Rok pátý – 16. týden: Přesazujeme rajčata

16. týden

Počasí nám tento týden vyšlo parádní, možná až moc. Jako obvykle jsme podcenili sílu jarního slunce a poprvé v tomto roce jsme měli spálenou pokožku. Ráno při pohledu z okna ale nebylo nad čím váhat. Plány jsme měli jasné. Nejdřív výsevy na zahradě a pak zbytek práce na chalupě. Kromě potřebných semínek jsme sebou vzali i všechny sazenice, u kterých to šlo. Vezli jsme veškeré sazenice pórku, vytrvalé cibule, kadeřávku a slézu. Ne všechno jsme plánovali hned vysadit, ale dochází nám místo v bytě.

Po příjezdu na zahradu nás čekalo jedno nepříjemné a pár příjemných překvapení. Tím nepříjemným překvapením bylo, že v sudě na vodu nebyla žádná voda. Před týdnem jsme natahali ze studny plný sud (tedy 200 l vody), se kterou jsme počítali tento víkend na výsadbu a výsevy. Pravděpodobně je prasklý sud, i když jsem žádnou prasklinu nenašel. Jinak si ale úbytek vody neumím vysvětlit. Věděl jsem, že se nemá přes zimu nechávat voda v sudu, i tak jsem to udělal. Za chyby se platí. V našem případě je to nějakých 850 Kč za nový sud a potíže při výsadbě sazenic. Náladu nám spravilo aspoň to, že vyklíčili ředkvičky a špenát. U špenátu jsou už celkem dobře vidět naznačené (zelené) řádky s malými rostlinkami. Příští týden by to už mohlo být na fotku celého záhonu.

Záhon s ředkvičkami máme zakrytý netkanou textilii a odkryl jsem ze zvědavosti jenom kousek asi 1 m dlouhý. Při zběžném pohledu přes netkanou textilii vypadá klíčení dobře. Mladé rostlinky na obrázku jsou z výsevu vlastních semínek odrůdy „Saxa 2“. Takže první pokus o semenaření ředkviček vypadá dobře.

Jako první práci na zahradě jsme chtěli vysadit sazenice pórku. V osevním plánu jsem pro pórek naplánoval jeden celý záhon. Takhle napsané to nevypadá komplikovaně. Problém jsem si uvědomil až při výsevu semínek. Chtěl jsem silnější sazeničky, než se nám povedlo dopěstovat doteď. Proto jsem měl v plánu je vysévat do sadbovačů, kde by v každé buňce byla jedna rostlinka. Už jsem ale nepomyslel na to, že pro záhon pórku bude potřeba přes 100 sazenic. Jeden sadbovač má 24 buněk. Pro záhon pórku bych potřeboval minimálně 4 sadbovače a máme ji celkem pět. To už by nám nezbylo na papriky, později rajčata apod. Proto jsem zase vyséval do jednoho sadbovače a více semínek do jedné buňky. Že to později rozsadím do něčeho jiného. Když jsem přesazoval sazeničky trvalého pórku do většího, tak jsem sazenice „obyčejného“ pórku nechal zatím společně v jednom sadbovači. Rostlinky mi přišli na přesazení moc malé. Teď si ale myslím, že jsem dobře udělal. Nepřesazené sazeničky jsou totiž o něco silnější než ty přesazené u trvalého pórku. Asi jsem při přesazování moc narušil už i tak ne moc velký kořenový systém. Přesazované i nepřesazované sazenice jsou ale stále o dost menší, než bych chtěl. S tím ale už teď nic nenadělám, takže na tom zapracuji do budoucna. Minulý rok jsme vysazovali sazenice ještě o něco menší, a nakonec jsme sklízeli celkem hezký pórek.

Kvůli ne moc dobrému klíčení u odrůdy „De Carentan 2“ jsme měli méně sazenic, než jsem plánoval. Aspoň že to částečně zachránila odrůda „Freezo“, kterou testujeme tento rok poprvé. Asi jsem udělal chybu s výsevem starších semínek. Semínka pórku patří prý mezi nejcitlivější a s časem se jim hodně snižuje klíčení. Teď to mám už i ověřeno.

