Rajčata 2018

Rajčatům věnuji samostatný článek, protože jsem je v roce 2018 podrobil největšímu testu ze všech druhů zeleniny. Rajčata jsou taky taková superstar mezi zeleninou, i když je to prvý ovoce. Jsou jiné, z výživového hlediska důležitější druhy, ale rajčata stále poutají pozornost mnoha lidí, mně nevyjímaje.

Když jsem začal studovat druhy a odrůdy zeleniny, tak rajčata jsou se svými prý až 10000 odrůdami různých tvarů, velikosti a barev, nepřehlédnutelné. V roce 2017 jsem také objevil stránky internetového obchodu ze semínky dobrasemena.cz, kde je nabídka celkem velká. Majitel je taky tak správně zapálený člověk a umí o semínkách a zelenině hezky vyprávět. Takže vybírat bylo z čeho, horší bylo ten výběr omezit na nějaký rozumný počet odrůd. Přece jenom, nemám neomezený prostor na pěstování a taky časově je to hodně náročné.

V roce 2017 jsem koupil semínka čtyř odrůd rajčat, na které jsem narazil v Lidlu. V té době jsem se ještě zelenině moc nevěnoval a více jsem ani neplánoval. Těch semínek celkové bylo i tak až moc. Předpěstování sazeniček nedopadlo moc dobře. Nakonec mi pro vysazení na pole zůstala jedna rostlina odrůdy „Stupické polní rané“, dvě sazeničky odrůdy „San Marzano“ a jedna, nebo dvě rostliny odrůdy „Marmande“. Manželka pak koupila na trhu sazenice dalších odrůd rajčat, takže úplně bez rajčat jsme v roce 2017 nebyli. Nebudu se tu více rozepisovat. Podrobněji je to popsáno v článku „Zelenina 2017“.

Pro rok 2018 jsem měl už něco nastudováno a vybíral jsem odrůdy. Bylo to hodně těžké, ale nakonec jsem vybral pro testování 21 odrůd. Byly tam zastoupené jak klasické červené rajčata, tak hlavně ženami a dětmi oblíbené cherry, moje oblíbené biftekové a taky rajčata na tepelné zpracování. Od jedné paní na facebooku jsem koupil i semínka divokých rajčat (červené a žluté).

Tolik odrůd rajčat ale potřebuje hodně prostoru, jak pro vypěstování sazenic, tak pro samotné pěstování na zahradě. Na zahradě jsem rajčatům vyčlenil tři záhony. Rád bych i více, ale chci pěstovat i jinou zeleninu, tak jsem se musel „uskromnit“. Ještě horší to bylo s předpěstováním sazenic. V bytě toho místa na parapetu moc není, zvlášť když u paprik jsem byl co do počtu sazenic obdobně. Tři záhony, to je 72 sazenic (3 x 24). Semínek jsem ale vysel o hodně víc a sazeniček bylo možná kolem 200. Z těch jsem vybral 72 a zbytek rozdal kolegům v práci. I těch 72 ale bylo moc. V roce 2017 jsem dával do jednoho truhlíku 12 sazenic. Tentokrát jsem do jednoho truhlíku nacpal 24 sazenic a bylo to fakt nahusto. Sice to rajčata zvládala o dost lépe než papriky, ale je to fakt moc. Příští rok se musím opravdu mírnit.

Nějaké plány, jak jednotlivé odrůdy umístit na záhony jsem měl už před vysetím semínek. Zbytek jsem doladil v průběhu růstu sazenic. Představa byla ta, že na jeden záhon dám divoké rajčata v počtu 6 sazenic červených na jednu stranu a 6 sazenic žlutých na druhou stranu záhonu. Mezi to přijde do jedné řady 6 sazenic odrůdy Marmande a do druhé řady 6 sazenic odrůdy Šejk. Všechno to jsou keříková rajčata, i když Marmande se pěstuje u opory spíše jako tyčkové rajče. Na druhý záhon měla být jedna řada klasické kulaté červené rajčata, po 6 sazenic z odrůd Moneymaker a Tamina. Do druhé řady po 4 rostliny ze tří nejlépe rostoucích odrůd, které zbyly. Do posledního záhonu přijde zbytek odrůd, v počtu dvě sazenice z každé odrůdy (2 x 12). Chtěl jsem minimálně dvě sazenice z každé odrůdy, kdyby nějaká rostlina uhynula.

