Zelenina 2017

Semínek zeleniny jsme měli dost, přes zimu jsem si něco o pěstování zeleniny nastudoval a naplánoval jsem záhony na rok 2017. Celkově jsem měl v plánu 34 záhonů o rozměrech 8×1 m. Samozřejmě ne všechny byly na jaře připravené. Vytvářel jsem je v podstatě v průběhu celého roku a nakonec jsme je všechny ani nepoužili. Jedenáct kompostovacích záhonů zůstalo neosazených, s tím, že aspoň se ta tráva pod senem, slámou a hnojem rozloží a další rok uvidíme.

Osazení záhonů:

Záhon č. 1 – rytý
Česnek – vysazený ještě na podzim do úplně prvního záhonu, co jsme udělali. Na jaře vyklíčil hezky, později jsme ho ale nechali moc zaplevelit. I tak byla ale úroda slušná. Zatím netestován výnos. Chtělo by to ale sklízet trochu dřív, než koncem července. Některé hlávky se nám už totiž ztratili v zemi.

Záhon č. 2 – rytý
Česnek – platí v podstatě to samé, jako u záhonu č. 1

Záhon č. 3 – rytý
Česnek – osázeli jsme jenom půlku záhonu, protože jsme neměli více sadby. Na druhou půlku záhonu jsme na podzim nastrkali pecky od meruněk, broskví, švestek a mirabelek. Ani jedna z pecek zřejmě nevyklíčila, nebo je sežrali myši. Měli jsme ale záhon a hromadu nastřádaných pecek, tak jsme to aspoň zkusili.

Záhon č. 4 – kompostovací
4x cuketa „Black beauty“ – klasická cuketa, ničím výjimečná, ale taky ničím neurazí. Klidně doporučím. Sklidili jsme jich celkem dost, že bylo dost i na zpracování

4x cuketa „De nice a fruit rond“ – kulatá cuketa, se kterou máme dobré zkušenosti. Dobrý růst, hezká úroda a skvělá na plnění a zapečení. Uříznete vršek, vydlabete, naplníte nějakou vhodnou směsí a necháte zapéct. Dužina hezky drží tvar a je to v podstatě chutná jedlá zapékací mísa. Jedno z překvapení roku a rozhodně ji chceme pěstovat i nadále

Záhon č. 5 – kompostovací
Kukuřice cukrová „Tauris F1“ – nechtěl jsem hybridní osivo, ale sehnat nehybridní kukuřici na jídlo se mi nepodařilo. Ještě tak okrasní by byla, ale o tu nemám zájem. Růst nic moc, úroda nic moc. Z celého záhonu jsme měli jednou, nebo dvakrát uvařit. Možná, že kukuřici nevyhovoval ten kompostovací záhon, možná nevhodná odrůda, nevím. Kukuřici budu i nadále zkoušet, ale pravděpodobně nějakou nehybridní a v půdě (rytém záhoně).

Cuketa žlutá – moc mně neoslovila. Růst celkem v pohodě, výnos taky, ale chuťově mi více vyhovuje zeleně zbarvená cuketa. Žlutá cuketa je nějaká měkčí a co jsme zkusili nakládat na kyselo, tak zelené cukety mi taky chutnají více

Záhon č. 6 – kompostovací
Okurka „Chinese slangen“ – hadovka, kterou jsme vyseli přímo do záhonu. Růst hodně špatný a o výnosu ani nelze mluvit. Nedozrála snad ani jedna okurka. Do dalších let budu hledat už jenom okurky určené na pole

Okurka „Restina“ – nakládačka, pro kterou platí v podstatě stejné, jako pro předešlou okurku. Jediný rozdíl je, že jsme možná i nějakou okurku sklidili (na 100% už nevím)

Záhon č. 7 – kompostovací
Zelí – odrůdu nevím, protože jsme sazenice kupovali na tržnici. Semínka jsem sice v rámci nákupního šílenství koupil, ale sazenice jsme už nestihli dopěstovat. Růst i výnos byl takový průměr. Trochu zlobili dřepčíci, pár sazenic sežrali myši. Nějaké zelí jsme zpracovali na salát, něco jsme naložili na kyselo. V dalších letech bych chtěl vlastní sazenice, hlavně pro naložení na kyselo. Na prodej to asi moc nebude