Menší počet sazenic nám ale i celkem vyhovoval, protože jsme je mohli dát do jiného záhonu. Přípravu záhonu naplánovaného pro pórek jsem zavrhnul už minule při čištění záhonu pro cibuli. To už jsem věděl, že pórek budeme vysazovat jinde. V prvním záhoně, kde jsme na podzim vysadili ozimou cibuli, totiž bylo dost volného místa. Další místo jsme si udělali sklizní minulý rok „ztraceného“ a zapomenutého česneku. Česneku máme dost vysazeno jinde a potřebovali jsme místo. Po sklizni manželka česnek očistila. Část z něho byla použita k večeři a ze zbytku udělala pesto.

Po sklizni česneku se uvolnila část záhonu, kde jsme začali vysazovat sazenice pórku. Ozimé cibule tam bylo pomálu. Výsadbu nám trochu zkomplikovala chybějící voda v sudě. Naštěstí ještě máme jezírko, které je zatím plné vody. Těch pár chybějících kbelíku pro sazenice budou muset vodní živočichové a rostliny přežít. Záhon jsme už samozřejmě nijak neryli, jenom dočistili zbytky plevele, udělali motyčkou jamky, zalili vodou a vysadili sazenice. Po výsadbě jsme ještě nůžkami zakrátili listy na něco méně než polovinu. Mělo by to pomoct s počáteční tvorbou kořenového systému. Může se to dělat u pórku i cibule.

Po výsadbě všech sazenic pórku zůstala na záhonu ještě nějaká prázdná místa. Toho jsem využil pro výsevy další cibule. Tam, kde bylo prázdné místo, jsem udělal řádky. Klidně i mezi sazenicemi ozimé cibule, když v řádku chybělo pár rostlin. Do řádků jsem vysel cibuli odrůdy „Všetana“. Naše osvědčená odrůda, záhon které už máme vysazený ze sazečky. Stále bych ale raději pěstoval cibuli ze semínek. Doteď se to moc nedařilo, hlavně kvůli zanedbání péče o záhony pro výsevu. Tento rok to bude další pokus. Klidně bych i předpěstoval sazeničky, ale neměli jsme na to už místo.

Hlavními záhony pro výsevy tento týden byly záhony pro salátovou (červenou) řepu. To je naše oblíbená zelenina, po které začíná být zvýšená poptávka i celkově. Minulý rok se nám řepa moc nepovedla, asi hlavně kvůli ne moc kvalitní půdě na záhonu. To by tento rok mělo být jiné, zvlášť když došlo ke změně oproti osevnímu plánu a pro řepu vyšli ještě lepší záhony, než jsem původně plánoval.

Odkryli jsme plachtu ze dvou dalších záhonů v řadě směrem od hrášku. Oba záhony jsou ohraničené. Co bylo dost znát. Jeden sice vypadá, jako kdybych tu obrubu dělal opilý, ale svůj účel splnila. Minulý rok byli na záhoně cukety, které rostly parádně. Není se co divit, když půda na záhonu vypadá spíše jako kompost. Po odkrytí zbyli na povrchu už jenom nějaké ponechané zbytky rostlin cuket a možná trochu plevelu na dočištění. Na druhém záhonu vybraném pro řepu jsme minulý rok pěstovali česnek a po jeho sklizni jsme na záhon vyseli svazenku. Byl to náš první výsev svazenky a dopadl dobře. Svazenka dobře rostla a hezky kvetla, co ocenila spousta opylovačů, co lítali kolem. Nechtěl jsem ale, aby dělala semena, tak jsem ji posekal a pak jsme záhon zakryli plachtou. To, co vypadá na záhonu vlevo jako silnější stonky, jsou zbytky svazenky. Kdybychom jenom vysazovali sazenice, tak bych to možná na záhonu i nechal. Kromě zbytku svazenky totiž toho na záhonu už moc k čištění nebylo. Záhon jsem motykou nakypřil spíš kvůli srovnání povrchu, protože hlodavci se přišli podívat i na tento záhon. Půda na druhém záhonu už není taková skoro kompost jako na tom prvním, ale stále vypadá o hodně lépe než záhon pro řepu minulý rok.