Přemýšlel jsem nad oporou, kterou na záhonech pro rajčata udělám. Nakonec jsem koupil v OBI 80 dřevěných stavebních latěk délky 2 m. Vyšlo nás to na 2400 Kč, ale byla to v tu dobu asi nejjednodušší varianta. Nejlépe by bylo vybudovat něco trvalého, ale když chci střídat plodiny na záhonech, tak to moc nejde. Kolíky jsem zatloukal tak, že jsem si do kolečka dat tvárnici, na kterou jsem se postavil. I tak to ale bylo dost vysoko a po zatlučení 72 kolíků jsem už toho měl celkem dost. Ta půda taky nebyla nějak extra měkká. K těm kolíkům jsme pak rajčata vyvazovali. Není to ideální opora, ale zatím to bude stačit a možná do budoucna vymyslím něco lepšího.

Rajčata rostla různě, více popíšu u jednotlivých odrůd. Některé trpěli suchem více, jiné méně. Celkově ale měli všechna rajčata menší plody. Např. klasické červené rajčata jako Tamina, nebo Stupické polní, měly plody ve velikosti o trochu větší, než klasické cherry. V roce 2018 se taky ve větší míře projevil problém usychání a zahnívání špiček plodů. Prý to způsobuje nedostatek vápníku v půdě, přičemž horko a sucho to ještě více zhoršuje. Podle půdního profilu je u nás na zahradě kyselejší půda, a to sucho a horko taky dost bylo. Nejhůře dopadli rajčata paprikového tvaru, snad jenom s výjimkou odrůdy Šejk, která nebyla napadena skoro vůbec. Postihlo to i některé odrůdy biftekových rajčat. Naproti tomu odrůdy cherry rajčat nebyly zasaženy skoro vůbec. To zahnívání špiček bylo nepříjemné, ale aspoň mi to umožnilo vyselektovat odrůdy, které tohle zvládají lépe.

Když na podzim zapršelo, tak některým odrůdám to pomohlo více, některým méně. S deštěm se ale objevilo i praskání plodů a zase některé odrůdy obstáli lépe a některé hůř. Další filtr pro moji selekci odrůd.

Teď popíšu jednotlivé odrůdy a moje zkušenosti s nimi. Pořadí zachovám přibližně tak, jak jsme je měli vysazené na záhonech.

Divoké červené – podle informací na internetu jsem od divokých rajčat čekal skoro zázraky. Semínka byly nejmenší ze všech odrůd rajčat a zpočátku měli taky nejmenší sazeničky. Byly ale hezké kompaktní a až těsně před tím, jak by se měli vysazovat na zahradu, tak se začali vytahovat. Asi nejspíše kvůli tomu, že jich bylo v truhlíku fakt moc a soupeřili o místo. Po umístění na zahradu jsem k nim dal kůl, ale moc jim to na kůlu nesvědčilo a nakonec jsem je nechal se táhnout po zemi. Postupně vytvořili houštinu, které zabírala asi 1 m2 plochy záhonu (u každé rostliny). Květů bylo fakt hodně a následně i plodů. Začalo to nenápadně, ale pak těch plodů byly snad stovky. Problém ale je, že ty plody byli asi velikosti rybízu. Asi za tu velikost mohlo i sucho, ale i tak jsem čekal něco trochu jiného. Sbírat to bylo spíše utrpení, než zábava. U jiných rajčat strhnete pár plodů a máte plnou misku. Tady půl hodiny sbíráte a máte tak půl vaničky, jak se v tom prodává mrkev v supermarketu. Později jsme namísto jednotlivých plodů sbírali celé hrozny plodů, ale i tak to byl opruz. Nakonec jsme to už nesbírali vůbec, i když mi to bylo líto. Chuťově mě taky nějak extra nenadchli. Ono je také těžké si vychutnat rajče, které je velikosti rybízu. Víte, že máte něco v puse, nějak to chutná, ale na nějaké větší posouzení je toho málo. I když toho nacpu do pusy více, tak to není ono. Spíš jako rajče mi to fakt připomínalo ten rybíz, na který i vypadá. Co ale musím vyzdvihnout, je odolnost a růst rostliny. Ze začátku nejslabší sazeničky, po zasazení na zahradu se ale hezky chytly a rostli moc dobře i v tom suchu, co bylo v létě 2018. Na rozdíl od jiných rostlin jim neusychali listy a celkově byly hodně vitální. Na nějaké serióznější pěstování tohle rajče asi není a na prodej už vůbec ne. To by jeho cena musela být až nesmyslně vysoká. Spíš je to taková zajímavost na zahradu, nebo pro děti, když běhají po zahradě a občas si něco uzobnou, by to mohlo být fajn. My už divoké rajčata pěstovat neplánujeme. Možná jenom kdyby se u nás nedařilo žádnému jinému rajčeti, tak kvůli odolnosti by divoké rajče ještě dostalo šanci.

Divoké žluté – víceméně platí to co u Divokého červeného, ale má trochu větší plody, a taky mi asi více chutnají. Pokud bych měl pěstovat nějaké divoké rajče, tak radši tohle žluté, než červené.

