Zelenina 2023 – 1. část

Konečně jsem se dostal k psaní, takže jsem se pustil do shrnovacího článku o naší pěstované zelenině v roce 2023. Pro mně asi nejzajímavější článek, protože při jeho psaní se můžu více zamyslet o tom, co, jak a proč jsem pěstovali a taky co bychom mohli udělat jinak. Článek jsem kvůli rozsahu rozdělil na dvě části. Tohle je první část o pěstování zeleniny na zahradě.

Když začnu obecným pohledem na pěstitelský rok, tak nebyl úplně podle našich přání, ale nebylo to ani úplně špatné. Zase jsme měli chladné jaro, takže první výsevy byli později něž obvykle. Z jara bylo dost i deště, co taky znamenalo dost slimáků, kteří nás i v roce 2023 hodně potrápili. Většina pěstitelských neúspěchů je hlavně kvůli slimákům. Pak když bylo potřeba vláhy, tak zase nebyla, nám navíc k tomu ukradli elektrocentrálu, takže jsme nemohli ani zalévat. Nová centrála, kterou jsme pořídili, měla technické problémy a než se to vyřešilo, tak to trvalo více než měsíc a pak zase začalo pršet. Zahrada to zvládla i bez zálivky, jenom se to odrazilo na úrodě. I proto nechci, aby byla naše úroda závislá na věcech, bez kterých se dnešní zemědělství (téměř) neobejde, jako je např zálivka, hnojení, nebo postřiky. Stane se něco nečekaného, něco z toho vypadne a může být problém.

Pak jsme měli moc hezký podzim a asi nejteplejší za tu dobu co pěstujeme. Díky tomu nám dozrálo hodně zeleniny, která by jinak asi nedozrála. Nemůžeme si na to ale zvykat, protože to tak nemusí být pokaždé (i když by to bylo příjemné). Díky neobvykle teplému podzimu mi pak přišlo, že naopak zima začala nějak ztuha. Akorát jsme stihli vysadit česnek, udělat poslední sklizně a měli jsme na zahradě hezkou peřinu ze sněhu, která i nějakou chvíli vydržela. Takže co se týká průběhu počasí, mohlo to být lepší, ale zažili jsme asi i horší roky. Tohle je ale faktor, s kterým nic neuděláme, jenom se tomu musíme nějak přizpůsobit. Takže uvidíme, co nám přinese nová sezóna.

Pro rok 2023 jsme si naplánovali 27 záhonů o rozměrech 8×1 m, tedy stejný počet jako v roce 2022. Akorát nám ubylo záhonů pro zeleninu a přibyli tři „trvalé“ záhony pro ovoce. Osevní plán jsme víceméně i dodrželi, zase s nějakými nezbytnými provozními změnami, jak to už v praxi bývá.

Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.

Záhon č. 1 + 2
Do prvních dvou záhonů jsme už v roce 2022 vysadili jahody. Když se teď dívám do poznámek, tak nevím, proč jsem v článku o zelenině v roce 2022 vyměnil pozici stáleplodících a jednouplodících odrůd. Správně má být, že jsme na záhon č. 1 vysadili stálepolodící odrůdy „Annabele“ a „Aromas“ a na záhon č. 2 jednouplodící odrůdy „Rumba“ a Wendy“. Pro jahody to byl první rok na novém místě. Nečekali jsme od nich moc, ale nevedly si špatně. Ty jednouplodící odrůdy si vedly o dost lépe. Možná i kvůli tomu, že jejich záhon méně zarůstal a mohly se více rozrůst. Jejich keříky byli mohutnější a odpovídala tomu i úroda. Ta byla u jednouplodících odrůd o dost větší. Ty stáleplodící ale zase plodily dost dlouho, skoro až do mrazů, takže jsme měli čerstvé ovoce po většinu sezony. Chuťově byla většina plodů dost kvalitní. Odrůdy jsme myslím zvolili dobře.
Na obou záhonech se více dařilo odrůdám, co byly blíž s jižní straně záhonů. Zatím nevím, čím si to vysvětlit. Stává se nám i u jiných druhů zeleniny, že na jednom záhoně je část rostlin v pohodě a část nic moc. Uvidíme jak to bude v příští sezoně. Záhony s jahodami zůstali velkou část sezony bez naší péče. Jako obvykle jsme měli hodně práce jinde. Až později jsme záhony vyčistili a zamulčovali. To jahodách prospělo, za co se nám odměnily hezkou úrodou. Jahod jsme měli zatím nejvíc za celou dobu pěstování. Část jsme i zpracovali na džem. Takže letos spokojenost. Příští sezonu by jahody měly plodit ještě lépe. Uvidíme ale na průběhu počasí, nebo něčeho jiného, s čím zatím nepočítáme.

