Zelenina 2022 – Zahrada

Článek o zelenině bude stejně jako po minulé roky rozdělen do více částí. První část bude věnována pěstování na zahradě.

Můžu v podstatě napsat to co minulý rok. Zase rok bohatý na srážky, takže i na slimáky. I když občas dokážou pěkně naštvat, tak jsme se s tím naučili „žít“. Začátek sezony byl poměrně chladný, takže i první výsevy jsme prováděli později než obvykle. Měl jsem ale zkušenost z předchozí sezony, že se nevyplatí spěchat a všechno má svůj čas. Největší změnou oproti předchozím rokům bylo, že jsme nepřidávali záhony na pěstování, ale naopak ubírali. To všechno v duchu hesla, že „Méně je někdy více“. Už dopředu můžu prozradit, že se nám to vyplatilo. I díky tomu jsme navzdory pomalému začátku sezony stíhali relativně všechno, kromě kosení. I tu ale došlo k výraznému zlepšení a v nastaveném trendu budeme pokračovat.

V roce 2022 jsem měl osevní plán pro 27 záhonů o rozměrech 8×1 m. Dá se říct, že byl osevní plán skoro přesně dodržen, až se tomu trochu podivuji. Nějaké malé změny tam byly, ale to je naprosto normální, protože situace se pořád mění a na papíře to obvykle všechno vypadá o něco lépe a jednodušeji.

Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.

Záhon č. 1
Ponechali jsme ho přes zimu zakrytý a v plánu byl výsev zeleného hnojení, abychom trochu vylepšili půdu. To zelené hnojení jsem chtěl pěstovat po celý rok a další sezonu (2023) tam vysadit jahody. Plán se změnil, protože jsme na začátku sezony kvůli počasí trochu nestíhali ani výsevy zeleniny, ne ještě zelené hnojení. Tak zůstal záhon zakrytý v podstatě až do konce výsevů. Pak jsme vyhodnotili stav aktuálního (starého) záhonu s jahodami a usoudili, že by bylo dobré je přesadit na nový záhon už tento rok. Údržbu záhonu obleženého trávníkem jsme moc nedávali. Takže jsme záhon č. 1 nechali zakrytý silážní plachtou až do doby výsadby jahod (srpen). Aspoň se lépe vyčistil před výsadbou.
Pro první záhon s jahodami jsme vybrali dvě jednou plodící odrůdy. Původně jsme chtěli jenom jednu, ale při chuťovém testu jsme zase našli nové favority. Asi nejvíc nám chutnala odrůda „Wendy“, která nás minulý rok nějak nezaujala. I když nemá nějak extra velké plody, tak plodí hodně a chuť byla úžasná. Jako druhou „záložní“ odrůdu jsme zvolili odrůdu „Rumba“. Taky nás minulý rok moc neoslovila, ale letos nebyla špatná. Ze všech odrůd jahod, co máme, má vzhledově asi nejhezčí plody. Ne úplně největší, ale pravidelného tvaru a hezké barvy. Chuťově nám přišla o malinko slabší než odrůda „Wendy“. Naopak favorit z minulého roku, odrůda „Karmen“, nám letos přišla chuťově slabší, i když má největší plody ze všech pěstovaných odrůd. Proto jsme ji z výběru vyřadili. Fakt ale je, že všechny pěstované odrůdy jsou chuťově o dost lepší než to, co se běžně dá koupit na trzích, o supermarketech ani nemluvě. Pak už je to spíše o tom, které odrůdě se v našich podmínkách více daří.

Záhon č. 2
Měli jsme pro něho stejné plány jako pro záhon č. 1 a dopadl úplně stejně. Akorát pro tento záhon jsme vybrali stále plodící odrůdy. Výběr byl poměrně jednoduchý, protože jsme měli jenom dvě odrůdy. Náš favorit odrůda „Anabel“ nezklamala ani tento rok a chuťově to je asi nejlepší jahoda, co jsem jedl. I když letos ji zdatně konkurovala odrůda „Wendy“. Druhá stále plodící odrůda „Aromas“ není až tak přesvědčivá, ale plodí dobře a v trošku jiné době než „Anabel“ (později), tak jsme se ji rozhodli ponechat taky. Aspoň prozatím.

Takže teď máme dva nové záhony pro jahody a pokud se jim bude dařit, tak nám to bohatě stačí. Ještě nejsem úplně rozhodnutý, jestli je tam necháme jako trvalou výsadbu, nebo po čase porost obnovíme. Zatím jsem spíše pro trvalou výsadbu.


