Návrh zahrady
Zahradu jsem od začátku navrhoval jako místo, kde bychom se chtěli časem usadit. To znamená, že jsem tam počítal s místem pro bydlení (nejspíš mobilní dům) a v podstatě tam to místo mám stále vyčleněné, i když s tím bydlením se to neposunulo, spíše naopak. Zatím to ale tak nechám. Protože jsme tam plánovali bydlet, tak jsem se snažil tam nacpat toho co nejvíce. Prostě aby byla pestrost a my měli pokud možno většinu ovoce a zeleniny z vlastní produkce.
V té době jsem ještě ve velkém studoval permakulturní stránky hlavního proudu a snažil jsem se v návrhu zohlednit co nejvíc prvků permakulturního dizajnu. Tyto pravidla se snažím respektovat i teď a plánuji se toho držet i nadále, ale už se na to dívám trochu s odstupem a více experimentuju a modifikuju, než abych jenom přebíral. V tomto článku jenom zmíním jednotlivé prvky s krátkým popisem. Podrobně se o nich rozepíšu v samostatných článcích.
Zaujala mne myšlenka přírodního živého plotu kolem celého pozemku. Tedy plotu tvořeného volně rostoucími divokými (pokud možno původními) dřevinami). Ten by tvořil větrolam a taky prostředí k životu pro hmyz a ptáky.
Na živý plot by měl navazovat sad tvořený ovocnými stromy. Stromy by měly být uspořádány od nejvyšších na severu pozemku, až po nejnižší k jihu pozemku. Tím by vznikla tzv. sluneční past, kde by všechny stromy měly mít maximum světla.
Další vrstvou by měly být ovocné keře, které by tvořili okraj ovocného sadu, nebo tzv. jedlého lesa. Nejnižší vrstvu by tvořila zeleninová zahrada, směrem nejvíce k jihu. Tak by měla být zajištěna potřeba pro maximum světla a tepla pro všechny rostliny na pozemku.
Snažil jsem se i o klasické zóny známe z permakultury, tedy zóny 0-5, akorát místo pro bydlení není ve středu pozemku, ale u jednoho z okrajů, takže to není úplně to pravé. Přišlo mi to tak ale lepší. Pozemek není až tak velký a bydlení ve středu pozemku mi komplikovalo další plány v návrhu. Prostě se trochu víc nachodím.
Místo pro technické zázemí (kůlna) jsem zvolil taky u plochy vyčleněné pro bydlení. Je to sice více chození, ale jinam se to nehodilo. Kůlnu jsme ze začátku neměly, a až když jsme ji postavili, tak jsme najednou zjistili, jak nám chyběla. To bylo ale až později, ze začátku jsme nářadí vozili v autě, nebo schovávali po pozemku.
Zeleninou zahradu jsem dlouho plánoval a neustále předělával. Nakonec jsem prostě jenom využil zbylý prostor na pozemku, který zůstal po naplánování ovocných stromů a keřů. Sice bych byl rád za o dost větší zeleninovou zahradu, ale pozemek není nafukovací a chci tam i to ovoce, takže pracuji s tím, co mám. K zeleninové zahradě pak přibylo ještě několik kompostů, vhodně rozmístěných, aby pokryli celou zahradu a hrubý návrh pozemku byl hotový.
Takhle to možná vypadá celkem jednoduše, ale návrh, se kterým jsem byl nějak spokojený, mi zabral asi tři měsíce plánování a studia. Původně jsem naplánoval umístění každého stromu a keře. Zeleninu jsem zatím neplánoval, jenom prostor pro záhony. Jak si ale později hodně krát přečtete, plány jsou jedna věc a realita druhá. Občas neseženete to, co jste si naplánovali, nebo to nelze udělat tak, jak je naplánováno a pak je potřeba improvizovat.
Takže jsem nakonec plán zahrady zase předělával. Už žádný vysněný konečný stav, ale spíše hrubé obrysy toho, co už jsem realizoval, k tomu pak nějaké plány na nejbližší období a nakonec aktualizace návrhu podle skutečnosti, kterou jsme realizovali.
S odstupem času si myslím, že tento postup je o dost lepší. Sice mně hodně baví naplánovat si svoji vysněnou zahradu úplně do detailu, ale zatím se mi nestalo, abych nemusel něco měnit. To pak dost nabourá celkový plán a někdy je problém to měnit. Naopak, když mám jenom hrubé obrysy toho, co chci, tak není problém se změnami, a pak už stačí jenom zakreslit aktuální stav. Tento způsob se mi osvědčil, budu ho používat i nadále, a pokud bych plánoval další pozemky, tak bych to dělal tímto způsobem. Tedy spíš jenom vyčlenění prvků, úseků a bloků, ale detaily řešit až při realizaci každé dílčí části.
Samotné navrhování vypadalo tak, že jsem si z katastru vytiskl půdorys pozemku, pak jsem si to překreslil na několik papíru a do toho tužkou kreslil návrhy rozmístění jednotlivých prvků. Pak jsem mazal a zase kreslil a zase mazal a zase kreslil. Do té doby, než jsem byl spokojený (relativně). I tak ale byla skutečnost mírně odlišná od toho, co je v katastru. Např. jsem úplně nemohl dodržet hranice pozemku a taky malá část pozemků byla nepoužitelná pro moje plány, tak jsem jí nechal přírodě. Zhruba to ale odpovídalo a mému záměru to posloužilo. Když něco dělám, tak si to chci naplánovat. Nerad to dělám jenom tak na divoko, kde se postavíte na pozemek a děláte jak vás co napadne. Pokud je pro vás efektivita toho co děláte důležitá, tak bez pořádného plánování to moc nejde.
