Rok osmý – Zelenina 2024

Tak máme tady poslední článek sezony, kde popíšu naše zkušenosti s pěstováním zeleniny a ovoce na našich pozemcích. Když začnu obecným pohledem na pěstitelský rok, tak by byl skoro ideální, kdyby … Začátek sezony vypadal dobře. Už brzy zjara bylo dost teplo a dalo se něco dělat. Sice jsem nějakou dobu čekal, protože mi to přišlo podezřelé a každou chvíli jsem čekal mráz, ale i tak jsme začali sezonu dříve než posledních pár sezon. Bylo dost srážek, teplo a asi poprvé nám kvetly všechny jabloně na obou pozemcích. Jenže pak přišel ten obávaný mráz, který jsem už nečekal a skoro všechno ovoce nám pomrzlo. Resp. pomrzli květy, takže později skoro žádné ovoce nebylo. Zachraňovalo to jenom drobné bobulovité ovoce, jako jahody, maliny a rybíz. Jablka a hrušky jsme poprvé neměli vůbec. No nic s tím nenaděláme. Snad příští rok to bude už jiné.
Jinak si na letošní sezonu nemůžeme stěžovat. Kromě jednoho suchého měsíce v létě bylo dost srážek a i podzim byl celkem dlouhý. Sice mi zase přišlo, že to nějak moc rychle uteklo, ale ten pocit mám každý rok. Některé zelenině se dařilo lépe, někde to bylo horší. Ale i pro tuto zimu máme relativně dost zásob než začne další sezona.

Pro rok 2024 jsme si na zahradě naplánovali 27 záhonů o rozměrech 8×1 m, tedy stejný počet jako v předchozích dvou letech. Přibyl nám další trvalý záhon pro drobné ovoce (maliny) a v průběhu sezony jsme ještě pár záhonu přidali. Osevní plán jsme víceméně i dodrželi, zase s nějakými nezbytnými provozními změnami, jak to už v praxi bývá. Navíc byli ty později přidané záhony.

Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.

Záhon č. 1 + 2
Na prvních dvou záhonech pořád pěstujeme jahody. První záhon stále plodící odrůdy „Annabelle“ a „Aromas“, na druhém záhoně jednou plodící „Rumba“ a „Wendy“. Jahody tuto sezonu taky částečně postihl „nečekaný“ mráz na jaře, kde to nejvíc odnesla odrůda „Wendy“. U této odrůdy jsme nesklidili skoro nic. Je to škoda, protože mi tato odrůda přijde chuťově jedna z nejlepších. Naštěstí nám to bohatě vynahradila odrůda „Rumba“, které se tento rok fakt dost dařilo. Rostliny jsou už mohutné a dali slušnou úrodu. V podstatě všechny jahody, co jsme letos zpracovali, byly od této odrůdy.
Co se týká stále plodících odrůd, tak se jim moc nedařilo a nebylo to kvůli mrazu. Nějak na tom prvním záhoně strádají. Ono to platí ale ne jenom pro jahody. Snad ničemu, co jsme zatím pěstovali na prvním záhoně, se moc nedařilo. Rozhodli jsme se proto jahody z prvního záhonu přesadit do jiného. Tento rok jsme to nestihli, tak snad další sezonu to uděláme. Na prvním záhoně pak asi nějakou dobu nic nebudeme cíleně pěstovat a pokusím se tam vylepšit půdu. Jinak nějakou úrodu jsme sklidili i u stále plodících odrůd. V podstatě až do pozdního podzimu jsme každý týden něco málo nasbírali. Letos ale bylo na jahodách dost hmyzu, hlavně vosy, které působily dost škod. Myslím si, že to bude i kvůli tomu, že pomrzla většina velkého ovoce. Tak si to vynahrazovaly, kde to šlo.

Záhon č. 3 + 4
Na tyto záhony jsme naplánovali hrášek (dřeňový) a plán jsme i dodrželi. Letos jsme pěstovali dvě odrůdy. Pro záhon č. 3 to byla odrůda „Oskar“ a pro záhon č. 4 odrůda „Kelvedon Wonder“. Semínka jsme měli vlastní z minulého roku. Hrášku se celkem dařilo a i úroda byla slušná. Lepší to bylo u odrůdy „Oskar“, která dozrála o něco dříve. Tuto odrůdu máme v plánu pěstovat i nadále. Úroda u odrůdy „Kelvedon Wonder“ byla o poznání slabší a proto jsem se ji rozhodl pro další sezonu nahradit nějakou jinou odrůdou. Teoreticky bychom mohli pěstovat na dvou záhonech odrůdu „Oskar“, ale chci mít i nějakou jinou odrůdu. Jedním důvodem je to, že kdyby jedna odrůda z nějakého důvodu nevyšla, tak máme „zálohu“ ve druhé (a naopak). Druhý důvod je čistě praktický. Pro nás jako malopěstitele, co děláme všechnu práci prakticky ručně, je výhodnější rozdělit sklizně to delšího časového úseku. Sklizeň zabere nějaký čas a pokud bychom měli veškerou sklizeň najednou, tak bychom to možná i nestíhali. U některé zeleniny, jako je např. i hrášek to může být důležité. Jeden týden je akorát ve sklizňové zralosti a ten další už to není úplně ono. Kdybychom pěstovali ve velkém a na sklízení používali kombajn, tak by to bylo právě naopak a chtěli bychom úrodu sklidit najednou. Takže koukám na obchody s semínky a hledám druhou odrůdu na zkoušku pro další sezonu.

