plánovali, nať jsme přehodili o dva záhony vedle, na bývalý záhon po bobu a špenátu. Příští rok tam plánujeme pěstovat brukvovitou zeleninu, takže výsev hořčice není dobrý nápad. Zatím tam dáme zbytky zeleniny a na podzim přikryjeme. Do jara bude všechno rozložené a připravené na výsev ředkviček.
Sklizenou mrkev jsme dali do přepravky a odvezli na chalupu, kde jsme ji roztřídili. Část mrkve zatím zůstane na chalupě, kde ji zkusíme uložit do písku. Ten méně vzhledný zbytek odvezeme do Prahy, kde mrkev očistíme, nakrájíme a zamrazíme.
Zatím můžeme říct, že jsme se sklizní mrkve celkem spokojeni. Určitě je to nejlepší úroda mrkve od začátku našeho pěstování. V porovnání s naším prvním rokem je to úplně něco jiného. První rok jsme měli pár různě pokroucených mrkví spíše ve velikosti ředkviček. Tento rok naše asi největší mrkev měla 400 g. I tvarově už byla mrkev o hodně lepší. Mrkve ale spotřebujeme celkem dost, takže pro příští rok máme v plánu přidat další záhon. Pak uvidíme, jestli nám to bude stačit, nebo ještě budeme přidávat.
Řepa nám tento rok moc nevyšla. Tipuji to na zatím ne příliš úrodnou půdu v záhonu. Minulý rok tam byly cukety a výsledek byl taky hodně slabý. Vody bylo tento rok dost, takže to důvodem pro slabý růst nebude. Odrůdy jsme pěstovali už osvědčené „Rote kugel 2“ a „Cylindra“. Zatím co minulý rok vypadala nejlépe odrůda „Cylindra“, takto tento rok to byla spíše odrůda „Rote kugel 2“. Klíčení nebylo špatné, ale pak řepa rostla hodně pomalu, nebo skoro vůbec. Půda na záhonů bude chtít zlepšit, proto jsem se rozhodl řepu vybrat a vysít zelené hnojení. Když nevyrostla od jara doteď, tak měsíc navíc již už nepomůže. Jeden výsev zeleného hnojení by měl půdě pomoct a něco víc. Stejně jako u mrkve jsem záhon nakypřil vidlemi a vyčistil od plevele. Na záhonu zůstalo jenom pár slunečnic ze samovýsevu a skoro ve středu záhonu jeden řádek aster a cibule. Cibule je tam už třetím rokem a stále roste, proto ji tam necháváme. Aspoň máme brzo na jaře čerstvou nať. Jako zelené hnojení jsme vysévali směs hořčice a řepky, protože roste rychle. Popravdě i kdybych chtěl vysít něco jiného, tak moc nemůžu. Na svazenku už je pozdě a luskoobilná směs prozatím došla. Příští rok mám zatím v plánu záhon vynechat z rotace a nepěstovat tam žádnou zeleninu pro sklizeň. To bude příležitost na pořádné zlepšení půdy zeleným hnojením.
Sklizeň řepy pro tento rok nebyla taková, jako bychom si přáli, ale sklidili jsme aspoň jeden devíti litrový kbelík. Ze skoro 8 m2 celkem ubohé. Doma ji manželka uvaří, odstraní slupku, nakrájí a naloží do sklenic. Do pár salátů nám bude stačit. Příští rok snad bude lepší a záhony pro řepu jsem naplánoval stejně jako u mrkve hned dva.
Minulý týden jsem dával obrázek ovsa, které začalo klíčit už týden po výsevu na záhonech po bramborách. Tento týden už je k vidění o hodně víc. Kromě ovsa začíná klíčit i hrách. Vyfotil jsem nejlepší klíčení ze všech záhonů. Je úžasné, jak dokázala semínka využít i minimální množství vláhy v kompostu. Hodně napomohlo předchozí zakrytí záhonů, které tam udrželo vlhkost. Jsem rád, že jsme udělali výsev hned po sklizni brambor. Na jednom záhonu byl úsek dlouhý asi tři metry, kde manželka sklízela brambory průběžně a který jsem nezakryl senem. Myslel jsem si, že není důvod, když tam už nejsou brambory. Teď je to jediná část záhonů, kde zatím vůbec nevyklíčilo zelené hnojení. Tuto část záhonu jsem tento týden zalil, tak uvidíme, jestli to pomůže s klíčením.
