Zelenina 2021 – 1. část
Článek o zelenině bude pro rok 2021 rozdělen kvůli rozsahu do několika částí. Tohle je první část týkající se pěstování na zahradě.
Letošní sezona byla hodně podobná té minulé, akorát byla ještě bohatší na srážky. To bych normálně bral jako velké plus, kdyby nebylo slimáků. Doteď jsme se slimáky na zahradě problémy v podstatě neměli. Občas jsem našel nějaká vajíčka, ale o škodách na zelenině se nedalo mluvit. Když jsem někde četl, že má někdo problémy se slimáky, tak jsem se jenom podivoval. Všechno se změnilo tento rok. Asi nadmíra vlhkosti spojená s vhodným prostředím plným úkrytů způsobila populační explozi slimáků. Chvílemi jsme byli až zoufalí a část zeleniny jsme odepsali. Sice to nakonec nedopadlo až tak tragicky, jak jsme předpokládali, ale nebylo to jednoduché. Nepomohli granule proti slimákům, nepomohl ruční sběr a predátorů je asi zatím málo. Nakonec jsme prostě rezignovali a počítali s tím, že část úrody nám sežerou slimáci. Slimáci jsou prostře noví hlodavci. Jenom doufám, že stejně jako sám zmizel problém s hlodavci, tak sám zmizí i problém se slimáky. Tím myslím hlavně to, že se nastolí nějaká ta přírodní rovnováha. Já se tomu pokusím pomoct tím, že na jaře chci koupit násadu parasitických hlístic. Pokud je ovšem seženu.
Jinak jsme měli i dost komplikovaný začátek sezony. Akorát když bylo potřeba připravovat záhony a dělat první výsevy, tak se kvůli Covidu uzavřeli okresy a my jsme „legálně“ nemohli přes víkend jet na naše pozemky. Něco málo jsem udělal v rámci svých „pracovních“ cest, ale nebylo to ono. Ztracený čas se nám pak už nepodařilo dohnat. Navíc průběh sezony byl takový, že kvůli množství srážek rostla tráva hodně rychle a nestíhali jsme ji sekat. A to ani mezi záhony, kde by to bylo potřeba nejvíce. Posekanou trávou jsem měl v plánu mulčovat záhony, co se taky nerealizovalo. Prostě když už bylo možné vyjet na zahradu, tak jsme se jenom snažili dohnat ztracený čas, a tak to i vypadalo. Zase jsme byli nuceni improvizovat a ubrat nějaký záhony. V podstatě jsme vysévali podle důležitosti a jenom pro nás. Pozitivní na tom ale bylo aspoň to, že jsme zjistili, že pro naší osobní potřebu nám stačí relativně málo záhonů. Na tu se chceme na příštích pár let i zaměřit. Minimálně do doby, kdy budeme moci dojet na zahradu každý den. Zatím redukujeme obhospodařované záhony na minimum a doufáme, že nám to umožní stíhat péči o ně podle plánů. Přesně podle hesla, že méně je někdy více. Tento rok jsem už vzdal i snahu sekat cestičky mezi záhony a mulčovat tím záhony vedle. Nestíháme to a zarostlé cestičky mezi záhony nám přidělávají spoustu práce. Proto jsme je začali zakrývat. Je to asi i nejlepší cesta, jak se zbavit pýru na některých záhonech. Možná později, když bude prostor mezi záhony vyčištěný, je oseji plazivým jetelem, nebo něčím jiným vhodným.
V roce 2021 jsem měl osevní plán pro 34 záhonů o rozměrech 8×1 m. Část záhonů měla být úplně nových, na místě zakrytém silážní plachtou. Zase to dopadlo dost jinak, hlavně kvůli výše popsanému problematickému startu sezony. I když jsme v podstatě na konci sezony měli více obhospodařovaných záhonů, než bylo v plánu. Jasné byli záhony, které jsme připravili už na podzim minulého roku (česnek, ozimá cibule). Zbytek se dělal stylem „nutné minimum“ přibližně podle osevního plánu. Jenom jsme např. namísto dvou záhonů pro ředkvičky udělali jednom jeden. Nebo jeden záhon mrkve vyseli na jaře a ten druhý až před létem, kdy bylo více času.
Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.
Záhon č. 1
Náš úplně první záhon a v podstatě doteď experimentální záhon. Spontánně jsem při podzimní návštěvě OBI koupil sazečku ozimé cibule odrůdy „Shakespare“, kterou bylo potřeba vysadit na nějaký záhon. Volba padla na první záhon, kde jsme tou dobou už nic neměli. Po výsadbě jsme záhon ještě na zimu přikryli netkanou textilii a nechali do jara tak. To možná nebylo úplně nejlepší, protože když máte záhon zakrytý něčím a pořádně na něho nevidíte, může se něco zanedbat. V tomto případě asi odplevelení, protože ještě před zimou se na záhonu objevily první plevele. Na jaře tam bylo vidět nějakou tou cibuli a nevypadalo to špatně. Tam, kde chyběla cibule, jsme vyseli vlastní sazenice pórku. Pak jsme v návalu práce záhon víceméně ignorovali a cibule začala ze záhonu postupně mizet. Část možná sežrali slimáci, část asi zahubil plevel. V každém případě byl výsledek žalostný. Stejné to bylo u pórku. Našli jsme jenom pár rostlin, prakticky nepoužitelných. Záhon jsme v podstatě celou sezonu nějak neřešili a pořádně jsme se na něho podívali, až když jsme ho čistili před výsevem zeleného hnojení.
Přemýšlel jsem, co s tím záhonem dál. Neustále s ním máme problémy, protože nám dost zarůstá a nic moc tam nevypěstujeme. Rozhodl jsem se, že tam budeme zbytek sezony a minimálně ještě další rok pěstovat jednom zelené hnojení, abychom potlačili plevely a trochu zlepšili půdu. Pak z něho uděláme záhon pro jahody. To je ale plán pro sezonu 2023 a nechci předbíhat. Takže záhon č. 1 si dává pauzu od pěstování zeleniny. Vylepšujeme na něm půdu pomocí zeleného hnojení a vynasnažíme se omezit prorůstání plevele. Proto jsme i plochu z obou delších stran záhonu zakryli kusy silážní plachty. Máme tam sice vloženou plastovou obrubu do trávníků, ale ta za moc nestojí. Silážní plachta bude jistější.
Záhon č. 2
Pro druhý záhon jsem naplánoval šalotku. Tu lze vysadit hodně brzy, takže jsem ji naplánoval hned na začátek ve směru odkrývání záhonů. Sadbu jsme měli vlastní. Odrůdy „Red Sun“ a „Golden Gourmet“, stejně jako po minulé roky. Šalotku jsem chtěl vysadit co nejdřív, protože ji dlouho trvá, než vyrazí z půdy. Jenomže akorát v době plánované výsadby nám uzavřeli okresy, tak jsem ji musel vysadit sám v rámci své „pracovní cesty“. Začátek byl dobrý. Šalotka v pohodě vyrazila z půdy, akorát pak jsme nestíhali a záhon nechali zarůst. Do toho se přidali slimáci, kteří začali žrát nať. A to prý cibulovou zeleninu nežerou. Naše jim chutnala až moc. Když jsme se chystali na sklizeň, tak jeden týden to bylo ještě v pohodě. Šalotku bylo na záhonu celkem vidět. Další týden jsme přijeli a moc šalotky na záhonu nebylo. Za týden stihli slimáci sežrat většinu natě. Takže sklizeň šalotky byla skoro jako kopání pokladů. Vidlemi jsem nadzvedl zeminu v místě, kde měl být řádek a doufali jsme, že tam nějaké cibule najdeme. Sklizeň byla zase menší, než bych chtěl. Už asi třetí sezonu si říkám, jestli má vůbec smysl šalotku pěstovat. Výnos ze záhonu mi přijde dost malý a já cibuli ani nejím. Manželka má ale šalotku ráda, takže se budu snažit zvýšit efektivitu pěstování. Pro příští sezonu asi zkusím trochu ozdravit sadbu nákupem nové sazečky. Odrůdy zřejmě ty samé, protože je mají v OBI, kde sazečku nakupuji. Ještě by šlo zkusit výsev semínek, ale to nechám na některou z dalších sezon. Když se dá šalotka pěstovat ze sazečky, kterou si navíc můžeme získat i sami, není semenaření u tohoto druhu zeleniny priorita. Takže šalotka celkově i tento rok spíše zklamání. Doufám, že do budoucna to bude lepší.