Brokolice – taky nakoupené sazenice, odrůdu nevím. Jediné co vím, že brokolice netvořila hlávky, ale jenom výrůstky. Jinak to ale bylo další překvapení roku. Rostla hodně dobře a výrůstky jsme sklízeli asi čtyřikrát, skoro až do mrazů. Neustále po sklizni obrazila znovu. Do budoucna taky plánuji vlastní sazenice

Květák – nakoupené sazenice, odrůdu nevím. Na rozdíl od brokolice se květák nepovedl. Růst celkem v pohodě, ale dlouho nevytvářel žádné hlávky. Nakonec něco i vytvořil, ale v podstatě to nestálo na řeč. Plodina, kterou sice chci pěstovat, ale možná její pěstování odložím o pár let, než bude lepší půda. Sazenice budu chtít vlastní

Záhon č. 8 – kompostovací
Kedlubna – nakoupené sazenice, odrůdu nevím. Kedlubnám se u nás celkem daří. Na vlastní použití jich bylo více než dost. Na prodej to bude chtít ještě doladit pěstování a výnosy. V době největší produkce manželka dělala každý týden cannelloni plněné směsí kedlubny a sýru. Skvělé sezónní jídlo

Brokolice – platí úplně to samé, co u záhonu č. 7. Brokolice jsme měli pro vlastní spotřebu fakt dost

Celer – nakoupené sazenice, odrůdu nevím. Celer rostl hezky, akorát netvořil bulvy, jenom hodně listové hmoty. Možná to byla nějaká řapíkatá, nebo listová odrůda. Výnos listové hmoty a řapíků byl hodně dobrý. Většinu jsme nakrájeli, umyli a zmrazili na další použití. Celer máme rádi, takže pěstování budeme zkoušet nadále, ale nejraději z vlastních sazenic

Záhon č. 9 – kompostovací
4x Patisony „Sunburst F1“ – poprvé jsme pěstovali patisony a hned to bylo překvapení roku. Znal jsem jenom bílé větší patisony. Tyto jsou žluté a mají se sbírat asi ve velikosti mandarinky. Růst rostliny bujný, asi tak 1×1 m v plné velikosti. Plodí fakt hodně. Každý týden jsme sklidili tolik plodů, že kromě přímého zpracování jsme je i naložili do sklenic na kyselo, nebo použili do cuketové směsi. Část jsme taky prodali, nebo rozdali. V čem tenhle patison vyniká, je jeho použití na pečení a smažení. Tady prostě nemá mezi cuketami asi konkurenci. Hezky drží tvar a vůbec neměkne jako cuketa. I po upečení je křupavý. Pokud ho sklidíte ve vhodné velikosti (asi jako mandarinka), tak ho vůbec není potřeba loupat, jenom se nakrájí, obalí a opeče. Na jiné použití to už ale není taková sláva (něco jako žlutá cuketa). Je to hybrid, ale při počtu odrůd tykví co pěstujeme, je to i tak jedno, protože se kříží kvalitně. Takže to chce stále kupovat nová semínka, nebo pěstovat jenom jednu odrůdu od tykve obecné. Kdybych si měl vybrat jenom jednu odrůdu, tak by to byla klasická cuketa, kvůli svému universálnímu použití. Pokud ale chcete hlavně něco na smažení, je tento patison hodně dobrá volba

4x muškátová dýně – odrůdu už nevím. Tvarem to byla hruškovitá, žlutošedá dýně. Růst bujný, táhla se až do vedlejších záhonů. Naštěstí to už bylo v době, kdy ty vedlejší záhony byly skoro sklizené. Plody si ale s dozráváním dávali načas. Pak jsme měli někdy začátkem září lehký mrazík, kde to dost odnesly listy. Samotné dýně vypadaly celkem v pohodě, ale nestihli už dozrát na tvrdou slupku. Možná to bude chtít předpěstovat a dávat venku už sazenice, nebo zvolit jinou odrůdu, která dozraje rychleji. Dýně jsme sklidili a umístili do kůlny, kde zůstali až do mrazů. Později jsem si četl více o uskladnění dýní a udělali jsme chybu, že jsme je nechali v kůlně až moc dlouho. Dýně je totiž potřeba skladovat aspoň při teplotě 10 stupňů a nižší vzdušní vlhkosti. Lépe vyšší teplota, než nižší. Ty naše promrzli, takže i když jsme je přenesli do bytu, tak se celkem rychle kazili. Moc jim asi nepomohlo i to, že nebyli ještě úplně zralé. Jinak byla úroda celkem slušná a chuťově taky fajn, na polévky i zapečení. Určitě do budoucna chci pěstovat nějakou vhodnou odrůdu muškátové dýně. Dýně budou ale chtít pěstovat nějak jinak, než na metr širokých záhonech. Tam se moc rozrůstají a zasahují i do dalších záhonů