Jedna zajímavost u jahod. Manželka středem každého záhonu s jahodami vysadila česnek. Ten vyrostl a vypadal celkem v pohodě. Když jsme ale pak záhony vyčistili (od plevele), tak česnek začal pomalu chřadnout, až zmizel ze záhonů úplně. Nevím, co si mám o tom myslet. Jestli měl s tím plevelem vytvořenou nějakou vazbu, kterou jsme mi narušili, nebo to bylo něco jiného. Uvidíme příští rok, jestli česnek zase obrazí. Možná jenom nějak super rychle dozrál a „ztratil“ se v půdě, když jsme odstranili plevel, který asi do té doby zadržoval vláhu. Není to ale poprvé, co se nám to stalo, i u jiných druhů zeleniny.

Záhon č. 3
Na tomto záhoně jsme měli minulý rok okurky, co je plodina celkem náročná na živiny. Protože nám při plánování záhonů jeden zbyl, rozhodli jsme se vysít na tento záhon v roce 2023 jenom zelené hnojení, abychom trochu pomohli půdě. To byl plán. Jenomže v průběhu výsevů jsme zjistili, že záhon, kde jsme naplánovali řepu je ve stavu, že jeho čištění by trvalo moc dlouho. Do toho se nám nechtělo a tak jsme zvolili náhradní řešení a řepa skončila v letošní sezoně na záhonu č. 3.
Už pár let pěstujeme osvědčené odrůdy „Cylindra“ a „Rote kugel 2“. Pro tento rok jsme měli vlastní semínka od obou odrůd. Asi ale došlo ke zkřížení, protože ve výsledku jsme měli řepu fakt různou. Kromě vlastních semínek jsme vyséval i nějaká kupovaná semínka odrůdy „Cylindra“. Té se dařili o něco lépe. Ale bylo to hodně podobné jako u jahod. Jedna část záhonu viditelně lepší než druhá. Takže odrůdou, nebo semínky to být nemusí. Pro příští sezonu máme zase vlastní semínka a asi koupím i něco v obchodu, abych udělal pokus. Nejde mi ani tak o to mít čistou odrůdu, ale něco, co u nás dobře roste, dobře se to skladuje a chutná nám. Ohledně toho všeho jsme zatím spokojeni. I když řepy nebylo tolik co minulý rok, tak pro nás více než dost a ještě jsme něco rozdali.
Po sklizni řepy jsme všechno listí nechali na záhonu jako zelené hnojení a navrch jsem přihodil ještě něco trávy a sena jako mulč. Trochu kompenzace za to, že jsme tam tento rok nevysadili jen zelené hnojení, tak jak bylo v plánu.