Záhon č. 3
Pro třetí záhon jsem naplánoval okurky. Vzhledem ke způsobu pěstování bez opory jsem vybral tzv. polní okurky. Tento rok jsem tak trochu vsadil na hybridy. I proto, že nehybridní okurky není úplně snadné sehnat. Manželka dostala od kolegyně semínka z Ruska, odrůdu „Muravej F1“. K tomu jsem dokoupil v OBI semínka dalšího hybridu, odrůdy „Linda F1“. Na poslední kousek záhonu jsem vysel zbytek semínek nehybridní odrůdy „Dekan“. I když těžko říct, jestli je ještě „čistá“, protože jsme ji už 2 roky pěstovali spolu s jinými odrůdami. Semínka jsem ale měl a místo taky, tak proč ji nezkusit. Klíčení u prvních dvou odrůd bylo super, u té poslední slabší. Takže nám zůstalo trochu místa na záhonu, kde jsme vysadili pár sazenic zakoupených na trhu. Odrůdy samozřejmě nevíme. Nedopadly úplně špatně, ale nejlepší taky nebyly.

Úplně nejlépe dopadly odrůdy „Muravej F1“ a „Linda F1“. Skvělé klíčení, dobrý růst a parádní úroda. Odrůda „Muravej F1“ byla asi trochu rychlejší a měla macatější plody. Odrůda „Linda F1“ zase plodila déle a měla plody typické pro polní okurku. Chuťově byly obě odrůdy v pohodě a nevím, jestli mezi nimi byl nějaký nahořklý plod. Těsně za těmito dvěma odrůdami byla odrůda „Dekan“ (nebo její kříženec). Rád bych do budoucna ještě koupil čistá semínka této odrůdy a znovu otestoval. Cílem je samozřejmě mít vlastní semínka i u okurek. Hybridy ale příjemně překvapili a pokud se ty nehybridní neosvědčí, tak klidně „obětuji“ každý rok pár korun na semínka hybridů. Letos jsme díky tomu měli pro nás rekordní úrodu okurek. Více než dost pro naši potřebu a ještě jsme rozdávali / prodávali.

Záhon č. 4
Záhon č. 4 patřil v letošní sezoně česneku. Nějak jsme poslední sezonu zhodnotili, že by nám to mohlo stačit v kombinaci s česnekem, co pěstujeme na chalupě. Z testování různých odrůd nám nakonec zbyla i tak naše stará a osvědčená odrůda „Anton“ (snad), která tvořila většinu porostu česneku na záhonu. Do pár posledních řádků (asi 4) jsme vysadili odrůdu „Záhorský 2“, která nám vyšla po posledních testech jako druhá nejlepší. Odrůda „Anton“ nezklamala ani letos a můžeme říct, že tak hezký česnek jsme zatím ještě neměli. Odrůda „Záhorský 2“ taky nebyla špatná. Akorát jsme se trochu opozdili se sklizní, a tak jsme museli cibule hledat v půdě. Je o něco rychlejší než „Anton“. Sklizeň bych viděl tak na začátek července. Možná je to i kvůli dřívější výsadbě koncem října. Pro příští sezonu zase plánujeme pěstovat obě odrůdy. Odrůdu „Anton“ jako dominantní a věnujeme ji jeden celý záhon. Odrůdu „Záhorský 2“ vysadíme k jahodám jako polykulturu.

Záhon č. 5
Pátý záhon byl hodně pokusný, a nakonec hodně polykulturní. Na podzim roku 2021 jsem tam vysadil předpěstované sazenice ozimého salátu odrůdy „Humil“, ozimé cibule odrůdy „Hiberna“ a cibule sečky. Kromě toho jsem jeden řádek ozimého salátu i přímo vysel na záhon. Vysazené sazenice nebyly úplně nejlepší, a tak i výsledek za moc nestál. U salátu přežila tak půlka sazenic, ale část později zlikvidovali slimáci. O hodně lepší to bylo u přímého výsevu, a i díky tomu jsme měli i nějakou sklizeň salátu. Cibule i sečka dopadly úplně špatně. Později jsme na jejich místo vysadili různé druhy zeleniny. Hlavně mangold, odrůdy „Ampera F1“, „Fordhook giant“, „Gator“ a různé směsi vlastních semínek. V podstatě všechno, co jsme měli doma. Mangold dopadl dost dobře, i když se slimáci hodně snažili. Protože je ale mangold takový skoro nezmar, tak to poškození prostě přerůstal. Za mangoldem jsme vyseli pár řádků rokety, ale v podstatě jsme ji ani nesklízeli a tak přerostla a šla do květu. Aspoň si užil hmyz. Zbytek záhonu měla být cibule ze zbytku sazečky co zůstala po výsadbě hlavního cibulového záhonu. Moc se ji ale nevedlo, tak jsme tam vysadili předpěstované sazenice papriky, odrůdy „De Cayenne“ (chilli). Paprice se dařilo celkem dobře a pro naší potřebu je jí dost.
Tento záhon mně celkem bavil. Bylo zajímavé pozorovat, jak se mění a žije si vlastním životem. V letošní sezoně mám v plánu udělat minimálně jeden podobný záhon, kde budeme experimentovat a bude to hodně pestrá polykultura.



