Kombinace zeleniny na záhonech
Už od začátku jsem se snažil, vytvořit rotaci záhonů podle tratí (výživové požadavky) a podle rostlinných čeledí. K tomu se navíc ještě přidají kombinace, co se s čím má rádo, nebo naopak, co se navzájem rádo nemá. První rok to ale moc nevyšlo. Záhony se vytvářely postupně a v podstatě se sázelo tam, kde bylo místo. Při tom množství záhonů a semínek nás čas fakt tlačil. Já jsem chtěl toho co nejvíc. I tak to ale nakonec skončilo tak, že se všechno nepovedlo tak, jak to bylo naplánované. Jak jsem ale zjistil další rok a neustále si to potvrzuji, tak je to asi „normální“. Plány tak v podstatě měníme za pochodu, podle zkušeností, které neustále získáváme.
Rostliny podle tratí jsem si rozdělil takto:
Zelenina první trati – okurky, melouny, zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta, hlávková kapusta, pórek, celer, tykve, kukuřice, kedlubna
Zelenina druhé trati – paprika, lilek, rajče, brambory, jahody (střídat po 3 letech)
Zelenina třetí trati – mrkev, petržel, pastinák, ředkvička, červená řepa, salát, špenát, mangold, česnek, cibule, kopr, pažitka, obiloviny
Zelenina čtvrté trati – fazole, hrášek, bob, bylinky
Trvalá zelenina (výživná půda-vyhnojená) – rebarbora, chřest, libeček, artyčok
Rostliny rozdělené podle čeledí:
Udělal jsem si seznam i pro některé rostliny, které přímo nepěstuji, ale na zahradě se můžou vyskytnout (nebo o nich vím, že tam jsou).
Brukvovité – Kokoška pastuší tobolka, Penízek rolní, Česnáček lékařský, Řeřicha setá, Hořčice setá, Řepka olejná, Tařice skalní, Křen selský, Ředkev setá, Brukve (zelí, brokolice, květák, kapusta, …), Tuřín, Vodnice, Roketa setá
Laskavcovité – Řepa salátová (červená), Mangold, Merlík, Špenát, Amarant
Brutnákovité – Brutnák lékařský, Svazenka, Kostival
Tykvovité – Okurka, Dýně, Cuketa, Patison, Meloun, Ačokča
Hvězdnicovité – Slunečnice, Pampeliška, Aksamitník, Astra, Čekanka, Devětsil, Chrpa, Měsíček, Ostálka (Cínie), Třapatka, Řebříček, Vratič, Salát, Topinambur, Jedlá chryzantéma
Miříkovité – Celer, Anýz, Bršlice, Fenykl, Kerblík, Kmín, Kopr, Koriandr, Krabilice, Libeček, Mrkev, Pastinák, Petržel
Amarylkovité – Pórek, Česnek, Cibule
Lipnicovité – Kukuřice, Žito, Ječmen, Oves, Pšenice, Čirok, Proso
Rdesnovité – Pohanka, Šťovík, Rebarbora
Lilkovité – Brambory, Paprika, Lilek, Rajče, Petúnie, Mochyně
Konopovité – Konopí
Bobovité – Fazole, Bob, Cizrna, Čočka, Hrách, Vikev, Jetel
V podstatě je snaha, aby se rostliny ze stejné čeledi vyskytly na stejném záhoně opakovaně po co nejdelší době. To znamená, že když jeden rok máte na záhoně rostliny z čeledi brukvovitých, tak je tam nebudete chtít další rok zase. Mělo by to snížit šanci na výskyt nemocí a škůdců typických pro danou čeleď, a taky to prý má zamezit jednostrannému vyčerpávání půdy. Každá rostlina má trochu jiné kořeny a trochu jinak čerpá živiny. Doporučené časové období pro opakování stejné čeledi na stejném místě se liší podle čeledi a často i druhu rostliny. Nejčastěji je to ale tak 3-7 let. To někdy lze na zahradě dosáhnout, někdy ne. Já se ve své rotaci snažím o opakování tak jednou za 3-4 roky.
Koukal jsem ale i na videa, kde lidi zabývající se biologií půdy a bezorebními metodami tvrdí, že když je zdravá půda, tak není potřeba rostliny rotovat. Ve zdravé půdě by mělo být minimum škůdců a nemocí, nebo by si s tím zdravá rostlina měla umět poradit. Taky podle těchto lidí není problém s vyčerpáváním živin, protože v půdě jsou prý všechny potřebné látky pro růst rostlin, akorát v narušené (nezdravé) půdě je narušený jejich příjem. Tahle tvrzení nemohu potvrdit, ani vyvrátit. Naše zahrada má ještě daleko k tomu, aby tam byla zdravá půda. Uvidíme za pár let, co budu zlepšovat půdu. Pak to možná zkusím. Zatím dělám rotaci.
