Rok osmý – 26.10.2024: Houbařská sezona, podzimní sklizně a výsadba česneku
26.10.2024
Delší dobu jsem nic nepřidal, tak je nejvyšší čas, abych to napravil. Nejdřív jsem chtěl něco více nastřádat, protože to pořád bylo jenom o kosení a sklizních, až bylo pak trochu více práce, čas utekl a … No nic, pojďme na to. Posledních pár uplynulých týdnů nejvíce charakterizuje název článku. Bylo to hlavně o sklizních, houbaření a v podstatě začátku další sezony. Protože výsadba česneku je pro nás ukončením jedné sezony, ale v podstatě i začátkem té následující. Sepíšu to nějak souhrnně, protože po tak dlouhém čase si přesně všechno nepamatuji. Stejně tak obrázku na dané téma bude více za sebou.
Začneme sklizněmi. Ty byly poslední dva měsíce celkem bohaté. V podstatě celé září jsme ještě sklízeli rajčata (ty divoké byly v plné síle, že jsme už ani nesklízeli všechno), fazoli, ačokču, cukety a nějaké ty poslední okurky. K tomu se pak každý týden přidala větší sklizeň jednoho typu zeleniny. Manželka začala částečně sklízet dýně. V září už máme obvykle první mráz a báli jsme se, aby dýně nepřimrzly. To by pak výrazně ovlivnilo jejich dobu skladovatelnosti. Pokud by bylo vůbec co uskladnit.
Další větší sklizní byly ředkve. U těch to zpočátku nevypadalo moc dobře. První klíčení sice paráda, ale pak delší období sucha a nájezd dřepčíku nás „donutili“ k opakovanému výsevu. Naštěstí ještě nebylo pozdě a ředkve (a vodnice) hezky vyklíčily. Do sklizně toho stihlo hodně i dorůst. Manželka sklidila všechno trochu větší a zbytek nechala na záhonu přes zimu jako zelené hnojení. Popravdě záhony vypadají, jako kdyby na nich žádné sklizně ani nebyly udělané. Škoda že jsem nějak zapomněl udělat fotku. Pokud nějaké ředkve přežijí zimu, tak část z nich necháme na semínka. Minulý rok jsme je sklidili a na jaře pak zase vysadili (kvůli semínkům), ale nedopadlo to dobře. Lépe to zvládají rostliny, které přes zimu zůstanou na záhonu.
Následovala sklizeň salátové (červené) řepy. Sklizeň jsme spojili s výsadbou česneku, ale o tom budu psát na jiném místě. Řepa (ale obecně všechna kořenová zelenina) jako kdyby na podzim chytila druhý dech. Po suchém a horkém létě začala nanovo růst. Nechávali jsme ji tak dlouho jak to šlo, ale protože se do ní pustili hlodavci a tlačí nás už i čas, rozhodli jsme se ji sklidit. Kromě řepy na záhonu rostla i tráva s nádhernými kořeny, až mi ji bylo líto vytahovat. Ale bylo potřeba vyčistit záhon pro česnek, tak jsme to udělali. Úroda řepy je o něco slabší než minulý rok, ale pro sebe máme dost. Něco i rozdáme a prodáme. Většinu jsme uložili na chalupě. Ty menší a poškozené jsme si dovezli do Prahy a ty spotřebujeme nejdřív.
Další vetší sklizní, a taky spojenou s výsadbou česneku, byla sklizeň mrkve. Té jsme měli dva záhony a o sklizni toho prvního jsem už psal. Ten druhý jsme si nechali až na dobu výsadby česneku. Na tom druhém záhonu jsme dělali menší test odrůd a rozdíly byli při sklizni vidět. Máme tak na další sezonu vybrané odrůdy. Více se o tom rozepíšu v článku o zelenině za rok 2024. Úroda mrkve nebyla špatná, ale mohla být lepší. Stejně jako u řepy, jsme ty větší a nepoškozené mrkve odvezli na chalupu k uskladnění a zbytek do Prahy ke zpracování. Tam jsme mrkev očistili, nakrájeli a strčili do mrazáku. Raději bych ji všechnu skladoval na chalupě a ušetřil si tak práci se zpracováním, ale velká část úrody fakt nebyla ke skladování moc vhodná. Tohle bych rád do budoucna zlepšil.
