Rok třetí – 15. týden: Hrášek a bylinky
15. týden
Podle předpovědí počasí, které se tento týden hrnuly ze všech stran, tak jsem tento víkend očekával skoro apokalypsu. Nakonec to tak špatné nebylo. Zažil jsem na zahradě i nepříjemnější počasí. Pár vloček sice poletovalo, ale roztály snad dřív, než dopadly na zem. Akorát chvilkami foukal celkem nepříjemně studený vítr. Ale i kdyby to bylo horší, tak minimálně na chalupu bychom jeli, máme tam totiž sazeničky.
Takže první cesta zase na chalupu, kde jsme chtěli minimálně zalít sazenice. Sazenice nakonec ani moc zalévat nepotřebovaly. Asi jak bylo chladnější počasí přes týden. To ale moc nesvědčilo batátům. Z pěti rostlin dvě vypadají, jako kdyby je projel mráz. Uvidíme, jestli se vzpamatují.
Jediné sazeničky, které vypadaly, že jim prostředí na chalupě fakt prospívá, je pórek. Na obrázku to sice tak nevypadá, ale od posledně trochu povyrostl a sazeničky jsou celkově takové hezčí. Naproti tomu šrucha vedle už až tak moc dobře nevypadá. Nevím, jestli je to chladem, nebo něčím jiným.
Vytrvaly špenát taky nevypadá špatně. Sice je stále ve vaničce, kde jsem ho vyséval, ale už vypadá o dost lépe, než jak jsem ho vyndal z lednice, nebo i jak prospíval v bytě. Asi mu taky svědčí chladnější podmínky. Taky je odněkud ze Sibiře, tak možná proto. Nevím, jestli ho budu vůbec přesazovat před tím, než ho dám venku. Příští týden se rozhodnu.
Vytrvalá cibule a sléz vypadají snad beze změny. No aspoň že nechcípají. Ještě nějakou chvíli snad vydrží a pak uvidíme, jak si povedou venku na zahradě. Možná je venku šoupnu trochu dřív, protože mi přijde, že v těch sadbovačích to není žádná sláva. Minimálně ta vytrvalá cibule by to měla v pohodě zvládat.
Po zalití sazeniček jsme jako skoro každou návštěvu chalupy nabrali do auta střešní tašky. Konečně mě napadlo použít kolečko, které jsem objevil na chalupě. Sice starší, ale funkční. Proč mně to nenapadlo použít dříve, to nevím. Konečně jsme to nemuseli do auta nosit ručně. Hlavně manželka si pochvalovala. Taky jsme toho naložili trochu více než obvykle.
Na chalupě už pomalu odkvétají jarní kytky, ale zase pro změnu nám radost udělal myrobalán, který si chceme ponechat. I když v Praze jsou myrobalány pomalu po odkvětu, tak na chalupě i zahradě jdou do květu jenom teď.
Na zahradě bylo hlavním plánem pro tento den udělat záhony s hráškem. Když už počasí nebylo tak hrozné, jak jsem čekal, tak jsme se do toho směle pustili. Kromě hrášku jsme chtěli připravit i záhon na bylinky. Je to ten první záhon, který jsem chtěl mít jako trvalý a kde by byly některé trvalé bylinky v kombinaci se samovýsevem jednoletých. Nedopadlo to tedy, jak jsem očekával. Z těch trvalých tam v roce 2018 rostli jenom rukola a šťovík. Rukolu máme i v budoucím trvalkovém pásu kolem záhonů a přijde mi taková trochu zbytečná. Spíše zajímavost, než něco použitelného. Na rozdíl od jednoleté rokety má méně listové hmoty a hodně rychle vyráží do květu. Na zimu zmizí a na jaře zase vyklíčí. Necháme ji v tom pásu kolem záhonů jako zajímavost, ale v záhonech už ji nechci.
Šťovík nevyklíčil moc dobře, množná kvůli suchu. V průběhu roku 2018 moc nerostl, ale pak na podzim se trochu rozjel a po zimě je tam pár hezkých rostlin. Uvidíme v roce 2019. Pak ho když tak přesadím na nějaké vhodnější, možná trvalé místo a možná mu dám i trochu více prostoru. Roketa samovýsevně se moc nepovedla. Něco málo jsme v roce 2018 sklidili, pak ale všechno vyrazilo do květu. Pro včely a čmeláky fakt paráda, ale jinak nic. Nasbírali jsme hodně semínek a snad ještě víc se jich vyselo do záhonů. Bylo to vidět až na podzim, když zapršelo. Už ale nic nestihlo uzrát do konzumní velikosti a po zimě zase na záhoně, kromě plevele, nic není. Začíná obrážet rukola, ale tu na záhoně už nechceme. Pokud tam budeme vysévat roketu, tak jedině pro okamžitý sběr a možná necháme pár rostlin na semena. Těch ale máme po minulém roce fakt dost.