Šejk – keříkové rajče, ke kterému jsem taky dal kolíky, ale asi to nemá smysl. Rozkládá se jenom těsně u země. Má to být skvělé rajče na protlaky, nebo do kečupů a má mít nejvyšší obsah lykopenu ze všech rajčat, co je silný antioxidant. Růst byl celkem dobrý a snad jako jediná odrůda rajčat paprikového tvaru netrpěla zahníváním špiček plodů. No není to úplně paprikový tvar, spíše takový váleček, ale má to blíž k paprikovému tvaru, než klasické kouli. Zamýšlené využití bylo na protlak a možná sušení. Pár plodů jsem i ochutnal a nechutnali vůbec špatně. O hodně lépe než ty v obchodě. Na zpracování je taky hodně dobré. Řekl bych, že i v drsných podmínkách roku 2018 a skoro bez zálivky tato odrůda nezklamala. Budeme ji zkoušet i do budoucna.

Marmande – keříkové rajče, které se ale pěstuje spíše jako tyčkové na 1-2 výhony. Kvůli větším plodům se doporučuje vyvazovat. Po roce 2017 to byl můj favorit. Větší biftekové rajče s masitou dužinou a hlavně pro mě velmi dobrou chutí. Klasická sladko-kyselá rajčatová chuť. Mírný nedostatek je, že v místě nasazení stopky má trochu dřevnatou dužinu, která prorůstá do plodu o trochu více, než u jiných rajčat co jsem pěstoval. Není to ale nic hrozného. V roce 2018 se jim ale moc nedařilo. Plody byli menší a ani chuť už nebyla to, co jsem si pamatoval z roku 2017. Pěstoval jsem ale i jiné super biftekové rajčata, takže možná už jsem jenom moc zmlsaný. Sice mně tato odrůda v roce 2018 moc nepřesvědčila, ale díky roku 2017 dostane ještě jednu šanci v roce 2019.

Tamina – tyčková odrůda klasického červeného kulatého rajčete. Má to být hodně raná odrůda vyšlechtěná z odrůdy Stupické polní rané. Růst sazeniček byl hodně dobrý, a to v bytě i na poli. Násada plodů slušná, ale nepřišlo mi, že by to byla nějaká extrémně raná odrůda. Dozrávala sice mezi prvními, ale rozhodně nebyla první. Do Taminy jsem vkládal velké naděje a počítal jsem s ní jako s odrůdou pro prodej. Co se týče ranosti, tak moc nepřesvědčila. Co mi ale na ní vadí nejvíce, tak je tužší slupka a pro mě ne tak intenzivní chuť. Tužší slupka je sice fajn z obchodního hlediska, protože usnadňuje manipulaci a transport, ale pro konzumaci to už výhoda není. Jako není to nic hrozného, ale je to znát v porovnání s některými jinými odrůdami. Když bych tuto odrůdu porovnával z hlediska chutí s tím, co běžně koupíme v obchodě, tak je to samozřejmě o dost lepší. Lidi, kterým jsem to dával ochutnat, tak říkali, že jim to chutná. Pro mě to ale není dost dobré. Zatím Taminu z dalšího pěstování vyřazuji a budu hledat jinou odrůdu kulatého rajčete na prodej.

Moneymaker – tyčková odrůda zakoupená ještě v roce 2017 v Lidlu mezi prvními semínky. V roce 2017 se ale nepovedly sazeničky, tak na svoji premiéru čekala až do roku 2018. Podle vzhledu a názvu jsem usuzoval, že se jedná o klasické červené kulaté rajče určené pro pěstování k prodeji. Růst sazenic byl průměrný, na zahradě taky žádná sláva. Násada rajčat celkem slušná, jak by se dalo čekat od odrůdy určené na prodej. Jenom se jim nějak nechtělo moc dozrávat. To jsem si říkal, že když jsou tedy pozdní, tak odrůdu Tamina budu mít jako první a po ní odrůdu Moneymaker, jako druhou, pro delší sklizeň. Snad všechny plody ale po dozrání začali zahnívat. Tvořili se vetší hnědé skvrny. Nevím, jestli to byla plíseň, protože listy vypadali celkem v pohodě. Možná tato odrůda potřebuje chemickou ochranu, nebo je problém jinde, nevím. Navíc, když na podzim zapršelo, tak začali plody mírně praskat. Pro mě to vypadá jako nepoužitelná odrůda. Násada plodů sice dobrá, co jsem ochutnal, tak chuť není špatná, ale jinak tato odrůda zklamala. Možná ve skleníku by předvedla lepší výsledek, ale zatím s jejím dalším pěstováním nepočítáme.