Zatím pokaždé od prvního roku pěstování jsme měli v září mráz. Někdy silnější, někdy slabší, ale byl. Tento rok jsem myslel, že nás mráz mine. Počasí bylo hezké a teploty vysoko. Ale neminulo nás to. Stačil jeden den a odnesly to hlavně dýně a fazole. Zbytek teplomilné zeleniny zvládl mrazík s nepatrným poškozením, nebo bez viditelného poškození. U fazole mě poškození mrazem až tak moc netrápí, protože velká část ji už byla suchá a nic se ji nestane. Fazole, co nestihly uzrát a uschnout mají smůlu, a i tak by se nehodily do našich podmínek. Dýně mně ale trochu mrzí. Nejvíc je vidět poškození na listech. Plody zatím nevypadají nějak poškozené, ale uvidíme, jak se to časem projeví. V nejhorším případě je naporcujeme a dáme do mrazáku. Teď už asi jako obvykle delší dobu mráz zase nebude, tak možná ještě většina z nich pořádně dozraje.
Na rajčatech není poškození mrazem skoro vidět. Pozitivní je, že dozrálo celkem dost plodů. Není to úplně do rudé červené, ale dost na to, aby došla za pár dní v bytě. Aktuálně když píšu článek, tak snad skoro všechna sklizená rajčata dozrála. Potěšující a zároveň hodné smutné je to, že jsme teď ze dvou, nebo tří rostlin na zahradě sklidili k jídlu více rajčat, než z 80 rostlin na chalupě. Taky chuťově jsou lepší. Klasická rajčatová chuť, kterou znám z doby před skoro 30 lety, kdy jsme rajčata pěstovali u nás na vesnici. Jenom škoda, že si nejsem jistý odrůdou. Všechna rajčata, co máme na zahradě tento rok, jsou ze samovýsevu. Když se podívám do poznámek, co za kulatá, červená rajčata jsme pěstovali, tak mi vychází odrůdy „Stupické polní“, „Tamina“ a „Moneymaker“. První dvě odrůdy to asi nebudou, protože mají bramborové listy, co rajčata na zahradě nemají. Takže to asi na 90 % bude „Moneymaker“. Tuto odrůdu jsme pěstovali na zahradě v roce 2018, kdy moc nepřesvědčila. Rostla i plodila hezky, ale snad všechny plody začali před dozráním zahnívat. Pokud jsou letošní rajčata skutečně „Moneymaker“, tak je to příjemné překvapení. Z nejvíc zralého rajčete si chci vzít semínka a zkusit je vysít další rok. Násadu plodů mají slušnou a pokud by se jim nadále dařilo jako tento rok, tak máme odrůdu s klasickými červenými kulatými plody a nemusím sahat po hybridech.
Úroda byla tento týden bohatá. I proto jsem ji tentokrát fotil rovnou na zahradě, protože by se nám to všechno nechtělo zase rozkládat v bytě. Na fotce chybí jenom taška hrušek (minimálně 10 kg), které jsme nasbírali až po vyfocení toho zbytku a narvání do auta. Pak se nám už samozřejmě nechtělo všechno zase vyndávat pro další skupinové foto.
Kromě další velké sklizně cuket jsme měli samozřejmě mrkev a řepu. Kromě tři svazků ředkviček jsme sklidili i hodně bílých ředkví. Vypadá to, že odrůda „Accord“ je hodně rychlá ředkev. Už tento týden by šla sklidit úplně. Asi začneme s první várkou kvašených ředkví, protože na přímý konzum je jí moc. Sklidili jsme i pár dýní. Manželka pro kolegyni v práci dýně „Hokkaido“ a pár dalších odrůd po jednom kusu na zkoušku.
Neplánovaně si vezeme domů i našeho „krokodýla“, muškátovou dýní odrůdy „Lunga di Napoli“. Rostlina byla sice poškozená mrazem, ale vypadala, že by ještě mohla růst. Na zahradu přijel kamarád a já jsem mu chtěl dýni ukázat. Jak jsem ji zvedal, tak jsem ji ulomil. To mně celkem mrzí, ale víc by i tak asi nedorostla. I když by možní trochu lépe vyzrála. Macek je to hezký. Vážili jsme ji a má 8,5 kg. Podle popisu na stránkách prodejce dokáže dorůst i přes 10 kg, nám ale bohatě stačí i menší.
