Rok pátý – 19. týden: Experiment s dýněmi
19. týden
Letošní jaro je zatím mírně řečeno neobvyklé. Stále čekáme na výraznější oteplení, které je zatím v nedohlednu. Nenecháváme se ale odradit počasím a pokračujeme v přípravě záhonů a výsevech. Tento týden jsme si naplánovali výsev okurek a dýní. Čeká nás pár záhonů na zahradě a pár dalších na chalupě. Na zahradě jsem původně tento rok neměl v plánu okurky pěstovat. Názor jsem změnil, když jsem objevil starší semínka „ukrajinských“ okurek, se kterými jsme měli dobré zkušenosti při pěstování na poli. Nevím ale, jak jsou staré a jestli vůbec budou klíčit. Proč to ale nezkusit? Záhonů máme celkem dost a výsev okurek zase není až tak pracný. Více záleží na stavu záhonu, do kterého budeme okurky vysévat.
Pro okurky jsme zvolili další záhon v pořadí v lepší, horní řadě záhonů. Přes zimu byl záhon zakrytý, minulý rok byl obdělávaný, takže nás po odkrytí silážní plachty nečekalo žádné nepříjemné překvapení. Záhon byl skoro čistý. Jenom jsem ho objel rýčem kvůli případnému přerušení podzemních částí plevelů. Následně jsme motyčkami mírně zryli povrch záhonu a při tom vybrali zbytky pýru. Zůstalo už jenom udělat řádky a vysít semínka.
Kromě „ukrajinských“ okurek jsme se rozhodli na záhon vysít ještě odrůdy „Delikates“ (zakoupená v Lidlu) a „Dekan“. „Dekan“ je v podstatě taky ukrajinská odrůda, u které aspoň vím název. Nejsem si ale jistý čistotou odrůdy, protože semínka mám vlastní a pěstovali jsme více odrůd. Ty se mezi sebou můžou stejně jako dýně lehce křížit. Původní semínka jsem zakoupil na permaseminka.cz. Chci tento rok ještě zkusit výsev i těchto semínek a uvidíme, co z toho bude. Do budoucna možná zase koupím originální osivo. Hodně záleží na tom, jak dopadne odrůda „Delikates“, kterou pěstujeme tento rok poprvé. Papírově by to měla být pro nás vhodná odrůda. Zajímavá je pro nás hlavně informace, že by to snad neměla být hybridní odrůda. Na okurkový záhon kromě výsevu výše uvedených odrůd chci vysadit i čtyři sazenice hybridní odrůdy „Akito“. Stejně jako u rajčat mně zlákalo vyzkoušet hybrida. Na záhonu jsme pro sazenice nechali místo. Na zbytek záhonu jsme udělali řádky a vyseli semínka. Do jednoho řádku celkem husto neznámou ukrajinskou odrůdu. Vysel jsem všechna semínka, protože jinak bych je asi už jenom vyhodil. Do druhého řádku jsem vyséval odrůdy „Dekan“ a „Delikates“ po tři semínka (pro jistotu) ve vzdálenosti asi 50 cm od sebe. Středem záhonu jsme vyseli řádek kopru. Spíš, než pro sklizeň chci kopr jako doprovodnou rostlinu k okurkám. Pokud i něco sklidíme, tak se samozřejmě nebudu zlobit.
Výsev okurek jsme měli relativně rychle za sebou a čekaly nás o něco komplikovanější dýně. Ne, že by výsev dýní byl nějaký problém, spíše naopak. Problémem byli záhony, kde jsme výsev dýní plánovali. Minulý rok jsme tam plánovaně pěstovali fazole a neplánovaně rajčata a mrkev. Fazoli, rajčatům i mrkvi se tam dařilo. Proč by ne, když rok předtím jsme tam měli kompostovací záhon pro dýně a hodně kompostu na záhonech zůstalo i po odklizení mulčovacího materiálu. I proto jsem v plánu vybral tyto záhony pro dýně. Extra živiny se hodí. Problémem bylo ale to, že jsme záhony přes zimu nezakryli. Ne, že bychom nechtěli, ale nevystačila nám silážní plachta. Odkrytých zůstalo šest záhonů. Kromě záhonů pro dýně ještě záhony plánované pro kukuřici, kde nakonec skončili brambory v mulči. Čtyři záhony jsme tedy nějak vyřešili, co ale s těma zbylými dvěma? Před zimou jsem si říkal, že je na jaře vyčistíme. To samé jsem si říkal i brzo na jaře tento rok. Teď, po delším období dešťů to ale už tak v pohodě není. Všechno na zahradě roste hodně divoce. Nejvíc samozřejmě tráva a to, čemu říkáme plevel. Na záhonech pro dýně to je do velké míry jetel, dost řebříčku a k tomu něco málo dalšího.
