Rok sedmý – 24.6.2023: Sklizeň hrášku

24.6.2023

Tento víkend jsme měli v plánu dohnat resty z minulého týdne. Málem to skončilo stejně jako minulý týden relaxem na chalupě, kde jsme zase jeli hned po ránu. Prostě to většinou dopadne tak, že začneme něco dělat, k tomu se přidá další práce a další. Až si najednou uvědomíme, že pro druhý pozemek už nezbyl čas.

Na chalupu jsme zajeli hlavně pro zbytky sazenic brukvovité zeleniny. Nejdřív jsme ale udělali pár jiných, řekl bych že i neplánovaných prací. Manželka se hned po příchodu pustila do sklizně jahod. Na zahradě už sklízíme dva týdny, ale na chalupě jsou záhonky s jahodami více ve stínu, tak plodí o něco později. Zato plody hodně hezké. K tomu sklidila i něco lesních jahod, které máme částečně vysazení v květinovém záhonu a částečně rostou divoce po pozemku. Ty menší lesní jahody jsme hned snědli. Do budoucna bych je rád pěstoval ve trochu větším rozsahu jako součást jedlého lesa.

Minulý týden, když jsem kosil pozemek, tak jsem „objevil“ záhonek s česnekem, který jsme vysadili na zkoušku z pacibulek. Už celkem zarostl, tak jsem si řekl, že by ho bylo dobré vyčistit. Tento týden jsem si na to vzpomněl, tak jsme se do toho pustili. Přitom jsme zjistili, že česnek už je zralý ke sklizni. I když je v porovnání s „klasickým“ česnekem dost malý. Takže jsme čištění záhonu spojili se sklizní česneku. Česnek je sice malý, ale cibulky jsou hezké. Dali jsme je usušit a na podzim je zase vysadíme. Uvidíme, co budeme sklízet další rok. Je to takový náš experiment.

Po sklizni česneku jsme měli prázdný záhonek a přemýšleli co s ním. Jedna varianta byla zelené hnojení, další jenom zamulčovat ho. Určitě jsme nechtěli nechat holou půdu. Manželku napadlo vysít na záhonek cukety. Nakonec to byla jedno výsevní místo pro cuketu odrůdy „Black beauty“, kterou manželka vysela a výsev pojistila krytem z PET láhve. Já jsem pak záhon zamulčoval posekanými kopřivami a bršlicí.

Při kosení jsem šel kolem rybízu a všiml si, že červený rybíz je bohatě obsypaný plody a hodně větví se pod tíhou plodů válí po zemi. Každý rok se ho snažíme ostříhat tak, abychom prioritně odstranili starší větve a ty, co jsou moc blízko u země. A i když se nám to každý rok zdá v pohodě, tak každým rokem se větve pod tíhou plodů válej po zemi. Přemýšleli jsme co s tím a napadlo nás jenom udělat nějakou opěrnou konstrukci. To zkusíme asi na jaře po dalším řezu rybízu. Teď jsme aspoň udělali z různých větví, co máme po pozemku, opory, které by snad měly zabránit, aby velké množství plodů skončilo znehodnoceno. Už začínají dozrávat, tak by bylo škoda přijít o velkou část úrody. A ta i tento rok vypadá hodně slušně.

Pak už jsme věděli, že nás začíná tlačit čas a že když začneme dělat ještě něco jiného, tak to skončí jako poslední týden a moc toho na zahradě neuděláme. Takže jsme šli k pařeništi a vybrali zbytek sazenic. Pařeniště jsem taky nechtěl nechat jenom tak svému osudu. Půdu v něm chci postupně vylepšovat. Proto jsme do pařeniště vyseli pohanku a manželka hodila pár hrstí luskoobilné směsi. Na zkoušku jenom tak na povrch, totálně bezorebně. Když se nám takto pravidelně vysévá po záhonech pohanka (a ne jenom ta), proč by to nemohlo fungovat. Aby semínka nevyzobali ptáci, pařeniště po výsevu jsem zamulčoval směsí kopřivy a bršlice. Není to moc tlustá vrstva a měla by se rozložit rychle. Takže by to nemělo omezit klíčení pohanky. Když tak si semínka trochu počkají.

