Rok sedmý – 1.4.2023: Nové stromky pro chalupu

1.4.2023

Tento týden jsme si trochu udělali radost a koupili jsme pár nových stromků pro chalupu. Původně jsme něco nového plánovali vysadit už na podzim minulého roku, ale než jsem se k tomu dostal, tak zahradnictví uzavřeli prodejny.

Původně jsme plánovali, že se později usadíme na pozemku, který teď nazýváme zahrada. To ale nevypadalo průchodné, tak jsme koupili chalupu a už více plánuji něco trvalého tam. Na zahradě máme doteď vysazeno spoustu ovocných stromů. Ale protože je zahrada trochu dál od chalupy, a tedy našeho budoucího trvalého bydlení, snažím se mít na chalupě „od všeho něco“. První nové stromky pro chalupu byli jabloně, pak jsme ze zahrady přestěhovali meruňky ze semínek, vysadili nové lísky, ořešák a jako poslední přibyly keřové višně a broskve ze semínek. To bylo na delší dobu všechno. Až minulý rok, jak jsme přemísťovali ovocné keře ze zahrady na chalupu, tak jsme se rozhodli přidat ještě pár stromů. Původní plán byli dva nové stromky, ale nakonec jsem koupil tři.

První volbou měla být višeň odrůdy „Favorit“, která nám roste (ne moc dobře) na zahradě a plody nám moc chutnají. Po zvážení pro a proti jsme ji ale škrtli se seznamu. Podle popisu se hodí spíše do teplejších poloh, co naše chalupa nesplňuje. Navíc na chalupě už máme dvě keřové višně, které by nám měli dát dostatek plodů pro osobní potřebu. Jako další ovoce jsem chtěl hrušeň. Po špatných zkušenostech s hrušněmi minulý rok, kde prakticky všechny klasické hrušně uhynuly, jsme už vybírali jenom z těch takzvaných asijských. Těm se na zahradě daří, zejména stromku odrůdy „Early Shu“, ze které jsme už ochutnali plody a vyhovují nám. Rozhodl jsem se to nekomplikovat a vybrat stejnou odrůdu i pro chalupu.

Pak jsem chtěl na chalupu nějakou slivoň. Na zahradě sice máme čtyři stromky (+ hodně divokých), ale zatím nevíme, jak se jim bude dařit. Švestky mám rád, takže jsem aspoň jeden strom chtěl na chalupě. Manželka dala požadavek, že chce slivoň se žlutými plody. Z toho, co bylo v nabídce, jsem nakonec vybral odrůdu „Geltona“. Je to nová litevská odrůda a papírově vypadá dobře. Samoprašna, pozdě kvetoucí, mrazuvzdorná a vhodná do všech pěstitelských oblastí. Co víc si přát.

Minulý rok jsem vysadil na chalupě dvě broskvoně z pecek, které jsem dostal výměnou za naši zeleninu. Celý rok rostly dobře, ale na podzim jsme jeden stromek našli zlomený. Asi jsem na něho šlápnul. Mrzí mně to, ale co se dá dělat. Proto jsem přemýšlel, že když už jedu do zahradnictví, tak se podívám i na nějakou broskvoň. Jako náhradu za tu zlomenou. Podle popisů odrůd na stránkách zahradnictví se většina z nich hodí pro všechny pěstitelské oblasti. Vím, že náš pozemek se pro pěstování broskvoní asi moc nehodí, tak jsem si nechal v zahradnictví poradit. Pěstují ve stejné nadmořské výšce jako máme my pozemky a asi to budou lépe vědět. Po konzultaci jsem koupil odrůdu „Redhaven“, která patří podle stránek zahradnictví mezi nejprodávanější. Možná ji jenom nejvíc doporučují. Uvidíme, jak se stromku bude u nás dařit.

Všechny stromky jsem nakoupil v Zahradnictví Kruh, které je sice trochu dál od Prahy, ale mám s nimi dobré zkušenosti a měli to, co jsem chtěl. Stromky jsem koupil v pátek, a protože všechny byli prostokořenné, tak jsem kořeny přes noc namočil do vody. Kvůli stromkům jsme v sobotu nejdřív jeli na chalupu, že je rychle vysadíme a pojedeme dělat výsevy na zahradu. Takové aspoň byli plány. Počasí ale nebylo moc přívětivé, tak jsem si říkal, že možná vysadíme jenom ty stromky. To jsme udělali a po výsadbě je ještě ostříhali. Jednak bylo potřeba zredukovat korunu kvůli poškozeným kořenům, ale už jsme si i tvarovali korunky do požadovaného tvaru. Nejjednodušší to bylo u hrušně, protože tam jsme koupili špičák. Ze začátku jsem neměl špičáky rád a raději kupoval stromky s už založenou korunkou. Teď už mám raději špičáky. Dobře se ujímají a korunu si vytvaruji, jak chci.