Záhon č. 3 a č.4
Další dva záhony byli v podstatě stejné. Už celkem osvědčená dvojkombinace bobu a špenátu. Odrůdy taky byly stejné. U bodu odrůda „Hangdown“ a u špenátu „Matador“. Jediný rozdíl byl zdroj semínek špenátu. Na jednou záhonu semínka z vlastní sklizně a na druhém záhonu semínka kupovaná v Lidlu. Bobu se na obou záhonech dařilo skoro stejně. U špenátu byl vidět větší rozdíl. Špenát vysetý z vlastních semínek byl výrazně horší než u výsevu z kupovaných semínek. Klíčení bylo skoro stejné, ale pak špenát z vlastních semínek moc nerostl. Nevím, jestli je to jinou půdou na záhonu, nebo tím, že jsme semínka sklidili hlavně z rostlin na chalupě, kde jsou o dost odlišné podmínky pro pěstování. Sklizeň špenátu tento rok relativně slabá. Rostliny moc nerostly a sklízeli jsme spíše listy ve velikosti „baby leaf“. Po zkušenostech z minulé sezony jsme už nechtěli nechávat rostliny špenátu po sklizni na záhonu, tak jsme sklidili, co šlo a zbytek rostlin vytrhali a zamulčovali nimi záhon.
U bobu jsem si zase začal pokládat otázku, jestli ho má smysl pěstovat. Výhledy na úrodu nevypadali moc dobře. Pak jsme kvůli slimákům, kteří začali žrát i bob, sklízeli bob na zeleno (aby nesežrali všechno). Po vyloupání zrna jsme bob umístili do mrazáku. Byl jsem celkem překvapen, kdy se na rostlinách začali dělat nové lusky a snad ještě ve větším počtu než první vlna. To jsem svůj pohled na výnosnost bobu přehodnotil. Pokud půjde bob sklízet na zeleno a lusky budou obrůstat podobně jako u zelených fazolek, tak by to znamenalo výrazně vyšší úrodu. U bobu je navíc výhoda, že jsou odolnější vůči chladnějšímu počasí v porovnání s fazolí. U té máme problém s dozráváním lusků. Bob by ji mohl teoreticky nahradit v zelené i suché formě. Ale to jenom v případě, že by nám to s fazolí do budoucna fakt nešlo. Je to totiž trochu jiná chuť. Rozhodně jíme více fazolí než bobu. Ale měli bychom se ho naučit jíst víc, protože jinak ho asi nemá moc smysl pěstovat. Zmiňovanou vysokou odolnost vůči chladu jsem chtěl otestovat pokusným výsevem bobu na podzim, ale nějak jsem se k tomu nedostal. Špenát u nás taky přezimuje v pohodě, co by mohla být další výhoda této kombinace zeleniny. Snad to zkusíme v další sezoně.
Záhon č. 5
Pro další záhon jsem naplánoval cibuli a plán jsem i dodržel. Na záhonu jsme měli minulou sezonu pokusně kadeřávek a růžičkovou kapustu v porostu jetele a plevelu. To, že to nebyl dobrý nápad jsem zjistil ještě tu samou sezonu. Záhon jsme pak na zimu přikryli a na jaře jsem do něho chtěl sázet cibule. Jenomže se záhon přes zimu skoro vůbec nevyčistil. Co se dalo čekat při tak moc zarostlém záhonu. Čistil jsem ho snad dvě hodiny a nadával u toho, jaký jsem blbec a že tohle už dělat nechci. No ale měli jsme zakoupenou sazečku a byl nejvyšší čas ji vysadit.