Řepu jsme plánovali vysévat namokro, do zalitých řádků. Když ale není voda, tak bude musel stačit i výsev nasucho. Pokud nezaprší, tak příští týden možná záhony zalijeme. Řádky pro řepu jsem dělal stejně jako u ředkviček a kořenové zeleniny násadou od motyčky. Povrch půdy to v pohodě umožňoval. Vysévali jsme hlavně odrůdy „Cylindra“ a „Rote Kugel 2“, semínka kterých jsme koupili v Lidlu za 6 Kč pytlík. Tyto odrůdy se nám osvědčily, tak u nich zatím zůstaneme. Na každý záhon jsme vyseli jednu odrůdu. Pro naše záhony to vychází tak 4 pytlíky semínek u odrůdy „Cylindra“ a 5 pytlíků semínek u odrůdy „Rote Kugel 2“. Ta má trochu větší semínka, tak jich je v pytlíku méně. Zase mi to ale nedalo a koupil jsem ještě na zkoušku jednu odrůdu. Jedná se o podlouhlou červenou řepu „Alexis“, pár řádků které jsem vysel do záhonu s odrůdou „Cylindra“, která je tak podlouhlého tvaru. Do záhonu s odrůdou „Rote Kugel 2“ jsem zase vysel zbytky semínek (2 řádky) odrůdy „Kulatá červená“, které nám zbyly z minulého roku. Na kraje záhonů (první a poslední řádek) vysela manželka nějaké kytky. Osvědčilo se nám to z minulých let, tak to používáme skoro u všech záhonů. Ne jenom že to vypadá hezky, ale celkem to láká i hmyz a kombinace různých vůní by měli zmást škůdce.

Po výsevu řepy byla hlavní práce na zahradě hotová, ale ještě jsem chtěl vysadit pár sazenic vytrvalé cibule. Trvalou cibuli jsem vysadil minulý rok na bylinkovou spirálu, ale teď už tam zůstala v podstatě jenom jedna původní rostlina. Hlavně díky aktivitě hlodavců, kteří si z bylinkové spíraly udělali obydlí. Přeživší cibule nám minulý rok zakvetla a vzali jsme si z ní semínka. Z nich jsme tento rok předpěstovali sazeničky. Klíčení bylo hodně dobré, ale nechal jsem si jenom 10 sazenic. Zbytek jsem zlikvidoval. I tak nevím pořádně, kde je vysadit. Část sazenic jsem chtěl použít na doplnění bylinkové spirály, zbytek pojede na chalupu. Kolem mateční rostliny jsem udělal jamky, zalil vodou z jezírka a vysadil tam čtyři nové cibule. Snad jich tentokrát přežije víc. Když ne, tak příští rok to zkusím zase. Tento rok bychom měli mít čerstvá semínka, protože cibule se zase chystá kvést.

Po výsadbě a výsevech jsme už v podstatě mohli vyrazit na chalupu, kde jsme měli naplánovanou taky nějakou práci. Dal jsem si ale slib, že budu udržovat záhony s dobrém stavu a zdálo se mi, že záhonům s česnekem by se trocha péče hodila. Ono totiž teď všechno začíná růst hodně rychle. Co je jeden týden v pohodě, druhý týden už v pohodě být nemusí. Takže když je teoreticky nějaká chvilka na péči o záhony, je potřeba ji využít.

Zatímco manželka šla ostříhat už narašené peckoviny (slivoně, mirabelky apod.), já jsem se pustil do čištění záhonů s česnekem. Teď už pár dní nepršelo, tak povrch záhonu začíná být sušší. Nejraději bych ho nenarušoval vůbec, ale nechat tam naklíčené plevely nechci a ručně vytrhávat taky ne. Snad teď už bude většina plevelů zlikvidována a budu moci meziřádky u česneku mulčovat posekanou trávou. Tu budeme muset začít sekat už za chvíli a rád bych ji použil na zamulčování všude tam, kde to půjde. Čištění záhonů šlo celkem v pohodě, až na úsek, kde zůstali zbytky silných stonků hořčice z minulého roku. Tohle budu muset do příště nějak doladit.