Většinu běžných sklizní měla na starosti manželka. Já jsem se snažil ještě co nejvíce pokosit, protože potřebujeme hodně mulče a začal připravovat záhony na další sezonu. Letos jsme měli nějakou kukuřici, kterou manželka sklidila někdy spolu s dýněmi. Já jsem zbytky rostlin posekal mačetou a záhony zamulčoval. Podle plánu výsadby tam další rok mají být brambory, tak se to hodí. Druhý záhon ještě není úplně hotový a budu se ho snažit do definitivního ukončení sezony dokončit.
Více srážek na podzim hodně prospělo i záhonům, kde jsme vysévali zelené hnojení. Hlavně záhony po česneku a bramborách. Nejdřív tam bylo vidět něco málo luskoobilné směsi, ale teď už tam dominuje ozimá řepka, mezi kterou na dost místech prorůstají divoká rajčata. Je to pozdní samovýsev, snaží se kvést, ale už z nich nic nebude. To vůbec nevadí, protože divokých rajčat máme více než dost a poslouží jako zelené hnojení.
Kromě sklizní zeleniny jsme sklízeli i semínka. Vyfotil jsem jednu větší sklizeň semínek lebedy (i když ta se bohatě vysela i sama), mangoldu a pórku. Udělal jsem revizi semínek a tento rok toho moc dokupovat nebudeme. Stále víc semínek máme vlastních, z čeho mám samozřejmě radost. Ne jenom kvůli stále vyšší ceně semínek.
Nedělali jsme jenom sklizně, ale i něco málo vysévali. Udělali jsme si nový pokusný záhon, kde jsme udělali podzimní výsev ředkviček, špenátu, rokety a trvalé cibule. Ředkvičky už jsou sklizené a roketa pro změnu vůbec nevyklíčila. Někdy příště udělám ze záhonu více fotek. Protože jsme tam ještě měli místo, rozhodl jsem se zkusit vysít před zimou bob a ozimý salát. V době psaní článku už bob celkem hezky vyklíčil a dobře roste. Saláty moc vidět není. Tak uvidíme, jak to bude vypadat na jaře. Kvůli tomu hlavně tyto podzimní výsevy děláme.
Co se týká sklizní na chalupě, tak tam to bylo v podstatě pořád to samé, fazole a ačokča. Rajčata na chalupě byl tento rok jeden velký fail, takže už jsem je natahal z chodníčků na záhony a vytvořil z nich mulč. Ještě tam časem přidám více organické hmoty. Zato úroda fazole je letos hezká. Tak se stěžovat nemůžeme. Už ji máme vyloupanou, dosušenou a uskladněnou. Zatím asi nejhezčí úroda fazolí od začátku pěstování.
Velkou část našeho času v poslední době zabraly houby. Posledních pár týdnů jsme se vždy cestou na zahradu nejdřív zastavili u lesa a zašli na houby. Jak začátek houbařské sezony vypadal pro nás nic moc, tak teď je to asi nejlepší houbařská sezona, co jsem zažil. Nejdřív jsme začali sbírat klouzky, další týden následovali suchohřiby a ten další václavky. Vždy jsme vychytali akorát začátek růstu, takže houby byly dost kvalitní. Mladé a bez červů. Hlavní sklizeň hub jsme udělali ve třech týdnech. Pak ty další týdny jsme jenom na chvilku zašli do lesa a nasbírali něco málo k jídlu na víkend. Lákalo nás sbírat více, ale už máme hub dost. Ono taky sbírat houby je fajn zábava, ale čistit je pak několik hodin už tak zábavné není. Po jedné takové větší sklizni v lese (myslím že to byl týden suchohřibů) se nám ještě dostalo sladké tečky na závěr, když manželka po příjezdu na zahradu našla pod dubem hned u našeho plotu několik nádherných hřibů. Možná hezký příslib do budoucna. Pokud by nám hřiby rostli i na zahradě, tak bych se vůbec nezlobil.