Zvažovali jsme několik variant. Nejvíc pracná varianta je záhon (záhony) vyčistit. Přemýšleli jsme i o zakrytí záhonů silážní plachtou a výsevu semínek do vyřezaných otvorů. Mně zase napadlo podobně jako minulý rok experimentovat a zkusit výsev do záhonu s jetelem jako živým mulčem. Asi mi nestačil celkem neúspěšný experiment s brukvemi, o který jsem se pokoušel minulý rok. Jetel (nízký plazivý) mám rád a chtěl bych jim mít porostlé minimálně cestičky mezi záhony. Taky chci do budoucna testovat pěstování různých plodin v jeteli. Právě mezi dyňovými záhony, a i na jednom záhonu je hezký porost jetele. Proto jsem váhal se zakrytím celé plochy.
Konečně řešení pro dýňové záhony je nakonec kombinací všech možností, co nás napadly. Jeden záhon jsme nechali skoro tak, jak je. Tedy porostlý hlavně jetelem. Jenom jsem vyčistil část řebříčku a porost plevelů, které by mohli působit potíže. Např. šťovík se už chystal kvést a prý má i alelopatické účinky, tak jsem se ho raději zbavil. Tam, kde měli být jamky se semínky dýní, jsem vyčistil trochu více povrchu záhonu. Na tento záhon jsem vysel semínka odrůd, které už nemáme v plánu dále pěstovat. Jenom jsem chtěl dosít zbytky semínek z minulého roku a možná nás i něco překvapí. I mezi odrůdami na tento záhon nejsou jenom propadáky. Kromě muškátových dýní, které se minulý rok nevyvedly, jsem vysel i odrůdy „Hokkaido“ a „Solor“. Těm se minulý rok celkem dařilo, poprvé od doby, co se snažíme dýně typu hokkaido pěstovat. Problémem je, že se dýně mezi sebou ochotně kříží a rád bych měl vlastní semínka. Takže se snažíme vybrat z každé rodiny jednu odrůdu. Z rodiny, kde je i dýně hokkaido máme jiného favorita. Nechci ale tvrdit, že už dýni hokkaido nikdy pěstovat nebudeme.
Druhý dýňový záhon jsme měli zakrytý silážní plachtou. Zakryl jsem ho ale až na jaře, kdy jsem hledal místo na výsadbu topinamburů. Na podzim jsme zakryli kus zarostlého květinového pásu kolem záhonů. Měli jsme v plánu tam po vyčištění něco vysít, nebo vysadit. Kus plachty jsem sundal a jenom ji přehodil na záhon pro dýně vedle. Nepředpokládal jsem, že se do dobý výsevu dýní nějak zázračně vyčistí, ale aspoň trochu by to pomoct mohlo. Později, když jsem viděl ten zarostlý záhon vedle, tak jsme s manželkou začali zvažovat i pěstování dýni na zakrytém záhonu. Jenom vyřízneme díry pro rostliny. Nejsem fanouškem tohoto způsobu pěstování, i když to dost lidí používá. Taky jsem si nemyslel, že to sám budu využívat. Už tak ale částečně pěstujeme jahody a tento rok jsme se to rozhodli zkusit to i u dýní. Kdybychom měli připravený záhon, tak by nás tato možnost asi nenapadla. Takže manželka jenom vyřízla do plachty otvory, kde jsem trochu rozhrabal půdu, zalil jamky a vysel dýně. Do zakrytého záhonu s děrami jsem vyséval naše favority. Odrůdy „Minimusk“ a „Whangaparoa crown“. K nim ještě na zkoušku novou odrůdu „Sweet meat Oregon homestead“.
Hlavní úkoly na zahradě jsme měli splněné a v podstatě jsme mohli jet na chalupu. Před tím ještě proběhla rychlá kontrola zbytku záhonů. Zatím je nejvíc vidět česnek, který vypadá hodně dobře. Pokud mu to vydrží, tak bychom mohli mít parádní úrodu. To už skoro otravné množství srážek mu asi svědčí. Jenom to bude chtít zase mírně vyplít záhony a ideálně hned i zamulčovat.
Konečně jsem se dočkali ředkviček. Takhle pozdě jsme snad první ředkvičky ještě neměli. Něco málo pro sebe jsme sklidili. Radost nám ale kazilo to, že dlouhé dešťové období se dost podepsalo na chutí. Je dost nevýrazná, hodně vzdálené tomu, na co jsme u vlastních ředkviček zvyklí. Teď na jaře to už asi lepší nebude, protože výhled na nejbližší období je v podstatě hodně podobný tomu, co je teď. Než se snad konečně pořádně oteplí, tak už všechny ředkvičky sklidíme. I tak potřebujeme záhon na výsadbu jiné zeleniny.