Záhon č. 5 + 6
Pro tyto záhony jsme měli naplánovaná rajčata a zbytky kukuřice odrůdy „Medová princezna F1“. Kukuřici jsme nakonec vysadili jinde, ale s rajčaty to vyšlo. Nejdřív záhon č. 6, kde to bylo jednodušší. Na tento záhon jsem naplánoval divoká rajčata. Odrůdy „Divoké zlaté“, „Matt’s wild cherry“ a „Humboldtovo“. Od každé odrůdy po dvě rostliny. Protože jsem je ale dával dost daleko od sebe, tak na tento záhon přišlo jenom pět rostlin a jedna skončila na záhonu č. 5 s keříkovými odrůdami. Divokým rajčatům se jako vždy dařilo dobře. Vytvořili obvyklé houštiny a zabrali i přilehlé chodníčky u záhonů. Úroda velká a sklizeň pracnější, jak to u divokých rajčat bývá. Dozrávaly jako první, takže ze začátku jsme sklízeli všechno. Později už bylo dost jiných rajčat, tak jsme ani všechno nesklízeli. Bylo jich fakt moc. Pro příští sezonu už budeme pěstovat jenom dvě odrůdy, „Divoké žluté“ a „Humboldtovo“. Ne, že by odrůda „Matt’s wild cherry“ byla špatná, ale těch divokých rajčat je prostě moc a museli jsme je nějak zredukovat.
Na záhonu č. 5 jsme pěstovali keříková rajčata. V jedné řadě odrůdu „Valouny“ a ve druhé „Mountain merit F2“ (k tomu jedno divoké rajče na jednom konci záhonu). Odrůda „Mountain merit“ je můj experiment. Původně hybridní odrůda, kterou jsme pěstovali letos ve druhé generaci a další rok to bude třetí generace. Taky je to jediné větší rajče, kterému se u nás celkem daří a je plísni odolné. Má jenom jeden neduh, že části plodů uhnije špička. Většinou je to první sklizeň a pak průběžně něco. Ale protože plodí hodně a později sklidíme dost nepoškozených plodů, tak patří mezi mnou vyvolené. Zahnívající špička související s horším vstřebáváním vápníku možná půjde omezit postupně lepší půdou a taky naší selekcí. Pro příští sezonu akorát pro tuto odrůdu vyčleníme samostatný záhon. Rostliny jsou celkem bujně rostoucí a při výsadbě do dvou řad s jinou odrůdou vzniká dost nepřehledná houština a máme problém při sklizni.
Další odrůdou pěstovanou na pátém záhonu byla odrůda „Valouny“. Minulý rok jsme sklidili plody převážně dvou typů tvaru. Oválně, které nejvíc připomínají odrůdu „Latah“, ze které byla tato odrůda vyšlechtěna, a pak takové menší hruštičky. Chuť u plodů obou tvarů nic moc, ale dozrávali brzo a v dost velkém množství, takže pro nás je to rajče vhodné na protlaky. Zvlášť, když se zkombinuje s přebytkem divokých rajčat, které vylepší chuť. Minulý rok jsme měli u této odrůdy dva hlavní tvary, tento rok to bylo ještě daleko pestřejší. Sklizené plody jsme si rozdělili do pěti různých tvarů. Kromě oválu a hruštičky to byli plody ve tvaru soudku s dovnitř vmáčknutou špičkou, plody co vypadali jako steakové rajče (zvenku a zevnitř), jenom o dost menší a můj favorit, menší kulaté plody, něco mezi divokým a cherry rajčetem. Hodně pozitivní zjištění bylo, že prakticky u všech variant této odrůdy se zlepšila chuť. Hlavně varianta s malými plody, kterou jsem si pracovně nazval „Valouny cherry“, je jedním z nejchutnějších rajčat, co jsem zatím jedl. No uvidíme, co budeme mít v příští sezoně.
Jinak celkově jsme s rajčaty na zahradě spokojeni. Sklidili jsme dost na přímý konzum i na zpracování. Na to, že jsem už rajčata na zahradě pěstovat nechtěl, tak je to paráda. Teď jsem rád, že je na zahradě pěstujeme, protože na chalupě to nevyšlo. O tom více dále.

Záhon č. 7 + 8
Na tyto záhony jsme naplánovali mrkev a plán byl dodržen. Na záhon č. 7 jsme vyseli mix odrůd na zkoušku z koupených semínek i vlastních. Koupil jsem odrůdy „Autumn King 2“, „Berlikumer 2“ a „Katrin“. Semínka odrůd „Táborská žlutá“ a nějaký mix jsme měli vlastní. Tu Táborskou jsem chtěl použít jako určitý „nárazník“ pro slimáky, ze strany, kde dělají největší škody. Moc to ale nefungovalo a slimáci šli na záhon pro změnu z různých stran. Vysévali jsme relativně brzo, koncem března, ale celkem jsme si počkali na klíčení. Pak samotný růst nic moc, resp. slabší než jsem čekal. Nejsme si jistý proč, protože půda na záhonu nevypadala špatně.
Letos jsme poprvé po výsevu mrkve nezakryli záhon netkanou textilii. Co možná bylo i důvodem slabšího startu mrkve. Nebylo to úplně plánované, jenom jsme neměli textilii na zahradě a bylo ji potřeba dovést z chalupy. Tak dlouho jsme na to zapomínali, až mrkev začala klíčit a pak jsem si řekl, že už to je asi zbytečné. Trochu jsem se obával, že nezakrytá mrkev bude hodně napadena pochmurnatkou mrkvovou, ale nestalo se tak. Nějaké kořeny poškozené byli, ale nic hrozného. Budu s tím zkoušet experimentovat, protože bych rád omezil použití plastu na minimum.
V létě mrkev moc nerostla a zase začala růst až po deštích na podzim. Pak když na podzim bylo na záhonu už nějak moc děr od hlodavců, tak jsme mrkev sklidili. Úroda spíš průměrná. Našly se hezké mrkve, i nic moc. Ale lepší, než jsem čekal. Byli i dost rozdíly mezi odrůdami. Nejlépe se nám osvědčily odrůdy „Autumn King 2“ a „Katrin“. Obě odrůdy jsme už kdysi pěstovali, hlavně „Katrin“, se kterou máme hodně dobré zkušenosti. Ale pak se nám při semenaření mrkve pokřížily a už to nebylo ono. Takže zkusíme nová semínka a uvidíme.
Na záhonu č. 8 jsme měli jenom mrkev z vlastních semínek sklizených v předchozím roce. Klíčení i růst hodně podobný jako na prvním záhonu. Úroda byla taky skoro stejná. Mrkve různé velikosti a tvar víceméně „klasický mrkvový“. Část sklizené mrkve vypadala divoce (bílé tuhé kořeny), tak tu jsme nechali na záhonu. Zbytek se odvezl na chalupu k uskladnění, nebo v případě menších a poškozených kořenů do Prahy ke zpracování (zamrazení). Celkově mrkev v letošní sezoně spíše průměr. Měli jsme i lepší výsledky, tak snad příští rok dopadne lépe.