Po vyčištění záhonů s česnekem jsme už konečně vyrazili směr chalupa. I tam nás čekalo něco málo výsadby a výsevů. Z výsadby to byl hlavně trvalý pórek a z výsevů cukrový hrášek. Nejdřív jsem se pustil do výsadby pórku. Tento rok ho chci otestovat na jednom menším záhonu, a pak se uvidí.

Všechny menší záhony, na které jsme na podzim nic nevyseli, jsme přes zimu zakryli kartonem. Měl jsem ho z práce celkem dost a nějak jsme pro něho neměli jiné využití. Karton se na záhonech už začíná rozkládat, ale stále ještě celkem dobře kryje povrch. Po jeho sundání vypadá záhon celkem dobře. Je potřeba ho jenom mírně dočistit. Na prvním obrázku je záhon ještě zakrytý kartonem, na druhém je stejný záhon po sundání kartonu.

Chvíli jsem přemýšlel i nad tím, že bych karton nesundával vůbec, jenom udělal díry pro sazenice a vysadil do nich pórek. Pak jsem ale radši karton sundal. Později mám v plánu na záhon mezi pórek vysévat portulák zimní a nevím, jak to pak bude s kartonem. Taky jsem chtěl dočistil povrch kolem sazenic pórku. Pórek klíčil celkem dobře a nechal jsem si 10 hezkých sazenic. Sice pro přesazení se jim dost zpomalil růst, ale teď, v době výsadby už nevypadají špatně. I když bych samozřejmě byl rád za silnější sazeničky. Těch deset sazenic, co jsem nechal, vypadá jako akorát na malý záhonek. Povrch záhonu jsem kromě čištění už nijak neupravoval, jenom udělal motyčkou díry, zalil vodou a vysadil sazenice. Stejně jako na zahradě jsem zakrátil nať na asi polovinu. Teď už jenom čekat, jak se bude pórku dařit. Další výsevy na záhon budou někdy v srpnu, kdy by měla být vhodná doba pro výsev portuláku.

Cukrový hrášek jsem naplánoval na jeden z devíti velkých záhonů. Původní myšlenka byla, že budu rotovat na těch devíti záhonech rajčata, okurky a fazole. Z každého po tři záhony. To se ale později měnilo a dnes stále zůstávají tři záhony pro rajčata, ale jeden záhon s okurkami se změnil na ačokču a jeden fazolový záhon na hrášek. Rád bych zkusil pěstovat kromě dřeňového i cukrový hrášek, ale ten potřebuje oporu. Tu se mi na zahradě budovat nechce. Na chalupě je to jiné, zvlášť když každá plánovaná plodina na devíti velkých záhonech oporu potřebuje, nebo minimálně se na opoře dá pěstovat. Minulý rok se můj plán rozšířil ještě o česnek, který tento rok zkoušíme pěstovat v kombinaci s rajčaty. Dlouho si ale spolu na záhoně neužijí, protože než rajčata trochu vyrostou, tak česnek už asi sklidíme. To je ale i účelem této kombinace. Takže momentálně je část záhonu osázená česnekem. Akorát namísto tři plánovaných je jich pět a něco málo na šestém. Bylo hodně sadby a po namoření by už šla jenom vyhodit. Spíš než česneku ale v této době dominuje záhonům hluchavka nachová. Nechávám ji tam, protože by česneku neměla škodit a je to jedna z mála kvetoucích rostlin v této době. V sobotu tam poletovalo hodně čmeláků. Minimálně do doby výsadby rajčat to nechám pro opylovače, pak záhony pravděpodobně vyčistíme.