Část cibule jsem chtěl vysadit ze sazečky a část vysít vlastní semínka. Sazečku oblíbené odrůdy „Všetana“ jsem koupil už poměrně brzo v OBI. Bál jsem se, že později už bude vyprodaná, jak mám zkušenost z minulých let. Taky ji lze vysadit poměrně brzy z jara. Jenomže pak jsme měli uzávěry okresů a k výsadbě jsem se dostal asi až koncem března, snad více než měsíc po nákupu sadby. To se dost podepsalo na kvalitě sadby. Část cibulek byla vysušená a už když jsem je sázel, tak jsem předpokládal horší výsledek. Cibulek bylo hodně, takže už jsem nic nevyséval. Raději jsem vysadil maximum sazečky.
Klíčení proběhlo skoro přesně podle mého předpokladu. Část cibulek vůbec nevyrazila z půdy. Pak se skoro na chlup přesně opakoval scénář jako u sazečky. Záhon jsme nechali zarůst a slimáci se pustili i do cibule. Sklízeli jsme více jak o měsíc později než obvykle, protože cibule stále nevypadala, že je zralá ke sklizni. Asi to bude částečně pozdější výsadbou a částečně trochu chladnějším průběhem sezony. I u cibule stihli slimáci sežrat většinu natě, takže jsme hledali cibule v půdě. Úroda byla spíše zklamání. Je jasné, že když slimák sežere nať, tak moc velká cibule nenaroste. U těch rostlin, kterým zůstala nať, byla i hezká sklizeň. Odrůda „Všetana“ se osvědčila i tento rok, takže ji budeme pěstovat nadále. Jenom bych rád postupně přešel od sazečky k semínkům. Zatím se to ale moc nedaří a nejsem si úplně jistý proč. Cibule i vyklíčí celkem v pohodě, ale pak malé rostlinky moc nerostou. Vzhledem k tomu, že zatím můžeme pěstovat ze sazečky, tak pěstování ze semínek není úplně priorita, ale chci se do budoucna na to zaměřit.
Záhony č. 6, 7 a 8
Pro záhony č. 6 a č. 7 jsem měl naplánován pórek, kedlubny a jarní kapustu. Po zkušenostech z čištění záhonu pro cibuli jsme ale ani neměl odvahu stahovat plachtu z dalších záhonů. Záhon č. 6 byl minulou sezonu taky pokusný a zarostlý byl ještě o něco víc než ten předchozí. Ještě horší to bylo na záhonu č. 7, na kterém jsme minulý rok nehospodařili vůbec a na konci sezony vypadal jako nesečená louka. Na záhonu č. 8 byla minulý rok řepa a nedopadla úplně nejlépe. Půda na záhonu je dost špatná, tak jsem se rozhodl tam nic pro tuto sezonu nepěstovat. Nakonec zůstali všechny tři záhony po celou letošní sezonu zakryté. Snad jim to pomůže a pro další sezonu budou hezky vyčištěné.
Záhon č. 9
Devátý záhon jsem měl v plánu nechat volný a po celou sezonu zakrytý. Tento plán jsem dodržel až do začátku léta, kdy jsme potřebovali další záhon pro výsevy. Kvůli omezením a odloženému start sezony jsme improvizovali a na jaře vyseli jenom jeden záhon s mrkví. Původně jsem počítal se dvěma záhony pro mrkev a když bylo trochu času po největších vlnách výsevů, tak jsme si řekli, že přece jenom ještě jeden záhon pro mrkev uděláme. Mrkev lze vysévat i začátkem léta (červen, červenec), co jsme si ověřili už minulou sezony. Jenom jsem to úplně nedomyslel, když jsem vybíral odrůdy. Namísto pozdějších odrůd „Nantaise 2“ a „Rote Riesen 2“ jsem měl vybrat něco ranějšího. Ty pozdní odrůdy by chtělo vysít brzy z jara. No ale stalo se.
