Rok osmý – 3.8.2024: Report z dovolené
3.8.2024
Měli jsme po povinném prvním týdnu dovolené na Slovensku, ale ten druhý jsme chtěli více věnovat zahradě a chalupě. Hlavně té chalupě, kde jsme moc dlouho odkládali spoustu práce kolem obou baráků. Nejdřív jsme vyrazili na zahradu, kde nás čekali sklizně po více než týdnu. To bylo vidět hlavně na cuketách a okurkách, které dokáží růst hodně rychle. Většina cuket měla více než 2 kg. To už je problém zpracovat, nebo prodat. Cukety sice nejsou staré, ale jejich velikost odrazuje. Zatím zpracováváme doma, manželka něco prodala kolegyním a snažíme se být kreativní a hledat nové využití. Podobné to bylo u okurek, kde většina sklizených okurek by se za nakládačku nedala pokládat ani omylem. Nám to nevadí, protože i tak upřednostňujeme jako jejich zpracování fermentaci a ne sterilizaci. Manželka okurky nakrájela a naložila do 4 litrové sklenice vykvasit. Něco málo jsme si nechali i ke přímému konzumu. Většina sklizených okurek je od odrůdy „Dekan“, se kterou jsem tento rok dost spokojený. Sice bylo horší klíčení, ale to, co vyklíčilo, roste dobře a taky plodí. Okurky ze semínek, co jsme dostali od rodiny ze Slovenska, sice vyklíčily super, ale zatím moc neplodí. Uvidíme, co bude dál. Vypadá to, že u nás okurková sezona jenom začíná, i když jinde spíše končí. Jinak jsme sklidili ještě něco málo ovoce (jahody, maliny, ostružiny) a manželka nahrabala trochu nových brambor.
Po malé ochutnávce minulý týden jsme tentokrát našli už trochu více divokých rajčat, takže jsme si na oběd zamlsali. Dozráli i první větší rajčata, konkrétně odrůdy „Valouny“. Tento rok vypadají jinak než minulý rok, kdy jsme si z nich brali semínka. Prvních pár plodů bylo dost poškozených. Bylo po deštích, tak popraskali a pak se do nich asi pustili slimáci. Nebo je rovnou nakousali slimáci. Ale další plody už jsou v pohodě. Dozrávají celkem brzy a pozitivní je, že kromě tvaru a velikosti se změnila i chuť. Tento rok mi chutnají o něco více.
Chtěl jsem na zahradě i něco pokosit, protože mulče budeme potřebovat hodně. I když k tomu nebyly vhodné podmínky, protože tráva už je dost suchá a polehlá, pustil jsem se do toho a něco posekal. Manželka zatím sbírala fazoli. Keříkové fazoli, kterou jsme vysévali na zahradu už jenom jakože pro zachování osiva, se tento rok daří dobře a bylo na ní celkem dost suchých lusků. Ty první sklízíme jako osivo pro další sezonu. Je to taková selekce na ranost. Ty další bych už rád sklízel hromadně když uschne většina lusků na rostlinách. Nechci klečet u keříkových fazolí a hledat suché lusky ke sklizni. I proto jsme pěstování keříkových fazolí na zahradě zavrhli (zatím). Pokud je půjde sklidit najednou a vymlátit, tak by to bylo něco jiného. Uvidíme, zda nám bude průběh počasí přát a fazole stihne uzrát. Zatím je slušná i ta první sklizeň a osiva pro příští sezonu budeme mít více než dost. Zatím co jsem kosil, tak manželka stihla fazoli i vyloupat a už se suší doma pro další uskladnění. I když ji předtím ještě na chvilku hodíme do mrazáku, jako prevenci před zrnokazem.
Z dovolené na Slovensku jsme si kromě jiného dovezli k výsadbě křen. Švagrová nám udělala odkopek, který jsme vysadili na zahradě do záhonu, kde minulý rok rostli topinambury. Teď ten záhon necháváme malinám a na konci, kde je zatím malin méně, jsme vysadili křen. Uvidíme, jak se mu bude dařit, protože už pár pokusů s pěstováním křenu bylo, ale nedopadli. Buď rostliny sežrali slimáci (na chalupě), nebo jenom nějak živoří kolem ovocných stromů (na zahradě).
Ze čtyř záhonů, kde jsme minulý rok pěstovali brambory, už máme tři vyčištěné a částečně tam roste plevel, částečně je necháváme zarůst plevelem, který by měl sloužit jako zelené hnojení. Zůstalo vyčistit poslední čtvrtý, tak jsem se do toho konečně pustil. Vytahal jsem největší plevel a hodil na vyčištěný záhon vedle, kde poslouží jako mulč. Chci na pár záhonech testovat, jak se bude chovat půda při různých metodách obhospodařování. Dovolit si to můžeme, protože zatím nepotřebujeme využívat všechny záhony. Ale asi i do budoucna si to budeme muset dovolit, protože nechci používat zdroje zvenčí, jako kompost a hnůj a kvalitu půdy zlepšovat chci.