Záhon pro výsev hrášku jsem ale vyčistil hned. Zase tolik hluchavky tam nebylo a jenom jsem plecí motyčkou podsekal to, co rostlo na povrchu záhonu. Ještě před výsevem hrášku bylo potřeba postavit konstrukcí pro rostliny. Přemýšlel jsem, co za opory zvolím. Ze stavby plotu nám zbylo pár starých (původních) sloupků. Není jich ale dost na všechny záhony a jsou už dost sešlé. Přemýšlel jsem i o klasickém plotu, jak jsme stavěli kolem pozemku. Tam je ale potřeba ke sloupkům vzpěry, bylo by potřeba zemní vruty apod. Komplikované a drahé. Pak jsem narazil na vinohradnický systém, že kterého jsem použil sloupky. Ty mají po stranách háčky, na které se dá pověsit drát, nebo drátěnka. Právě drátěnku, resp. lesnické pletivo, jsem zvolil pro záhon s hráškem. Něco nám zbylo ještě ze stavby plotu na zahradě a zbytek jsem objednal. Výhodu (kromě ceny) vidím u lesnického pletiva i v tom, že jsou dolu dráty hodně u sebe a postupně se rozestupy zvětšují. Takže rostlina, když je malá, má hodně příležitostí, jak se zachytit. Později, když je větší, tak už pro ni není problém překonat větší vzdálenost mezi dráty. Pro všech devět záhonů jsem objednal 36 sloupků a 50 m lesnického pletiva. Spolu s pletivem, co nám zůstalo ze zahrady, by to mělo stačit. Nic jiného k tomu není potřeba, jenom to postavit.

Na jeden záhon jsme dávali čtyři sloupky. Mají 2,5 m na délku, takže je k nim potřeba žebřík. Nějakých 0,5 m sloupku by v ideálním případě mělo jít pod povrch terénu. Ne všude jsem to ale dokázal zatlouct tak hluboko. Hlavní je, že to je stabilní. Drátěnka má na šířku 2 m, takže je potřeba mít 2 m sloupku nad povrchem. Na postavené sloupky se pak na háčky po jejich stranách navěšuje pletivo. Háčky se zamáčknou dovnitř a zafixují tak pletivo u sloupků. Nevycházelo nám to ale úplně přesně, hlavně u spodní částí sloupků. Drželo to ale v pohodě, takže to neřeším. Jediné trochu nepříjemné překvapení bylo, že u vinohradnického systému nejsou háčky po celé délce sloupku až dolů. Je to logické, protože u vinohradů se nepoužívá pletivo, ale dráty a ty není potřeba vést až k zemi. Buď jsem si toho nevšiml, nebo jsem si to při objednávání neuvědomil. Pokud bych to měl objednávat ještě jednou, namísto vinohradnického systému bych raději volil originální sloupky k lesnickému pletivu. Cena je skoro stejná. U originál sloupků jsou snad háčky po celé délce sloupků, když jsou primárně určené pro pověšení lesnického pletiva. Vinohradnické sloupky jsem objednal hlavně proto, že sloupky pro lesnické pletivo nebyli skladem. I tak jsme si ale poradili a spodní část pletiva uchytili ke sloupkům drátem. Ten nám taky zbyl ze stavby plotu.

Pro cukrový hrášek je tato konstrukce trochu přehnaná. Hlavně pro odrůdu „Oregon sugar pod“, kterou zkoušíme tento rok. Ta by měla dorůst jenom do výšky 70 cm. Příště ale můžeme zkusit nějakou vyšší odrůdu, a i tak plánuji záhony rotovat. Další rok na tom záhoně může být třeba ačokča. Pro tu jsou nějaké 2 m skoro nic. Tyčková fazole taky ocení pořádnou konstrukci. Teď už „jenom“ postavit dalších 8 konstrukcí na zbylé záhony. Trochu se mi z toho dělá mdlo, protože to není až taková pohoda. Pozitivní je, že je snad budeme stavět jenom jednou a nějakou chvíli vydrží. Taky to nebyla úplně nejlevnější záležitost. I když jsem se snažil navrhnout co nejlevnější systém, tak na pár tisíc korun to vyjde. Nejlevnější varianta by asi byla nařezat z vrby dostatečné dlouhé pruty a udělat nějaké trojnožky. Myslím si ale, že naše konstrukce by měla fungovat lépe a už to trochu vypadá jako profesionální pěstování. Uvidíme, jak to budu hodnotit po prvním roce.

