Rok sedmý – 8.4.2023: Výsevy kořenové zeleniny
8.4.2023
Před námi byl prodloužený velikonoční víkend, co se nám hodilo. Namísto jednoho dne v týdnu jsme jeli na naše pozemky dvakrát. První den jsme se zaměřili na zahradu a naplánovali si výsevy petržele, pastináku, kopru a mrkve. To byl hlavní úkol. Pokud bychom stihli i něco navíc, tak super. Počasí nám vyšlo celkem slušné, takže o to lépe.
Pro kombinací petržele, kopru a pastináku jsme měli naplánovaný ne úplně čistý záhon. Jeden z těch, které jsme přes zimu nepřikryli. Takže nejdřív vyčistit. To znamená nakypřit vidlemi a pak vyplít. Nebylo to tak hrozné, jak to na první pohled vypadalo. Zdaleka ne tolik, jak první roky pěstování. I když nejsem moc velký fanoušek plastů. Tak silážní plachta mezi záhony odvádí dobrou práci. Po vyčištění jsme udělali řádky a semínka vyseli. Poprvé po letech bez předchozího zalití řádků. Ale má pršet, tak snad to bude v pohodě.
Pro mrkev jsme měli naplánované dva záhony, kde jsme měli v druhé půlce minulé sezony ředkve a vodnici a na zimu jsme je zamulčovali trávou a senem. To jsme ocenili při přípravě záhonů. Stačilo sundat mulč a další čištění už bylo minimální. To je vidět i na obrázku dole, kde právě odstraňuji ze záhonu mulč.
Určitě budu raději pracovat s mulčem než plít záhony. Kromě samotné fyzické práce mi na tom vadí i to množství organického materiálu, které se ze záhonu odstraní. Když se plevel překryje mulčem, tak ho není potřeba odstraňovat, rozloží se, a ještě tak přispěje k výživě záhonu.
Mulč z dvou mrkvových záhonů jsem navozil na záhon, kde jsme tuto sezonu naplánovali cukety. Je to taky jeden z nepřikrytých záhonů, protože jsme na něj minulou sezonu vyseli ozimou řepku, jako zelené hnojení. Minulý rok řepka moc nerostla, ale tento rok udělala celkem hezké přírůsty. Takže nejdřív bylo potřeba s tím porostem zeleného hnojení něco udělat. Vzal jsem motyčku a řepku posekal. Na to jsem navozil mulč. Vznikla celkem hezká vrstva, pod kterou se bude rozkládat zelené hnojení. To bylo měla být extra výživa pro cukety.
Při odkrytí mrkvových záhonů jsme zjistili, že tam po minulé sezoně zůstalo ještě celkem dost ředkví. Vzhledem k tomu, kolik bylo v záhonů tunelů po hlodavcích, tak se divím, že tam vůbec něco zůstalo. Už nějaký čas jsem přemýšlel, že bych rád zkusil semenařit ředkve a vodnici. Teď se nám naskytla příležitost. Při čištění záhonu jsme si nechali nejhezčí kousky od každého druhu a odrůdy a před výsevem mrkve jsme je vysadili zpátky po krajích záhonů. Hned za prví a poslední květinový řádek. Teď jsem zvědavý, co z toho bude. Po výsadbě nám ještě dost ředkví a vodnice zbylo, takže jsme měli k obědu něco extra. I když jíst se to dalo, tak chuťově to už nebylo to, co při hlavní sklizni minulou sezonu.
Mrkev jsme vysévali z vlastních semínek, odrůdy „Katrin“ a „Táborská“. Odrůdu „Táborská“ jsme zvolili jako „obětní“ odrůdu a vyseli ji ze strany záhonu, kde jsou obvykle větší škody od slimáků. Tato odrůda bujně roste, a i kdyby ji slimáci poškodili, tak pokud ochrání druhou odrůdu, svůj účel splnila. No a pokud bude i nějaká úroda ke sklizni, tak o to lépe. Mrkev z vlastních semínek vyséváme poprvé, tak s napětím čekám na výsledek. Celkem ale věřím tomu, že to bude v pohodě. Semínka jsou čerstvá a vyseli jsme je celkem nahusto.
