Poučení 2018
Co se povedlo a co se nepovedlo. Co bych dělal jinak a „lépe“, kdybych měl tu možnost.
Co se povedlo:
Studna – tohle se povedlo jenom tak napůl, protože sice máme udělaný vrt a schválenou studnu, ale ještě je potřeba osadit šachtu a čerpadlo. To snad bude v dohledné době. Voda je fakt hodně důležitá, a kdybych začínal znovu a věděl to co teď, tak to bude jedna z prvních věcí, co na zahradě udělám. Asi by to šlo i úplně bez zdroje vody, ale muselo by se počítat s většími ztrátami a hodně nižší produkcí zeleniny. Po suchém roce 2018 a ne moc příznivé předpovědi do budoucna, je ale asi lepší se trochu „pojistit“ a zajistit si vlastní zdroj vody. Naštěstí na chalupě máme taky jednu studnu, i když zatím nevím v jakém stavu. Hlavně ale, že je.
Chalupa – trochu rychlá akce, ale nějak se to tak vyvinulo a máme základ pro pozdější bydlení, když se budeme chtít přesunout z Prahy pryč. Další půjčka na krku, ale jsme rádi, že chalupu máme. Čím déle tam chodíme, tím více nám přirůstá k srdci. Pro rok 2019 to plánujeme uklidit a pak už to bude snad jenom lepší a lepší.
Cibule – cibule byla snad největší překvapení mezi zeleninou v roce 2018. Hlavně po mizerné sklizni v roce 2017. Snad je to lepšící se půdou na zahradě, ale dobrý výsledek u cibule nás potěšil a dal naději, že to bude stále lepší.
Ovoce – rok 2018 byl obecně na ovoce hodně dobrý. Z vysazených stromků zaplodila první jabloň a jablíčka nám chutnala. Sklidili jsme i něco málo drobného bobulovitého ovoce (angrešty, rybíz). Hlavní ale byla produkce hrušek z hrušně, která je na hranici naší zahrady a pak ještě švestky, které rostou v pásu kolem jedné strany zahrady. S chalupou jsme pak koupili i jednu hezky plodící jabloň, takže jsme na podzim a zimu měli i zásobu jablek, se kterou jsme nepočítali. Něco ovoce jsme zpracovali na džemy, něco zavařili a celkem dost nasušili. Hlavně to sušení vypadá jako hodně dobrý způsob zpracování, protože spotřeba sušeného ovoce je u nás vyšší a v obchodě není zrovna nejlevnější.
Zakrytí záhonů – pořídil jsem si silážní plachty a na podzim zakryl asi půlku záhonů. Na jaře vypadali záhony celkem čisté a i ty prostory mezi záhony byli o dost lepší, než na podzim. Trochu nevýhodou je, že plachta nepropustí vodu a taky to, že se pod ní ukrývají myši a kočka pak do plachty dělá díry. Plachta ale udělala to, co jsem od ní čekal. Do budoucna plachty asi budu používat jenom na kratší dobu a cíleně na vybrané záhony, abych to vyčistil před výsevem na jaře. Myslím si ale, že to byla dobrá investice.
Co se nepovedlo:
Rajčata – pro rok 2018 jsem se rozhodl udělat test odrůd rajčat, ale počasí mi to mírně kazilo. Sice ty drsnější podmínky umožnili drsnější testy, ale očekával jsem o hodně lepší úrodu rajčat. Na to, že jsme měli 72 rostlin, tak sklizeň byla fakt mizerná. Nevážil jsem to, ale možná tak celkově do 10 kg rajčat. Bylo ale aspoň na otestování chuti a něco málo i na zpracování. Na podzim, kdy konečně zapršelo a vypadalo to, že by nějaká úroda ještě mohla být, tak přišel v září tak tuhý mráz, že zmrzli ne jenom plody, ale rostliny kompletně až ke kořenům.
Okurky – vysévali jsme je na dvakrát a nakonec jsme sklidili možná tak 5 okurek, které se skoro nedali jíst (moc hořké). Takže jeden záhon takřka k ničemu. Aspoň mně to ale „donutilo“ koupit nové semínka.