Black cherry – tyčkové cherry rajče s plody tmavší barvy. Manželčin favorit v roce 2017. Sazenice koupila na trhu, nechali jsme si semínka a v roce 2018 už jsme měli sazenice z vlastních semínek. Růst sazenic v bytě i na zahradě hodně dobrý. Násada plodů celkem dobrá, zrání mezi prvními rajčaty. Plody jsou chuťově na mně až moc sladké, manželka je ale má moc ráda. Vhledem k tomu, že tato odrůda dobře roste, dobře plodí a je to jeden z favoritů manželky, tak máme v plánu ji pěstovat i nadále.

Green zebra – tyčkové rajče zajímavé barvy. Ve zralém stavu je zeleno-žlutě žíhané. Růst rostlin v bytě i na zahradě moc dobrý. Násada plodů ale nebyla nic moc a se zráním plodů si tato odrůda taky dala načas. Chuťově je ale toto rajče hodně zajímavé a zkusíme ho ještě další rok. Pak se rozhodneme, co dál.

Black from Thula – tyčkové biftekové rajče s tmavšími, moc hezky barevnými plody. Biftekové rajčata jsou mé nejoblíbenější a tato odrůda patřila papírově mezi favority. Růst sazenic v bytě patřil mezi nejlepší, na zahradě to taky nebylo špatné. Násada plodů ale nic moc a taky pomalu dozrávali. Jako jedno z mála rajčat nepaprikového tvaru trpělo zahníváním špiček plodů. Po dešti na podzim myslím, že i praskali plody. Chuťově to nebylo špatné, ale taky žádný zázrak to nebyl. Očekávání jsem měl velké, ale tato odrůda to nenaplnila, i když jsem jí to hodně přál. Do dalšího pěstování s ní nepočítáme.

Goldkrone – tyčkové cherry rajče se žlutými plody. Řekl bych, že tato odrůda byla asi překvapení roku 2018 mezi rajčaty. Vybral jsem si ji hlavně kvůli tomu, že se mi líbil název a taky aby to bylo něco jiného, než už jsem měl. O to více pak tato odrůda překvapila na zahradě. Růst celkem dobrý, ale násada plodů fakt dost dobrá. Zrání plodů také celkem brzy. Co nás ale dostalo, byla chuť plodů. Možná nejsladší rajče, co jsem jedl. A u této odrůdy mi to ani tak nevadí, jako např. u Black cherry. Pro manželku se tato odrůda hned stala favoritem. Já sice na cherry rajčata moc nejsem, ale kdybych si měl jednu odrůdu z pěstovaných vybrat, tak by to byla tato. Jednoznačně s touto odrůdou počítáme i do budoucna.

Japanese black triffele – tyčkové rajče soudkovitého tvaru s plody tmavší barvy. Růst celkem dobrý, násada plodů hodně slušná. Dozrávání plodů takový průměr. Je to biftekové rajče a chuťově je pro nás jedno z nejlepších. Favorit to není, ale do dalšího roku postupuje.

Černý Krym – tyčkové biftekové rajče s tmavšími plody. Rajče hodně podobné odrůdě Black from Thula, ale zatímco Thula je více do hnědo-červené barvy, Černý Krym je oranžově hnědý. Papírově jsem favorizoval právě odrůdu Black from Thula, ale o více pak Černý Krym překvapil. Růst celkem dobrý, násada plodů a dozrávání taky. Čím si nás ale tato odrůda získala, je její chuť. Těžko to popsat, ale tohle je prostě rajče, ve kterém se míchají ty nejlepší chutě, které od rajčete očekáváte. Není to sice červené rajče, takže nemá tolik té kyselosti, které k rajčatové chuti patří, ale někomu to takto více vyhovuje. Mé manželce určitě, protože ta i když je více na cherry rajčata, tak tato bifteková odrůda se stala její oblíbenou. Jednoznačně s ní počítáme i do budoucna. Mimochodem, jednou manželka donesla domů rajče Černý Krym, který koupila v obchodě (asi Dellmart). Bylo to drahé a chuťově téměř stejné, jako jiné rajčata z obchodu. Prostě koule vody skoro bez chuti. Kdybych se měl rozhodovat na základě rajčete z obchodu, tak si tuto odrůdu nezvolím. Ještě že jsem si ji vybral do testování. Fakt už jiné rajčata, než ty z vlastní zahrady, v podstatě ani nejím. Kdo to zkusí, tak už těžko může jinak.