Záhony č. 6
Šestý záhon byl náš první mrkvový (+ ředkvičky). Vybral jsem pro něj pozdní odrůdy mrkve „Autumn king“, „Francis“ a „Višňovská“. Při výsevu jsem zjistil, že máme málo semínek, a tak jsem vysel ještě ranou kulatou mrkev odrůdy „Rondo“. Do meziřádků (mezi mrkev) jsme vyseli osvědčené odrůdy ředkviček „Saxa 2“ a „Viola“. Klíčení u mrkve nedopadlo úplně nejlépe a dost si zařádili i slimáci. Nejlépe dopadla raná odrůda „Rondo“, takže nakonec jsem byl rád za tento výsev z nouze. Ne úplně špatně dopadla i odrůda „Višňovská“. Jak jsem ale až později zjistil, tak je to krmná odrůda mrkve, takže chuťově žádný zázrak. Navíc dost kořenů bylo hodně vláknitých a ne moc jedlých. Ředkvičky dopadly standardně a nezklamaly. Nejlépe dopadli výsevy z vlastních semínek odrůdy „Saxa 2“. Ředkvičky do meziřádků ale už vysévat (zatím) nebudeme. Trochu to komplikuje údržbu záhonu.




Záhon č. 7
Naplánoval jsme zde trojkombinaci petržel, kopr, pastinák. U petržele se nám minulý rok osvědčila odrůda „Alba“, tak jsem ji vysel i v roce 2022. Novou odrůdou byla „Orbis“. Obě odrůdy dopadly dobře. Klíčení super, možná až moc. I kvůli tomu nebyli kořeny při sklizni moc velké. Nať ale byla nádherná a manželka ji sklízela několikrát v průběhu sezony. Natě jsme měli dost pro nás a něco jsme i prodali. Kořenů máme taky více než dost, takže v roce 2022 jsme s petrželí spokojeni.
U kopru jsme vysévali kupovaná semínka odrůdy „Monarch“ a vlastní semínka z předchozí sezony. Klíčení nebylo špatné, ale růst pak nic moc. Vypadalo to, jako kdyby kopr napadla nějaká nemoc listů. Takže zelené hmoty jsme moc nesklidili. Spíše jsme ho pak využili při nakládání okurek.
U pastináku nám zůstala semínka odrůdy „Kamo“ z předchozí sezony, tak jsem vysel ty. Možná i kvůli starším semínkům nebylo klíčení úplně dobré. Nebylo ani moc co jednotit. To co vyklíčilo rostlo dobře a sklizeň byla pro nás dostačující. Do budoucna bych rád vlastní semínka.


Záhon č. 8
Náš první hráškový záhon pro sezonu 2022. Vyseli jsme tam vlastní semínka odrůdy „Oscar“. Semínka jsme kvůli lepšímu klíčeni před výsevem namáčeli a po výsevu jsme záhon zakryli netkanou textilii. Hrášek vyklíčil dobře, ale stejně tak vytrvalé plevele (merlík, amarant). Záhon jsme nechali zakrytý moc dlouho, takže hrášek se propletl s plevelem a moc to nešlo vyplít. Tak jsme ho nechali bez údržby. Hrášku to moc nevadilo, rostl dobře a úroda byla slušná.

Po sklizni hrášku jsme na záhon vyseli mrkev. Zvolil jsem osvědčenou poloskorou odrůdu „Katrin“, ale stejně jako u prvního mrkvového záhonu byli problémy s klíčením kombinované se slimáky. Proto jsem ještě narychlo v OBI dokoupil semínka odrůd „Flakke 2“ a „Rubína“. Až po výsevu jsme si uvědomil, že asi nebyl nejlepší nápad vysévat pozdní odrůdy mrkve v půlce léta. To se potvrdilo při sklizni. Klíčení nebylo špatné, ale mrkev prostě nestihla pořádně dozrát. Nejlépe dopadla odrůda „Katrin“ u které bylo nakonec lepší klíčení než jsem si zpočátku myslel. Zřejmě vyklíčila o něco později, když jsem si už myslel, že z prvních výsevů nic moc nebude. Takže sklizeň mrkve nakonec nedopadla úplně špatně.

Záhon č. 9
Náš druhý hráškový záhon, který tak úplně nedopadl. Zpočátku to na něm vypadalo podobně jako na předchozím záhonu, ale později plevele převládly nad hráškem. Asi jich bylo o něco více než na předchozím záhonu. Odrůdy pro tento záhon jsme zvolil „Twinset“ a „Progress 9“. Odrůda „Twinset“ dopadla minulý rok asi nejlépe. Tento rok to nebylo tak dobré, ale pokud seženu semínka, tak bych ji rád zkusil i v příští sezoně. Odrůdě „Progress 9“ jsem chtěl dát šanci ještě další rok, protože zatím nepřesvědčila. Nedopadla ale moc dobře ani tento rok a už ji asi vysévat nebudeme.
Po sklizni hrášku jsme chtěli záhon vyčistit, i jsem s tím začal, ale pak jsem to vzdal. Plevelu tam bylo moc a fakt velké exempláře merlíku. Spolu s plevelem jsem ze záhonu tahal i dost půdy a to jsem nechtěl. Proto jsem vzal kosu, porost plevele posekat, zakryl silážní plachtou a nechat to tak. Měl jsme v plánu tam později vysít zelené hnojení, ale plevel to pod plachtou pořád nevzdával, tak jsem to nechal tak. Uvidíme, jak bude záhon vypadat v příští sezoně.