Záhon č. 10 – rytý
Mrkev (mix odrůd „Roteriesen 2“, „Berlikumer 2“, „Nantaise 2“, „Karotina“, „Flakesse 2“ – první rok jsem si evidenci nedělal, takže nevím, která byla přesně kde a v jaké množství vyseta. U mrkve ale bez ohledu na odrůdu byly hodně podobné výsledky. V čerstvě zpracovaném záhoně růst nic moc. Něco jsme sklidili, něco i zamrazili. Chuťově byla celkem v pohodě, velikostí a tvarem standardům EU rozhodně nevyhovující. Pro nás ale v pohodě. Mrkev sice vypadá jako obyčejná zelenina, ale z hlediska pěstování patří spíše k těm náročnějším. Stále se učíme, jak dopěstovat kvalitní mrkve.

Ředkvičky (mix odrůd „Rudi“, „Vienna F1“, „Escala F1“, „Saxa 2“, „Riesenbutter“ – první rok jsem evidenci nedělal, ale asi nejvíc se nám osvědčila odrůda „Saxa 2“. Jinak mít vlastní ředkvičky je fajn. Na jaře je to jedna z prvních zelenin a po zimě do salátu je to něco skvělé. Ředkvičky rostli dobře i na čerstvě zpracovaném záhonu. Vděčná zelenina, kterou snad není důvod nepěstovat. Jenom to chce do budoucna vychytat ty nejvhodnější odrůdy pro nás

Cibule (mix odrůd „De Barletta“, „Stuttgarter“, „Freddy“) – cibule ze semínek jsem taky ještě nesázel. Vyseli jsme je moc nahusto a moc se jim nedařilo. Ani nevím, jestli jsme něco sklízeli. Rozhodně to ale do budoucna nevzdávám. Malá upoutávka do budoucna, v roce 2018 to bylo s cibulí úplně něco jiného

Záhon č. 11 – rytý
Mrkev – platí úplně to stejné, jako u záhonu č. 10

Cibule (odrůdy „Karmen“ a „Stuttgartská“) – tentokrát cibule ze sazečky zakoupené v OBI. Růst ale v podstatě skoro stejně mizerný jako cibule ze semínek. Sklidili jsme v podstatě jenom o trochu víc, než jsme vysadili. Fakt nevím, v čem byl problém. Možná ten čerstvě udělaný záhon

Záhon č. 12 – kompostovací
Rajčata – v Lidlu jsem koupil čtyři odrůdy (Marmande, San Marzano, Money maker, Stupické polní rané). Na jaře jsem je vysel do minipařeniště (zakoupené taky v Lidlu). Hezky vyklíčili, a když byly trochu větší, tak jsem je přesadil do květináčů. Pak jsem ale párkrát zalil moc, nebo málo, navíc k tomu nebylo v bytě moc světla, takže ve výsledku sazeničky nic moc. Ze všech sazeniček zůstalo do doby, než jsme je sadili na zahradu, jenom jedna sazenice Stupické polní, jedna San Marzano a snad jednu Marmande. Manželka pak ještě na trhu nakoupila sazenice odrůd „Tornádo F1“, „Black cherry“, „Gigantomo“ a „Marmande“

Stupické polní – jedna podtržená sazenice, která ale později dohnala i ty kupované z trhu. Měla by to být hodně raná odrůda, ale přišlo mi, že zrála stejně jako jiné. Výnosem taky nic moc, ale za to možná můžu já se svou neznalostí dopěstovat kvalitní sazenice. Chuťově lepší kulaté červené rajče. Tuto odrůdu chci zkusit i další rok a uvidíme

San Marzano – odrůda, kterou byl přejmenoval z rajčete tyčkového na rajče plazivé. První rok jsme trochu zaváhali s vylamováním, takže sazenice pěkně zdivočela. Táhla se na všechny strany jako liána, kde už to moc nešlo řídit. Tuhle odrůdu jsem chtěl využít hlavně na sušení a do protlaku. Chuťově to nebyl žádný zázrak, ale dal jsem jí šanci i další rok