Semínka jsme měli z Lidlu za pár korun pytlík a po ne moc dobrých zkušenostech s klíčením u mrkve jsem udělal dost husté výsevy. Taky jsem nechtěl nechávat semínka do další sezony. Raději koupím čerstvá. Klíčení jako naschvál dopadlo hodně dobře a mrkev byla celkem nahusto. Samozřejmě se nám nechtělo ji jednotit, co v kombinaci s pozdějšími odrůdami znamenalo hodně menší mrkve. Sklízeli jsme ji možná o trochu dříve než bych rád a v podstatě skoro z donucení. Slimáci se pustili samozřejmě i do mrkve a hodně kořenů bylo poškozených. Jak ubývalo na zahradě zeleniny, tak samozřejmě o to větší škody byli na zelenině, co zůstala. S úrodou jsem v podstatě spokojený. I když byla mrkev menší, bylo ji hodně. Jenom jsme dost velkou část poškozené mrkve museli rychle zpracovat, co je práce navíc. Ten zbytek nepoškozené jsme uložili na chalupu do chladu. Příští rok asi zase uděláme druhý záhon s mrkví z červencovým výsevem, ale zvolím ranější odrůdy mrkve.
Záhon č. 10
Na desátém záhonu jsem naplánoval cukety a patisony, ale kvůli improvizaci se záhony tam skončily kedlubny a brokolice. Sazenice jsme měli vlastní, dopěstované v pařeništi na chalupě. Pro letošní sezonu jsem vybral odrůdy kedluben „Azur“, „Delikates blauer“ a u brokolice odrůdu „Calabrese“. Odrůdu „Azur“ zkouším už asi třetím rokem a chtěl jsem ji dát ještě šanci. Ale ani tento rok mne nepřesvědčila. To naopak odrůda „Delikates blauer“ nezklamala ani tento rok a příští sezonu to bude asi jediná odrůda kedluben, kterou budeme pěstovat. Po minulé sezoně jsme skladovali přebytek kedluben na chalupě v podstatě celou zimu a poslední jsme spotřebovali už po výsadbě nových. To se tento rok nekonalo, protože byly bulvy silně poškozené od slimáků a hodně rychle se kazily. Většinu jsme očistili, nastrouhali a dali do mrazáku.
Stejně jako jsem chtěl dát u kedluben ještě šanci odrůdě „Azur“, tak i u brokolice to byla repríza. Odrůdu „Calabrese“ jsme pěstovali už minulý rok, ale v ne moc vhodných podmínkách. Řekl jsem si, že si zaslouží minimálně další šanci. Sazenice byly hezké. Skoro hned od výsadby ale byly silně poškozované slimáky. Mysleli jsme si, že žádnou brokolici ani mít nebudeme. Pak tlak slimáků nějak polevil a brokolice začal hezky růst. Spíše ale dělala listy než růžičky. Navíc stejně jako minulý rok začala část rostlin jít do květu. Něco jsme sklidili, ale čekal jsem víc. Když jsme rostliny likvidovali, tak to byly snad největší brukvovité rostliny, co jsme doteď pěstovali. Stonky u země tlusté skoro jako zápěstí. Co ale z toho, když růžiček udělaly minimálně a hodně rychle jdou do květu. Nevím, jak velký podíl na tom mají slimáci, ale tuto odrůdu už asi zkoušet nebudeme.
Situaci se slimáky u brukvovité zeleniny jsem asi dost zhoršil i já, když jsem záhony po výsadbě sazenic zamulčoval senem. Slimáci tak dostali parádní úkryt, ze kterého mohli vyrážet za potravou. Na to jsem ale moc nemyslel, když jsem záhon mulčoval. Akorát jsem si nadával, že jsem to měl udělat před výsadbou sazenic. Nacpávat seno mezi sazenice nebylo zrovna ideální. Příští sezonu to asi taky zkusíme s mulčem, ale rád bych používal více čerstvé pokosené trávy.