Nějaké houby nám už na zahradě rostou, ale neznáme je a nesbíráme. Zato na chalupě už pár let houby sbíráme. Pravidelně nám tam rostou václavky a letos překvapili i Shiitake. Teď na podzim už podruhé. U václavek jsme si jenom museli dávat pozor, protože hned vedle nich na pařezu rostly i hodně podobné, ale rozhodně ne jedlé houby. Název teď nevím, ale viděl jsem je ve videu o václavkách. Na rozdíl od nich mají trochu jinou barvu a nemají šupiny na klobouku.
Na chalupě jsme našli i něco, z čeho mám radost a současně smutek. Jednalo se o mládě užovky obojkové. Radost jsem měl z toho, že u nás na pozemku je, smutek z toho, že jsme ji našli už mrtvou. Důvod smrti nevím. Měla poškozenou zadní část těla, ale nevím, jestli až po smrti, nebo to bylo příčinou smrti. Dobré ale vědět, že u nás užovky jsou. Nebylo to úplně plánované, ale v podstatě jsme jim i na chalupě připravili hadník. Na jednu hromadu jsem házel všechen organický materiál, co jsme nechtěli jinde. Až z toho časem vznikl trvalý kompost. Navíc je náš pozemek dost vlhký a kousek od plotu teče potok a za potokem je požární nádrž. Pro užovku ideální podmínky. Pokud je budeme na pozemku mít trvale, budu jenom rád.
Poslední větší aktivitou v předchozích týdnech byla výsadba česneku. Tou obvykle sezonu končíme a děláme ji trochu později, ale tuto sezonu jsme to udělali jinak. Výsadbu česneku jsme rozdělili do více týdnů a spojili to se sklizněmi. Má to výhodu, že po sklizni už máme hned připravený záhon na výsadbu česneku a taky je práce rozložená na delší časové období.
Na zahradě jsme pro česnek naplánovali tři záhony, takže zase navyšujeme počet záhonů. My sami ho používáme pořád více, ale navíc je o něho dost velký zájem, který zatím nestíháme uspokojovat. Proto na další sezonu máme o jeden záhon více. Vysadili jsme do něho „novou“ odrůdu od švagrové, které se tento rok na zahradě celkem dařilo, tak jsme se rozhodli to, co jsme sklidili, použít jako sadbu pro nastávající sezonu. Na další dva záhony jsme vysadili naší starou osvědčenou odrůdu „Anton“. Záhony jsme po výsadbě zamulčovali tím, co zůstalo na záhonech po letošních bramborách. Pod mulčem navíc ještě byly zbytky zeleniny, co jsme ze záhonů sklízeli. Tedy nať z řepy a mrkve.
Na chalupě jsme zase vysadili tři záhony, stejně jako po minulé roky. Jenom rajčata asi zatím na chalupě pěstovat nebudeme, tak jsme namísto dvou řádku vysadili po třech řádcích od každé odrůdy. Ty jsou stejné jako po minulé roky, tedy „Bjetin“, „Vekan“ a „Ruský nepaličák“. I na chalupě jsme česnek zamulčovali, ale už ne suchým senem, ale kopřivou a bršlicí, co jsem na chalupě pokosil (to zatím vyfocené nemám).
Kromě toho jsme ještě na zahradě i chalupě dělali nějaké nutné udržovací práce. ČEZ nám konečně po 3,5 letech od podání žádosti udělal přeložku elektřiny, takže můžeme pokračovat v rekonstrukci chalupy. Proto jsme něco málo dělali i na chalupě a kolem. Jinak nás tam čeká už jenom příprava zbytků záhonu na zimu.
Na zahradě nás taky ještě čeká příprava záhonů na zimu. Tedy hlavně mulčování a to znamená i dost kosení. Průběh počasí nám zatím přeje, tak uvidíme, jak dlouho to vydrží. Kromě těchto udržovacích prací nás asi čekají i nějaké poslední drobnější sklizně. Takže nějaký článek, kromě těch větších, kde hodnotím sezonu, ještě bude.
