Rok čtvrtý – 42. týden: Nahrazujeme ztráty
42. týden
Tento víkend začal netradičně. Namísto zahrady jsme v sobotu nejdřív vyrazili do lesní školky na nákup keřů. Nic akutního nebylo potřeba na zahradě ani chalupě dělat. Nebýt keřů, tak vzhledem k počasí bychom na zahradu asi ani nevyjeli. Ráno jsem se z okna nekoukal, tak mně venku překvapil drobný déšť. Od odhodlání nakoupit a vysadit keře nás to ale neodradilo.
Jeli jsme do už osvědčené lesní školky Kostelec nad Černými lesy. Popravdě jsem ale jinou lesní školku ani nezkoušel a ani o nějaké bližší nevím. Spíš to myslím tak, že jsme lesní školce dali přednost před klasickým zahradnictvím. Jednak jsme chtěli nakoupit keře, které v zahradnictvích moc nemají (např. kalina obecná) a druhým důležitým faktorem je cena. Ta, co se týká keřů, jednoznačně favorizuje lesní školku. Např. hlošina okoličnatá stojí v lesní školce 48 Kč kus. V zahradnictví jsem ji viděl za 260 Kč. Velký rozdíl je i u šeříků. V lesní školce 120-300 Kč, v zahradnictví 900-1600 Kč. To jsou už rozdíly, nad kterými nelze jenom tak mávnout rukou. U ovocných stromů jsou ceny víceméně stejné, jako v zahradnictvích, kde je i o něco lepší nabídka (aspoň tam, kde chodím já).
My jsme ale do lesní školky jeli hlavně po keře. Na zahradě jsme chtěli nahradit ty uhynulé. Jednalo se o 15 keřů. Rozhodl jsem se pro muchovníky, arónii a ptačí zob. V lesní školce v lidové ceně 38-48 Kč za kus. Když už budeme v lesní školce, tak jsme chtěli vzít i nějaké keře na chalupu. Hlavně šeříky, od kterých tam mají celkem dobrou nabídku, jsou relativně levné, a i hezky vypadají. Na chalupu jsme koupili i hlošiny a kalinu. Celkově to bylo 26 keřů a k tomu jedna chryzantéma, kterou ale budeme venku vysazovat až na jaře.
Z lesní školky jsme nejdřív jeli na chalupu. Jedním z důvodů bylo, že jsme na zahradě neměli rýč. Druhý stejně důležitý důvod byl, že jsme na zahradě neměli ani holínky a neustále pršelo. Na chalupě jsme se vyzbrojili skoro jako na chemický poplach. Holínky, pláštěnky a k tomu potřebné nářadí. Protože od rána pršelo, tak jsem si myslel, že nebude potřeba keře při výsadbě zalévat. Když jsem ale vykopal první díru a viděl že moc vlhko není ani na chalupě, radši jsme do každé výsadbové jámy nalili dost vody. Mohli jsme si ten luxus dovolit, protože na chalupě i zahradě máme studnu, ale hlavně nám dost vody nateklo do sudu pod okapem a proč ji nevyužít.
Jako první jsme chtěli vysadit šeříky. Líbí se nám, osvědčili se na zahradě a na chalupě je chceme taky. Budou tvořit podstatnou část přední strany živého plotu. Na internetu jsme si vytipovali odrůdy a v plánu jsme měli koupit čtyři keříky. Nakonec jsme jich neplánovaně koupili pět. Z toho jeden byl dvojnásobný omyl. Původně jsme ho brali jako náhradu za jednu odrůdu, co jsme nenašli na prodejní ploše. Pak nám tu chybějící odrůdu donesla hodná paní z lesní školky. Šeřík navíc jsme si ale i tak nechali. Jenom jsme přehlédli, že u cedule s názvem byl přimíchaný i jeden keřík jiné odrůdy. To jsme si všimli až na chalupě při výsadbě, ale nelitujeme toho. I původně neplánovaná odrůda je moc hezká. Pokud by to někoho zajímalo, tak jsme koupili tyto odrůdy šeříku:
Miss Ellen Willmont – bílé květy
Primrose – krémové květy (bílo-žluté)
Ruhm von Hortenstein – květy růžovofialové
General Pershing – květy růžovobílé
Sensation – květy fialové s bílým lemováním (ta neplánovaná odrůda)
Šeříky jsme vysadili tak, jak si manželka řekla. Je to od levé strany brány přibližně na střídačku fialové, bílá, fialová, … Akorát mezi keře šeříku ještě vstupuje bíle kvetoucí bez. Ten jsme při stavbě plotu vysekali, ale obrostl znovu. Chceme ho tam nechat, protože máme bezy rádi a celkem se tam i hodí. Když opadne listí, tak ještě obsekám divoké porosty kolem, ať mají keříky dostatek světla a prostoru. Zatím je tam celkem nepřehledná džungle.
Jako další jsme vysadili kaliny obecné. Vzal jsem jenom dva keříky do rohu pozemku. Je tam dost vlhko a hodně stínu, protože je to rovnou pod pásem velkých obecných stromů (hlavně olše). Kalina obecná má ale ráda stín a vlhko, takže by se ji tam mohlo líbit. Mezi kalinami jsem nechal místo ještě pro jeden keř. Po vyčištění pozemku minulý rok nám na místě, kde předtím rostla, zase vyrazila svída krvavá. Chci ji po opadu listů vykopat a zasadit mezi kaliny. Má ráda stejné podmínky jako kaliny. Když keře vyrostou, tak ozvláštní a zpestří roh pozemku. Na stejné místo jsem na jaře vysadil i medvědí česnek a později tam chci přidat i pár špalků s houbami.