Záhony č. 9
Na další záhon jsme naplánovali a vyseli další kořenovou zeleninu. Kombinaci petržele, pastináku a kopru. Petržel i pastinák jsme měli vlastní semínka z minulého roku. U kopru jsem koupil semínka odrůd „Mammoth“, „Moravan“ a „Titan“. Vlastní už jsme neměli a chtěl jsem zase udělat menší test.
Petržel vyklíčila i rostla podobně jako mrkev. Jenom těch děr od hlodavců tam bylo možná i víc než u mrkve. Tak jsme se celkem obávali, co sklidíme. Ale nebylo to tak špatně, spíše lepší než jsem čekal. Pro naše potřeby je kořenů dost.
O dost horší to bylo u pastináku. Vlastně nejhorší možná varianta, protože nic nevyklíčilo. Čekali jsme dost dlouho a udělali jsme i opakovaný výsev. Nevím, kde byl problém. Semínka jsme sice měli vlastní, ale z vlastních semínek jsme pastinák vysévali i minulý rok a byl hezký. Taky na záhonu, ze kterého jsme minulý rok odebírali semínka, vyrostly samovýsevem dvě rostliny pastináku a vypadaly hodně dobře. Pro příští rok zkusíme koupit nová semínka.
U kopru jsme pár posledních let neměli moc úspěch. První roky pěstování se kopru dařilo, sklidili jsme hodně na zeleno. Pak to ale začalo být špatné. Tak jsem chtěl tento rok zkusit nová semínka a celkem se povedlo. Nebyl to úplně takový úspěch jako kdysi, ale zase jsme sklidili něco kopru na zeleno a i na nakládání bylo. Rostliny byly celkem hezké velké. V podstatě všechny pěstované odrůdy byly v pohodě, ale subjektivně mi přišla odrůda „Titan“ asi jako nejvitálnější. Příští rok zkusíme výsevy z vlastních semínek sklizených tento rok.

Záhon č. 10 + 11
Na tyto dva záhony jsme naplánovali šalotku a cibuli. Konkrétně šalotku na záhon č. 10 a cibuli na záhon č. 11. Pak jsme to při výsadbě přehodili. Už ani nevím proč, ale to je asi jedno.
Šalotku jsme vysadili z vlastní sadby. Cibuli odrůdy „Všetana“ z kupované sazečky. Něco málo jsem vysel i semínka a pár řádku byla naše vlastní sazečka. Tedy to, co jsme vyseli minulý rok ze semínek a uchovali do tohoto roku.
Obecně co se týká šalotky i cibule, tak v letošním roce se fakt povedla. Brzy vyklíčila, dobře rostla a sklizeň jsme měli zatím největší od začátku pěstování. Nevím co bych dodal. Super a snad to bude tak i další rok.

Záhon č. 12
Naplánovali a vysadili jsme tady zelí. Odrůdy „Pourovo pozdní“ a „Avak F1“, tedy stejné jako minulý rok. Sazenice jsme si předpěstovali v pařeništi na chalupě. Trochu (dost) nám tam řádili slimáci, tak jsme sazenic neměli až tak moc. Pro jistotu jsme je hned od začátku po výsadbě na zahradu zakryli kryty z PET láhví. Sazenice se hezky chytly a začátek vypadal dobře. Pak ale přišlo léto, horký měsíc bez srážek a s ním i dřepčící, kteří zelí dost poškodili (jako obvykle). Po podzimních deštích se zelí zase obnovilo a i když jsme se obávali o úrodu, tak nakonec bylo dost, abychom ho nakvasili. Ideální to ale nebylo a musíme něco vymyslet, ať konečně nemám, při pohledu na zelí v průběhu sezony, deprese.
Příští rok asi budeme vysévat semínka přímo na záhon pod kryt a o dost dříve. Tento rok jsme zkusili brzo vysadit rané zelí (z kupovaných sazenic) pod kryty a vypadalo o dost lépe, než pak pozdní zelí z našich vlastních sazenic vysazených později.