Záhon č. 4
Na tento záhon jsme naplánovali rajčata a plán jsme dodrželi. Pro zahradu jsme zvolili divoká a keříková rajčata. Těm divokým se na zahradě dobře dařilo už minulý rok, tak jsme to tento rok opakovali. Odrůdy už ale jenom dvě, „Divoké zlaté“ a „Matt’s wild cherry“. Keříkové odrůdy jsem se zase rozhodl na zahradě zkusit, protože jsem objevil zase něco aspoň trochu plísni odolného. Pořád hledám nějakou odrůdu s většími plody, která by se hodila na kuchyňské zpracování. Na stránce dobrasemena.cz mně zaujala odrůda „Mountain Merit F1“. I když hybrid, tak jsem ji chtěl zkusit. S její příbuznou (zřejmě) odrůdou „Mountain magic F1“ máme dobrou zkušenost. Další odrůda co mně zaujala, pro změnu na stránce permaseminka.cz, byla odrůda „Valouny“. Hlavně kvůli své variabilitě a ranosti.
Dopěstování sazenic proběhlo bez problémů. Po výsadbě na záhon se ale opakovalo to, co minulý rok. O část sazenic jsme přišli. Asi slimáci, nebo nedostatečné otužování sazenic (možná kombinace obou vlivů). Pořád pár sazenic zůstalo a já jsem doufal, že z toho něco bude. Rajčata si dávala načas, ale pak se rozjeli jako divé. U těch divokých doslova, jak to jenom umí. Odrůda „Divoké zlaté“ stejně skvělá jako minulý rok. Přišlo mi, že letos měla větší plody. U odrůdy „Matt’s wild cherry“ to byla v podstatě premiéra, protože minulý rok jsme o všechny rostliny této odrůdy přišli. Letos nezklamala. Hodně bujný růst, hodně velká úroda a chuťově taky skvělý. Obě odrůdy můžu jenom doporučit. Jediná nevýhoda je sklizeň. Plody jsou relativně malé a sklidit nějaké rozumné množství trvá hodně dlouho a je to dost namáhavé. Pro komerční pěstování asi nepoužitelné, ale zkusím něco vymyslet, jak to usnadnit.
U keříkových odrůd jsem byl zvědavý, co předvedou. Jak první zaplodila odrůda „Valouny“, co jsem tak nějak i čekal, když má být hodně ranní. Takže ranost u této odrůda potvrdit můžu. Překvapením byla velikost plodů. Čekal jsem něco většího. Nejčastější tvar plodů byl menší ovál, nebo menší hruštička. Ten ovál vypadal jako odrůda „Latah“, z kterého byla odrůda „Valouny“ vyšlechtěna. Od odrůdy „Lahah“ se asi podědila i chuť. Hodně nevýrazná, s mírnou kyselostí. Pokud bych si tohle rajče měl vybrat jenom kvůli chuti, tak hluboko propadne. Protože ale je tato odrůda hodně raná a zraje asi stejně jako divoká rajčata, tak se dají její plody použít jako „hmota“ do kečupu, nebo protlaku. Odrůda „Valouny“ vytvoří objem a divoká rajčata to ochutí. Zkusíme tuto odrůdu ještě další rok a uvidíme.
Druhá keříková odrůda „Mountain merit F1“ byla pro mě velmi příjemným překvapením. Násada plodů i jejich velikost předčili mé očekávání. Velikostí se plody vyrovnali těm největším steakovým rajčatům, co jsme zatím pěstovali. Plodů ale bylo o dost víc než u steakových odrůd. Nevýhodou je samozřejmě to, že kvůli velikosti plody později dozrávají. Čekal jsem dlouho a netrpělivě, ale dočkal jsem se. Radost mi trochu zkazilo to, že asi polovina plodů co dozrála jako první, měla uhnilou část plodů. Problémy s příjmem vápníku. Už jsem si myslel že zase nic, ale většina dalších plodů byla v pohodě. Chuťově nám tato odrůda taky moc vyhovovala a sklizeň je paráda. Za pár minut máte plný kbelík. U divokých rajčat by to trvalo tak dvě hodiny a o hodně více námahy. Jenom škoda, že je to hybrid. I tak jsme si vzali semínka a chceme tuto odrůdu zkusit příští rok zase, z vlastních semínek.
Jinak všechny odrůdy obstály co se týká odolnost vůči plísni. Snad jenom odrůda „Valouny“ měla problém u pár plodů. Ale to už i tak v podstatě končila s plodností, takže to bylo jedno. Měli jsme dost jiných rajčat. Celkově s rajčaty na zahradě spokojenost.

Záhon č. 5
Na pátý záhon jsme si naplánovali kombinaci kedluben, pórku, celeru a brokolice. Po zkušenostech z jiných záhonů jsme preventivně odstranili mulč, ale i tak to nepomohlo a o první várku sazenic jsme kvůli slimákům přišli. Celer, ani sazenice brukvovité zeleniny jsme už neměli, takže druhé kolo výsadby bylo jenom o pórku. U toho jsme zase měli sazenic až moc. Nebyly úplně takové, jak bych si přál, ale nic lepšího nebylo k dispozici. Na jednu půlku záhonu jsme vysadili letní odrůdu „Golem“ a na druhou půlku zimní odrůdu „Titus“.
Protože jsem měl podezření, jestli za neúspěchem u pórku není i způsob výsadby, jenom vložit sazenici do jamky bez zahrnování, zvolil jsem dva způsoby výsadby. Většinu sazenic jsem jenom hodil do vyhloubené díry a zalil, aby se kořeny přichytili k půdě. Jeden řádek pórku jsem po výsadbě „normálně“ zahrnul. Konečný výsledek byl úplně stejný, tak první neúspěch asi kvůli způsobu výsadby nebyl.
Když jsem viděl, že druhá výsadba dopadla dobře, tak jsme nechali záhon v podstatě až do konce sezony žít si vlastním životem. Později se tam objevilo pár brokolic, které obrazily z pahýlů, které jsem myslel že jsou už mrtvé. Takže jsme sklidili i něco málo brokolice. Minulý rok jsme na záhonu pěstovali saláty a roketu. Ty se samovysely, takže jsme mezi pórkem měli dost listové zeleniny. Žádná zelenina nevypadala, že by ji tato kombinace nějak vadila. My jsme jenom občas něco sklidili. Těsně před zimou jsme sklidili i všechen letní pórek a nechali přes zimu na záhonu ten zimní. Aby byla čerstvá zelenina na jaře.
Takže i když to na tomto záhonu ze začátku nevypadalo moc dobře, nakonec dopadl v pohodě. Pórku máme celkem dost a listová zeleniny „zdarma“ taky neurazí. Rád bych měl takových dobrovolných výsevů do budoucna víc.