Párkrát jsme jeli na chalupu, ale to jsme dělali na baráku, a to popisovat nebudu. Jenom že jsme dodělali všechno, co jsem dodělat chtěl a bylo potřeba. Takže jsem moc rád. Poslední víkend dovolené jsme přenocovali na chalupě a ráno jsem se chytal kosit. Přes noc ještě pršelo a dlouho se držela rosa, co byl ideální. Pokosil jsem celý výběh pro slepice, a ještě trochu více. Osvobodil jsem stromky a keře od povijnice, která se fakt hodně rozbujněla a komplikovala mi kosení. Hezky kvete a včely ji taky využívají, ale nechat ji prorůstat nekontrolovaně po ploše není dobrý nápad. Pak jsem musel nejdřív vytahat i několikametrové šlahouny povijnice a až pak šlo kosit. Z pokoseného porostu jsem udělal menší valy kolem stromků a keřů, jako extra výživu a mulč.
Pozitivním zjištěním při kosení bylo, jak hezky vyrostly keře ve výběhu. Snad všechny lísky mají oříšky, takže nás asi čeká menší sklizeň.
Rajčata už nám začala dozrávat i na chalupě. Kromě stupického, od kterého jsme už pár plodů sklidili, začíná dozrávat odrůda „Sunviva“. To odrůda „Stupické polní ranné“ už nevím, jestli nebude končit, protože se na rostlinách začíná objevovat plíseň. Možná za to může i pěstování na divoko bez vylamování a opory. Ale možná ne. Jinak zbytek odrůd vypadá v pohodě. Okurky na chalupě ještě nemáme, ale už se začínají tvořit plody ačokči, takže možná příští týden i nějakou sklidíme.
Z chalupy jsme ještě jeli na zahradu, kde jsme chtěli udělal potřebné sklizně a taky jsme chtěli udělal „opravný“ výsev ředkví. Ten první, jak jsem minule psal, částečně zlikvidovali dřepčíci. Jako první jsme začali s výsevem. Ze dvou záhonů ředkví byl jeden v pohodě, tak tam nic nebylo potřeba dělat. Ten druhý, kde byli daikony, vodnice a bílé ředkve, byl dost zmasakrovaný. Když jsme dělali řádky pro nové výsevy, tak jsme tam pár děravých rostlin našli, ale jinak bída. Jenom na konci záhonů zůstalo pár řádku černých ředkví. Ta odolala dřepčíkům nejlépe. I když předtím v noci pršelo, tak jsme vysévali do zalitých řádků. Zase jsme vyseli vodnici, odrůdy „Tokyo top“, bílou ředkev s červenou dužinou „Red meat“ a bíle ředkve typu daikon odrůdy „Astor“. Vyšlo to přesně na celý záhon. Z chalupy už jsme si donesli i netkanou textilii, tak jsme výsevy zakryli. Sice už by mělo být po hlavním období dřepčíků, ale nebudu se na to spoléhat.
Zbytek času na zahradě jsme věnovali sklizním. Čekal jsem, že zase bude hodně cuket a okurek, ale našli jsme jenom jednu malou cuketu a pár menších okurek. Asi musíme po minulé větší sklizni chvíli počkat. Takže největší sklizně byli u ovoce. Sklidili jsme hodně (relativně) arónie, něco malin, ostružin a jahod. Všechno kromě arónie dost žerou vosy. Asi jak je tento rok málo většího ovoce, tak o to víc dostává zabrat to menší. Při sklizni arónie jsme si obešli keře kolem plotu a poprvé jsem si všiml plody dřínu. I jsme ochutnali, ale k přímé konzumaci asi moc nebude, protože je moc trpký. Než vymyslíme, co s ním, tak zůstane ptákům. I na zahradě máme hezkou lísku obsypanou oříšky, které už začínají padat. Něco jsme posbírali a doma je manželka vyloupala, ale našla jenom jedno jádro. Zbytek byl zřejmě neopylený. Na zahradě sice máme lísek několik, ale plody má jenom jedna. Takže asi to bude nedostatečné opylení. Posbírali jsme i další suché lusky fazolí, i když jsem je už chtěl sklízet najednou.
Příště asi budeme zase sklízet. Doufám ve větší úrodu rajčat a okurek. Taky bych chtěl kosit, protože tráva je už skoro suchá a mulče budeme potřebovat hodně. Reportážně to moc zajímavé není, tak uvidíme, jestli zase nespojím několik týdnů dohromady.