Záhon č. 13
Třináctý záhon byl i letos, stejně jako minulý rok, náš pokusný. Z jara jsme tam vyseli ředkvičky, odrůdy „Saxa 2“ a „Viola“. Jak to ale už posledních pár let bývá pravidlem, tak ředkvičky z jarních výsevů nic moc. Klíčení trvalo dlouho a pak šli rychle do květu. Podzimní výsevy už byli o dost lepší a ředkvičky máme v lednici ještě teď.
Na záhoně jsme ještě pěstovali bob, odrůdu „Hangdown“ z vlastních semínek a odrůdu „White Windsor“ z kupovaných. Chtěl jsem je otestovat. Ve výsledku dopadly obě úrody hodně podobně. Možná úroda „White Windsor“ byla o malinko lepší, hlavně ve velikosti zrn. U bobu bylo cílem hlavně otestovat odrůdy a dopěstovat dost osiva na příští rok, kde bych chtěl pěstovat bob ve větším. Pořád ale nejsem spokojený s výnosem. Přijde mi dost malý, na plochu, kterou pěstování bobu zabere. Možná se to do budoucna s úrodnější půdou zlepší.
Pak jsme tam dělali nějaké výsevy salátu, rokety a špenátu, ale to nedopadlo moc dobře. Něco jsme sklízeli, ale měli jsme i o hodně lepší sklizně u listové zeleniny. Z listové zeleniny byla na záhonu asi nejlepší lebeda, ze které jsme ale moc listů nesklidili (i když by bylo co). Asi se ji musíme naučit lépe využívat.
Dalšími rostlinami na záhonu byli papriky odrůdy „De Cayenne“ a pár rostlin mochyně. Celkem se dařilo paprice i mochyni a měli jsme slušné sklizně. Akorát dost pro naši potřebu. Papriky byly taky asi jedinou zeleninou, kterou jsme v horkých měsících zalili. Jinak zahrada celý rok v pohodě bez zálivky.
Na pokusném záhonu byl ještě nějaký mangold a šalotka na semínka, ale nějak jsme na ně zapomněli a v podstatě si žili vlastních životem. Na podzim jsme u mangoldu sklidili semínka. Šalotku jsme už nenašli.
Celkově asi pokusný záhon posloužil svému účelu. Něco jsme tam otestovali a zbytek záhonu využili pro zeleninu, které nepotřebujeme v moc velkém množství, ale někde je potřeba ji vysít. Do budoucna bych rád měl těchto polykulturních záhonu víc.

Záhon č. 14
Tento záhon byl v letošním roce naplánovaný pro okurky a ty jsme tam i vyseli. Odrůdy „Dekan“, „Delikates“ z vlastních semínek a pak ještě stejnou odrůdu ze zbytku kupovaných semínek. Později ještě dorazila semínka od tchyně, tak jsme vyseli i ty. Odrůdu nevím. Říkáme jim jenom „Ukrajinské“, protože byli dovezené z Ukrajiny.
Klíčení bylo takové střídavé, ale v podstatě jsme měli na záhonu i dost rostlin. Dobře rostly a kvetly, jenom plody moc nenasazovaly. Celkově mi to letos přišlo u okurek jako divný rok. Klasicky když začnou plodit, tak sklízíme každý týden celkem dost. Letos ty sklizně byly ve vlnách. Jeden týden hodně, pak dva týdny nic a pak zase hodně. V porovnání s posledními pár lety byla celková sklizeň slabší. Něco jsme naložili, ale chtěli jsme zpracovat více. Možná příští rok bude lepší. Zkusím zase poexperimentovat s více odrůdami.

Záhon č. 15
Náš dýňový záhon pro rok 2024. Semínka jsme vysévali přímo na záhon pod ochranné kryty (z plastových kanystrů). Zbytek semínek odrůdy „Sweet meet Oregon Homestead“ a nově koupenou odrůdu „South Anna“.
Klíčení a růst byli celkem slušné, ale o pár rostlin jsme přišli. I když jsme měli kryty, tak slimáci se k nim nějak dostali, takže bylo pár rostlin hodně poškozených, nebo úplně sežraných. I tak byl záhon rostlinami dýní úplně pokrytý. Od odrůdy „Sweet meet Oregon Homestead“ zůstala jenom jedna rostlina (z dvou) a vyprodukovala sice jenom tři plody, ale zdaleka největší ze všech odrůd. A zase máme problém, co s nimi. Tato odrůda dobře roste, stihne uzrát, plody dlouho vydrží skladovat a chuťově je to asi nejlepší dýně, co jsem zatím jedl. Jenom kdyby byli plody o něco menší. Uvidím, jestli ji další rok budeme pěstovat. Láká mne to, ale vím, že by to dopadlo jako každý rok. Po naporcování dýně využijeme kousek a zbytek se snažíme nacpat kde to jde.
Druhá odrůda „South Anna“ byla pro mě příjemným překvapením. Muškátové dýně u nás moc nestíhají dozrávat. Tato odrůda dozrála celkem v pohodě. Plody jsou menší, hruškovitého tvaru. Takže pro nás super, protože je dokážeme rozumně využít najednou. Chuťově je to taky z toho lepšího, co jsme u dýní zatím pěstovali. Semínka jsme si letos nechali a chci ji zkusit i další sezonu.

Záhon č. 16
Kombinovaný záhon pro cukety a dýně. U dýní jsme vysévali zbytky semínek odrůdy „Buttercup“, která minulý rok vůbec nevyšla. Naštěstí letos to už bylo v pohodě. Odrůda roste bujně a má menší, trochu kulato-hranaté plody. Kvůli velikosti plodů jsme tuto odrůdu chtěli vyzkoušet. Úroda byla slušná, ale myslím, ale některé plody nedozráli úplně na 100%. Ty se snažíme spotřebovat jak první. V kuchyni nám celkem vyhovuje, tak ji asi budeme pěstovat i další rok.
U cuket jsme vysévali zbytky semínek z minulého roku, odrůdy „Premium“. Klíčení nebylo moc dobré a něco poškodili slimáci, tak jsme dokoupili dvě sazenice nějaká hybridní odrůdy. U cuket to bylo letos podobné jako u okurek. Neplodily jako obvykle každý týden hodně, ale ve vlnách každý 2-3 týden. Pro svou potřebuje jsme ale měli cuket více než dost, takže si moc nestěžujeme. Trochu mně to však štve, protože nevím, v čem byl problém.