Býčí srdce – tyčková odrůda biftekového rajčete, s červenými plody. Tvar plodů fakt připomíná býčí srdce. Tuto odrůdu si vyžádala manželka, tak jsme ji zkusili. Růst průměrný a násada plodů taky. Plody jsou celkem velké, takže je jich méně. Tato odrůda dozrávala snad mezi posledními. Chuťově je to celkem zajímavé rajče. Je to velké biftekové rajče s minimem semínek a má hodně masité dužiny. Sladké je ale jako nějaké cherry rajče. Zase manželce chuťově vyhovuje, na mně sladké možná až moc. Favorit to není, ale taky nelze říct, že by tato odrůda zklamala. Minimálně další rok tuto odrůdu ještě zkusíme a pak se rozhodneme.

Ananas – tyčková odrůda biftekového rajčete s oranžovými plody. Růst celkem dobrý, násada plodů menší. Plody dozrávají spíše dříve a jsou celkem velké. Určitě jedny z největších, co jsme pěstovali v roce 2018. Chuťově je tato odrůda velmi dobrá. Řekl bych, že jednu chvíli to byl jeden z našich favoritů. To asi do doby, než dozrála následující odrůda „Summer Cider“, pak už to bylo nerozhodně. Chceme je ještě otestovat další rok a pak se rozhodneme, jestli si necháme jednu z nich, nebo obě, nebo možná i žádnou.

Summer cider – tyčková odrůda biftekového rajčete se žlutě-oranžovými plody. Hodně podobná odrůda předchozí. Ananas je ale více do oranžova, zatím co Summer cider do žluta a má kolem stopky mírné zelené žíhání, které tím více mizí, čím zralejší je plod. Růst rostliny celkem dobrý, násada plodů přibližně stejná, jako u odrůdy Ananas. Dozrává ale o něco později. Právě když jsme ji chutnali dříve, tak nás moc nepřesvědčila. Později jsme zjistili, že plody ještě nebyli plně zralé. Pak jsme ochutnali hezky zralý plod a byl to fakt rozdíl. Tato odrůda se hned posunula na přední příčky naší oblíbenosti. Jednu malou nevýhodu tato odrůda má. Když jí jíte, tak fakt hodně teče. Možná proto má v názvu i cider. Jinak je to ale klasické biftekové rajče s masitou dužinou, až se divím, kde se v něm ta šťáva bere. Jak jsem psal u odrůdy Ananas, tak do dalšího roku určitě ano, pak se rozhodneme, co dál.

Stupické polní rané – odrůda rajčete, která se prý dá pěstovat jako keříková i tyčková. To vyzkouším v roce 2019. Pěstovali jsme ji již v roce 2017, to se ale moc nepovedla, protože jsme měli jenom jednu podtrženou sazenici. V roce 2018 jsem nechal dvě sazenice pro otestování. Růst celkem dobrý a násada plodů taky, i když asi méně než např. Tamina. Původně jsem tuto odrůdu plánoval nahradit právě Taminou. Pak jsem je obě ochutnal a rozhodl jsem se opačně. Stupické polní mi přišlo chuťově o dost lepší, než Tamina. Prostě klasická rajčatová sladce-kyselá chuť, jak si ji pamatuji z dřívějška. V dalším roce ji zase zkusím pořádně otestovat, jestli by to mohla být odrůda pro prodej. Zatím to tak moc nevypadá, protože ta násada plodů až tak velká nebyla. Byl ale suchý rok, tak uvidíme do budoucna.

Perun – tyčková cherry odrůda s plody zajímavého tvaru. Ty jsou ve tvaru malé žluté hruštičky. Růst celkem dobrý a násada plodů hodně dobrá, možná jedna z nejvyšších. Chuťově nám to nepřišlo ale nic extra a v dalším roce už tuto odrůdu neplánujeme pěstovat.

Sweet Aperitif – tyčková cherry odrůda. Podle popisu na webu prodejce to má byt hodně sladké cherry rajče. Růst takový průměr, násada plodů celkem dobrá, ale ze všech cherry rajčat snad nejmenší plody (skoro jak divoká rajčata). Chuťově mi to nepřišlo jako nejsladší cherry ani z těch odrůd, co jsme v roce 2018 pěstovali. Spíš mi chuť připomněla kvalitní klasické rajče s vyváženým poměrem sladkosti a kyselosti. Škoda jenom, že jsou plody tak drobné. Když už mám jíst rajče „klasické“ chuti, tak se radši zakousnu do pořádného biftekového rajčete. Tohle je fakt taková jednohubka, která sice hezky zachutná, ale za chvilku o tom nevíte. Prostě si to nemůžu pořádně vychutnat, asi proto moc cherry rajčata nemusím. Takže nic moc růst, násada plodů průměr a dost malé plody znamenají, že s touto odrůdou do budoucna nepočítáme.