Stále sklízíme nějaké okurky, a i když jsou rostliny skoro suché, některé mají zelené konce a na nich plody. O rajčatech už jsem psal a manželka sklidila i něco málo raného zelí. Kromě rajčat jsme sklidili i další typickou teplomilnou zeleninu, a to papriky. Už jsme tento rok ani nedoufali, po mém experimentu s výsevem do zeleného hnojení. Hnojení už zase obrazilo a zase je vyšší než papriky. Sekat ho už ale nebudu. Lilky jsou mrtvé, nebo skoro mrtvé. Nutno říct, že je to dost i zásluha mandelinek, které jim sežrali listy. Papriky nevypadají špatně, ale asi kilo paprik, co tento týden sklidila manželka bude skoro všechno, co z nich tento rok dostaneme. Možná nás ale ještě příjemně překvapí, podobně jako rajčata. Stále sklízíme jahody, ostružiny a maliny.
Na zahradu jsme dorazili později, než jsem zamýšlel, ale i tak se nám povedlo připravit tři záhony po rajčatech. Vyčistili jsme je a vyseli směs hořčice a řepky jako zelené hnojení. Už máme pět připravených záhonů, takže minimum (3) bylo splněno. Samozřejmě bych ale moc rád, kdyby se nám povedlo připravit všechny záhony. Hodně bude záležet na počasí, jak nám dovolí pokračovat.
Vypadá to, že plíseň už skončila, protože rajčata, co přežila, začínají znovu obrážet. Objevují se nové výhony, některé bohatě kvetou a část jich nasadila nové plody. Je sice hezké, že se tak snaží, ale kvetoucí rajče už letos nemá šanci. Můžeme jenom doufat, že dozraje co nejvíc ještě zelených plodů. Více mně těší, že pár odrůd (konkrétně 4) překonali plíseň relativně v pohodě. Sice měli taky napadené plody, ale na rozdíl od jiných odrůd přežili. V lepších podmínkách by mohly plíseň zvládat ještě lépe.
Jednou z odrůd, které dobře odolaly plísni, je „Hillbilly“. Hodně bujná a jak to vypadá i odolná odrůda. Škoda, že mi zůstala na testování jenom jedna rostlina, právě ta, kde jsem se rozhodl nezasahovat. Možná kdybych ji pěstoval jenom na 1-2 výhony, mohli jsme ochutnat i nějaký plod. Pár plodů na ni ještě zůstalo a celkem bohatě kvetla, ale nemilosrdně jsem ji zlikvidoval. Nacházela se na záhonu, který byl další v pořadí na zpracování. Nevynechám záhon jenom kvůli jedné rostlině, která by možná (fakt jenom možná) dala nějaký plod. Asi ji dám šanci ještě příští, nebo ten další rok. Myslím, že by si to tato odrůda i zasloužila, i když mně pořádně pozlobila.
Na chalupě jsme sklidili už jenom trochu ačokči, která stále dobře plodí a jeli domů. Čekalo nás ještě hodně práce se zpracováním úrody. To je často náročnější než pěstování, nebo sklizeň. Celou neděli jsme strávili zpracováním mrkve, řepy a hrušek. Mrkev už je v mrazáku, řepa naložená ve sklenicích a hrušky pomalu sušíme. Už máme nasušeno několik sklenic a v podstatě ani víc sušit nechci. Je mi ale líto je nechat jenom tak shnít pod stromem. Vzhledem k tomu, že jenom sbíráme ty popadané, tak skladovat dlouho nevydrží a je potřeba je co nejdřív zpracovat. Možná že začneme dělat i mošt. U toho se spotřebuje dost ovoce.
Příští týden bych rád sklidil fazoli. Už je dost suchá a mráz dílo dokonal, takže v nějakou další větší sklizeň už asi čekat nemůžu. Plány mi ale asi zkazí počasí, protože podle předpovědi má pršet. To pro fazoli není dobrá zpráva, protože může plesnivět. Já doufám, že sklizeň nějak stihneme včas, protože bych nerad přišel o celkem slibnou úrodu fazole. Kromě toho bychom rádi pokračovali s přípravou záhonů na chalupě. To ale nepospíchá a když se to úplně nepovede, nic tak hrozného se nestane.