Záhon č. 17
Pro tento záhon jsme letos naplánovali kombinaci celeru, pórku a kedluben. Nakonec to dopadlo trochu jinak. Předpěstování sazenic celeru nám nevyšlo. Prostě nic nevyklíčilo ani z opakovaných výsevů. Tak jsme koupili myslím že 12 sazenic v OBI. Šest sazenic byl bulvový a šest sazenic řapíkatý celer. Odrůdy nevím, protože v hobby marketech se na to moc nehrají. Asi nějaké hybridní. Sazenice jsme vysadili do mulče pod kryty a celkem se chytly a ze začátku i dobře rostly. Později mi přišlo, že je něco okusuje. Vždycky trochu povyrostly a pak se zase „zmenšily“. Možná slimáci, možná něco jiného, nevím. Asi i kvůli tomu poškozování v průběhu sezony nebyla úroda nějak zvlášť dobrá. Příští rok asi zkusíme zase předpěstovat vlastní semínka.

Na záhon jsme vysadili i kedlubny, sazenice kterých jsme předpěstovali na chalupě v pařeništi. Stejně jako po minulé roky se jednalo o odrůdu „Delikates Blauer“. Sazenice byly po řádění slimáků v pařeništi trochu slabší, ale po výsadbě na záhon pod kryty se celkem chytly. Pak je ale v létě dost poškodili dřepčíci, takže úroda byla slabá. Příští rok to bude chtít nějak vylepšit.

Pórek jsme na záhon nevysadili, protože sazenice nebyly v době výsadby ještě vhodné k přemístění na zahradu. Na zbylé místo jsme proto vysadili pár sazenic růžičkové kapusty odrůdy „Groninger“ a kadeřávku odrůdy „Halbhoner“. Kadeřávek byl z vlastních semínek. O sazenice růžičkové kapusty jsme přišli asi díky slimákům a kadeřávek byl dost poškozený od dřepčíků. Trvalo mu až do podzimu, než se vzpamatoval. Na podzim už měl vytvořené hezké listy, ale nesklízeli jsme je a počkáme do jara.

Jinak byla na záhonu ještě petržel a salát z minulého roku, protože jsme si chtěli vzít semínka. To se i povedlo a průběžné jsme sklidili trochu natě. Něco se asi vyselo i samo, takže uvidíme další rok, co nás bude čekat za překvapení.

Záhon č. 18
Naplánovali a vyseli jsme tady červenou řepu. Největší část záhonu tvořil výsev z vlastních semínek sklizených minulý rok. Pak jsme ještě na jeden i druhý konec záhonu vyseli po pár řádcích semínka kupovaných odrůd „Cylindra“ a „Rote Kügel 2“. Tedy původní odrůdy, které už pěstujeme několik let a ze kterých pochází i vlastní semínka.
Řepa vyklíčila dobře a i se ji celkem dařilo. Pak mi přišlo, že tam byl stejný průběh jako u mrkve. V létě listí začalo mizet a po podzimních deštích začala růst řepa jakoby nanovo. Úroda byla slabší než minulý rok, ale pro naši potřebu dostačující. Něco jsme i prodali a rozdali, takže v pohodě. Příští rok asi budeme vysévat stejnou kombinaci. Letos jsme sklidili dost semínek.

Záhon č. 19 + 20
Na další dva záhony jsme naplánovali i vysadili česnek. Odrůdu „Anton“ z vlastní sadby. Do pár řádků jsme pokusně vysadili česnek dovezený od švagrové ze Slovenska. Odrůda neznámá. Víme jenom, že je to nějaký nepaličák. Po zkušenostech z minulého roku jsem si dal pozor při mulčování po výsadbě a byl to lepší. Česnek hezky vyklíčil i rostl. Nestíhali jsme ho úplně podle mých představ odplevelovat a mulčovat, ale výsledek vůbec nebyl špatný. Dobře dopadla naše stará odrůda i odrůda dovezená od švagrové. Příští rok ji chceme dát více prostoru. Takže u česneku letos spokojenost. Asi budeme postupně přidávat záhony. O česnek je zájem a letošní poptávku jsme nemohli plně uspokojit.

Po sklizni česneku jsme na záhony vyseli vodnici odrůdy „Red top white globe“ z vlastních semínek, dlouhé bílé ředkve (daikon) odrůdy „Alabaster F1“ z kupovaných semínek a černou ředkev z vlastních semínek, pro podzimní sklizně. Po výsevu jsme záhony nezakryli netkanou textilii, na co jsme tak trochu doplatili. Ředkve vyklíčily hezky, ale pak bylo delší dobu sucho a dřepčíci je dost poškodili. Hlavně záhon s vodnicí a daikony. Záhon s černými ředkvemi byl relativně v pohodě. Tak jsme koupili nová semínka. U vodnice odrůdu „Tokyo top“ a ředkve odrůd „Red meat“ a „Astor“. Druhé výsevy dopadli daleko lépe i bez zakrytí. K tomu tam dodatečně vyklíčila i část semínek z prvního výsevu, takže jsme měli záhony dost hustě zarostlé. Sklízeli jsme nějak průběžné od podzimu a pak trochu více najednou. I tak na záhoně zůstalo hodně rostlin, které byly pro sklizeň ještě malé. To vůbec nevadí. Úrodu jsme měli slušnou a ředkve co na záhonech zůstaly, poslouží přes zimu jako zelené hnojení. To co zimu přežije zase bude příští rok na semínka.

Záhon č. 21
Pro tento záhon jsme měli naplánovanou kombinaci růžičkové kapusty a kadeřávku. Nepodařilo se nám ale dopěstovat dost sazenic, tak těch pár co bylo, jsme vysadili jinde a záhon jsme se rozhodli tento rok ponechat „ladem“. Házeli jsme tam v průběhu sezony různé zbytky plevele a na podzim jsem to celé zamulčoval. Stejně jsme to dělali minulý rok u záhonu, kde byla letos řepa a výsledek byl hodně dobrý. Půdě to rozhodně prospělo.

Záhon č. 22
Jeden z našich relativně nové vyvořených záhonů pro maliny. Letos to už bylo o něco lepší než minulý rok. Maliny se začínají rozrůstat, tak snad to bude jenom lepší a lepší.