Záhony č. 6
Šestý záhon jsme naplánovali pro cibuli a plán jsme i dodrželi. Jako už posledních pár let, i tento rok jsme vsadili na odrůdu „Všetana“, která se nám zatím osvědčila nejvíc. V OBI jsme koupili sazečku a většinu záhonu osázeli právě sazečkou. Pár řádku tvořila naše vlastní sazečka, dopěstovaná minulý rok a pár řádku zase výsev ze semínek. Jako obvykle dopadl nejhůř výsev ze semínek. Chtělo to asi více pohlídat. Výsadba z naší sazečky dopadla celkem dobře a výsadba z kupované sazečky úplně parádně. Letos nám cibule vyšla asi nejlépe co zatím cibuli pěstujeme. Takže spokojenost a příští rok pěstujeme tuto odrůdu zase a já si neodpustím experimentování se semínky.

Záhon č. 7
Naplánovali i vysadili jsme zde šalotku. Všechno z vlastní sadby, kterou si necháváme každý rok. Stejně jako cibule i šalotka vyšla tento rok parádně. Některé cibule byly velké jako „klasická“ cibule. Taky zatím asi nejlepší výsledkem v našem pěstování. Nevím co víc napsat, spokojenost.

Záhon č. 8
Naplánovali a vysadili jsme tady zelí. Odrůdy „Pourovo pozdní“ a „Avak F1“, tedy stejné jako minulý rok. Sazenice jsme si předpěstovali v pařeništi na chalupě. Trochu (dost) nám tam řádili slimáci, tak jsme sazenic neměli až tak moc. První výsadba navíc nedopadla moc dobře, protože jsme o část sazenic přišli. Pár sazenic zbylo, takže druhý pokus s výsadbou. Tentokrát jsme už sazenice po výsadbě zakryli kryty z PET láhví, které jsme si dovezli z chalupy. To se ukázalo jako dobré řešení proti slimákům a sazeničky to na podruhé zvládly. Pak tak nějak rostly, slimáci je okusovali, ony zase obrůstaly, jako poslední 2-3 roky. Na začátku sezony vypadá zelí tak že nic nebude, na konci máme hezkou sklizeň. Stejně tak to dopadlo i tento rok. Zelí jsme sklidili dost a většina skončila nakrouhaná a natlačená ve sklenicích. Bylo i dost šťávy, takže spokojenost. Vzhledem k tomu, jak máme každý rok více zelí, tak asi zanedlouho budeme přecházet ze sklenic na soudek, co se týká fermentování.

Záhon č. 9
Na devátý záhon jsme naplánovali a vysadili kombinaci kadeřávku (odrůda „Nero di Toscana“) a růžičkové kapusty (odrůda „Cassiopeia“). Dopadlo to podobně jako u záhonu se zelím. Slimáci zlikvidovali první várku sazenic, takže jsme vysazovali podruhé ze zbytku sazenic, co nám zbyly. Po výsadbě jsme sazenice zakryli kryty z PET láhví a pak už to bylo v pohodě. V mixu sazenic v druhé výsadbě bylo i nějaké zelí, co nám nevadilo. Kadeřávku máme obvykle i tak moc. Jenom růžičkové kapusty bylo méně, než bych rád. Ale co se dá dělat. Příští rok to snad dopadne lépe. V průběhu růstu byli problémy se slimáky, ale zelenina stačila obrůstat. Zelí jsme sklidili spolu s tím na prvním záhonu, nějaký kadeřávek jsme sklízeli taky už v průběhu sezony, ale většina rostlin zůstala na záhonu přes zimu a se sklizní počítáme někdy na jaře. Uvidíme, jak odrůda kadeřávku „Nero di Toscana“ zvládne tuto zimu. Minulý rok rostliny vymrzly.

Záhon č. 10
Naplánovali jsme zde kombinaci cuket a dýní. Po zkušenostech s přebytkem cuket po minulé roky jsme si řekli, že 4 rostliny nám budou stačit a na zbytek záhonu vysadíme dýně. U cuket jsem vsadil na osvědčenou odrůdu „Black beauty“. U dýní jsem chtěl zkusit poprvé odrůdu „Buttercup“, která by měla mít menší plody, co nám víc vyhovuje. Cukety jsme vysévali na přímo, dýně jsme si předpěstovali v bytě. Jako u většiny zeleniny v roce 2023, ani tady první výsev / výsadba nevyšli. Slimáci je zlikvidovali úplně. Pro druhou výsadbu jsme koupili nové sazenice cuket a dýni na tržnici. Už nebyl čas předpěstovávat vlastní nové sazenice. Odrůda přesně už nevím, ale nějaké hybridní cukety a hybridní muškátové dýně. U cuket jsme zkusili i nový výsev z nových semínek. Druhá výsadba i výsev už přežili, ale bylo akorát delší období sucha, takže rostliny moc nerostly. Jenom zapršelo a všechno se změnilo. Rostliny začaly parádně růst, i když plodů u cuket jsme se dočkali o dost později než obvykle. Úroda cuket nebyla tak bohatá jako obvykle, ale pro nás stačilo a ještě se něco rozdalo. Muškátové dýně rostly bujně a udělali dost velkých plodů, které máme ještě teď uskladněné. Na náš vkus jsou až moc velké, ale zase u nás byly schopné dozrát, co se nám moc u muškátových dýní nestává. Taky ale byl hodně teplý podzim, co to mělo na dozrávání podstatný vliv. Takže výsledek na tomto záhoně nakonec dobrý, i když to vypadalo ze začátku tragicky, jako ostatně na většině našich záhonů v této sezoně.