První den jsme chtěli maximálně věnovat zahradě, takže na chalupě jsme kromě doplnění zásob neplánovali dělat nic. Protože nám zbylo ještě trochu času a sil, rozhodli jsme se ještě něco na zahradě vysít. Nejdřív malý restík z předchozích týdnů, kdy jsem chtěl po výsadbě cibule vysít pár řádků ze semínek, odrůdy „Všetana“. Tedy stejná odrůda, jak ta vysazena ze sazečky. Objevil jsem i cibulky stejné odrůdy, které jsme vybrali minulý rok z pařeniště. Tam jsem se pokoušel dopěstovat cibuli ze semínek a vyšli z toho cibulky, které byli jako sazečka. Po delším skladování už nebyly právě v nejlepší kondici, ale proč je nezkusit vysadit. Naházeli jsme je do dvou řádků a do zbylých vyseli semínka. Jsem zvědavý na výsledek dalšího pokusu s pěstováním cibule ze semínek. Už je ani nepočítám, ale pořád to nevzdávám.
I pro tento rok máme jeden pokusný, hodně polykulturní záhon, kde toho máme v plánu vysít hodně. Minulý rok na tom záhoně byli rajčata a na podzim jsme ho zakryli mulčem. Vypadal podobně jako záhony pro mrkev. Zbytky rajčat se pod mulčem už celkem rozložili. Mulč jsme přehodili na záhon vedle, kde mají být dýně, udělali řádky a vyseli několik druhů zeleniny. Jako první pár řádků ředkviček osvědčených odrůd „Saxa 2“ a „Viola“. Pak dva řádky bobu, který bychom si chtěli namnožit na sadbu. Za tím pár řádků salátu, špenátu, a nakonec pár řádků rokety. Příště možná přibude pár dalších druhů zeleniny.
Druhý volný den jsme si naplánovali chalupu. Sice by se našlo dost práce i na zahradě, ale nechtěli jsme se před nových pracovním týdnem moc zničit. Takže to měla být pohodička na chalupě, co tak úplně nedopadlo. Aspoň že počasí nám vyšlo nádherně a mohli jsme si to užívat.
Z těch záhonů, co máme na chalupě, tak bylo potřeba připravit a vysít jenom jeden, a to záhon s cukrovým hráškem. Jediná potíž byla v tom, že to byl jeden z nezamulčovaných záhonů a do jara tam byl celkem slušný porost. Jeho čištění navíc komplikovalo to, že půda na chalupě je více jílovitá, drží hodně pohromadě a blbě se z toho odstraňuje plevel. Na tohle jsem nadával už minulý rok a říkal si, že to musím dělat tento rok jinak. No asi jsem na to zapomněl, takže jsem si zanadával zase. Vyčištění jednoho záhonu na chalupě bylo namáhavější než vyčištění dvou záhonů na zahradě. Samozřejmě jsme to ale zvládli. Po vyčištění jsem udělal řádky a vysel hrášek. Máme vlastní semínka odrůd „Oregon giant“ a „Oregon sugar pod“, které jsme sklidili minulý rok. Vyseli jsme je asi na něco přes polovinu záhonu. Na zbytek přijdou později fazole. Mezi odrůdy jako oddělovač a na konec i začátek záhonu jsem vysel zbytek semínek slunečnice.
Protože další záhon vypadal podobně, i když o dost lépe a z pomyšlení na jeho čištění se mi dělalo špatně, rozhodl jsem se to vyřešit jinak. Minimálně do doby výsevů fazolí jsem ho zakryl mulčem. Použil jsem kartony, které jsme měli schované na chalupě k podobným účelům. Možná ten mulč ani nebudu sundávat, jenom udělám díry a vyseji fazole.
