Rok sedmý – 9.9.2023: Sklizně, semenaření a údržba záhonů

9.9.2023

Uplynuli další dva týdny, které jsem se zase rozhodl sloučit do jednoho článku. V podstatě jsme jenom sklízeli, semenařili a trochu dělali údržbu záhonů. Oba týdny si byli dost podobné. Každou sobotu jsme zahájili návštěvou lesa a sběrem hub. Není to sice zahradničení, ale myslím si, že ke snaze o co největší potravinovou soběstačnost to patří. Na houby jsme se byli podívat asi i dva týdny zpátky, ale to jsme nenašli fakt nic, co se nám ještě nestalo. Teď to bylo o dost lepší. Akorát začali růst holubinky, tak jsme něco málo nasbírali. Snaha byla najít dost hub aspoň na slaný mangoldovo-houbový koláč, ale našli jsme o něco víc. Taky jsme se hezky prošli po lese. Nevýhoda je ale v tom, že když chodíte hodinu až dvě po lese, pak se vám už moc nechce dělat na zahradě, zvlášť když je venku dost horko. Ale houbaření nás baví a navíc si uděláme hezké zásoby na zimu.

Na zahradě jsme se hned pustili do sklizní. Nejdřív rajčata, která nám už začala plodit tak, že máme nadbytek. Na zahradě jsou to hlavně divoká rajčata, kterých je fakt spousta. Ale moc za nimi nezaostávají ani keříková. U těch jsem si po dost blbém startu myslel, že je ani mít nebudeme. U rajčat na zahradě je jediný problém. Většina plodů je dost malá a sklizeň je hodně pracná. Zvlášť v té houštině, co divoká rajčata vytvořila. Asi bych se měl zamyslet nad tím, jak to vyřešit. Napadlo mně zkusit je pěstovat na chalupě na opoře. Ale na 100% jsem se ještě nerozhodl.

Zatím pořád čekám, až dozraje keříková odrůda „Mountain Merit F1“. Zkoušíme je tento rok poprvé a zatím vypadá slibně. Plodů má hodně a jsou dost velké. Jenom jim trvá o něco déle než dozrají. To by úplně nemuselo vadit, protože jako keříková rajčata by většina z nich měla dozrát najednou, takže půjdou ve větším zpracovat v kuchyni.

Po celkem náročných sklizních jsme se dorazili záhonem s jahodami. Rozhodli jsme se, že záhony s jahodami potřebují vyčistit. Záhon s jednou plodícími odrůdami byl plný odnoží, které jsme rozhodně nechtěli nechávat a záhon se stále plodícími odrůdami byla zase dost zarostlý plevelem, až to viditelně brzdilo růst jahod. Nejdřív jsme se pustili do stáleplodích odrůd. Vytahali plevel, který jsem pak jako mulč vrátil aspoň na střed záhonu. Nechci nechávat holou půdu, nebo aspoň v minimální možné ploše. Na druhý záhon nám už nezbyly síly ani chuť, tak jsme ho nechali na další týden.

Po předchozím, celkem upršeném týdnu, to už na záhonech se zeleným hnojením vypadalo o dost lépe. Prakticky všechny záhony se zeleným hnojením vypadají dobře. Pohanka už kvete a brzy bych ji měl posekat. To je mi vždycky líto dělat, když vidím, kolik tam létá hmyzu. U luskoobilné směsi je kromě ovsa vidět i hrách a pelušku. Řepka je hezky hustá. Takže celkově se zeleným hnojením zatím spokojenost. Snažím se dosévat zbytky semínek, co máme v zásobě. Když dojdou, tak si nejsem ještě úplně jistý, jestli budeme dokupovat.

Kromě rajčat jsme na zahradě sklidili i něco málo další zeleniny a ovoce. Mangold na koláč, manželka vyhrabala pár nových brambor, našlo se pár cuket a okurek a pod stromem jsem posbíral popadané hrušky. Už jich zase máme celkem dost nasušeno, že je už ani moc sbírat nepotřebujeme.

Na chalupu jsme jeli zase později a v podstatě jenom sklidit to, co je potřeba. Nějak se mi ale vybil mobil, tak jsem stihl udělat jenom dvě fotky. Obě rajčat. Fotku rajčat odrůdy „Resibella“, která je pro mě letos asi největším příjemným překvapením. Jsem rád, že jsem ji dal ještě šanci.

Rajčat jsme měli celkem dost i na chalupě. Jenom stejně jako na zahradě zatím dozrávají jenom odrůdy s menšími plody a na ty s většími plody pořád čekáme. I když nedozráli ještě všechny odrůdy, rozhodl jsem se udělat test rajčat z chalupy i ze zahrady. Přinesli jsme si dost krabiček, takže jsme si rajčata pěkně rozdělili podle odrůd, aby se nám nepomíchaly. Doma jsme je ještě nechali týden úplně dozrát a pak jsme dělali ochutnávky. Už dopředu jsem měl nějaké favority a jsem rád, že se testem v podstatě potvrdilo, co jsem předpokládal a i chtěl. Vypadá to, že bychom se mohli zbavit všech, nebo většiny hybridních odrůd. Více se o tom asi rozepíšu až ve vyhodnocujícím článku na konci sezony.