Záhon č. 11
Náš dýňový záhon pro rok 2023. Naplánoval jsem všechno osvědčené odrůdy „Minimusk“, „Whangaparoa crown“ a „Sweet meat Oregon homestead“. Od všech odrůd nám zbyly semínka z minulého roku a měli jsme tak akorát na jednu várku sazenic. Sazenice jsme si předpěstovali doma. Po výsadbě na záhon je potkal stejný osud jako u minulého záhonu cukety a dýně. Všechny sazenice zlikvidované. Naštvalo to, ale neodradilo. Takže jsme koupili na tržnici nové sazenice dýní „Hokkaido“ a nějaký hybridní muškátové a vysadili dýně podruhé. Druhá výsadba dopadla dobře a dýním se skvěle dařilo. Hezky rostly a měly i dost plodů. Teplý podzim nás trochu uspal, takže jsme dýně nechali zrát na zahradě až moc dlouho a nestihli jsme všechny sklidit. Takže část úrody prošla mrazem. Některé dýně jsme museli vyhodit hned, jiné jsme sice odnesli domů, ale po chvilce začali plesnivět. Poškození mrazem si vybralo daň. I když jsme ale hodně dýní vyhodili, pořád nám jich zůstalo více než dost. Pokud se zadaří, tak je jeden záhon dýní pro nás až moc. Příští rok zkusím přímý výsev na záhony, ale s ochranou proto slimákům.

Do záhonu s dýněmi jsme po stranách zkusili vysít cukrovou kukuřici ruské odrůdy „Medová princezna F1“. Pár rostlin se na záhonu objevilo, ale nic, co by stálo za řeč. Těch pár klasů jsme sklidili a nechali usušit v kůlně. Měli by posloužit jako osivo do budoucna. Ohledně kukuřice nás ještě čeká dost experimentování. Přece jenom nemáme pro její pěstování úplně nejlepší podmínky.

Záhon č. 12
Náš okurkový záhon pro rok 2023. Chtěl jsem udělat menší test, a tak jsme vyseli semínka více odrůd. Konkrétně odrůdy „Konsa F1“, „Muravej F1“, „Delikates“, „Dekan“, „Marketmore“. Semínka odrůdy „Muravej F1“ jsme měli vlastní z roku 2022, kde tato odrůda rostla parádně. Semínka ale nevypadala moc přesvědčivě a asi žádné nevyklíčilo. U toho zbytku co vyklíčil, byl průběh úplně stejný, jako u cuket a dýní. První výsevy zlikvidované slimáky. Druhé výsevy jsme provedli už po kryty a bylo to lepší. Rostliny zpočátku moc nerostly, protože sucho, ale pak jsme se dočkali i nějakých plodů. Okurek zdaleka nebylo tolik jako minulý rekordní rok, ale pro vlastní potřebu jich bylo dost. Po letošní zkušenosti už budeme výsevy dělat asi jenom pod kryty. Dělat opakované výsevy je práce navíc a taky to odsune sklizeň o nějaký ten týden, co může znamenat u okurek dost.

Záhon č. 13
Záhon č. 13 jsme si naplánovali jako pokusný. Chtěl jsem na něm zkusit pěstovat něco nového a taky tam pěstovat něco, na co není potřeba celý záhon. Zkusím v krátkosti něco málo napsat ke všemu, co jsme pěstovali.

Ředkvičky – pěstovali jsme osvědčené odrůdy „Saxa 2“ a „Viola“. Ředkvičky dlouho neklíčily a pomalu rostly. Bylo chladné jaro a pak zase delší dobu sucho. Nějak moc ředkviček jsme nesklidili a pak už šly rostliny do květu. Zase si pokládám otázku, jestli má vůbec smysl pěstovat ředkvičky z jarních výsevů. Možná je zkusím nějak rychlit. Zato ředkvičky z podzimních výsevů dopadly zase klasicky dobře a měli jsme je skoro do vánoc. Než je budeme pěstovat na prodej, tak nám těch pár řádků někde v pokusném záhonu bohatě stačí.

Bob – bob jsme poslední roky pěstovali ve větším, ale pak nějak nevyšla úroda a nám zbylo akorát tak na namnožení osiva. To byl i cíl tento rok. Rostliny rostly celkem v pohodě. Lusků bylo méně než bych rád, ale něco osiva jsme namnožili. Na příští rok je úkol stejný, tak uvidíme. Zatím pěstujeme jenom odrůdu „Hangdown“.