K rotaci podle tratí a čeledí se přidává ještě kombinace rostlin podle jejich snášenlivosti / nesnášenlivosti. Můžete najít hodně tabulek s doporučenými / nedoporučenými kombinacemi. Některé jsou dokonce i v češtině. Problém ale je, že si některé tyto seznamy navzájem odporují, co se týče doporučených kombinací. Osobně nejvíc používám tabulku, kterou jsem našel zde: http://www.the-gardeners-calendar.co.uk/Companion_Planting/companiontables.asp
Problém s kombinacemi je ten, že vám tu rotaci zeleniny ještě více zkomplikuje. Já jsem ze začátku (hlavně první rok) plánoval fakt děsivé kombinace. Často i deset druhů rostlin na jednom záhoně. Většinou ale zůstalo jenom u papírů a v praxi to tak divoké nebylo. Tyhle mnoho druhové kombinace jsou fajn na papíře, nebo v trvalkových záhonech, ale v jednoletých zeleninových záhonech to už taková sláva není. Zvlášť, když se snažíte o efektivitu pěstování a chcete se prodejem zeleniny živit.
Polykulturní záhonek složený z různých druhů zeleniny a k tomu kytičky vypadá fakt skvěle, ale je to tak pro domácí zahrádky, kde si chcete pěstováním zeleniny přilepšit. Na záhonech určených k produkci na prodej to jenom komplikuje situaci. Zvyšuje to pracnost a může to komplikovat setí a sběr zeleniny. Hlavně když používáte techniku, co při plánování větší produkce možná budete chtít. Např. když máte secí stroj, tak je daleko efektivnější ho naplnit semeny, proběhnout záhon a oset ho najednou, než byste seli každý řádek něco jiného. Taky pro prodej chcete většinou sklidit pokud možno celý záhon a pak tam zase vysít něco jiného. Ne, že sklidíte část zralé zeleniny a pak vám ještě zůstanou skupinky nezralých rostlin, kvůli kterým nemůžete záhon připravit pro další produkci.
Tím nechci problematiku kombinace rostlin shazovat ze stolu. Monokultury se v přírodě běžně nevyskytují. Rostliny rostou spíše v různých, navzájem prospěšných kombinacích. To jenom člověk vytváří obrovské plochy monokultury a z toho pak vznikají další problémy. Na běžné zahradě to ale až takový problém není. My nemáme desítky, nebo i stovky hektarů jedné plodiny. Proto si myslím, že se nemusíme nutně snažit natlačit na každý záhon co nejvíce rostlinných druhů, které by si měli být prospěšné.
Na naší zahradě to děláme tak, že kolem zeleninových záhonů je naplánovaná a částečně realizovaná obruba z různých prospěšných rostlin. Hlavně květy kvůli opylovačům, ale i různé trvalky. To jsem měl v návrhu už od začátku, ale stále je to zrealizované jenom z části. Navíc v některých záhonech máme na začátku a na konci jeden řádek tvořený různými kytkami, např. měsíček, afrikány, nebo květiny z výsevního pásku proti slimákům. To se asi budeme snažit zachovat, protože techniku nepoužíváme a ani moc neplánujeme. Akorát nám to trochu komplikuje zakrývání záhonu fóliemi.
Plánování kombinací zeleniny je pro mě zábava. Dělám to rád, ale zabere to hodně času a v poslední době nějak zjišťuji, že je to v praxi někdy spíše komplikace, než pomoc. Jako člověk odchovaný na permakultuře bych ty kombinace rád měl, ale asi to budu zkoušet hlavně v jedlém lese (ovocný sad) a v záhonech s trvalkami. Např. kombinace mrkve s cibulí by měla podle různých doporučení fungovat dobře jako ochrana proti škůdcům jak mrkve, tak cibule. K tomu jsem ještě přidal ředkvičku, aby vyplnila mezery mezi řádky do doby, než mrkev a cibule trochu vyroste. To už pak bude ředkvička sklizena. Manželka z toho komplikovanějšího setí ale celkem šílí. Taky poškození zeleniny pěstované bez chemické ochrany je příliš velké, abych to byl ochotný akceptovat. Výhodnější je prostě na záhon hodit ochrannou síť. Máme s tím dobré zkušenosti. Poškození zeleniny je minimální a půda lépe drží vodu.
