Rok šestý – 40.-41. týden: Sklizeň a zpracování zelí
40. – 41. týden
Uplynulé dva týdny si byli velice podobné. A to průběhem počasí i prací, kterou jsme dělali na zahradě a chalupě. Obě soboty propršelo, a tak jsme jeli na zahradu v neděli. Neděle naopak vyšly parádně. Užili jsme si je, i když to bylo pracovně hodně náročně. Po sklizni brambor a řepy nás čekala další větší sklizeň, a to zelí. Současně jsem chtěl i kosit. Hlavním důvodem asi byla potřeba trochu vyčistil prostor kolem zimolezů kamčatských, které jsme měli v plánu letos přesadit ze zahrady na chalupu. Já jsem se pustil do kosení a manželka do sklizní. Kosení šlo tak nějak střídavě dobře a hůř. Byla tam i slehlá tráva ještě z minulého roku, a tak jsem místy měl problém utáhnout kosu. Povedlo se mi obkosit aspoň ty zimolezy, takže k jejich přemístění ze zahrady na chalupu by nám už nic nemuselo bránit. To jsme si ale nechali až na další týden.
Manželka se pustila pořádně do sklizně, a kromě zelí sklidila ještě asi půlku petržele a trochu mrkve. U zelí sklidila jenom asi půlku hlávek. Hlavním důvodem je naše nedostatečná kapacita pro jejich zpracování doma (málo hrnců na fermentování). Letos je úroda zelí zatím nejlepší od začátku našeho pěstování. A to i navzdory období, kdy ho dost ožírali slimáci a asi i housenky běláska. Už ale máme zkušenost, že i když začátek sezony nevypadá moc dobře, na konci se to obvykle srovná. Petržel je taky hezká, konečně po více jako dvou letech, kdy to za moc nestálo. A to listová i kořenová část. Letos vyšlo dobře klíčení, slimáci ji moc nežrali a srážek bylo dostatečně. Akorát je možná trochu více nahusto.
Kromě sklizně úrody stihla manželka ještě vysadit jednu odrůdu česneku. Je to odrůda „Záhorský 2“, která kromě naší staré odrůdy „Anton“ prošla testovacím sítem. Chtěli jsme ji zkusit ještě další rok, ale moc se mi nechtělo ji zase míchat na záhon s jinou odrůdou. Sadby jsme moc neměli a napadlo nás, že bychom mohli využít nově uděláme záhony s jahodami, protože česnek je prý jejich dobrý společník. Jahody máme vysazené ve dvou řadách. Mezi nimi udělala manželka ještě jeden řádek, do kterého vysadila česnek. Takže testovací odrůdu už vysazenou máme a podle výsledku možná dostane příští rok i vlastní záhon.
Kosení a sklizeň nám zabrali většinu dne, ale ještě jsme chtěli udělat něco na chalupě. Já jsem zase pokračoval v kosení. Důvod byl v podstatě stejný, jako na zahradě. Připravit prostor pro přesun keříků ze zahrady na chalupu. To jsem už hodně dlouho odkládal a čas nás pomalu začíná tlačit. Proto jsem to chtěl konečně udělat. Pro keříky jsme na chalupě připravili plochu přikrytou silážní plachtou hned u budoucího výběhu pro slepice. Kolem položené silážní plachty to ale bylo dost zarostlé a taky už bylo zase potřeba posekat kolem keřů (lísky a hlošiny). Porost jsem posekal a můžeme vysadit keře.
Při kosení jsem narazil na dva příjemná překvapení. Tím prvním byly plody hlošiny okoličnaté. Tu jsem viděl kvést, ale pak to vypadalo, že žádné plody letos nebudou. Už jsem na to i zapomněl a najednou při kosení koukám, že na keříku je něco červeného. Celkově jsem našel kolem deset zralých plodů, které jsme hned ochutnali. Mně plody chutnají. Připomíná mi to červený rybíz. Možná trochu sladší. Jenom má o něco větší pecku, takže dužiny až tak moc není. Byla to úplně první úroda, tak to bylo fakt jenom na ochutnání. Snad budou další roky lepší a možná z toho i něco vyrobíme. V každém případě mám radost a pokud se hlošiny rozrostou, budou mít radost i budoucí slepice.
Druhým překvapením byly václavky. Ty jsme sbírali již minulý rok o něco dříve. Na chalupě jsem chtěl pokosit i z důvodu jejich případného sběru. V porostu kopřivy se houby nesbírají moc dobře. Začal jsme kosit, na houby v podstatě ani nemyslel a najednou koukám, pod kosou první skupinka hub. Pak jsme zjistili, že těch hub je tam fakt hodně. Manželka nasbírala tři menší košíky a kdybychom chtěli, tak nasbíráme o hodně víc. Letos houby fakt rostou. Kromě plochy, kde rostly minulý rok, se rozšířily na další plochy a obsadily i špalky, kde jsme zkoušeli pěstovat hlívu ze sadby. Takže nakonec máme houby i na dřevě, i když ne úplně tak, jak jsme plánovali. To nám vůbec nevadí, protože václavky máme rádi a využijeme je stejně jako hlívy.
Zatím co jsem já kosil, tak se manželka pustila do sklizně jablek z naší zimní jabloně. Jablka už vypadají tak akorát pro sklizeň a dost jich i opadalo. Proto bude lepší je sklidit. Stihla sklidit asi tak půlku jablek. Pak už bylo pozdě a celkem i tma. Ještě jsme mezitím sklidili něco fazole, dvě zapomenuté okurky a rajčata. Ty zase v ne moc zralém stavu, ale snad v bytě dojdou.