Hrášek odrůdy „Kudrnáč“ – pěstovali jsme ho před dvěma lety a minulý rok se nám samovýsevem objevilo na záhonu pár rostlin. Nevypadaly špatně, tak jsme se rozhodli tuto odrůdu ještě zkusit. I tento rok rostl hrášek celkem v pohodě, ale úroda je v porovnání s jinými odrůdami hráčku co pěstujeme o dost menší. Takže už tuto odrůdu zkoušet nebudeme.

Špenát odrůdy „Matador“ – kdysi jsme špenát pěstovali ve větším a celkem dobře se i prodával. Poslední roky se mu nějak nedaří a ani sami ho už moc nevyužíváme. Proto jsem vysel jenom pár řádků. Klíčení nic moc, nebo zase zapracovali slimáci. Pár rostlin ale na záhonu je. Něco jsme sklidili, něco necháváme do jara. V poslední době se u nás spíše daří špenátu, který se množí samovýsevem. Tuhle možnost chci více prozkoumat do budoucna.

Saláty – tento rok jsem vyséval odrůdy „Hummil“ a „Australiche gele“. Hodně podobný příběh jako u špenátu. Něco na záhonu bylo, ale žádná sláva. Zase nejlepší úspěchy u samovýsevu. Hlavně u ozimého salátu odrůdy „Hummil“. Tady bych rád do budoucna experimentoval.

Roketa – nevím, jestli vůbec něco z výsevů bylo. Kdysi jsme ji pěstovali že jsme nevěděli co s ní. Teď výsevy málokdy vyjdou, ale zase ji máme ze samovýsevů různé po zahradě. Nevím, jestli má ještě smysl ji vůbec cíleně vysévat.

Mangold – vyséval jsme mix různých vlastních semínek. Ze začátku jsem se u mangoldu snažil pěstovat nějaké různé odrůdy, ale v podstatě použití pro něco máme stejné, takže je nám to jedno. Z našeho mixu dostaneme různé tvary a barvy listů i řapíků, co je celkem zajímavé a vyhovuje nám to tak. Kdysi jsme i mangold pěstovali hodně. Dnes nám těch pár řádku v pokusném záhonu bohatě stačí.

Lebeda odrůdy „Vodníkova“ – chtěl jsem ji zkusit jako potenciální novou (pro nás) listovou zeleninu. Ze semínek co jsme koupil vzešlo dost rostlin, aby se dal udělat pokus. Lebeda rostla celkem dobře. Pořádně jsme ji ale neotestovali z hlediska využití, protože jsme listy sklízeli asi jenom jednou a použili v mixu s jinou listovou zeleninou. Nějaká semínka jsem si vzal, další hromada se vysela sama do záhonu, takže příští rok ji snad otestuji pořádně.

Šrucha zelná – zelenina, kterou se snažím pěstovat už několik let a nikdy to moc nevyšlo. Pokud vůbec něco vyklíčilo. Tento rok bylo klíčení super, až jsem byl překvapený (příjemně). Rostla taky dobře. Moc jsme ji ale nestačili otestovat chuťově, takže pořád mi zůstává na další testování. Nejraději bych byl (stejně jako u lebedy), aby se množila samovýsevem.

Řepa odrůdy „Moulin Rouge“- chtěl jsem ji otestovat, tak jsem vysel pár řádku. Vyklíčila i rostla celkem v pohodě. Že by to ale bylo něco extra v porovnání s jinými odrůdami řepy co pěstujeme, tak to nevím. Bulvy jsme sklidili a uložili. Plánuji pár z nich vysadit a vzít si semínka, pokud se povede. Asi by to chtělo otestovat pěstování ve větším.

Paprika odrůdy „De Cayenne“ – naše jediná cíleně pěstovaná odrůda pálivé papriky a v podstatě už jediná paprika co pěstujeme. Stačí nám pár rostlin, takže pokusný záhon je pro to ideální. Sazenice jsme si předpěstovali v bytě a vysadili na záhon. Tam rostliny dlouho vypadaly, že snad uhynou. Pár krát jsme je museli zajít. Nakonec ale vytvořily plody a i celkem dost, takže jsme v podstatě spokojeni. Pro nás to stačí a do budoucna uvidíme.