Záhon č. 10
Na tento záhon jsme naplánovali červenou řepu a plán jsme i dodrželi. Vysévali jsme naše už osvědčené odrůdy „Cylindra“ a „Rote Kugel 2“. Klíčení bylo dobré i samotný růst. Manželka to jenom jednou vyjednotila a jinak jsme ten záhon neřešili. Úroda byla celkem slušná, i když ne tak velká, jako předchozí sezonu. Pro nás ale více než dostatečná, i jsme něco prodali a rozdali. Škoda jenom, že dost řepy poškodili slimáci. Celkově jsme ale s řepou v této sezoně spokojeni.


Záhon č. 11
První fazolový záhon z dvou naplánovaných. Na většinu záhonu jsme vyseli náš „Mix“ a na konec dva řádky nové pokusné odrůdy „Beefy resilient grex“. Stejně jako u hrášku jsme osivo před výsevem namáčeli a po výsevu zakryli záhon netkanou textilii. Fazoli jsme zakrývali poprvé a nedopadlo to moc dobře. Sice klíčeni vypadalo slušně, ale asi jsme nechali zakrytí moc dlouho. Když jsme to sundali, tak část rostlin vypadala jako spálená. Nevím, jestli to bylo nějakou nemocí, nebo to byl účinek toho zakrytí. Po odkrytí se fazole ale nějak vzpamatovala a porost vypadal bujně, zelené. Pak ale fazoli našli slimáci a nadělali dost velké škody. Hlavně u odrůdy „Beefy resilient grex“, která do té doby vypadala nádherně bujná.
Sklizeň byla letos hodně slabá. Lusky jsme zase sklízeli postupně, jak dozrávali a uschli. Na osivo pro příští rok je toho dost, ale jinak jako úroda moc slabé. Nevím, jak se postavit k odrůdě „Beefy resilient grex“. Sice utrpěla od slimáků nejvíce škod, ale i tak dost nepřesvědčivý výkon. Lusky malé a zrna ještě menší. Má to být fazole na sklizeň suchého zrna, ale spíš mi to připomínalo fazoli na lusky. Ty se i pěkně blbě loupaly. Nějaká semínka jsme si nechali, ale vysévat tuto odrůdu už nemám v plánu.

Záhon č. 12
Druhý záhon s fazolí dopadl podobně. Pěstovali jsme tam vlastní odrůdy „Černá“ a „Žlutá“. Podobné problémy jako na předchozím záhonu a úroda taky nic moc. Lusky dozrávali ještě později, než u předchozího záhonu a hodně jich zplesnivělo. Tyto odrůdy už asi pěstovat nebudeme a zamýšlím se i nad tím, jestli má vůbec smysl pěstovat keříkovou fazoli v našich podmínkách.


Záhon č. 13
Náš první a jediný rajčatový záhon na zahradě pro sezonu 2022. Většinu rajčat se snažíme pěstovat už na chalupě. Na zahradu zbyla divoká rajčata, které nepotřebují oporu a pro záhony na chalupě jsou i moc bujné (zaberou velkou plochu). Po negativních zkušenostech s plísní po minulé dva roky jsem vybíral odrůdy s vyšší odolnosti vůči plísni. Ono obecně by divoká rajčata měla být odolnější, co se nám částečně potvrdilo minulou sezonu, ale i tak jsem vybral podle popisu co nejodolnější odrůdy. Z minulého roku nám zbyla semínka odrůdy „Humboldtovo“, nově jsem koupil odrůdy „Divoké zlaté“, „Koralik“ a „Matt’s wild cherry“. Klíčení a předpěstování sazenic proběhlo v pořádku. Po výsadbě na záhon jsme o čtyři rostliny přišli (tedy přesně půlku). Jednalo se o obě sazenice odrůdy „Matt’s wild cherry“, jednu sazenici odrůdy „Humboldtovo“ a jednu sazenici odrůdy „Divoké zlaté“. Nejsem si jistý, co bylo důvodem. Nejvíc mně mrzí ztráta obou sazenic u jedné z odrůd, takže jsme ji v podstatě nemohli otestovat.