Záhon č. 23
Na tento záhon se začaly pomalu ale jistě stěhovat maliny z vedlejšího původního maliniska. Tak jsme je tam nechali spolu s topinambury, pro které jsme záhon původně připravili. Letos už záhon patřil jenom malinám. Sice ještě místy vyrazili i topinambury, ale ty jsem se snažil sekat a nechávat na záhonu jako mulč. Malinám se na záhonu celkem daří. Máme v plánu je tam nechat a pokud možno ať zarostou celý záhon. Myslím, že věkteré rostliny co jsou v záhonu, jsou od stále plodící odrůdy „Polka“, které se u nás daří zdaleka nejlépe.

Záhon č. 24
Původně jsme tady měli naplánovaný jeden z bramborových záhonů, ale rozhodli jsme se sem vysadit topinambury. Minulý rok rostli hned vedle, tak jsme to měli logicticky jednodušší. Po zkušenostech z minulých let, kdy jsme topinamburů měli fakt moc, jsme se rozhodli pro výsadbu jenom do jedné řady. Není to ale nejlepší řešení, protože některé větší rostliny se vyvrací. Navíc jsem je úplně zapomněl na podzim posekat, tak uvidíme, jak to bude na jaře vypadat. Snad nám nepopadá všechno. Ale i kdyby k tomu došlo, tak většina hlíz by měla zůstat v bezpeční pod povrchem půdy.

Záhon č. 25 – 28
Na těchto záhonech jsme v letošním roce pěstovali brambory. Bramborové záhony jsme tady už kdysi měli a dokonce i nataženou drátěnku proti hlodavcům. Tu bych rád postupně odstranil, protože už není potřeba a překáží. Takže jsme na záhony navozili mulč a vysadili brambory. Odrůdy jsme si chtěli nechat už námi pěstované „Adéla“ a „Rosara“. Ale asi jsme udělali chybu a zaměnili (nebo pomíchali) odrůdy „Rosara“ a „Esmee“. Takže jsme sklidili nějaké růžové brambory, ale odrůdou si nejsme jisti.
Brambory vyklíčili i rostly dobře. Letos byl ale trochu větší problém s mandelinkou bramborovou. Ještě nikdy jsme ji neměli tolik co letos. Snažil jsem se ji mechanicky odstraňovat (sbírat), ale je to zdlouhavá a namáhavá práce, tak jsem toho nechal. Doufal jsem, že brambory stihnou dostatečně vyrůst, než mandelinky sežerou nať. To se asi i povedlo, protože úroda nebyla špatná. Ani nebylo moc poškozených brambor.
Ohledně mandelinky jsem trochu studoval a hledal a našel jsem, že problémem můžou být brambory, které zůstanou zapomenutí po sklizni a vyrazí další rok jako samovýsadba. Těch jsme letos měli hodně, protože na místě bývalých bývalých bramborových záhonů vyklíčilo dost rostlin. Říkali jsme si, že paráda, máme brambory „zdarma“ a bez práce. To jsme i měli, ale tam se nejdřív objevili mandelinky a pak se přestěhovali i na ty plánované záhony. Že na těch zapomenutých bramborech mandelinky zimují, a pak se z nich šíří dál. Takže příští rok si asi budeme muset dát na to pozor a brambory ze samovýsadby raději likvidovat. Brambor máme i tak dost a za ty problémy asi nestojí jich mít o malinko víc.

Záhon č. 29
První ze záhonů, který jsme neměli předem naplánovaný. Nacházi se na ploše, která byla doteď pár let zakrytá silážní plachtou. Takže záhony byly čisté a s malou vrstou mulče po rozložených roslinách, ale půdě to dlouhé zakrytí moc neprospělo. Příroda se hned o holou půdu postarala a nasadila tam odolné jednoleté plevele (hlavně amaranth a merlík) aby připravili půdu pro další rostliny. Semínka těchto odolných plevelů si počkala i pár let pod plachtou, aby mohli vyklíčit. Je vidět, že příroda ví, co dělá.
My jsme se do tohoto záhonu rozhodli vysít fazole, které zabrali o něco víc než polovinu záhonu. Vysévali jsme náš mix keříkových fazolí, u kterých jsem říkal, že už je pěstovat nebudeme, jenom budeme udržovat osivo. Fazoli se ale tento rok dařilo hodně dobře. Chudší půda ji asi až tak nevadí a průběh sezony byl zřejme příznivý. Dokonce stihla i skoro rovnoměrně dozrávat, takže jsme většinu vytahali a vymlátili najednou. Na příšti rok ji asi dáme zase celý záhon.

K fazolím jsme vyseli pár řádků mangoldu. Ten už je na výživu o něco náročnější, co bylo vidět i na růstu. Nebyl tak bujný, jako po minulé roky. Ale listů jsme sklidili dost. Na pár posledních řádků záhonu jsme vyseli tuříny. Opakovaně je zkouším pěstovat a s ne moc velkým úspěchem. Letos to taky nebylo ono. Klíčení nebylo úplně špatné, ale pak sucho a dřepčící tuříny značně poškodily. Myslel jsem si, že ani nic nesklidíme, ale nakonec nějaká menší úroda byla. Pokud budu příští rok tuřín zase zkoušet, tak musím pořešit jeho ochranu, stejně jako i u jiné brukvovité zeleniny.

