Rok šestý – 35.-37. týden: Podzimní sklizně
35. – 37. týden
Poslední tři týdny nejsou reportážně až tak moc zajímavé. Navíc nám práci dost komplikovalo deštivé počasí. Snažili jsme se sklidit co je potřeba a když to počasí dovolilo, tak i trochu sekat louku na zahradě, nebo připravit nějaký záhon. V tom počasí mě ani moc nebavilo dělat fotky a něco psát. I tak by to bylo pořád jenom o sklizni a sekání. Až poslední týden to bylo lepší a udělal jsem fotek více. Z těch dvou týdnů předtím mám jenom fotku naší „standardní“ úrody a pak naší houbovou sklizeň. Jednu sobotu jsme využili pár hodin na to, že jsme chodili po lese a užívali si houbaření. Mírně pršelo a bylo to asi lepší než se plácat na zahradě. Hub bylo v lese tolik, jako kdyby je shazovali z letadla. Akorát ne všechny jsme znali, a tedy i sbírali. Ale i tak jsme nasbírali tolik hub, že jsem měl problém donést košík zpět k autu. Asi už budeme mít dost hub až do příští sezony.
Poslední týden už byl trochu jiný. Vzhledem k průběhu počasí jsme usoudili, že bude potřeba začít sklízet úrodu ve větším už i pro uskladnění na chalupě. Tedy postupně brambory, řepu, mrkev, … Sice mám pořád pocit, že je ještě brzo a sezona přece ještě nemůže končit, ale vypadá to, že jsme už měli první mráz. Odnesly to dýně a částečně divoká rajčata, jak jsme zjistili pro příjezdu na zahradu. Takže po rychlé sklizni těch pár kousků ovoce, co na zahradě ještě zůstalo, jsme se pustili do sběru dýní. Úroda sice není taková, jako před dvěma lety, ale po tom ne moc dobrém startu po výsadbě jsme rádi i za to. Pro naši spotřebu by to snad mělo stačit.
U divokých rajčat to dopadlo podobně jako u dýní. Protože se jejich větvě válí všude po záhonu i na cestičkách, jsou náchylnější na plísně i mrazy v porovnaní s vyvázanými rajčaty. Plísni sice odolávaly statečně, ale teď to asi dokončil mráz. Ze tří odrůd jsou dvě už na odpis. Stěžovat si moc nemůžu, protože úrodu dali celkem slušnou. Když už asi skončily, tak jsem všechny větvě válející se na cestičkách přemístil na hromadu na záhony. Jak se budou rozkládat, tak aspoň ať z toho něco bude mít půda na záhonech. Třetí odrůda („Divoké zlaté“) ještě vypadá celkem dobře. Možná proto, že není tak zahuštěná, jako ty zbylé. Dobře odolává plísní a poškození mrazem není vidět. Tak ji nechávám tak dlouho, jak to půjde. Zbytek záhonu s rajčaty (tak kde uhynuly rostliny) si zabral brutnák. Ten si už žije vlastním životem. Množí se tak různě po zahradě a většinou ho nechávám být. Kvete hodně dlouho, co určitě ocení včela a čmeláci. Lítá jich tam hodně.
Na konci záhonu s rajčaty nám po celou sezonu zůstalo trochu místa. Mělo tam být rajče, ale uhynulo hned po výsadbě. Zatím si jeho místo na záhonu zabral jitrocel. To je určitě lepší než holá půda. Teď jsme se ale rozhodli vysít na to místo ozimý salát, protože jsme záhon po rajčat naplánovali na další sezonu jako experimentální. Takže jsem mohl jitroceli akorát tak poděkovat, že nám po celá rok zlepšoval půdu, vytahal jsem ho a dal na jiný záhon jako mulč. Na uvolněné jsem udělal řádky a vysel ozimý salát odrůda „Hummil“. Semínka máme vlastní ze salátu, který jsme vysévali přibližně před rokem. Celkem se nám osvědčil, tak snad to vyjde i tentokrát.