Na chalupě jsme měli v plánu pokračovat ve výsevu okurek. Naplánoval jsem pro ně dva velké záhony. Záhony jsme ale připravili tři, protože vedle okurek plánujeme pěstovat i ačokču. Konečně došlo i na hluchavkou hustě porostlé záhony. Čmeláky a včelky jsme tak částečně připravily o pastvu, ale máme tam vlastní plány. Teď už na pozemku kvete i spousta jiného, takže si můžou zaletět kousek vedle. Záhony jsme čistili ručně, protože na dvou z nich nám roste česnek. Ten jsem tam neplánoval, ale na podzim mi bylo líto vyhodit hezkou sadbu, takže namísto tři záhonů s česnekem jich máme pět a pár rostlin i na šestém. Okurkám by ale česnek vadit neměl.
Před samotným výsevem jsme zase stavěli konstrukce a jako obvykle jsme se přitom navztekali. Ještě že je stavíme jenom jednou. Snad to za tu námahu bude stát. Okurky jsme vysévali do jamek vzdálených od sebe cca 30 cm. Tady pomůže natažená drátěnka na konstrukci, protože vertikální vzdálenost jednotlivých drátů je 15 cm. Stačilo tedy u každého druhého drátu udělat jamku a bylo to celkem přesně bez nějakého měření. Z druhé strany drátěnky jsem udělal po celé délce záhonu rýhu a vysel tam jako doprovodnou plodinu kopr.
Na jeden záhon jsme vyseli salátové okurky odrůd „Dekan“, „Delikates“ a zbytky semínek z minulého roku. Odrůdy „Mezzo Lungo market-more“ a „Verde Foggiano“. Těm se minulý rok na zahradě nedařilo, tak uvidíme, co ukážou tento rok na chalupě. Na záhoně jsem nechal místo i pro sazenice hybridní odrůdy „Akito“ Půlku sazenic vyzkoušíme na zahradě, druhou půlku na chalupě. Do druhého záhonu jsme vyseli nakládačky, odrůdy „Picollo de Parigi“ a „Vert petit de Paris“. To je asi stejná odrůda, ale semínka máme z různých zdrojů a pod jiným názvem.
Výsevem okurek na chalupě jsme měli splněný hlavní cíl dne. Vzhledem k pokročilé hodině už i tak nebyl čas na nic většího. Jenom rychlá obhlídka, co je na chalupě nového. Radost nám udělal cukrový hrášek. Pro výsev na chalupě jsme ho nenamáčeli, tak jsem se bál klíčení. Vypadá ale hodně dobře. Dokonce pokud bude moc nahusto, tak část hrášku sklidíme ještě jako výhony.
Moc nás nepotěšili topinambury. Na zahradě je jich už vidět celkem dost. Na chalupě se teprve začínají objevovat a už se do nich pustili slimáci. Kolem mají spoustu bršlice a mladých kopřiv. Oni se ale musí pustit do chudák malinkých rostlinek topinamburů. Přijít o ně nechceme, tak jsme udělali z PET láhví ochranné návleky. Tam, kde jsme viděli, že se objevuje rostlinka topinamburu, jsme tento ochranný návlek dali. Klidně bych to dal všude, ale ne všechny topinambury už jsou venku a já si přesně nepamatuji, kde jsem je vysadit. Uvidíme příští týden. Snad je do té doby slimáci nesežerou.
Kromě zahrady jsme sklízeli i na chalupě. záhon se šťovíkem byl už více než zralý na sklizeň. Část rostlin už začala jít do květu, takže jsme vylámali květné stonky. Listů bylo z tak malého záhonu fakt hodně. Kromě toho ještě manželka sklidila listovou petrželku ze záhonku hned vedle a na zahradě natrhala trochu meduňky, oregana a šalvěje.
Z Prahy jsme sebou přivezli nejdřív na zahradu a pak i na chalupu sazenice paprik. Sazenic máme v bytě hodně a raději je chceme stěhovat postupně. Na zahradě jsem je vyložili venku z auta, aby se trochu aklimatizovaly. Stejně tak jsme udělali i na chalupě. Na papriky hezky průběžně pršelo. Na konci dne jsme je schovali do chalupy. Vysázet je budeme pravděpodobně až příští týden, pokud to budeme stíhat. Delší dobu ale i tak asi nemá smysl čekat, protože podle dlouhodobé předpovědi bude podobné počasí ještě minimálně dva týdny.