Nějaký mulč jsem hodil i na část záhonů s hráškem, kde by měli později přijít fazole. Už to bylo vyčištěné a nechtěl jsem půdu nechávat odkrytou. Použil jsem suché listí, které manželka dala na hromadu, když čistila záhonky s jahodami. Tak to možná nechám na záhonu už trvale. U fazolí je výhoda, že je můžeme vysévat do hnízd po více kusech, a ne do řádků, jak je to u hrachu. Tam by to sice taky šlo vysévat jinak, ale v řádku nám to zatím vyhovuje víc.
Manželka kromě záhonků s jahodami dočistila velký květinový záhon a měli jsme hlavní práce na chalupě hotové. Pak jsme si ještě chvilku vychutnávali sluníčko a prošli jsme si pozemek. Zjistili jsme, že je asi nejvyšší čas rozsadit trvalý pórek, který pořád roste ve dvojicích.
Příjemně překvapila barborka, kterou jsem pokusně na chalupu vysadili minulý rok. Slimáci ji celkem dávali zabrat, ale zvládla to a po zimě vypadá hodně dobře. Má nasazených hodně květních stvolů, takže možná příště už budeme i pokusně sklízet.
Už můžu konečně poreferovat i o pokrocích s předpěstováním sazenic v bytě. Z první vlny výsevů se nejlépe daří paprikám. Ty jsem už tento víkend i přesadit do větších květináčků po dvojicích. Přesazoval jsem je do mixu zeminy z chalupy, kterou nám připravil krtek a vlastního kompostu ze zahrady. Čistá zemina z chalupy se ukázala jako ne moc vhodná. Obsahuje dost jílů a když více vyschne, tak je hodně ztvrdlá. V době výsevů jsme ji ale ještě neměli k dispozici.
Celer už nedopadl tak dobře. Dlouhou dobu jsem si myslel, že ani žádný celer mít nebudeme. Rostlinek v sadbovači sice vyklíčilo hodně, ale nic z toho nevypadlo na celer. Až později se objevily ještě jiné rostlinky a teď už můžu potvrdit, že to je celer. Jenom ještě musím nějakou chvíli počkat, než půjde přesadit.
Můžu vyhodnotit už i klíčení u rajčat. Nedopadlo úplně k mé spokojenosti. Část odrůd vyklíčila hodně dobře a pár hodně špatně. Dvě odrůdy s dobrými výsledky z minulého roku tento rok vyklíčili špatně. Nevím, jestli je problém v semínkách, nebo někde jinde. Klidně bych zkusil další výsev, ale už jsem použil všechna semínka, která nám po minulém roce zbyla. Od nových odrůd ale máme více rostlin, než potřebujeme, takže celkově budeme mít rajčat dost. Možná nové odrůdy příjemně překvapí a nebude tak vadit „ztráta“ u těch starších.
Špatně dopadla i divoká rajčata, které jsem vyséval spolu s ostatními „klasickými“ odrůdami. U divokých rajčat se doporučuje střídat rozdílné teploty ve dne a v noci, kvůli úspěšnému klíčení. To jsem nedodržel kvůli jiným odrůdám, co se mi vymstilo. Vyklíčili jenom tři semínka z osmi vysetých. Celkově chci pěstovat čtyři rostliny divokých rajčat, ale rád bych měl po dvě rostliny od každé z dvou plánovaných odrůd. Protože jsem měl semínka, tak jsem divoká rajčata vysel ještě jednou zvlášť a teď už teploty u nich střídám. Uvidíme, jaké bude klíčení tentokrát.
Špatně vyklíčil i jeden druh mochyně. Vyséval jsem semínka nově koupené odrůdy „Jantar“, od které nevyklíčilo nic. U vlastních semínek mochyně s tmavými plody bylo klíčení v pohodě. Takže zase nevím, jestli je problém v semínkách, nebo někde jinde. Zbylo dost semínek, takže možná zkusím ještě jeden výsev.
Příští týden se zase chceme věnovat výsevům na zahradě. Podle plánů by nás měli čekat dva záhony s hráškem. Předpověď počasí vypadá ne moc příznivě, tak uvidíme, jak to vyjde.