Jako poslední keře na chalupě jsme vysadili hlošinu okoličnatou. Pár keříků jsem vysadil i na zahradě hned prvním rokem, ale nedařilo se ji a asi už nežije ani jeden keřík. Ty první keříky byli prťavé, maximálně do 20 cm. Keříky zakoupené teď jsou něco jiného. Vypadají hezky silně a snad se jim na chalupě bude i dařit. Hlošiny jsme nevysadili jako součást živého plotu, ale jako podpůrné keře na plochu, kde později plánujeme výběh pro slepice. Po obvodu plochy chci lísky, ve středu jeden ořešák, a tak nějak ve čtyřech bodech mezi ořešákem a lískami budou hlošiny. Hlošina je tzv. dusíkáč, co je rostlina, která dokáže vázat vzdušní dusík a uvolňovat ho do půdy. I kdyby to ale moc nefungovalo, stále je to keř, který má jedlé plody pro nás, i pro slepice. Na co dosáhnout slepice je jejich, zbytek bude pro nás. Zatím jsme vysadili hlošiny. V lesní školce neměli ořešák a lísky odrůd co jsem chtěl, tak ty vysadíme ve druhé vlně. Práce s výsadbou jsme měli i tak dost.
Na chalupě jsme už nic jiného nedělali. Stále pršelo a čekalo nás ještě 15 keřů na zahradě. Vzali jsme jenom něco málo uskladněných jablek a vyfotil jsem si zelenající se záhony po rajčatech. Hořčice vyklíčila hezky už na všech záhonech a vypadá to, že do výsadby česneku bude něco i na sekání.
Pro zahradu nám zůstalo vysadit 15 nových keříků. Uhynulé keře byli různé, od lísky, přes růže až po bezy, z kterých přežívá asi už jenom jeden (z původně deseti). Nahrazovat je stejnými keři jsem už nechtěl, protože ne všem druhům se u nás daří. Z původních keřů vysazených hned prvním rokem, to nejlépe zvládá ptačí zob. Druhý rok jsem nahrazoval první ztráty a jako náhradu jsem zvolil arónii a muchovníky. Osvědčila se jak arónie, tak muchovník. Proto jsem se rozhodl nově vysadit tři výše zmíněné druhy keřů. Od každého přesně pět, co nám dalo 15 potřebných keřů. Navíc se všechny dali koupit v lesní školce za 38-48 Kč kus. Sice je můžete nakoupit i v klasických zahradnictvích, ale cena už nebude tak příznivá a při větším odběru je to nezanedbatelný rozdíl.
Při výsadbě keřů jsme nepoužili drátěné koše, jako u ovocných stromů. Keřů bylo moc, nebylo na to moc vhodné počasí a ani nám nezůstalo dost času. I když dost uhynulých keřů (možno většinu) mají na svědomí hlodavci, tak jejich tlak už tento rok citelně polevil a doufáme, že nechají keře na pokoji. Když ne, tak zase budeme nahrazovat ztráty. Finančně to při nákupu v lesní školce není tak hrozné, horší je časová ztráta. Výsadba celého živého plotu do drátěných košů je ale práce, do které se mi rozhodně nechce. U ovocných stromů je to jiné. Stojí víc, není jich tolik a popravdě mi na nich i o něco víc záleží.
I na zahradě jsme do každé výsadbové jámy nalili dost vody. Aspoň to můžu keřům dopřát do startu. Mulčovat je už nebudu, tak jako jsem to udělal pro celý živý plot na začátku. Budeme se ale snažit je pravidelně obsekávat, co jsme doteď dost zanedbávali. Snad bude i příští rok tak příznivý pro růst keřů jako letošní. Tento rok některé keře vyrostli víc, než za předchozí tři roky dohromady.
Manželka se rozhodla pro větší sklizeň ředkví a vodnice. Kromě černých ředkví už většina byla ve sklizňové velikosti. Černé ředkve asi budeme muset vysévat o něco dříve, i když ještě mají nějaký čas pro růst.
Před pár týdny sklizená bílá kulatá ředkev stále čeká v lednici na zpracování. Teď jsme sklidili hlavně ředkve typu „daikon“ odrůdy „Jarola F1“, vodnici odrůdy „Primera F1“ a odrůdu „Purple top white globe“. Všechny tři odrůdy se celkem osvědčili. Jenom je bude potřeba příští rok zakrýt netkanou textilii. Hlavně ředkve typu „daikon“ byli dost poškozené od hmyzu. Zakrývání brukví je další věc, kterou dost zanedbáváme a měli bychom se v tom zlepšit.
Doma jsme ředkve a vodnici umyli, oloupali a nakrájeli na kolečka. Spolu s ředkvemi co už jsme měli sklizené doma, to vyšlo na čtyři 1,5 litrové sklenice. To není vůbec špatné a ještě máme na zahradě všechny černé ředkve a zbytek vodnice a bílých ředkví. Přes týden vykvasí a příští víkend je vezmeme na chalupu uložit do chladu. Zpátky si dovezeme vždy po jedné sklenici do lednice, aby zbytečně doma nezabírali místo. Skladování na chalupě se nám osvědčilo již minulým rokem.
Na příští týden mi zůstává jeden rest. Na chalupě se stále suší fazole, na kterou jsem tento týden dost zapomněl. I tak k tomu ale moc nebylo počasí a za další týden by se jí nic špatného nemělo stát. Co jsem fazoli kontroloval, tak už vypadá celkem suchá. Snad nám vyjde i počasí a bude se s ní dát normálně pracovat. Kromě toho máme v plánu i naši první výsadbu ozimé cibule. Jenom nedávno jsem se inspiroval v jednom videu a příští týden to pravděpodobně uskutečníme. Stále máme co dělat a kdyby hrozilo že ne, tak si zase něco nového „vymyslím“.