Záhon č. 14
Náš jediný česnekový záhon na zahradě. Jako už posledních pár let, pěstovali jsme naší osvědčenou odrůdu „Anton“ z vlastní sadby. Česnek jsem vysazoval do záhonu po zeleném hnojení a navrch jsem ještě přihodil vrstvu mulče. Předpokládal jsem, že se do jara rozloží. Nestalo se, co jak jsem postupně zjišťoval, mělo nepříznivý vliv na klíčení a pak i růst česneku. Na jaře od pohledu část rostlin nevylezla z půdy. Myslel jsem si, že to bylo chybnou výsadbou. Tunelů od hlodavců bylo v záhonu dost a možná stroužky nějak blbě zapadli do tunelů. Později, když jsem chtěl na prázdné místo něco dosadit, tak jsem po odhrabání mulče objevil zakrslé rostliny česneku, snažící se prorazit mulč. Rostlinky jsem vysvobodil, ale opožděný růst už nedohnaly. To se odrazilo na úrodě česneku. I když byly cibule hezké, tak jich bylo méně. Takže mám poučení do budoucna. Mulč je super, ale někdy je potřeba být opatrný s jeho aplikací. Taky jsme vyhodnotili, že jeden záhon česneku je už pro nás málo a pro příští rok zkusíme zase dva záhony.

Záhon č. 15 + 16
Pro další dva záhony jsme si naplánovali hrášek. Do jednoho záhonu odrůdu „Oskar“, do druhého záhonu odrůdu „Kelvedon Wonder“. Hrášek vyklíčil a rostl dobře. Úroda byla slušná, takže spokojenost. Hrášku se u nás posledních pár let daří a odrůdy co jsme si vybrali se nám osvědčili. Zatím u nich zůstáváme, ale nevylučuji nějaké testování do budoucna.

Záhon č. 17
Tady jsme naplánovali už několik let pěstovanou kombinaci petržele, kopru a pastináku. Minulý rok jsme měli petržel celkem v pohodě. Tento rok byli zase problémy s klíčením. Na celé částí záhonu vyhrazené pro petržel bylo jenom pár rostlin. Zbytek hodně rychle zarostl plevelem. Když tam nepěstujeme nic my, tak příroda nás rychle nahradí. Dlouho jsme se k záhonu nedostali, takže v pohodě zarůstal. Když jsme ho vyčistili, tak jsme zjistili, že petržel tam není skoro žádná, ale pastinák nevypadal úplně špatně. Ten jsme vyjednotili, trochu zamulčovali a nechali tak. O nějakém kopru se nedá mluvit, pokud tam vůbec nějaký být. Další zelenina, které se u nás kdysi dařilo a posledních pár let blbě klíčí i roste. Z celého záhonu dopadl jenom pastinák nějak slušně, zbytek nic. Uvidíme příští rok. Asi bude chtít nějak lépe pohlídat výsevy. Mimochodem, pastinák jsme pěstovali z vlastních semínek a vypadal celkem v pohodě. Tento rok jsme si zase vzali vlastní semínka a budeme je vysévat.

Záhon č. 18
Na tomto záhoně měla být podle plánu řepa, ale vzhledem ke stavu záhonu skončila jinde. Záhon se nám nechtělo čistit, a tak v průběhu celé sezony zarůstal plevelem. Navíc jsme na něho házeli v podstatě všechno, co jsme nechtěli jinde. Až se mi nechce věřit, kolik organické hmoty záhon za rok spolykal. Na podzim jsem ho zamulčovat hodně tlustou vrstvou sena a necháme ho minimálně do jara tak. Ať se pořádně rozloží všechno, co jsme na záhon za celý rok naházeli.

Záhon č. 19 + 20
Naše mrkvové záhony pro rok 2023. Vysévali jsme vlastní semínka odrůd „Katrin“ a „Táborská“. Klíčení bylo celkem v pohodě, ale později nám hodně výsevů zklikvidovali slimáci. Kvůli nim jsme na konec záhonu, kde více škodili minulý rok, vyseli „obětnou“ odrůdu „Táborská“. Slimákům to ale bylo celkem jedno a škodili po celém záhoně. Později jsme ještě něco dosévali, ale bylo sucho a už to nebylo ono. Záhony jsme měli po výsevu delší dobu zakryté. Co by mělo pomoct klíčení, ale taky snižuje naší motivaci záhony odkrývat a kontrolovat. Takže samozřejmě zase zarostli plevelem, co mrkvi asi moc neprospělo. Úroda mrkve byla tento rok celkem slabá. Navíc se nám asi odrůdy mrkve různí pokřížily (ne jenom mezi sebou), protože při sklizni jsme měli mrkve různých tvarů i barev. Nevadí mi, pokud budeme mít nějakou vlastní pokříženou odrůdu, akorát musí splňovat to, co po ní chceme. Tedy nějaká slušná úroda, chuť, dobrá skladovatelnost a odolnost vůči nemocem. To zatím nemumím posoudit, tak uvidíme do budoucna. Možná to taky bude znamenat lépe pohlídat produkci semínek.