Marmande – keříčkové rajče, které se ale doporučuje pěstovat na 1-2 výhony a kvůli velikosti plodů vyvazovat. Můj favorit po prvním roku pěstování. Prostě mám rád bifteková rajčata. Chuť sladkokyselá, rajčatová, hodně dužiny, málo šťávy. Úroda byla celkem dobrá. Jasná odrůda i pro další rok

Tornádo F1 – asi nejpěstovanější odrůda rajčete v Česku. U nás taky v roce 2017 nejvíc zastoupené rajče. Růst i výnos celkem slušný. Jediný problém je u této odrůdy praskání při nevyrovnaných vláhových poměrech. Chuťově takový průměr. O hodně lepší než to, co najdete v obchodě, ale nic extra. Já jsem ale už po dvou letech pěstování rajčat různých odrůd moc rozmlsaný. Kdyby to nebyl hybrid, tak bych možná i přemýšlel o dalším pěstování této odrůdy. Chci ale vlastní semínka, aspoň u toho co jde, takže Tornádo je z hry

Black cherry – odrůda cherry rajčete s tmavší slupkou. Růst hodně dobrý, výnos velký. Chuť sladká, na mně až moc. Pro manželku je to naopak favorit roku 2017. Rajče, které ze seznamu námi pěstovaných rajčat asi jenom tak nezmizí

Gigantomo – obří rajče, které ale mělo problém na zahradě vůbec dozrát. Snad všechny rajčata dozrávali až později v bytě po sklizni. Chuťově lepší, něco jako Marmande. Spíše se ale hodí do skleníku, co zatím nemáme, a taky není nic extra. Do dalších let s ním už nepočítám

Záhon 13 – kompostovací
Papriky – v Lidlu jsem koupil odrůdy „California wonder“, „Feher“ a „De Cayenne“. Semínka vyklíčila v minipařeništi dobře a sazeničkám se taky celkem dobře dařilo. Pak jako u rajčat problém se zálivkou. Dopadlo to ale lépe než u rajčat a nakonec jsme měli dost vlastních sazenic do záhonu

California wonder – tlustostěnná masitá paprika. Sazeničky celkem v pohodě, ale po vysazení na záhon už žádná sláva. Moc nerostli a byl taky problém s dozráváním plodů. Usoudil jsem, že to chce příští rok lepší sazenice a že se tato odrůda asi lépe hodí do skleníku. Chtěl jsem ji ale zkusit i další rok

Feher – klasická odrůda papriky se světle zelenou slupkou. Rostla celkem dobře i sklizeň nebyla až tak špatná. Chuťově ale nic moc a spíše jsme ji zpracovali do cuketového salátu, nebo je taky dobrá na plnění. Pro další rok to ale byl mezi paprikami favorit

De Cayenne – pálivější odrůda papriky, co jsem ani nevěděl, když jsem ji kupovat. Sazeničky rostli celkem dobře a i úroda nebyla špatná. Velice brzy jsme zjistili, že je to pálivá paprika, hodně jsme použili do cuketového salátu, celkem dost nasušili a začali ji používat do jídel. Celkem rychle jsme si na její pálivost (v přiměřeném množství) zvykli. Paprika, kterou chceme pěstovat i nadále

Záhon č. 14 – rytý
Mrkev, cibule, ředkvičky – tady v podstatě platí to, co u záhonu č. 10

Saláty – v Lidlu jsem nakoupil několik odrůd, ale už přesně nevím, které z nich jsme vysévali. Jediná odrůda, kterou si nějak vybavuji, je „Dubáček“. Ten jsem kupoval v OBI a celkem se nám i osvědčil. Kromě pytlíčků se saláty, které jsem koupil v Lidlu a zůstali nám do dalšího roku, byl dubáček asi jedinou odrůdou, kterou jsem chtěl pěstovat i další rok

Záhon č. 15 – 18 (kompostovací)
Tyto záhony zůstali první rok neosazené. Moc jsme se o ně nezajímali, protože bylo hodně jiné práce. To se nám trochu vymstilo, protože dost zarostli plevelem, hlavně po krajích. Louka (tráva) pod záhonem ale zmizela, takže se pak dali na další rok lépe připravit.