Myši – myši jsou asi ten největší problém, kromě vody, který na zahradě máme. V roce 2017 byly škody ještě celkem v normě, v roce 2018 to ale už bylo moc. Skoro každá větší brambora okousaná, takže z té mizerné úrody bylo ještě méně. Ještě více mně naštvalo, že okousaly kořeny u dvouleté jabloně a musel jsem ji vyměnit. Zatím jsem proti nim nepodnikal nic drastického. Udělal jsem jenom hadník, který by měl začít fungovat v roce 2019. Taky už pomalu likviduji kompostovací záhony, takže se to snad zlepší i díky tomu. Uvidíme v průběhu roku. Pokud nezafunguje kombinace hadníku, méně kop sena, kočka, která nám na zahradu chodí na návštěvu a plechovek od piva na drátech kvůli plašení, tak sáhnu po něčem jiném. Dost se doporučují parafinové bloky. Nebo ještě zkusím ten solární plašič. Určitě s tím ale budeme muset něco dělat.
Samovysévací záhon – v roce 2018 jsem chtěl zkusit samovysévací záhon na bylinky. Párkrát jsem četl na nějakým permakulturních stránkách, jak je to super a bez práce. Určitě je fajn, když máte na zahradě něco jedlého, co se množí nějak tak samo a není se potřeba o to moc, nebo vůbec, starat. Byl ale asi blbý nápad to zkusit na klasickém záhoně. Roketa se sice vysemenila hezky, ale to bylo tak všechno. Sklizeň oproti tomu, kdybych to sklidil včas a vysel další várku, byla fakt slabá. Byla to v podstatě jenom jedna úroda za rok, i to nic moc. Špenát se taky vysel sám, ale v porovnaní se záhonem, který jsme na podzim oseli cílené, tak sklizeň minimální. V roce 2019 na tom záhonu ještě zkusím nějaké bylinky a pak ho asi zapojím do klasické rotace. Samovýsevně zkusím pěstovat rostliny na jiných místech zahrady, např. kolem ovocných stromů, ale ne na zeleninových záhonech.
Plastové ohraničení záhonů – to ohraničení jsme si pořídili hlavně z důvodu, že jsem chtěl udělat trvalý samovýsevný záhon na bylinky, který by byl mimo klasickou rotaci záhonů. Když už tedy budeme něco takového dělat, tak jsme to chtěli mít pořádně. To plastové ohraničení pro jeden záhon nás vyšlo v OBI na 500 Kč, co je dost. Ohraničení jsme zabudovali do záhonu a očekávali jenom to nejlepší. Fakt je ale ten, že přes to tráva i tak prorůstá. Navíc, jak to ohraničení je zelené a ještě není moc v trávě vidět, tak na to občas šlápneme a láme se to. Takže investice skoro k ničemu. Ještě že jsme to neudělali u více záhonů.
Co bych dělal jinak:
Ohraničení záhonů – na podzim 2018 jsme začali dělat ohraničení záhonů ze starých střešních tašek, které máme na chalupě. Je to sice pracné, ale vypadá to, že svůj účel to plní. Nechceme už před každým setím, nebo sázením, čistit záhon od plevele. Sice je toho čištění stále méně a méně, ale bez nějakého ohraničení ta tráva prostě do záhonů prorůstá. Rádi bychom se této práce zbavili úplně. Vybudování ohraničení kolem všech záhonů bude hodně pracné, ale myslím, že se to vyplatí. Taky to nebudeme dělat najednou, ale postupně, jak budeme připravovat, nebo předělávat záhony. Původní nápad, nechat záhony bez ohraničení se neukazuje jako moc dobrý. To jedině v případě, že bychom chtěli udržovat i prostor mezi záhony bez vegetace, co ale zatím nemáme v plánu.
Testování zeleniny – tohle by se vešlo i pod heslo, méně je někdy více. Zeleniny je hodně druhů a odrůd a rád bych otestoval co nejvíc. Ale nejde to a určitě ne najednou. Do budoucna bych si rád každý rok vybral nějakou menší kategorii a té se pořádně věnoval. Při tom množství práce co na zahradě je, tak nějak nejsem schopný mít k testování půlku zahrady.
Zelené hnojení – zatím jsem to pořádně nevyzkoušel, i když semínka mám ještě myslím z roku 2017. V roce 2018 jsem zkusil vysít pohanku a svazenku. Bylo sucho, takže pohanka klíčila poměrně pomalu. Pak když už začal nějak růst, tak přišel v září mráz a bylo po pohance. Nebyla ale moc velká, tak do 5 cm, takže efekt zeleného hnojení moc velký nebyl. Bude to chtít vysít dříve. Svazenka taky neklíčila moc dobře, ale na rozdíl od pohanky přežila mráz, takže rostla déle. Stále ale byla dost malá a my jsme už chtěli přikrýt záhony před zimou, a taky jsme to udělali. Takže výsledný efekt zase nic moc. Bude to chtít lépe naplánovat osevní postupy, aby se tam vešlo i to zelené hnojení a splnilo to, co se od něho očekává.