Kumato – takový můj experiment. Při čtení různých diskusí o rajčatech na internetu, jsem narazil na zmínky o rajčeti Kumato. Někteří psali, že se semínka ani neprodávají, že je to hybrid a že to má být něco extra. V Dellmartu jsem jednou viděl prodávat rajčata pod názvem Kumato, tak jsem pár koupil. Tvarově to vypadalo jako klasické rajče (mírně placatá koule) s tmavě hnědou barvou. Chuťově to nebylo nic moc, prostě jak se obvykle dá čekat od rajčete z obchodu. Schoval jsem si pár semínek, že to tedy zkusíme v roce 2018, co z toho bude. Růst sazeniček v bytě byl spíš slabší, na zahradě už celkem v pohodě. Násada plodů slušná. Dozrávání ale bylo hodně posunuté, snad nejpozdější odrůda ze všech, co jsme v roce 2018 pěstovali. Plody se ale tvarově dost lišili od rajčete, ze kterého mám semínka. Takže asi to bude fakt hybrid. Tvarově to byli takové menší soudky, nejvíc mi to připomínalo tvar odrůdy „Japanese black triffele“. I barva plodů byla této odrůdě dost podobná. Tmavě oranžová až tmavě hnědá, u stopky mírně zeleně žíhaná. Chuťově to nebylo špatné, ani nejlepší, ani nejhorší, co jsme zkusili. Normálně bych si tuhle odrůdu asi nevybral, ale chci zkusit pokračovat v experimentu a uvidím, jak to bude vypadat v další generaci.

San Marzano – tyčková odrůda rajčete paprikového tvaru. Pěstovali jsme ji již v roce 2017 a hlavním důvodem bylo, že podle informací na internetu to měla být nejlepší (nebo jedna z nejlepších) odrůd rajčat pro sušení. Je fakt, že se suší celkem dobře a po vysušení to není jenom slupka s trochou dužiny, jako některé jiné odrůdy. Hned v prvním roce jsem si tuto odrůdu přejmenoval z rajčete tyčkového na rajče plazivé. Zatím co jiná rajčata rostou hezky do výšky a táhnou se kolem opory, tak San Marzano má tendenci se neustále nějak kroutit a uhýbat do stran. Chvilku to nepohlídáte a už je mimo kontrolu. To se potvrdilo i v roce 2018, kde taky později už byli mimo kontrolu. Růst má tato odrůda celkem dobrý, násada plodů slušná. Chuťově to není top, ale je to rajče spíše na zpracování, než na přímý konzum, tak se to dá pochopit. V roce 2018 to ale s úrodou byl dost špatné. Jako představitel paprikových rajčat tato odrůda dost trpěla zahníváním špiček plodů. Něco jsme sklidili, ale většina plodů byla nepoužitelná. Asi bych tuto odrůdu už dále nepěstoval, ale manželka někde koupila (nějaký supermarket) rajčata San Marzano, ale asi v nějaké jiné verzi, možná Gigante. Chce to zkusit vysadit, takže ještě v dalším roce dáme odrůdě San Marzano šanci a uvidíme. Jinak se na odrůdu primárně pro sušení vybodnu a budeme sušit odrůdu Šejk, nebo možná nějaké biftekové odrůdy.

Andine Cornue – tyčková odrůda rajčete paprikového tvaru. Tuto odrůdu jsem koupil se záměrem, že nahradí odrůdu San Marzano. V tomto ohledu odrůda Andine Cornue u mě selhala. Růst sazenic slabší v bytě i na zahradě. Násada plodů nic moc, ale co bylo nejhorší, tak tato odrůda byla zdaleka nejvíc postižena zahníváním špiček plodů. V podstatě jsme z dvou rostlin sklidili jenom jeden plod, který nebyl znehodnocený. Chuťově to není žádný zázrak, ale to by mi ani tak nevadilo, protože jsem tuto odrůdu chtěl hlavně na sušení. Výnosem je ale asi tak poloviční oproti odrůdě San Marzano a ještě navíc k tomu, skoro všechny plody znehodnocené. Ani nebylo z čeho vzít semínka. Do budoucna s touto odrůdou nepočítáme.

Když už rajčata přežila bez zálivky to suché léto a pak zapršelo, tak jsme ještě čekali nějakou úrodu. Jenže v první půlce září přišel celkem tuhý mráz a zmrzli ne jenom plody, ale celé rostliny až do kořene. Takž sezóna 2018 ohledně rajčat žádná sláva. Aspoň jsme ale otestovali celkem dost odrůd a vybrali si pár favoritů do dalšího roku.