Záhon č. 30 – 31
Další plodinou, co chci dlouhodobě pěstovat a ve větším, je kukuřice. Zatím se nám to moc nedaří. Buď ani nic nevyklíčí, nebo pak moc neroste. Pro tento rok jsem koupil osivo odrůdy „Golden Bantam“. Čtyři sáčky semínek pro čtyři záhony. Po otevření sáčku se semínky jsem zjistil, že těch semínek tam moc není a vystačili mi tak na tři řádky. Tedy dva řádky na jeden záhon a jeden řádek na druhý záhon. Tam jsme taky doseli zbytky semínek odrůdy „Medová princezna F1“. Ta ale vůbec nevyklíčila, takže jako kdyby ani nebyla.
Jinak kukuřice vyklíčila celkem v pohodě a nerostla špatně. Vzhledem ke stavu půdy a náročnosti kukuřice na výživu, to bylo více než dobře. Úroda by mohla být větší, ale myslím že dvakrát jsme si kukuřici uvařili a na konci jsme ještě dost sklidili. Sice nám při sušení na půdě hodně kukuřice sežrali myši, ale na osivo zůstalo více než dost. Je celkem ostuda osivářských firem, jako málo semínek dávají do většiny sáčků. Když z jednoho klasu kukuřice mám více osiva, než ze čtyřech koupených sáčků. Jenom další důvod pro vlastní osivo.
Středem každého kukuřičného záhonu jsme ještě pokusně vyseli okurky ze semínek od tchyně. Vyklíčili hezky a nerostly špatně, ale kombinace ne moc úrodné půdy a velké konkurence od plevelů je dost omezovala. Okurky dokonce i hodně kvetly, jenom nějak málo nasazovali plody (nebo vůbec). To se nám ale u této odrůdy stalo i na jiných místech, takže to je možná problém odrůdy, resp. toho, co z ní za léta pěstování vzniklo.
Ale zpátky ke kukuřici. Tento rok nebyl špatný, ale bude to chtít zlepšit. Určitě bych rád časem pěstoval kukuřici ve větším. Už jenom kvůli tomu, že plánujeme mít zvířata. Ale i pro nás, jako asi nejjednodušší obilovina pro samozásobení.

Tak tohle byli záhony v roce 2024 na zahradě. Budeme pokračovat záhony na chalupě. Nebylo jich moc a nechci dělat samostatný článek, jako po minulé roky. Není tam toho moc psát. Jak jsme začali s rekonstrukcí jednoho baráku a výstavbou druhého, tak se nám možnosti pěstování na chalupě dost omezili.
Protože jsme museli záhony na chalupě, kde jsme doteď pěstovali, zrušit, vytvořili jsme záhony na jiném místě pozemku. Jediné vhodné místo byla plocha na druhé straně pozemku, kde jsme už kdysi pár záhonů měli. Pak jsme to přikryli silážní plachtou a pár let to tak stálo. Plachtu jsme odkryli a vytvořili 7 záhonů. Každý 7 m dlouhý a 70 cm široký. Cestičky mezi tím jsou 50 cm, co je dost málo, ale na víc nebylo místo. Na cestičkám jsme plachtu nechali, jako bariéru proti prorůstání plevele. I když byla plocha pár let zakrytá, kopřiva a bršlice pod tím stále přežívá.
První výsadbu do záhonů jsme udělali už na podzim minulého roku. Do prvních tří záhonů jsme vysadilo česnek. Odrůdy „Bjetin“, „Vekan“ a „Ruský nepaličák“. Tedy všechno už námi pěstované odrůdy a z vlastní sadby. K tomu pár stroužků neznáme odrůdy nepaličáku, který jsme si dovezli od švagrové (stejná odrůda jako na zahradě). Letos se česneku na chalupě dařilo dobře a sklizeň jsme měli asi největší od doby, co tam česnek pěstujeme. Všechny tři naše původní odrůdy dopadly dobře a plánujeme je pěstovat i další rok. Testovací odrůda od švagrové nedopadla špatně, ale na zahradě dopadla ještě o něco lépe, tak ji budeme příští rok pěstovat tam (jak jsem psal dřív). Skoro všechen česnek z chalupy jsme prodali. Paličáky tvoří velké hlávky i stroužky, co většina lidí chce. My máme raději o trochu menší nepaličák ze zahrady („Anton“). Ale protože chci časem zeleninu prodávat i ve větším, lidi mají o paličáky zájem a daří se jim u nás na chalupě, není důvod je nepěstovat.

Do prvních tří záhonu jsme k česneku vysadili rajčata. Vezmu to takhle všechny tři záhony najednou, protože není moc o čem psát. Letos to byla pro rajčata na chalupě katastrofa. Nové místo bylo více vlhké a částečně ve stínu stromů. Navíc v průběhu sezony dost pršelo a nestihli jsme pro rajčata udělat opory. Takže i když měly být všechny plísní odolné, tak všechny dříve nebo později plísni podlehly.
Z těch starších už pěstovaných odrůd jsme pro rok 2024 vybrali odrůdy „Quadro“, „Resibella“ a „Sunviva“. Odrůdy „Resibella“ a „Sunviva“ to taky letos zvládali nejlépe a něco jsme z nich sklidili. Tyto odrůdy bych určitě ještě chtěl dále pěstovat, protože doteď nezklamaly. U odrůdy „Quadro“ nevím. Tento rok to bylo zklamání, přitom růstem to byla nejbujnější odrůda. Uvidíme do budoucna.
Nové odrůdy pro tuto sezonu byly „Appleberry orange F1“, „Rio Grande“, „Stupické polní rané“ a „Vejce ptáka ohniváka“. Stupické pro nás není nová odrůda, ale po pauze jsem ji dal další šanci. Rostliny ze začátku vypadaly nadějně, jako první vytvořily plody, ale stihli jsme sklidit asi jenom 2-3 rajčata, než rostliny podlehly plísni. Takže pro nás asi fakt nemá smysl pěstovat tuto odrůdu. Např. odrůda „Sunviva“ byla možná o týden, nebo dva pomalejší, ale sklidili jsme z ní relativně dost plodů.
Zbytek nových testovacích odrůd selhal na plné čáře. Sklidili jsme jenom jeden plod u odrůdy „Vejce ptáka ohniváka“. Velikostně spíš podprůměr a chuť taky hodně slabá. Zbytek nových odrůd ani jeden plod. U odrůdy „Appleberry orange F1“ není navíc na stránkách prodejce informace, že se jedná o hybridní odrůdu. To jsem zjistil až doma, když semínka dorazila. Jinak bych je asi nekoupil. Po zkušenostech z letošního roku už rozhodně nemám zájem.
Musím ale připustit, že rajčata u nás letos na chalupě měla hodně drsné podmínky. Na jiném místě a na oporách by to mohlo (asi bylo) jinak. I proto asi dočasně, než budeme míst na chalupě jiné vhodné místo, s rajčaty na chalupě končíme. Přitom jsem je chtěl pěstovat už jenom tam a ne na zahradě. Právě ale rajčata na zahradě to letos zachraňovaly. Po ukončení stavebních prací na chalupě chceme začít vytvářet nové záhony a pak se k rajčatům zase vrátím. Do té doby nevím. I když už jsme udělali na záhonech nějaké opory, takže …