Další týden začal stejně jako ten předchozí. I když nepršelo, tak jsme se šli podívat do lesa na houby. Vypadá to, že stejně jako minulý týden jsme to trefili. Kromě holubinek začali růst i babky, takže jsme nasbírali spoustu hezkých mladých hub. K tomu navíc pár bedlí (taky mladých) a měli jsme o večeří postaráno.

Po lese jsme tentokrát chodili ještě déle než minulý týden, takže se nám do práce na zahradě chtělo ještě méně. Ale sklizně a druhý záhon s jahodami čekali, tak jsme se do toho pustili. Tentokrát jsme si to rozdělili. Já jsem si vzal na starost sklizeň rajčat a manželka čištění záhonu s jahodami. Rajčat bylo i tentokrát hodně a moje odhodlání to do budoucna nějak řešit jenom posílilo. Manželka zatím vyčistila jednou plodící jahody. Výhonů měli fakt hodně. Tentokrát jsme plevel a utrhané výhony nenechávali na záhoně, ale odvezl jsem je na záhon, kde letos dáváme všechen jinak nevyužitý organický materiál. Už toho spolykal fakt hodně. Nechtěl jsem ale u jahod nechat holou půdu, tak jsem se rozhodl nakosit zelenou trávu a záhon zamulčovat. Kosit po poledni, když je venku skoro třicet, ale není moc dobrý nápad. Moc to nešlo, tak jsem nakosil jenom trochu, aby bylo aspoň něco na povrch záhonu. K mému překvapení to po zamulčovaní nevypadalo až tak špatně.

Protože po deštích už celkem začala růst nová tráva, tak jsem se rozhodl udělal něco s hromádkami sena z dřívějšího kosení. Celkem se slehly a taky do nich začala zarůstat nová tráva. Když už se má seno rozkládat, tak ať to raději bude na záhoně. Proto jsem všechno seno povozil na záhon, kde jsme házeli plevele a všechen další organický materiál. Mulč z toho je celkem tlustý, ale do jara se dost slehne. Příští rok ho tam asi většinu necháme a vysadíme něco přímo do mulče. Nebudeme tak muset řešit plevel, semínek kterého tam určitě bude hojně.

Tento týden jsme se rozhodli i trochu více semenařit. Na zahradě jsme toho měli celkem dost se zralými semínky. Konkrétně hlavně mrkev, petržel, lebedu a dozráli další semínka u řepy. Nejvíc toho bylo u mrkve, semínek které jsme nasbírali snad na pár let. Petržele bylo tak akorát a řepy zase hodně. U lebedy to vypadalo na velkou sklizeň, ale semínka při pokusu je sklidit nebyla až tak zralá, jak vypadají. Proto jsem sklidil jenom trochu „pro jistotu“ a zbytek nechal možná na příště. I tak bych rád do budoucna nechal lebedu množit se samovýsevem. Pokud ji vůbec budeme pěstovat. Zatím jsme ji ani moc neotestovali. Doma semínka ještě troch dosušíme a máme zásobu na výsevy pro příští rok.

Na chalupu jsme jeli později jenom na otočku udělat nezbytné sklizně. Zase nejvíc rajčata. Jenom stále čekáme na odrůdy s většími plody. Tento týden jsem se nejdřív potěšil, že konečně máme první zralé větší rajče. Dokud jsem ho nesklidil a neotočil. Spodní polovina rajčete byla shnilá. Asi problém se vstřebáváním vápníku. Jedná se o odrůdu „Rose Crush F1“, která se objevila jako novinka mezi plísní odolnými odrůdami. Zařadila se tak mezi ostatní odrůdy z „Crush“ rodiny, kterým se u nedaří.

Jinak co se týká plísní, tak všechny odrůdy to zatím zvládají dobře. Občas nějaký mírně poškozený list, ale jinak pohoda. I u odrůdy „Ananas“, kde jsem čekal jak to bude zvládat, to vypadá v pohodě. Tahle odrůda není zařazena mezi plísní odolné, tak je to trochu překvapení. Takže buď u nás plíseň nebyla, nebo nějakou tu odolnost u nás má. Jenom je u této odrůdy stejný problém jako u ostatních velkoplodých odrůd. Plody zatím nedozráli.

Sklizeň byla tento týden zase hodně rajčatová, co nám vůbec nevadí. Konečně si je užijeme a něco zpracujeme v kuchyni na později. Kromě toho bylo na chalupě pár okurek. Jinak bylo hodně jablek a ze zahrady i hrušek. Už máme nasušeno dost, takže v podstatě to ani moc sbírat nepotřebujeme. Jenom mi je líto to nechat shnít pod stromem. Jablka ale už budou končit a hrušky asi nechám někomu jinému. Možná se najde někdo, kdo je bude chtít posbírat, nebo případně sklidit ze stromu, kde jdou fakt moc hezké hrušky. Na fotce není ještě fazole, kterou sklízíme tak nějak průběžně podle toho, jak dozrává.

Tak máme za sebou další dva týdny. Práce pořád hodně, ale spíš takové ne moc zábavní. Byl by potřeba více kosit, protože sezona za chvíli končí a nemáme připravený mulč na další rok. To je ale práce, kterou odsouvám jako méně důležitou kvůli jiným pracím, co je potřeba taky udělat. Manželka chce zase zajít na houby. Já bych rád udělat víc práce na chalupě, kde nám práce opět stojí. Takže uvidíme, jak to další týden (týdny) dopadne.