Do Prahy jsme dojeli pozdě a čas ani chuť naložit zelí už nezbyla. Protože ale část zelí začala hnít, museli jsem ho zpracovat co nejdříve. Takže hned v pondělí jsme se pustili do strouhání a tlačení do hrnců. Nic jiného lepšího zatím nemáme. Kvašení v hrncích už ale máme odzkoušeno a funguje dobře. Po vykvašení (asi týden) je přendáme do sklenic a odvezeme na chalupu k uskladnění. Zpátky si vždy přivezeme jenom jednu sklenici, aby nám nezabírala moc místa v lednici. Letos asi bylo fakt moc vody, protože jsme kromě nadstandardní úrody zelí získali i nadstandardní množství šťávy. Z první sklizně zelí máme asi 7 litrů kysaného zelí a 4 litry šťávy. A to jsme asi jenom v půlce.
Naše plány na druhý týden byli velice podobné. Zase jsem chtěl kosit a manželka sklidit zbytek zelí. V sobotu zase pršelo, ale v neděli byla předpověď příznivá, i když po ránu bylo ještě chladněji a celkem dost rosy. To se mi ale hodilo, protože když je na trávě rosa, dobře se kosí. Nejdřív jsem obkosil zbytek keřů (rybízy a angrešty), kde jsem pokračoval v sekání mixu staré a nové trávy. V podstatě skoro takové poloseno. Pro nás ideální jako mulč na brambory. Manželka později shrabala to, co jsem pokosil minulý týden. Do oběda ještě zbylo trochu času, tak jsem pokosil i kus louky s novou trávou, kterou jsme použili jako mulč pro další záhon. Tentokrát jsme zvolili záhon po fazoli, kde máme v plánu pro příští rok okurky. Mulč jsme naházeli přímo na keříky fazolí, které ještě na záhonu zbyly. Uvidíme, co do výsevu okurek zbude na záhonu. Rád bych ale jenom udělal ve zbytcích mulče jamky a přímo vyséval okurky. Na záhonu nám zbyli ještě dva mangoldy ze samovýsevu tento rok, které jsem mulčem jenom obsypal. Do zimy možná ještě něco sklidíme a příští rok bychom si mohli vzít semínka.
Manželka zase sklízela zelí. Tentokrát tu lepší polovinu méně poškozených hlávek. Když jsme mysleli, že na záhoně ještě něco zbylo, tak toho zbylo ještě více než jsme dovezli domů minulý týden. Kromě zelí jsme už nic nesklízeli, protože jsme v podstatě nic nepotřebovali. Manželka jenom vytrhla na zkoušku pár vodnic a část z nich jsme si dali na oběd. Byly skvělé, hodně sladké. Zbytek jsme odvezli domů.
Před odjezdem na chalupu jsme vykopali keříky zimolezů. Na transport jsme využili kbelíky, do kterých obvykle sklízíme úrodu. Nechtěl jsme moc poškodit kořeny, ale většina keřů i tak neměla moc vyvinuté kořeny.
Na chalupě jsme hned jako první práci zahájili výsadbu keříků na určené místo. Akorát vyšlo pět keříků k jedné straně plotu. Uvidíme, jak se jim tam bude dařit. Půda na chalupě je něco úplně jiného než na zahradě. Ne tak propustná, ale je tam více vlhkosti, co mají prý zimolezy rádi. Okolí keříků jsme zpátky zakryli černou nepropustnou fólií. Aspoň do doby, než se trochu rozrostou. Jinak by to možná skončilo jako na zahradě, kde hodně zarůstali trávou. Jenom na chalupě by to byly kopřivy a bršlice.
Manželka se rozhodla sklidit zbytek jablek a na mně vyšlo sklidit zbytky fazolí. Podle stavu porostu fazolí a ačokči byl nějaký seriózní mráz. Listí pomrzlo celkem dost a byla chycena i část plodů. U ačokči to znamená konec našich velkých sklizní. Kvůli zmrzlým listům bylo vidět dobře plody a kolik jich tam ještě je. Nemělo už ale smysl všechno sklízet, protože využití jsme pro plody neměli a plody projeté mrazem už moc dlouho nevydrží. Bylo mi líto tam nechat tu spoustu plodů, ale nedá se nic dělat. Sklidit jsem aspoň pár lépe vypadajících plodů k přímé konzumaci. U fazolí jsem sklidil všechno a roztřídil to na zelené lusky a fazole pro zrno. Protože jsme sklízeli průběžně a mráz tento rok přišel relativně pozdě, nebylo toho tak moc jako minulý rok. Ale celkově jsme s úrodou fazole (na chalupě) spokojeni. Manželka mezitím sklidila jablka. I u těch mi přijde, že je letos rekordní úroda. Minulé roky jsme to sklízeli do malých přepravek, letos máme skoro dva velké přepravky. A to jsme ještě dost jablek sklidili zvlášť. Jsou to hlavně plody nějak poškozené, které by dlouho nevydrželi skladovat. Ty se snažíme co nejdříve spotřebovat.
Doma jsme naložili zbytek zelí a je ho ještě o dost víc než minulý týden. Uvidíme po vykvašení, kolik sklenic zelí a šťávy bude. Příští týden bych zase rád něco sekal, ale máme v plánu i výsadbu česneku, tak uvidíme, jak to půjde. V každém případě je před námi do zimy a ukončení sezony ještě dost práce.