Záhon č. 11
Další záhon s brukvovitou zelenou, kde jsem to tuto sezonu měl původně naplánované okurky. Namísto nich jsme pěstovali zelí. Hlavně pozdní odrůdy na krouhání („Pourovo“) a uskladnění („Target F1“), ale měli jsme i ranní odrůdu „Předzvěst“. Sazeničky jsme měli vlastní z pařeniště na chalupě. Všechny byly moc hezké a dobře se ujali. Pak měly podobný osud jako kedlubny a brokolice. Slimáci se vyřádili i tady. Záhon jsem taky zamulčoval senem, takže další úkryty pro slimáky. Slimákům nejvíc chutnala raná odrůda „Předzvěst“, asi protože měla nejjemnější listy. Tu zlikvidovali skoro úplně, ale něco málo se nám podařilo sklidit a sníst. U zelí slimáci taky více poškozovali rostliny s jemnějšími listy, a ne tak tuhou hlávkou. Trochu zvláštní mi přijde, že odrůda „Pourovo“, která je primárně určená na krouhání, neměla tak pevné hlávky a byla více poškozena. To naopak hybridní odrůda „Target F1“ určená ke skladování, měla hezké pevné hlávky a poškozená nebyla skoro vůbec.
Abych ale všechno nesváděl na slimáky, tak kolem brukvovité zeleniny lítalo i dost bělásků, takže možná část škody mají na svědomí i jejich housenky. Už pár let si říkám, že musím dát na záhony s brukvovitou zeleninou nějakou ochranní sít, nebo netkanou textilii. Zatím jsem to neudělal, a tak máme dost poškozenou zeleninu. Tento rok byli sice hlavními škůdci slimáci, ale kdybych měl na záhonech nějakou ochranu, tak bych aspoň mohl vyloučit bělásky. Snad příští rok.
Po katastrofálním začátku sezony jsme mysleli, že ani žádné zelí mít nebudeme. Nakonec jsme ale sklidili celkem dost, abychom nakvasili zelí do dvou velkých hrnců. Žádné další zelí jsme kupovat nemuseli, jak jsme plánovali. Takže výsledek tuto sezonu celkem dobrý, ale mohlo to být o dost lepší. Uvidíme, jak to bude se slimáky další rok.
Záhon č. 12
Na záhonu č. 12 jsem měl v plánu pěstovat červenou řepu a skončily tam okurky a mangold. Nejdřív jsme vysévali okurky. Vybral jsem odrůdy „Dekan“, „Delikates“ a „Akito F1“, které by měli být vhodné pro pěstování na poli. Pak jsem ještě našel semínka neznáme odrůdy přivezené z Ukrajiny. Protože u odrůdy „Akito F1“ bylo v pytlíku jenom pár semínek, rozhodl jsme se zkusit vypěstovat sazenice v bytě. Nedopadlo to dobře, protože jsem neměl místo na parapetu a na skříní, kde jsem postavil květináče s okurkami, bylo málo světla a moc se vytáhly. Po výsadbě na zahradu je i tak sežrali slimáci. Zbytek odrůd jsme vysévali přímo na záhon. Okurky vyklíčili celkem v pohodě a kupodivu si jich slimáci nějak nevšímali.
Na jedné straně záhonu s ukrajinskými okurkami se nám zdálo, že bylo sklíčení horší, tak jsme tam vyseli řádek mangoldu. Další mangold jsme vyseli na místo sežraných sazenic okurek. původně jsem mangold nenaplánoval na žádný záhon, ale v průběhu sezony jsme si uvědomili, že to byla chyba. Tak jsme využili záhon s okurkami. Vyséval jsem mix různých odrůd, semínka kterých jsem posbíral na chalupě z mangoldů přesazených ze zahrady při čištění záhonu. Vysel jsem i semínka z koupených pytlíku odrůd „Gator“ (špenátový mangold) a „Ampera F1“. Ten náš mix semínek ale vyklíčil i rostl nejlépe. Nejlepší bylo, když se mezi klíčícím mangoldem začali objevovat ukrajinské okurky, o kterých jsme si mysleli, že tam nejsou. Ani mangold a ani okurky ale nevypadali, že by jim to moc vadilo.