Po sezoně 2018 jsem si říkal, jak dále s rajčaty. Je mi jasné, že není nejlepší nápad pěstovat tolik odrůd každý rok, i když to nutkání tam je. Jednak nemáme dost velkou zahradu a taky je s více odrůdami o dost více práce. Uvědomil jsem si ale i to, že jsem na to testování šel asi špatně. Chtěl jsem otestovat „všechno“, ale tady asi cesta nevede. Sice jsme si vybrali oblíbené odrůdy pro rok 2019 a asi i dále, ale úplně spokojený nejsem. Rád bych měl silné zástupce v každé mé kategorii a vidím, že to tak není.

Rajčata jsem si rozdělil do několika skupin (kategorií). Jsou to klasická kulatá červená rajčata, které by asi měly být ty hlavní, co se týče pěstování k prodeji. Pak jsou to oblíbené cherry rajčátka, bifteková rajčata a rajčata na zpracování (sušení, protlaky, zavařenina).

Cherry rajčata moc neřeším, i když jsou hodně oblíbené, hlavně u žen a dětí. Manželka si vybral dvě odrůdy (Goldkrone, Black cherry). Obě odrůdy jsou kvalitní, akorát nejsou červené, takže uvidíme, jestli o ně bude zájem. Když tak to budeme pěstovat jenom pro sebe a pro nejbližší okolí. Rád bych do budoucna otestoval ještě pár odrůd cherry rajčat. Priorita to pro mě ale není.

Biftekové rajčata, to už je jiná věc. Chuťově moje nejoblíbenější a dají se i zpracovat na sušení, nebo vaření. Zatím si ale nejsem jistý moji top odrůdou, co se týká biftekových rajčat. Pro manželku jsou to odrůdy Černý Krym a Summer Cider. Jsou to super odrůdy, ale takový pocit, jako když jsem poprvé ochutnal v roce 2017 odrůdu Marmande, jsem neměl. To Marmande, to byl fakt orgasmus v puse. Ale možná je můj zážitek hodně ovlivněný tím, že jsme měli vlastní rajčata první rok a to rajče co jsem zkoušel, bylo hezky vyzrálé. Tento můj zážitek taky zachránil odrůdu Marmande z vyřazení po slabším výsledku v roce 2018. Možná jsem ale jenom nevděčný a už moc zmlsaný, když stále hledám něco ještě lepšího. Je ale fakt, že mám u rajčat rád to jejich sladko-kyselou chuť. Ta je pro mě právě taková akorát u červených rajčat. Žluté, nebo ty tmavší odrůdy už mají více té sladkosti. Červené biftekové rajčata, které u nás postoupili do dalšího kola, jsou Býčí srdce a Marmande. Býčí srdce je sice červené rajče, ale stále na mně moc sladké. Marmande jsem už popisoval a uvidíme v roce 2019. Je fakt, že když koncem léta zapršelo, tak ty Marmande rajčata doslova ožila a i chuťově to už bylo o hodně lepší a začínalo se to blížit tomu v roce 2017. Bifteková rajčata zatím nechám tak jak jsou a do příštího roku neplánuji testovat žádnou další odrůdu. Do budoucna to ale nevylučuji, protože stále hledám to svoje perfektní rajče.

Rajčata pro zpracování nejsou priorita, i když je fakt, že jsem si hodně oblíbil sušená rajčata a protlaku taky dokážeme spotřebovat hodně. Protože jsme ale historicky dělali protlak z rajčat které byly, tak ty speciální odrůdy nikdy nebyly nějak v popředí a myslím, že i nezaslouženě. Takové cherry rajčata jsou superstar, považované za něco extra. Je to ale pár měsíců v roce, když tedy nepočítám to, že si dnes rajčata můžete kdykoliv koupit v supermarketu. Naproti tomu zpracovaná rajčata můžeme jíst po celý rok a můžou tvořit podstatnou část našeho jídelníčku. Navíc lykopen je skvělý antioxidant, teplem se neničí, ale naopak je ho v protlaku více, než v čerstvých rajčatech. Moc jsem se ale nesetkal s tím, aby se pěstovaly odrůdy speciálně na protlaky (velkopěstitele nepočítám). Prostě se pěstovala klasická červená kulatá rajčata, a když jich bylo moc, tak se udělal protlak. Kdo se ale rajčatům trochu věnuje, tak ví, že rajče není jenom jedno (no dobře 2, když beru klasické kulaté červené a cherry), ale že odrůd je hodně (prý kolem 10 000) a že ty rozdíly tam jsou dost velké. I proto jsem chtěl odrůdu pro zpracování. V roce 2017 to byla odrůda San Marzano, v roce 2018 přibyla ještě odrůda Šejk. Hlavně ten Šejk vypadá dobře a budu ho zkoušet i nadále. Nevím, jestli zkoušet i nějaké další odrůdy na zpracování, když Šejk by měl být práce to nejlepší, nebo z nejlepších. Minimálně v roce 2018 zůstanu jenom u odrůdy Šejk a taky ještě jednou zkusíme odrůdu San Marzano. V dalších letech se uvidí.