Po příjezdu na zahradu jsme udělali rychlou prohlídku záhonů. Stav skoro stejný jako poslední týden. Hodně jahod, brambory kvetou a slimáci zase úřadovali a poškodili hodně výsevů okurek. Na to jsem byl připravený a donesl jsem si semínka pro další výsev. Milým a současně nemilým překvapením byl hrášek. Raná odrůda „Oskar“ byla připravená ke sklizni, co se nám moc nehodilo, protože jsme měli spoustu jiné práce. Nejdřív jsem to chtěl nechat na příští týden (co nebyl úplně dobrý nápad), ale pak jsme si s manželkou práci rozdělili. Ona si vzala na starost sklizně a já výsevy a výsadbu sazenic.

Takže nejdřív sazenice, protože ty neměly na kořenech moc půdy a bylo horko. Měli jsme sazenice z chalupy a cestou jsme přikoupili v OBI pár sazenic brokolice (jeli jsme pro něco jiného). Jako první jsme vysadil do záhonů se zelím zbytky sazenic zelí. Právě zelí dopadlo ze všech záhonů s brukvovitou zeleninou relativně nejlépe. Slimáci zničili asi polovinu sazenic a ten zbytek co zůstal, nevypadá úplně špatně. Škoda ze jich nepřežilo víc. Na záhon s kadeřávkem jsem vysadil zbytky sazenic kadeřávku a koupené sazenice brokolice. Tam to byla skoro kompletní nová výsadba, protože z té původní zůstaly asi tři rostliny. Novou výsadbu zelí a kadeřávku jsem pojistil kryty z PET láhví, stejně jako u okurek a fazolí na chalupě. Na třetí sežraný záhon jsem vysadil jenom pórek, u kterého nám ještě zbývalo hodně sazenic a neměli jsme už nic jiného. Většinu jsem vysadil jako posledně do děr udělaných násadou a jenom zalitých. Jeden řádek jsem na zkoušku vysadil „klasicky“ do zalitého řádku. Je možné, že neúspěch u pórku je i z důvodu způsobu výsadby, který na sušší zahradě fungovat nemusí.

Po výsadbě sazenic jsem se pustil do výsevů. Ze čtyř vysazených cuket nám slimáci sežrali dvě. Další jsme už nedokupovali a raději jsem tam vysel zbytky semínek cuket, co nám zůstala. Odrůdy „Black beauty“ a „Premium“. Výsevná místa jsem pojistil kryty z PET láhví.

U okurek to bylo tak půl na půl, co se týká záhonu. S pěti vysazených sazenic zůstaly dvě a z výsevů každý druhý. Ty rostliny, co se daly přikrýt krytem, tak jsem přikryl. Pár větších to bude muset zvládnout bez toho. Na prázdná místa jsem vysel nová semínka. Hlavně odrůdu „Jogger F1“ zakoupenou v OBI a pak jsem ještě doséval na jedno místo odrůdu „Marketmore“. Výsevy jsem taky pojistil krytem z PET láhve. Tohle je poslední pokus s výsevy u tykvovité zeleniny tento rok. Pokud se nepovede ani tentokrát, tak tam vyseji zelené hnojení, nebo záhony zamulčuji.

Takže já jsme dělal výsevy a výsadbu a manželka sklízela. Nejdřív jahody a pak hrášek. Rostliny hrášku celé vytahala ze záhonů, naložila na kolečko a pak v relativním pohodlí na lavičce trhala lusky. U odrůdy „Oskar“ je výhoda, že dozrává celkem jednotně a lze to takto udělat a ušetřit si záda. Jinak trhat jednotlivé lusky z rostlin podle toho jak dozrávají, je časově i fyzicky náročnější. To nás možná čeká u druhého záhonu s hráškem.

Po otrhaní všech lusků jsme na záhon po hrášku vyseli pohanku stejným způsobem jako do pařeniště. Rozhodili semínka po záhonu a přikryli mulčem. Jenom namísto kopřiv jsme vrátili zpátky na záhon nať ze sklizeného hrášku. Ta by se taky relativně rychle měla rozložit a není na záhonu vůbec nahusto. Takže klíčení by nic nemělo bránit a do té doby nezůstane holá půda.

Jinak sklizeň tento týden byla jenom jahodová a samozřejmě hrášek, který jsme doma vyloupali a dali zamrazit. Listová zelenina zatím končí a i tak šla do květu. Ředkvičky stejně tak. Ty jsme nechali vykvést na semínka pro příští výsevy.

Příští týden asi pojedeme primárně na zahradu. Pár záhonu vypadá, že potřebují naší péči a na chalupě jsme toho udělali za poslední dva týdny celkem dost. Teď je zase potřeba věnovat pozornost druhému pozemku.