Záhon č. 21
Náš jediný fazolový záhon pro zahradu. Vysévali jsme vlastní mix semínek různých barev, který se nám dlouhodobě osvědčil nejvíc. Klíčení bylo v pohodě a i rostliny hezky rostly. To do okamžiku, kdy jsme se rozhodli vyčistit záhon od plevele, kterého tam ani nijak moc nebylo. Po oplevelení záhonu začaly rostliny fazolí chřadnout a část jich uhynula. Tohle jsme tedy nečekali. Zbytek rostlin nasazoval lusky a čekali jsme, co úroda. Zase dozrávání dost nepravidlené, takže jsme suché lusky průběžně sklízeli a loupali. Ale v provnání s tyčkovými fazolemi je to hodně pracnější a raději bych to dělal jinak, kdyby to šlo. Díky teplému podzimu stihlo dozrát více lusků než obvykle, ale i tak mi úroda z celého záhonu přijde hodně slabá. Určitě o dost ménší v porování s tyčkovými fazolemi na chalupě. Proto jsme se rozhodli fazole pro sklizeň na zahradě zatím nepěstovat. Budu vysévat jenom pár řádku na zachování odrůdy a časem uvidíme.

Záhon č. 22
Nově vytvořený záhon s malinami, který se začal v roce 2023 trochu rozrůstat. Přijde mi, že se maliny na novém místě nechytily tak, jak bych si představoval, ale ještě uvidíme. Pár nových prutů měli a i nějakou úrodu jsme u nich sklidili. Snad bude přístí rok lepší.

Záhon č. 23
Nový záhon pro topinambury. Pěstovat je více let na jednou místě se nám nevyplatilo. I když se snažíme vybrat všechny hlízy, tak dost jich v půdě ještě zůstane. Když pak k tomu dodáte hlízy, co chcete na výsadbu, tak výsledkem je hodně rostlin na jednou místě a ve výsledku menší hlízy při sklizni. Proto jsme se rozhodli pro nový záhon, kde jsme přesadili hlízy, co jsme vybrali na výsadbu. Rostiny hezky vyklíčily a rostly. Mezi nimi se objevilo i hodně nových rostlin malin, které se k topinamburům dostali ze starého malinového záhonu vedle. Takže tento rok máme novou polykulturu. Topinambury i maliny rostli dobře. Před zimou jsme posekali stonky u topinamburů, aby se přes zimu nevyvrátily. Část rostlin s tím už začala, takže jsme sklidili i něco hlíz, co už byly vytlačené nad půdu. Stonky jsme naházeli na záhon jako mulč. Na jaře sklidíme pokud možno většinu hlíz a záhon zkusíme nechat malinám. Topinambury zase dostanou nový záhon.

Záhon č. 24-37
Tyto záhony zůstali nevyužité a po celý rok přikryté silážní plachtou.

Záhon č. 38-41
Pro brambory jsme zvolili stejné záhony jako minulý rok. Měli jsme je připravené, všetně drátěnky a mulče a neměli jsme čas (ani chuť) dělat něco jiného. Odrůdy jsme pěstovali zase stejné, „Rosara“, „Esmee“ a „Adéla“. Tentokrát jsme výsadbu udělali jinak. Nejdřív jsme navršili mulč a pak už jenom udělali díry, do těch vložili brambory a jemně díru zahrnuli. Tak by neměl být problém s tím, že brambory nevylezou z mulče. Taky asi nebyl. Myslím že brambory začaly z mulče vylézat dříve než obvykle, co je dobře. Problém tuto sezonu byly srážky. Když bylo potřeba aby pršelo, tak nepršelo a naopak. To se u brambor dost projevilo na velikosti úrody. Vliv mohl mít také starý mulč, ve kterém jsme už pěstovali a taky fakt, že tentokrát většina brambor neměla kontakt s půdou. To bylo vidět hlavně u odrůdy „Adéla“, která fakt roste o dost lépe, když mají hlízy kontakt s půdou. I když se ta půda zdá suchá a tvrdá skoro jako beton. Do budoucna bych rád brambory vysazoval tak, aby leželi na půdě, resp. na nějaké vrstvě zeleného hnojení, které bych rád na záhonech před výsadbou brambor pěstoval. Jinak úroda byla celkem slušná. Část hlíz zase poškozena, ale přišlo mi, že spíše od hlodavců, než od slimáků, jako tomu bylo minulý rok.

Zkoušeli jsme i jeden záhon mimo bežné záhony, na louce kousek vedle. Kromě toho, že by to chtělo pro výsadbu trochu uleženější mulč a bramborům trvalo déle se vyklubat, tak to dopadlo dobře. Dá se říct, že hezčí brambory než v klasických záhonech. Rád bych je takto zkusil pěstovat i další rok.

Tak záhony na zahradě máme za sebou. V dalším článku se budu věnovat záhonům na chalupě, kterých bylo podstatně méně. Pěstování na chalupě bylo ale neméně zajímavé. Zase spousta chutné zeleniny a pár ponaučení do budoucna.