Zbytek rostlin co přežil ale rostl moc dobře, plodil a prokázala se i jejich celkem dobrá odolnost vůči plísni. Z hlediska odolnosti asi nejlépe dopadla odrůda „Divoké zlaté“, která v podstatě vydržela až do konce sezony, kdy ji zničil mráz. Co se týká ranosti, tak jako první začala dozrávat odrůda „Koralik“, která má o něco menší plody. Hned za ní odrůda „Humboldtovo“ a jako poslední „Divoké zlaté“. Z hlediska chuti mi ze začátku nejvíc vyhovovala odrůda „Humboldtovo“, která má i největší plody a chutí nejvíc připomíná „klasická“ rajčata. Později jsem si oblíbil odrůdu „Divoké zlaté“ a odrůda „Koralik“ by skončila jako poslední. Typická chuť divokých rajčat, ale nic mimořádné. U odrůdy „Koralik“ byl i největší problém s praskáním plodů. Ani na tak na rostlině, ale hned po sklizni. Ani jsme je nedovezli domů a už byla část plodů prasklá. V podstatě každý den je bylo potřeba probrat a vytřídit ty prasklé a co začali hnít. Jedno prvenství ale odrůda „Koralik“ má, a to je množství plodů. Hlavně ze začátku plodila zdaleka nejvíc ze všech pěstovaných odrůd.

Takže moje závěrečné hodnocení. Nejplodnější byla odrůda „Koralik“. Nejodolnější vůči plísni odrůda „Divoké zlaté“. Chuťově to mám asi nerozhodně mezi odrůdami „Humboldtovo“ a „Divoké zlaté“. Pokud bych si měl vybrat jenom jednu odrůdu, tak by to byla odrůda „Divoké zlaté“. Pořád je to divoké rajče, které se nám hodí spíše na zahradu než chalupu. Odrůda „Humboldtovo“ nejvíc připomíná velikosti, vzhledem i chutí klasická cherry rajčata, které si můžeme pěstovat i na chalupě. Rád bych ale tuto odrůdu zkusil i příští rok, pokud seženu semínka. Stejně tak jako odrůdu „Matt’s wild cherry“, která letos nevyšla. Odrůdu „Koralik“ už asi pěstovat nebudeme.


Záhon č. 14
Pro tento záhon jsem naplánoval jenom zelené hnojení, protože jsem po předchozí sezoně měl pocit, že to půda na tom záhonu potřebuje. K výsevu zeleného hnojení jsme se dostali ale až začátkem léta po ukončení hlavních výsevů, takže to skončilo výsevem pohanky a zbytků svazenky. Starší semínka, které bylo potřeba spotřebovat. Pohanka vyklíčila dobře, svazenka hůř. Ale celkově byl porost zeleného hnojení na záhonu dostačující. Rostliny jsem nechal vykvést a pak posekal. Takže cíl pro sezonu 2022 byl splněn.

Záhon č. 15
Patnáctý záhon patřil růžičkové kapustě. Původně jsem k ní naplánoval i kadeřávek, ale při výsadbě brukvovité zeleniny jsme zase trochu improvizovali. Neměli jsme všechny sazenice jak jsem naplánoval, tak tady to vyšlo čistě jenom na růžičkovou kapustu, odrůdu „Cassiopeia“. Růst byl celkem dobrý a na konci sezony jsme sklidili i nějaké kapustičky. Rostliny jsme nechali přezimovat, tak uvidíme, jaká bude sklizeň na jaře. Zatím jsem u této odrůdy nejistý. Pěstovali jsme už i plodnější růžičkovou kapustu, ale odrůdu nevím. Sazenice jsme kupovali na trhu. Proto zatím zůstávám u odrůdy, kde vím co pěstuji. Do budoucna si možná trochu zaexperimentujeme s dalšími odrůdami. Zatím nám tohle stačí.

Záhon č. 16
Pro tento záhon bylo v plánu zelí a plán se podařilo víceméně dodržet. Vybral jsem odrůdy „Avak F1“ a „Pourovo pozdní“. V plánu byla i kapusta jarní odrůdy „Předzvěst“, ale tu jsme vysadili do dalšího záhonu. Na konec záhonu jsme vysadili ještě pár rostlin kadeřávku odrůdy „Nero di Toscana“, co nám zbylo jinde. Se zelím to bylo skoro úplně stejně, jako minulý rok. Sazenice se nám povedlo dopestovat hezké, dobře se po výsadbě na záhon ujaly, ale pak nastoupili slimáci. Zelí to odneslo dost, ale asi i díky pár přebytečným rostlinám kadeřávku vysazených na konec záhonu, to nebylo tak hrozné. Ten kadeřávek to odnesl daleko více. Z části rostlin zůstali jenom torza, které se ale i tak dokázali obnovit. Po zkušenosti z minulého roku jsme už věděli, že se nemusíme s tím moc trápit, i když část rostlin vypadala jako po dávce z kulometu. Zase jsem si vynadal, že jsem záhony nepřikryl před běláskem, kterých tam poletovalo celkem dost. Většina rostlin se ale v pohodě obnovila, zelí dokonce začalo tvořit hlávky snad dříve než minulý rok a kadeřávek, který to odnesl nejvíc, nás moc netrápil. Měli jsme ho více než dost. Svému účelu posloužil. Většinu zelí jsme nakrouhali a naložili. Máme snad nejvíc kysaného zelí za celou dobu pěstování. Co se týká odrůd, tak lépe dopadla hybridní odrůda „Avak F1“. Měla pevnější hlávky. I tak ale ještě minimálně jednu sezonu chci dát šanci odrůdě „Pourovo pozdní“. Stejně jako u jiných druhů zeleniny bych rád měl časem vlastní semínka. Když nevyjde „Pourovo pozdní“, budu zkoušet další odrůdy. Ještě se jich pár nehybridních najde.