Hlavní prací pro tento týden byla asi sklizeň brambor. Rozhodli jsme se sklidit aspoň část, protože jsme měli jenom dvě přepravky. Do menší jsme vybrali velmi ranou odrůdu „Rosara“, kterou manželka sklízela průběžně už pár týdnu. Do té větší jsme sklidili jeden záhon odrůdy „Adéla“. Při průběžné sklizni jsme si všimli, že část brambor je poškozená slimáky, takže jsme se trochu obávali, jaká naše úroda brambor bude. Část byla sice poškozena, ale celkově si nemůžeme stěžovat. Tak velké brambory jsme ještě neměli. Jediná blbá věc na sklizni byla, že velkou část brambor jsme museli vyhrabávat po drátěnkou. Pro příště máme poučení, že sice se brambory dají „vysadit“ přímo na drátěnku, ale nejlepší nápad to není. Pro příští sezonu to uděláme trochu jinak. Přemýšlel jsem i o tom, že bychom drátěnku vynechali úplně, protože problém s hlodavci už není, a i tak jsme většinu brambor měli pod drátěnkou. Ještě aspoň jednu sezonu to ale tak necháme.
Sklidili jsme i jeden záhon s mrkví. Ted dopadl trochu jinak, než jsem původně plánoval. Chtěl jsem tam vysít pozdější odrůdy mrkve, ale protože jsme neměli dost osiva, největší část záhonu zůstalo pro ranou odrůdu „Rondo“. U té jsem předpokládal, že bude v tuhle dobu už sklizená. Dopadlo to jinak a částečně tak nahradila výpadek u jiných odrůd. možná bychom se sklizní ještě trochu počkali, ale do mrkve se pustili slimáci a některá už neměla ani nať, když jsme ji hledali v záhonu. Úroda mrkve zatím není úplně podle našeho očekávání. Ještě uvidíme, jak dopadne druhý záhon. Ten byl vysetý až v červenci, tak ještě chvíli chceme nechat mrkev růst. I když jsme sklidili dost (co do počtu) malé kulaté mrkve odrůdy „Rondo“, tak hmotnostně více je pozdní mrkve odrůdy „Višňovskká“, kterou je vidět i na obrázku níže (žlutá).
Další sklizně nás budou čekat další týden. To asi vybereme zbytek brambor a dál uvidíme. Rád bych ještě kosil a asi začneme připravovat záhon pro brambory na další sezonu. Nejlépe hned takto po sklizni. Proč nechávat seno na louce, když může být rovnou na záhonech. Ušetří nám to nějakou práci na jaře a usnadní výsadbu brambor. Tento týden jsme se konečně dostali i ke hrabání sena. Nebylo to úplně ideální, protože kvůli deštivému počasí bylo dost vlhké. O moc lepší to ale asi už nebude. Nějak extra mně to netrápí, protože my seno potřebujeme i tak jenom jako mulč pro brambory, ne na krmení pro zvířata. Zatím jsme to shrabali na kupy, příští týden to navezu na záhony. Aspoň takový je plán. Pal bych rád ještě pokosil aspoň kolem ovocných keřů, které plánujeme letos přesadit na chalupu.
Na chalupu jsme jeli už jenom dodělat sklizně. Na nic většího nezbyla chuť a ani moc síly. Sklidili jsme ještě pár okurek, opravdu hodně ačokči, zelené i suché fazolové lusky a rajčata. Ty sklízíme už skoro jenom v ne moc zralém stavu. Nejsou na úplně slunném stanovišti, a i toho tepla v poslední době moc není. Většina plodů ale celkem dobře dozraje v bytě v Praze. Sázka na plísni odolné odrůdy se asi vyplatila. Z té jedné odrůdy, u které si nejsem jistý ani názvem, už zůstali na záhonu jenom hnědé zbytky větví. Zbytek odrůd vypadá celkem v pohodě. Občas je vidět trochu poškozený list, nebo pár napadených plodů, ale v porovnání s minulými sezonami je to velký úspěch. Je to vidět dobře i na fotkách níže. Na první je neznámá (koupeno jako „De Berao“) asi neodolná odrůda, na druhé plísní odolný hybrid „Mountain Magic F1“.
Uvidíme, jak nám bude vycházet počasí další týdny. Sklizní nás čeká ještě hodně a pro některé (např. fazole) by se hodilo trochu více sluníčka. Uvidím, jestli další článek přidám další týden, nebo bude zase trochu delší pauza. Práce je pořád hodně, ale psát není moc o čem, pokud se nechci hodně opakovat.