Záhon č. 19 – kompostovací
Lilek (odrůdy „Violetta lunga“ a mix odrůd) – lilek jsem vyséval spolu s paprikami. Sazeničky byly zpočátku celkem hezké, ale pak to skončilo stejně jako u paprik a rajčat. Venku jsme sázeli pár podtržených sazenic. Ze začátku moc nerostli, ale pak se rozjeli, nasadili květy a i nějaké plody se objevili. Už ale nestihli pořádně dozrát, protože v září máme už první mráz. Zůstalo mi hodně semínek, takže jsem se je rozhodl zkusit i další rok, ale s tím, že v plánu mám sehnat nějakou odrůdu vhodnější do našich podmínek. I tak si ale myslím, že lilek nebude na naší zahradě nějakou nosnou plodinou a nevím, jestli to nebude spíš jenom do skleníku, než na pole

Paprika „Feher“ – pár sazenic, které zbyly z výsadby na „paprikový záhon“ a bylo líto nám je vyhodit. Platí pro ně v podstatě to samé, jako u záhonu č. 13

Fazole „Wasch Beste von Allen“ – keříky rostli hezky, ale nestihli pořádně uzrát. Úroda nestojí za zmínku. Nějaká semínka zůstala, takže jsme se rozhodli tuto odrůdu zkusit i další rok

Záhon č. 20 – kompostovací
Brambory „Laura“ – sadba koupená v OBI relativně pozdě za sníženou cenu. Brambory byly díky delšímu pobytu v obchodě již naklíčené. Pěstovali jsme je v seně, ale seno, které jsme použili na zakrytí, mělo dlouhé stébla a bylo slehlé. Asi proto brambory moc z toho sena nelezli a chtělo je to trochu odhrnout. Úroda byla taková, že nám to stačili v průběhu roku na jídlo, ale na skladování nic nezůstalo. To ale nevadilo, protože by je nebylo i tak kde skladovat. Celkově jsme byly s touto odrůdou celkem spokojeni

Záhon č. 21 – kompostovací
Brambory „Colette“ – platí pro ně to samé jako u záhonu č. 20, akorát tato odrůda měla trochu nižší výnos

Záhon č. 22 – rytý
Petržel (odrůdy „Halblange“ a „Olomoucká dlouhá“) – s petrželí to bylo takové nemastné, neslané. Růst nad zemí v pohodě, pod zemí nic moc. Aspoň jsme ale sklidili celkem dost natě. Tu trochu kořenů jsme očistili a zamrazili na pozdější použití. Ne moc dobrý výsledek přisuzuji čerstvě udělaným záhonům a ne ještě moc výživné půdě. Zkoušet to ale budeme určitě nadále. Petržel (nať i kořen) je u nás oblíbená zelenina

Ředkvičky – na pytlíčcích se semínky bylo napsáno jenom ředkvička bílá a ředkvička žlutá. Předpokládal jsem, že to bude nějaká „výchozí“ verze ředkvičky, ze které se později vyšlechtili ty červené. Dnes jsou ty „původní“ druhy zeleniny celkem v módě, takže se objevují v nabídkách. Oba druhy ředkviček hodně rychle vyrazili do květu a skoro vůbec netvořili bulvičky. Kvetly ale hezky. Tak jsme je nechali vykvést a vytvořit semínka. Nějak v té době jsem viděl video, kde jeden chlapík pěstovat ředkvičky na lusky se semeny a prodával je luxusnějším restauracím. Tak jsme to chtěli zkusit, protože jinak ty ředkvičky nebyly k užitku (bulvičky skoro žádné). Lusky se semeny je potřeba sbírat poměrně brzy. Později už jsou dřevnaté a více pálivé. Ty mladé jsou celkem chutné, něco jako hrášek s mírnou chutí ředkvičky. Jako zpestření jídelníčku je to fajn, ale cíleně bych to pěstoval snad jenom, kdybych měl pro ty lusky větší odbyt. Zatím tyto ředkvičky neplánuju dále pěstovat

Špenát „Matador“ – starší osvědčená odrůda. Rostl celkem dobře, sklízeli jsme průběžně, v létě však zbytek vyběhl do květu. Nechali jsme to tak a později si nasbírali fakt hodně semínek. Špenát se nám osvědčil a taky jsme se ho naučili jíst ve větším (hlavně syrový). Je po něm taky celkem poptávka a finančně (na prodej) je to celkem zajímavá zelenina. Na příští rok byl plán pěstovat ho o dost víc