Na čtvrtém záhonu jsme letos pěstovali cukrový hrášek. Odrůdy „Oregon giant“ a „Oregon sugar pod“ (nebo možná nějaké jejich křížence). Hrášek klasicky vyklíčil i rostl dobře, ale měli jsme jenom provizorní opory, co se ukázalo jako největší problém. Část hrášku se válela po povrchu půdy, co mu moc nesvědčilo. Úroda nebyla špatná, i když ne tak velká, jako po minulé roky. Pro nás ale více než dost. Stejnou kombinaci hrášku plánujeme pěstovat i příští rok.
Na část záhonu s hráškem (asi ¼) jsme vyseli šarlatovou fazoli odrůdy „White Emergo“. Tento rok se je celkem dařilo. Přijde mi, že každých rokem je to u této odrůdy lepší. Tento rok byl ale obecně, co se týká fazole, hodně dobrý. Tato odrůda má dost velké lusky a vždy nevíme, kolik jich stihne uzrát. Tento rok asi i díky tomu, že byl dost teplý, stihlo dozrát relativně dost lusků. S úrodou jsme spokojeni a chceme tuto odrůdu pěstovat i příští rok.

Další dva záhony jsme měli vyčleněné pro fazoli odrůdy „Borlotto“ (aspoň původně). Té se u nás dobře daří a ne jinak tomu bylo u letos. Fazole vyklíčila a rostla dobře. Jinak jsem zapomněl napsat, že jsme fazoli vysévali pod kryty z PET láhví, co se nám v minulosti i letos osvědčilo. Sice jsme o pár rostlin i tak kvůli slimákům přišli, ale jinak by to bylo o dost horší. Takže s touto „odrůdou“ letos zase spokojenost a samozřejmě ji plánujeme vysévat příští rok zase.
Do jednoho záhonu s odrůdou „Borlotto“ jsem na zkoušku vysel pár hnízd nějaké nové odrůdy na zelené lusky, co jsem koupil v Lidlu (název odrůdy na sáčku nebyl). Na poprvé nevyklíčilo nic. Druhý výsev jsme „pojistili“ ještě po semínku až dvou odrůdou „Borlotto“. To jsme se už dočkali výsledku, ale myslíme si, že to co vyklíčilo, byla odrůda „Borlotto“, ne ta nová odrůda. Nevíme to jistě, protože všechnu fazoli jsme sklízeli až suchou a naše „Borlotto“ už je takový mix, že zrna jsou hodně variabilní. Příští rok už (asi) nebudeme experimentovat a vysejeme jenom naše vlastní semínka.

Na poslední záhon jsme naplánovali kombinaci ačokči a okurek. Semínka ačokči jsme měli vlastní a tato vděčná zelenina nezklamala ani tento rok. I když neměla zdaleka ideální podmínky, tak vyklíčila i rostla dobře. Plodů bylo zase hodně a sklízeli jsme je v podstatě až do mrazů. Tento rok jsme měli asi jenom 3 rostliny a bohatě nám to stačí. Tato trochu netradiční zelenina už má u nás asi stále místo.
S okurkami na tom samém záhonu to bylo o dost horší. Naplánoval jsem tam odrůdu „Hokus“ z Permasemínek, ale semínka nevypadali moc dobře a po otestování jejich „plnosti“ ponořením do vody, jich většina plavala nahoře (co je špatně). Takže jsme měli asi dva použitelná semínka. Proto jsem vysel jaké náhradu odrůdu „Delikates“ a později když dorazila semínka o tchyně, tak i ty. Tam dopadl vodní test daleko lépe, ale ani tak nebylo klíčení moc dobré. Myslím si, že za to může i poloha záhonu, který byl nejvíc ve stínu a asi nebyla dostatečně prohřátá půda. Nakonec jsme se nějakých rostlin dočkali. Plodů ale moc nebylo. U „Ukrajinských“ okurek od tchyně stejný problém jako na zahradě. Kvetly bohatě, plody však netvořily. Celkově úroda slabší. Moc okurek jsme nesklidili. Asi to bude stejně jako u rajčat chtít záhony s lepší polohou. Příští rok zkusíme okurky na chalupě zase, ale chceme koupit zase nové odrůdy.

Tak to by bylo letos všechno, co se týká námi pěstované zeleniny. Na chalupě máme obvykle i dost ovoce ke sklizni, hlavně jablek, ale tento rok všechno pomrzlo. Sklízeli jsme jenom rybíz, kterého bylo dost i letos. Jinak jak už jsem psal, tak kvůli stavebním pracím byly podmínky pro pěstování omezené. Do doby, než budou stavební práce z hlavní části ukončené a my budeme moct začít dělat nové záhony, zaměříme se ohledně pěstování hlavně na zahradu. Pro tu mám na příští rok pár nápadů, jak to dělat jinak, tak už se těším. S články budeme pokračovat v příštím roce a začneme osevním plánem pro rok 2025 a semínky, které máme připravené.