Na záhon se zelím jsme vysadili i pár sazenic celeru (středem záhonu) odrůdy „Albin“. Předpěstování sazenic nedopadlo podle mých představ, ale byly to nejlepší vlastní sazenice, co jsem zatím dopěstoval. Takže nějaké zlepšení tam je. Sazenice jsme na záhon vysadili týden po sazenicích zelí. Ze začátku to vypadalo v pohodě, protože byly sazenice malé. Později se to ukázalo jako ne moc dobrý nápad, protože zelí zcela zastínilo celer. Sice jsme něco i sklidili, ale o nějakých bulvách se nedá moc mluvit. I listy ale využijeme.


Záhon č. 17
Na tomto záhoně bylo nejvíc změn v porovnání s osevním plánem. Chtěl jsem tam kombinaci celeru, pórku a kedluben. Dělali jsme si vlastní sazenice z odrůd „Albin“ (celer), „Delikates“ (kedlubny) a „Freezo“ (pórek). Předpěstování kedluben dopadlo jako obvykle dobře. Sazenic jsme měli pro sebe dost. U celeru to tak slavné nebylo, ale měli jsme dost vlastních sazenic. Pórek tento rok nedopadl skoro vůbec. Klíčení v pařeništi slabé a sazeničky skoro vůbec nerostly. V době výsadby na záhon jsme v podstatě neměli žádnou sazenici, kterou by šlo přesadit z pařeniště na záhon. Tak jsem je tam nechal a až později jsem je jenom o malinko větší přesadil na jeden malý záhonek na chalupě.

Navíc když jsme přijeli z chalupy (kde jsme brali z pařeniště sazenice) na zahradu, tak jsme zjistili, že jsme úplně zapomněli na celer. Ten zůstal na chalupě a nám tak z původního plánu zůstaly jenom kedlubny. Tak jsme začali těmi. Sazenice kedluben nám vystačili tak na čtvrtinu záhonu. Pórek jsme i tak neměli a na celer se nám nechtělo týden čekat, tak jsme pokračovali sazenicemi, které nám zbyly. Na tento záhon jsme vysadili jarní kapustu odrůdy „Předzvěst“, brokolici odrůdy „Limba“ a na zbytek záhonu kadeřávek odrůd „Nero di Toscana“ a „Halbhoner“. Kadeřávek zase neplánovaně posloužil jako nárazníková zóna proti slimákům. Dost ale poškodili jemnou jarní kapustu a brokolici. Nakonec to všechno obrostlo nanovo.

Když máme nějak vyhodnotit odrůdy, tak kedlubny odrůdy „Delikates“ nezklamaly stejně jako po minulé roky. Odrůda, které se u nás daří a pěstovat ji budeme asi i nadále. Celer odrůdy „Albin“ neumím moc vyhodnotit. Předpěstování nedopadlo úplně ideálně a pak jsme ho vysadili mezi zelí, které ho totálně přerostlo. Takže úroda nic moc, ale budu ho zkoušet i další rok a doufám, že to bude lepší. Jarní kapusta „Předzvěst“ byla celkem v pohodě. Moc ale chutná slimákům, takže nám zbude méně než bych rád. Rádi bychom ji pěstovali i nadále, protože využití do salátů a polévek máme. Brokolice „Limba“ rostla dobře. Rostliny mohutné, ale podle mě moc úrody nedaly. Asi ještě jeden rok zkusíme a uvidíme. Možná otestuji i nějakou další odrůdu. Oba kadeřávky „Nero di Toscana“ i „Halbhoner“ dopadli moc dobře. Posloužili jako „obětní“ rostlina pro slimáky a navíc dali opravdu hodně úrody. Asi jich budeme pěstovat o něco méně, nebo je budeme využívat jako nárazovou zónu proti slimákům.