Štěrbák – seli jsme ho na záhon až v létě, protože je to spíše zelenina podzimu. Něco i vyklíčilo a něco jsme i snědli. Spíš to ale bylo takové, abychom použili semínka, které jsem nakoupil, než abychom to plánovali. Je to takový salát a stejně jsme ho i používali. Do budoucna ho možná zkusíme pěstovat jako druhou zeleninu na záhon, po sklizni té prvé. Zatím to ale není zelenina, která by měla pro nás prioritu

Čekanka „Palla rosa 3“ – hezká červená čekanka, která tvoří hlávky podobně jako hlávkový salát, nebo zelí. Seli jsme ji taky až později v létě. Pár rostlin vyklíčilo a něco jsme i sklidili, ale nic co by stále za řeč. Jinak platí to, co pro štěrbák

Záhon č. 23 – rytý
Řepa salátová (červená), odrůdy „Rote kugel 2“ a „Cylindra“ – řepa nám v roce 2017 moc nerostla, stejně jako i jiná kořenová zelenina. Bulvičky byly spíše ve velikosti ředkvičky. Něco jsme snědli v čerstvém stavu, zbytek zamrazili. Další rok zkusím jiné odrůdy a lepší záhon, snad to pomůže. Řepu máme rádi a určitě ji chceme pěstovat i nadále

Hrášek „Kelwedom wonder“ – no, žádný zázrak to nebyl, i když se tak jmenuje. Něco málo jsme sklidili, snědli a zůstalo nám dost i jako osivo pro další rok. Nic moc úrodu jsme připisovali naší nezkušenosti a ne moc dobré půdě (hrášek jsem do té doby ještě nepěstoval). Příští rok jsem měl v plánu koupit taky nějaké další odrůdy a pořádně hrášek otestovat. Čerstvý hrášek skvěle chutná a navíc je po něm celkem i poptávka

Kopr – odrůdu nevím. Rostl celkem v pohodě a pro naše využití ho bylo dostatek. Pro příští rok zkusíme kopru o trochu více, využití by se pro něj našlo a je celkem i žádaný

Záhon č. 24 – kompostovací
Fazole, odrůdy „Purple queen“ a „Saxa“ – keříkové fazole, které nás ale moc nepřesvědčili. Poprvé jsem pěstoval fazole v kompostovacím záhonu a nevím, jestli je to pro ně to pravé. Keříky rostli ještě celkem v pohodě, ale plody moc nenasazovali a zráli dost pomalu. Odrůda „Purple queen“ je zajímavá barvou. Sklízejí se lusky a jsou fialové barvy, jak už název napovídá. Po tepelné úpravě se ale zbarví do zelena. Úroda nebyla nic moc. Do budoucna zkusíme raději jiné odrůdy. Odrůda Saxa je fazole na zrno, listové hmoty měla hodně, ale nestihla vůbec dozrát. Taky zkusíme jiné, doporučené odrůdy

Mangold „Rhubarb“ – mangold jsme nejdřív seli do pásu s kytkami kolem zeleninových záhonu. Když uhynuly některé sazenice fazolí, tak jsme pár sazenic mangoldu přesadili do kompostovacího záhonu. Zatím co ve výsevném pásu ve volné půdě sazeničky nebyly nic moc, tak v kompostovacím záhoně se rozjeli a zanedlouho byly párkrát větší, než ty ve volné půdě. Mangold se nám zalíbil a používali jsme ho do salátu. Tato odrůda má navíc i hodně silné řapíky, takže ty se dali využít i samostatně, např. zapéct v troubě jenom s trochou oleje a osolit. Mangold se ale zalíbil i myším, které jim užrali komplet kořen. Jeden týden máte na záhoně velkou silnou rostlinu a druhý týden leží se splasklými listy na záhoně a můžete ji zvednout, protože kořen nikde. Stejně tak dopadli i sazenice mangoldu ve výsevném pásu. Nechali jsme je tak na zimu na zkoušku. Prý to mangold v pohodě ustojí a pak roste dále. Zimu i ustál, shodil staré listy a začali vyrážet nové. Neustál ale nájezd myší, které hned zjara sežrali všechny kořeny. Do budoucna tohle musíme pořešit, protože mangold je zajímavá a dobře využitelná zelenina. Nechci ji pěstovat pro myši