Červené kulaté rajče je kategorie, ve které to je pro mě nejhorší. V této kategorii se pěstuje a prodává hodně hybridních odrůd. Já chci taky semenařit, takže mám omezený výběr. V roce 2017 jsme pěstovali jenom dvě odrůdy z této kategorie, jednu podtrženou sazenici odrůdy Stupické polní a pak odrůdu Tornádo, sazenice které manželka koupila na trhu. O odrůdě Stupické polní jsem už psal. U odrůdy Tornádo jsme měli nejvíce rostlin a taky z nich byla největší sklizeň. Tato odrůda je stálice mezi rajčaty v Česku. Pro mě má ale pár negativ. Je to hybrid, takže na semenaření se moc nehodí a je to rajče spíše do skleníku s rovnoměrnou zálivkou, jinak má sklon k praskání, co se i na zahradě potvrdilo. V roce 2018 jsem vybral nehybridní Taminu a vkládal jsem do ní velké naděje. I když lidem kolem přišla chuťově vyhovující, tak pro mě je to nedostatečné. Odrůdu Stupické polní jsem sice stále zachoval, ale nevypadá moc na to, že by to byl ten správný tahoun v kategorii červených kulatých rajčat. Chuťově mi to ale nejvíc připomíná ty rajčata s klasickou chutí, co si pamatuji z dětství. Na tuhle kategorii se chci do budoucna více zaměřit.

Pro rok 2019 jsem si dal jako cíl otestovat zase pár odrůd rajčat, ale už to nechci dělat jako v roce 2018. Chci si vždy zvolit jednu kategorii, kterou budu testovat. V roce 2019 to bude právě kulaté červené rajče, u kterého mám zatím po roce 2018 jenom jednoho zástupce, a to odrůdu Stupické polní. Další odrůdy z této kategorie, které jsem vybral pro testování, ale nejsou vybírané pro prodej. Spíš zatím vybíráme rajče pro sebe, a když se hodí i pro prodej, tak tím to bude lepší. Protože jsem ale vybral dvě nové keříčkové odrůdy, tak s tím moc nepočítám.

Dalším faktorem jak s rajčaty dále je i to, že nevím, jestli vůbec má v našich podmínkách velký smysl snažit se pěstovat rajčata k prodeji. Přece jenom výška 460 m n. m. a pěstování mimo skleník není ten způsob, jak se dnes rajčata k prodeji pěstují. Zatím pěstujeme 2 roky a každý rok jsme měli v září mráz. S tím musím taky počítat, takže sezona je o to kratší. Vím, že nikdy nebudu moct konkurovat velkým pěstitelům s jejich obřími skleníky, skoro automatickou produkcí a super hybridními odrůdami a ani se o to nesnažím. Více se snažím upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Ale všechno má své meze. Je asi lepší se na komerční pěstování nějaké plodiny (ne jenom rajčat) vybodnout, pokud na to nejsou vhodné podmínky. Jinak by se ta cena za zeleninu, aby to bylo ziskové, musela nastavit tak vysoko, že by to bylo už pro zákazníky (nebo většinu z nich) neakceptovatelné. Možná nakonec budeme pěstovat nějakou hybridní odrůdu ve skleníku, protože koupit ročně pytlík hybridních semínek není problém a skleník plánujeme dříve či později i tak. Zatím to ale pro nás není to důležité a spíš hledám odrůdy, kterým se bude u nás na zahradě dařit a budou nám vyhovovat i chuťově. Prostě je pěstuji a zkouším různé odrůdy, protože mně to baví. Rajčata a jejich komerční pěstování zatím odsouvám do budoucna.

Pro rok 2019 jsem se mírnil a vybral jenom 15 odrůd na otestování. Z roku 2018 dále postoupily odrůdy (v abecedním pořadí): Ananas, Black cherry, Býčí srdce, Goldkrone, Green zebra, Japanase black triffele, Kumato, Marmande, Noire de Crimee (Černý Krym), San Marzano, Stupické polní, Summer Cider, Šejk. Nové odrůdy jsem vybral jenom dvě, obě jsou typu keříčkové kulaté červené rajče. Odrůda Latah je nejranější odrůdou, takže bychom mohli mít rajčata i dřív než obvykle v půlce léta. Odrůda Siberian by taky měla být velmi raná a navíc by měla lépe odolávat nižším teplotám, co na našem pozemku je celkem aktuální. Obě odrůdy jsem nakoupil na stránce permasemínka.cz. Uvidíme, jak se všem vybraným odrůdám povede v roce 2019. Pak zase napíšu report pro lidi, které to baví číst.