Záhon č. 18
Ve zkratce by se dalo říct, že tento záhon vůbec nevyšel. Naplánovali a vyseli jsme kombinaci bobu (odrůda „Hangdown“) a špenátu (odrůda „Matador“). Něco, co už jsme v minulosti dělali, ale tentokrát to nedopadlo. Osivo jsme měli částečně vlastní, částečně kupované. První klíčení vypadalo dobře, ale později to už nebylo tak dobré. Pak jsme nechali záhon zarůst plevelem a v podstatě jsme ho nechali tak. Prostě, když jsme viděli, že tento záhon nevyjde, tak jsme to vzdali a věnovali se něčemu jinému. Sklidili jsme něco málo bobu a špenátu. U špenátu spíše pak semínka, abychom měli dost osiva pro příští rok. U bobu ani nemáme dost osiva, takže v příštím roce asi nebudeme bob pěstovat. Největší sklizeň na tomto záhonu jsme měli až při jeho čištění před koncem sezony, kdy manželka sklidila špenát ze samovýsevů. Po vyčištění jsme záhon oseli zeleným hnojením, které moc nevyšlo, tak jsme ho na zimu zakryli posekanou trávou.

Záhon č. 19
Na tento záhon jsme naplánovali kombinaci cibule a mangoldu. Podle tabulek na kombinaci zeleniny jsou to dobří sousedi. Při výsadbě cibule jsme ale změnili názor a vysadili na celý záhon cibuli. Měli jsme hodně sazečky a nechtěli jsme nechat půlku záhonu prázdou až do doby výsevu mangoldu. Sazečku jsem koupil v OBI, odrůdu „Všetana“, která se nám na zahradě osvědčila už několik let. Cibule vyklíčila i rostla celkem dobře. Později jsme ji trochu zanedbali a částečně ji poškodili i slimáci. Finální sklizeň ale nebyla špatná. Pro nás více než dost. Do budoucna asi budeme dále pokračovat s jedním záhonem pro cibuli a stejnou odrůdou, akorát bych rád vylepšil pěstování ze semínek. Do té doby to „jistí“ kupovaná sazečka.


Záhon č. 20
Záhon, kde jsme přezimovali kadeřávek a růžičkovou kapustu. Jarní sklizeň ale za moc nestála. Po vyčištění záhonu jsme vysadili šalotku. Sadbu jsme měli z velké části vlastní, část sadby jsme koupili. Měl jsme v plánu trochu „ozdravit“ porost. Odrůdy jsem koupil stejné, jaké jsme už pěstovali. „Golden gourmet“ a „Red sun“. V průběhu pěstování se nám ale pomíchaly, takže v podstatě pěstujemě nějaký mix. Prostě cibule, které se nám zdají nejhezčí. Šalotka vyšla letos celkem dobře. V podstatě stejný průběh jako u cibule. Sklizeň slušná a v podstatě jsme neviděli rozdíl mezi našou starou sadbou a nově koupenou. Takže nějaké ozdravení asi ani nebylo potřeba. Do budoucna se budeme dále držet jednoho záhonu a vlastní sadby.


Záhon č. 21
Náš cuketový záhon pro sezonu 2022. Vysévali jsme cukety odrůdy „Diamant F1“, „Black beauty“, „De nice a fruit round (kulaté)“ a patisony odrůdy „Sunburst F1“. Klíčení nedopadlo dobře u všech odrůd. Nejlépe vyklíčili odrůdy „Diamant F1“ a „Black beauty“. Tím se i nejlépe dařilo. Zbytek byl tak nějak do počtu. Později jsme pár sazenic dokoupili na trhu, ale úplně nejlépe nedopadly. Ve výsledku to bylo úplně jedno, protože cukety letos plodily parádně. Na vrcholu sezony skoro 20 kg týdně. Zpracovávali jsme je, jedli, rozdávali. Takže spokojenost. Do budoucna vypustíme patisony. Nějak už pro ně nemáme moc využití a poslední roky se jim až tak nedaří. Stejný důvod je u kulatých cuket. Jednu, nebo dvě sezony jsme je hodně jedli a oblíbili si je. Teď už se k tomu skoro musíme nutit, takže vypouštíme. Dalším důvodem pro omezení pěstovaných odrůd je snaha o vlastní semínka. Chci „čistou“ odrůdu a protože cukety, patisony a některé dýně se navzájem kříží, tak je snaha o vlastní semínka při jejich společném pěstování asi zbytečná.