Výsadbu stromků jsme ukončili v poledne a přemýšlel jsem co dál. Původně jsme měli v plánu vysít několik záhonů na zahradě. I jsem připravil spoustu semínek. I kvůli počasí se mi na zahradu moc nechtělo. Navíc jsme posledních pár týdnů dost zanedbávali práce na chalupě. Rozhodli jsme se proto zůstat na chalupě a udělal maximum co půjde. Jako první jsme se pustli do dokončení plotu u výběhu pro slepice. Dlouho odkládaná práce, kterou jsme konečně dohnali. Chtělo to udělat i kvůli tomu, že už začíná růst tráva, a i keříky se rozrůstají. Pak by se hůř natahovalo pletivo.

Vzpomněli jsme si, že v plotu u silnice máme jeden keř černého rybízu, který jsme chtěli přesadit. Nevím, jestli ho tam někdo vysadit záměrně, nebo vyrostl nějak sám, ale rostl rovnou v plotě, mezi kameny kdysi tvořícími podezdívku. Je to už celkem velký keř, který i plodí. Plody nám chutnají, a protože v té části pozemku, kde keř roste, bude asi později čilý stavební ruch, neradi bychom o něho přišli. Bál jsem se, jestli půjde vykopat, ale šlo to dobře. Odstranili jsme ty největší a nejstarší větvě a rybíz vysadili k plotu výběhu pro slepice, kde jsme už vysadili i hodně dalších keřů.

Jinak všechny přesazené keře narašili, z čeho mám radost. Pár z nich vypadalo tak, že jsem nevěděl, jestli už nejsou po smrti. Zatím nejlépe vypadají zimolezy, které se chystají kvést. Tohle jsme už pár let na jejich původním stanovišti na zahradě neviděli. Těšíme se, že si zase pochutnáme na plodech.

Výsevy nás přece jenom neminuli. Říkal jsem si, že když už jsem vzal spoustu semínek, tak vyseji aspoň pařeniště. Akorát je vhodný čas. Přes zimu jsme měli půdu v pařeništi zakrytou listím. To do pařeniště napadalo samo z nedalekého jasanu. Takový servis se mi líbí. V pařeništi jsme na podzim ještě měli zelené hnojení, takže jsem se trochu obával, jak bude vypadat půda pod listím. Nějak extra se mi nechtělo plít. Mé obavy byly zbytečné. Půda pod listím byla hezký čistá, kromě pár čerstvě klíčících jasanů, protože s listy se do pařeniště dostali i semínka. To ale nevadí, protože jich nebylo moc a šlo to rychle vyčistit.

Do pařeniště už tradičně vyséváme brukvovitou zeleninu za účelem předpěstování vlastních sazenic. Ne jinak je tomu i letos. Vysel jsem semínka brokolice, kadeřávku, růžičkové kapusty, zelí, kedluben a taky dva druhy pórku. Snad to u pórku dopadne lépe než minulý rok. Po výsevu jsem pařeniště zakryl starými okny, tak jak po minulé sezony.

Zatím, co jsem já čistil a vyséval pařeniště, tak manželka vyčistila velký květinový záhon. Po sněženkách už tam začínají kvést narcisy a zůstalo tam i pár tulipánů. Ty ale byli dost zredukovány zřejmě hlodavci, které z nich každý rok nějakou část sežerou. Dokonce i ozdobné česneky zmizeli. Asi do budoucna přejdeme (u jarních cibulovin) jenom na narcisy, které mají prý jedovaté cibulky, takže je hlodavci nežerou. Nebo vyřešíme problém s hlodavci stejně jako na zahradě a můžeme pěstovat co chceme.

Víc už jsme na chalupě nedělali, jenom vzali nějakou zeleninu a vyrazili zpátky na Prahu. Další den jsem vysel v bytě rajčata. Umírněně jenom do dvou minipařeništ a ještě vyšlo místo i na mochyni, kterou taky zkusím předpěstovat. Teď už jenom netrpělivě čekat, jak dopadnou výsevy. Když semínka vyklíčí, tak pak už to je většinou v pohodě.

Další týden už máme v plánu větší výsevy na zahradě, tak snad nám to vyjde.