Okurky rostly dobře a bohatě kvetly. Těšili jsme se na úrodu, ale hned jak začali okurky nasazovat plody, tak se na nich objevila plíseň. S tou s většími nebo menšími úspěchy bojovaly. Ale ovlivnilo do úrodu a nesklidili jsme zdaleka tolik, kolik jsem čekal. U mangoldu to bylo o dost lepší. Ani jsme nestíhali všechno sklízet, resp. jsme ani nechtěli všechno sklízet. I tak jsme nablanšírovali a zamrazili dost mangoldu. Je to vděčná zelenina, která už asi nebude na naší zahradě chybět. Teoreticky může do určité míry nahradit špenát i salát. Dokonce dokáže přerůst i řádění slimáků, co se o salátu nedá říct ani náhodou.
Záhon č. 13
Pro záhon č. 13 byla v plánu taky červená řepa. Skončili tam cukety a patisony. Po minulé sezoně, kdy jsme měli cuket až nad míru, to tento rok nedopadlo tak dobře. Klíčení semínek nebylo úplně nejlepší. Je možné, že to bylo kvůli starším semínkům, které jsem použil. Nebo klíčící rostlinky sežrali slimáci, kteří se vyřádili i tady. U cuket jsem zvolil už osvědčené odrůdy „Diamant F1“ a „Black beauty“. Odrůdě „Romanesco“, která minulý rok nevyšla, jsem dal ještě jednou šanci. No dopředu můžu říct, že ji vůbec nevyužila. Z dlouhých cuket z vysetých semínek jsme snad měli jenom jednu vlastní rostlinu. Vysévali jsme i osvědčenou kulatou odrůdu „De Nice a fruit rond“. Ta tento rok moc dobře nedopadla. U patisonů jsme vysévali taky osvědčenou odrůdu „Sunburst F1“, ale ani tady jsme se nedočkali úspěchu. Když jsem viděl, jak špatně to s cuketami vypadá, koupil jsem dvě sazenice cuket a dvě sazenice patisonů do „zálohy“. Odrůdy nevím. Prodávaly se jenom jako patisony a cukety zelené. Díky ale za ně, protože jinak bychom moc cuket asi neměli. Hlavně ty kupované cukety rostly a plodiny parádně. Nakonec jsme se obávali zbytečně. Cuket pro svoji spotřebu jsme měli více než dost, a ještě jsme něco rozdali. Nová zásoba cuketového salátu je taky ve spíži, takže spokojenost. Příští sezonu nadále zůstaneme u jednoho záhonu s cuketami. Pro naší potřebu to je až moc, když se nic špatného nestane.
Záhon č. 14 a č. 15
V původním osevním plánu jsem měl tyto záhony volné. Ve skutečnosti jsme do obou záhonů vyseli červenou řepu. Odrůdy jsme vybrali již osvědčené „Cylindra“ a „Rote kügel 2“, semínka kterých se dají levně koupit v Lidlu. Při nakupování jiných semínek na netu mně ještě zlákala odrůda „Alexis, tvarově podobná odrůdě „Cylindra“ a měli jsme i zbytky semínek odrůdy „Červená kulatá“, tak jsme je vyseli taky. Do jednoho záhonu odrůdy kulatého tvaru a do druhého záhonu ty protáhlé. Pro protáhlé odrůdy vyšel záhon s lepší půdou, co bylo vidět i na výsledku. Řepa vypadala minimálně dvakrát tak dobře jako na druhém záhonu. Po minulém roce, kdy nám řepa nevyšla, jsme tento rok naplánovali „pro jistotu“ dva záhony. Výsledná sklizeň nás zaskočila (příjemně). Řepy bylo až moc a většinu jsme prodali, nebo rozdali. Na příští rok zkusíme zase jenom jeden záhon. Odrůdy dáme taky stejné. Dají se levně koupit semínka a máme s nimi dobré zkušenosti.
Tady tento článek kvůli rozsahu raději ukončím. Pokračování s dalšími záhony bude následovat v příštím článků.