Záhon č. 22
Na tento záhon jsme naplánovali kombinaci dýní a kukuřice. Nakonec na kukuřici nedošlo a vysadili jsme jenom dýně. Sazenice jsme si předpěstovali v bytě. Odrůdy „Minimusk“, „Sweet meat Oregon homestead“ a „Whangaparoa crown“. V podstatě všechno už pěstované odrůdy, nic nového. I když odrůda „Sweet meat Oregon homestead“ minulý rok ani nevyklíčila, takže je to v podstatě premiéra a celkem povedená. Předpěstování sazenic dopadlo dobře. Na záhon jsme je vysadili koncem května a záhon pro jistotu ještě zakryli. Nejsem si úplně jistý, co se stalo, ale část sazenic nám zmizela. Nenašel jsem ani zbytky. Ty co zůstaly, tak byly částečně poškozené od slimáků. Přeživší sazenice to ale celkem ustály a dařilo se jim. Namísto chybějících sazenic jsme dokoupili pár sazenic odrůdy „Hokkaido“. I těm se v podstatě dařilo. Nejlépe dopadla odrůda „Sweet meat Oregon homestead“. Bujným růstem, velikosti úrody a pak i chutí. Zatím asi nejchutnější dýně v podstatě v každém jídle, kde jsme ji zkusili. Jedinou nevýhodou pro nás je, že plody jsou hodně velké a když z části něco uvaříme, tak pak nevíme co se zbytkem. Obvykle očistíme, nakrájíme a hodíme do mrazáku. Zbytek dýní dopadl tak nějak uspokojivě. Kromě odrůdy „Minimusk“, která asi byla jedna ze zmizelých na začátku. Pro sebe budeme mít dýní dost, ale na rozdávání, jako před dvěma lety, to není. Do budoucna zatím zůstáváme u jednoho záhonu pro dýně. Pokud se zadaří, tak máme dýní více než dost. Možná ale časem přidáme další záhon (záhony), protože o dýně je celkem zájem.


Záhon č. 23-37
Tyto záhony zůstali po celou sezonu zakryté a nevyužité.

Záhon č. 38-41
Naše záhony s bramborami pro letošní sezonu. Odrůdy jsme pěstovali stejné jako minulý rok, „Rosara“, „Esmee“ a „Adéla“. Brambory jsme pěstovali jako doteď v mulči tvořeném hlavně senem. Jedinou změnou oproto minulým sezonam bylo, že jsme brambory při výsadbě ukládali přímo na půdu, resp. drátěnku a až pak jsme je zahrnuly mulčem. Brambory si dávali načas a když někde už brambory šly do květu, tak naše jenom vylézaly ze sena. Pak ale rostly dost dobře, ani jsme je zase moc nestíhali zahrnovat dalším mulčem. Úroda byla hodně slušná. Velmi ranou odrůdu „Rosara“ jsme sklízeli klasicky už v průběhu sezony, zbytek az při konečné sklizni. Největší úrodu měla už druhým rokem odrůda „Adéla“. Asi na tom měla podíl i výsadba přímo na půdu. Brambory, které byly v kontaktu s půdou, byly nejhezčí. Nevýhoda tohoto způsoby výsadby byla v tom, že většina brambor byla pod drátěnkou, co dost komplikovalo sklizeň. U odrůdy „Esmee“ to bylo skoro naopak než u odrůdy „Adéla“. Nejhezčí brambory byly naopak ty, které přímý kontakt s půdou neměly. Škoda jenom, že celkově na mně tato odrůda už třetím rokem nepůsobí moc přesvědčivě. Vysadíme ji ale i další sezonu a pak se rozhodneme. To zkusíme zase pro změnu výsadbu na vrstvu mulče bez přímého kontaktu s půdou. S úrodou brambor jsme spokojeni. Kazí to jenom ne zanedbatelné poškození od slimáků. Asi 5-10% brambor bylo na vyhození a dalších minimálně 10% bylo poškozených tak, že jsme se je snažili co nejdřív spotřebovat. Pro příští sezonu pokračujeme při pěstování brambor stejnou metodou a asi přidáme i něco navíc. Více v některém z příštích článku, když to bude aktuální.


Záhon č. 42
Už druhým rokem jsme měli na tomto záhonu topinambury. Na jaře, před výsadbou nové sadby, jsme vykopali hlízy, co na záhonu zbyly po předchozí sezoně a opětovně vysadili nejhezčí hlízy. Stejně jako před rokem půlku bílých a půlku fialových. Topinamburů vyklíčilo fakt dost. Kromě vysazených i hlízy, co jsme při sklizni nenašli. Asi jsme udělali chybu, že jsme část rostlin nezlikvidovali. Bylo jich tam moc, co se projevilo na vzrůstu části rostlin a pak následně i na úrodě. Sklidili jsme zatím jenom malou část, ale pár rostlin nemělo prakticky žádné hlízy ke sklizni. Celkově budeme mít hlíz více než dost, ale je to ponaučení do budoucna. Příští sezonu máme v plánu přesadit topinambury na jiný záhon a původní záhon možná osejeme zeleným hnojením, nebo jenom tak necháme ladem. Když tam něco vyroste ze zapomenutých zbytků, tak to budeme likvidovat.


Tak záhony na zahradě máme za sebou. V dalším článku se budu věnovat záhonům na chalupě, kterých bylo podstatně méně. Pěstování na chalupě bylo ale neméně zajímavé. Zase spousta chutné zeleniny a pár ponaučení do budoucna.