Záhon č. 25 – kompostovací
Fazole „Rotblühende“ – fazol šarlatový. Tyčková fazole s bujným růstem. Listové hmoty hodně, hezké červené květy, jenom lusky nějak moc nedělala. Později jsem se dočetl, že je to spíše dekorativní odrůda fazole, než něco, s čím by šlo počítat na nějaký vyšší výnos. Nějaké zrno jsem sklidili, ale spíše jako osivo pro další rok. Rozhodli jsme se, že tuto odrůdu radši dáme k oplocení, kde se může táhnout dle libosti a možná vytvoří i nějaké krytí. Pro pěstování na zrno jsme s touto odrůdou nadále už nepočítali

Fazole „Neckarkönigin“ – tyčková fazole pro sklízení zelených lusků. Tato odrůda nás potěšila. Růst dobrý a dělá celkem velké lusky ve větším počtu. Jedinou nevýhodou je, že lusky obsahují po jedné straně vláknitou strunu, kterou je lépe před jídlem, nebo zpracováním odstranit. I tak je to ale fazole, kterou chceme nadále zkoušet pěstovat

Záhon č. 26 – kompostovací
Okurky „Ukrajinské“ – odrůdu přesně nevím. Znám je jenom pod názvem ukrajinské okurky. Osvědčili se nám na Slovensku pro polní pěstování, tak jsme je chtěli zkusit i na naší zahradě. Vysévali jsme semínka přímo do hnízd na záhon. První várka nevyšla už ani nevím kvůli čemu, tak jsme seli druhou vlnu začátkem července. Semínka dobře vyklíčila, rostliny celkem bujně rostli a začali plodit. Pak ale přišel začátkem září mráz a byl konec. Rok 2017 nebyl na okurky moc dobrý. Tak snad příští roky budou lepší

Záhon č. 27 – kompostovací
Kadeřávek – do pásu kolem zeleninového záhonu jsme vyseli zelenou a červenou odrůdu kadeřávku. Sazeničky jsme pak přesazovali do nově udělaného kompostovacího záhonu. Stejně jako u mangoldu, se sazeničky v kompostovacím záhoně rozjeli a za chvíli byly o hodně větší, než ty ve volné půdě. Listy trochu odspodu okusovali myši. Kadeřávek rostl ale tak bujně, že to skoro nevadilo. Později jsme usoudili, že jeden záhon kadeřávku je pro nás fakt moc. Na prodej je to zatím celkem neznámá zelenina, takže nevím, jak se jí povede. Pro nás ji ale i tak budeme pěstovat. Skvěle roste, na záhoně vydrží i přes zimu, kde už té zeleniny moc není. Dá se jíst syrový do salátu, ale více mi chutná po tepelné úpravě, např. jako součást zeleninové směsi pečené na pánvi. Červená odrůda se nám osvědčila pro přezimování více než ta zelená. Roste spíše jako keřík do výšky. Ta zelená je více u povrchu terénu, kde má i roztažené listy. Ty listy jsou celkem nahusto, a když se v nich usazuje voda, celkem začínají uhnívat. Jinak je ten zelený kadeřávek asi o něco jemnější, než červený. Možná by ho šlo pěstovat i jako trvalku. Otestuji a budu referovat

Záhon č. 28 – 34 (kompostovací)
Tyto záhony zůstali první rok neosazené. V podstatě stejný osud jako záhony č. 15-18.

Zůstali nám ještě nějaká semínka dýní a dvě kupičky (valníky) koňského hnoje shozené vedle zeleninových záhonů. Rozhodli jsem se proto vysadit dýně právě do těchto „záhonů“. Na jeden záhon přišli dvě odrůdy špagetové dýně, na druhý dýně hokkaido a dýně muškátová. Všechny dýně rostli na koňském hnoji velice hezky. Špagetové dýně začali brzo plodit, asi ve stejném čase jako cukety. Nakonec jsme je i jako cukety používali (obalit a osmažit). Některé jsme pak nechali dozrát a vyzkoušeli tu špagetovou dužinu. Ta mě až tak nenadchla. Více mi chutnali mladé dýně zpracované jako cukety. Muškátové dýně zase až tak moc neplodili, byla to jiná odrůda, než na záhonu č. 9. Dýně hokkaido také slabší úroda, tak uvidíme další roky. Když tak zkusím sehnat jiné odrůdy

Na další rok je záhonů na zeleninu naplánováno více, tak uvidíme, jak se nám povede. Nějaké zkušenosti jsme získali, záhony jsou lépe připravené a už máme i nějaké vlastní semínka. Očekávání jsou velká.