Po postavení konstrukce už zbýval jenom výsev. Podél pletiva jsme po obou stranách udělali řádek a hojně ho zalili vodou. Tentokrát jsem hrášek dopředu nenamáčel. Vysévali jsem celkem nahusto z obou stran, cca 5 cm zrno od zrna.

Po výsevu hráčku jsme už nechtěli začínat nic dalšího. Byl dost hodin a taky jsme toho měli po celém dnu dost. Takže na závěr návštěvy chalupy už jenom dva obrázky trvalých záhonů se šťovíkem a petrželkou. Po zimě hezky obrůstají a minimálně u šťovíku se můžeme chystat na skorou sklizeň.

Sobota byla náročná a neděle snad ještě náročnější. Čekalo mně přesazování rajčat. Tady už nebylo na co čekat, spíš se mi zdálo, že to dělám pozdě. Dříve ale nebylo v bytě místo. Část sazenic už začala shazovat děložní lísky. To beru spíš jako výhodu, protože jsem je mohl přesadit více hluboko. Po minulém roce se 40 odrůdami jsem se snažil tento rok mírnit a počet odrůd jsem snížil na 24. Navýšil jsem ale počet rostlin na odrůdu. Rád bych měl od každé odrůdy aspoň čtyři rostliny. To se úplně nepovedlo, kvůli horšímu klíčení u některých odrůd. Ne že by to v sadbovačích vypadalo, že tam něco chybí. Ten chybějící řádek u jednoho sadbovače je nevyklíčená bazalka.

Každý rok bojuji s místem pro předpěstování sazenic. V průběhu roku jsem viděl video jedné ruské pěstitelky, která pěstovala rajčata po dvou v jedné výsadbové jámě. Takže jsem si řekl, že to zkusím taky a vysadím po dvě rostliny spolu do jednoho kelímku a následně i na záhon. To mi umožní na stejném prostoru dopěstovat více sazenic a na záhonu mít více rostlin. V souladu s tímto plánem jsem zvolil i konečný počet pěstovaných rostlin. Jenomže jsem asi počítal špatně. Při přesazování jsem zjistil, že zase bude problém s místem na parapetech. To i z důvodu, že jsem ponechal v bytě truhlíky s paprikami. Minulý rok byly papriky na chalupě, tak bylo v bytě více místa. Tento rok jsem nějak předpokládal, že se vejdou papriky i rajčata. Všechno ale nakonec celkem dobře dopadlo. Většinu jsem na parapety poskládal, zbytek skončil pod umělým osvětlením, co zbylo z akvárka. Dokonce se našlo místo i pro sazenice rebarbory.

Přesazoval jsem stejně jako minulý rok do 500 ml kelímků od jogurtu. Na kelímcích nemám žádné otvory, takže nepotřebuji nějaké podmisky, které stejně nemám. Akorát je potřeba si dávat pozor se zaléváním. Už to umím celkem odhadnout a rajčata zalévám obvykle až když začínají vypadat, že trpí nedostatkem vody (svěšené listy). Přesazoval jsem do směsi zahradní zeminy, kterou jsem si nasbíral z krtinců a zbytků univerzálního substrátu, který nám zbyl ještě z minulého roku. Tahle kombinace mi vyhovuje, protože tak nevysychá jako čistý substrát z obchodu. Směs mi ale nevyšla na všechny rostliny, tak jsem ještě jel do OBI a koupil pytel substrátu, do kterého jsem vysadil pár zbylých rostlin.

Uvidíme, co příští rok. Směs zeminy z krtinců mi vyhovuje, ale je v ní hodně mravenců. Ty se mi do bytu nosit moc nechce. Substráty v obchodech kupovat zase nechci. Asi zapracuji na vlastním kompostu pro výsevy a výsadbu.