Když už jsme se rozhodli ten bylinkový záhon předělat, tak jsem se rozhodl, že tam vysejeme kopr na brzký sběr zelené hmoty. Pak po sklizni kopru tam snad stihneme dát ještě nějaké pozdější bylinky. Manželka začala připravovat bylinkový záhon, já jsem se pustil do záhonů, kde chceme mít hrášek. Plochu pro hrášek pomalu rozšiřujeme. První rok jsme měli hrášek na půlce záhonu. Po sklizni jsme si řekli, že příští rok (2018) to bude chtít pro hrášek celý záhon, co jsme i udělali. Po sklizni v roce 2018 jsme usoudili, že těch záhonů s hráškem by se hodilo i více. Pro rok 2019 jsem naplánoval dva záhony a dále uvidíme. O čerstvý hrášek je celkem zájem, akorát to není ekonomicky zajímavá plodina. Prostě se mi to nevyplatí pěstovat na prodej ve velkém. Takže zatím budeme pěstovat hlavně pro sebe a něco málo prodáme. Do budoucna se to možná změní.
Záhony, které jsem pro rok 2019 vybral pro hrášek, nebyli nikdy ryté a ani to budoucna neplánuji. První rok tam byl kompostovací záhon a na něm cukety. Druhým rokem tam byl taky kompostovací záhon, ale tentokrát brambory. Po dvou letech přikrytí senem a od podzimu 2018 do jara 2019 přikryté silážní plachtou, bylo místo pro záhony už celkem čisté. Natáhl jsem provázek, udělal (naznačil) rýčem okraj záhonů, zkypřil vidlemi plochu záhonů a pak už jenom vyčistil záhon od zbytků plevelů. Hlavně tedy po krajích, na středu záhonů toho moc nebylo. Dokonce jsem už ten záhon ani nerovnal hráběmi, jak jsem to dělal doteď. Když jsem ho totiž kypřil vidlemi a pak čistil od plevele, tak jsem zjistil, že i když nepršelo už celkem dlouho, tak suchá je jenom malá horní vrstva půdy a pod tím je půda celkem vlhká (víc, než jsem čekal). Proto jsem ji chtěl narušovat jenom do té míry, jak je nezbytně nutné. Nejraději bych ten hrášek jenom zatlačoval do půdy a pak dírku zahrnul. Bylo by to ale hodně pracné, tak jsem udělal řádkovačem (tím hákem z chalupy) rýhy, do kterých jsem hrách vkládal v asi 5 cm rozestupech. I tak je to ale hodně pracné a udělat takto dva 8 metrové záhony je celkem namáhavé. Chtělo by to něco vymyslet. Nějaké nápady už mám, tak to zkusím u fazole, jak to půjde, a budu referovat.
Manželka vyčistila bylinkový záhon, tak jsme vyseli na půl záhonu dvě osvědčené odrůdy z minulého roku (Monarch, Hanák). Tohle bude kopr primárně pro sběr zelené hmoty. Pak ještě chci vysévat kopr k okurkám, kde ho nechám déle a bude na nakládání zeleniny a asi i na semínka. Po sklizni kopru na bylinkovém záhonu tam možná dáme ještě nějakou trvalou zeleninu, např. pažitku, vytrvalou cibuli, naťovou petržel. Když se zadaří, tak ten záhon necháme nadále na bylinky, když ne, tak ho možná zase zapojím do pravidelné rotace.
Na záhonech, které jsme oseli a zakryli netkanou textilii, už vyklíčila ředkvička a roketa. Kontroloval jsem to jenom tak zběžně bez odkrývání záhonů. Horší je to se špenátem, pro který jsme vyčlenili jeden záhon a nezakrývali jsme ho. Zatím tam toho špenátu moc nevyklíčilo, akorát se tam „hezky“ klube nějaký plevel. Nevím, čím to je, že špenát tak špatně klíčí. Asi to bude suchem. Studnu zatím nemáme hotovou a tolik vody nepřivezeme, abych si mohl dovolit zalévat záhony. Asi ještě chvilku počkám, a když nic, tak ten záhon přikryji silážní plachtou a později tam vysejeme mangold, jak i bylo v plánu. Nějaký špenát máme i na jiných záhonech a ještě to můžu mixnout na záhony se salátem a rajčaty. V podstatě se ale opakuje situace z roku 2018 (ohledně počasí) a z toho fakt nemám moc radost.
Brukvovitá zelenina, kterou jsme předsévali do mini fóliovníku, už taky celkem vyklíčila. Tam to každý týden zaliji aspoň trochu, protože i když jsou na ty fólii otvory, tak tam asi moc vlhka nepronikne. Zdá se mi to ale nějak pomalé tento rok. Přijde mi, že už je čas vysadit kedlubny a nám jenom teď vyklíčili a zatím to tedy moc neroste. Manželka říká, že je to kvůli tomu, že je zatím moc chladno. Taky k tomu asi přispívá to sucho. Tak nakonec uvidíme, jestli budeme mít vlastní sazeničky brukvovité zeleniny. Přemýšlel jsem, že pro příští rok zkusím na chalupě vybudovat nějaké pařeniště právě za tímto účelem. Nebo tam možná už budeme mít skleník. To ale závisí na tom, jak se nám povede uklidit pozemek na chalupě. V nejhorším zase koupíme sazenice v nějakém hobby marketu, nebo na farmářském trhu.
Obešli jsme i ovocné stromky a ty zatím vypadají dobře. Třešeň Kaštánka, kterou máme od začátku, jde do květu. Snad je nesežehne mráz.
Konečně můžu dát i fotku kvetoucího myrobalánu „Star of Hollywood“. Kvetoucí stromek se nám fakt líbí. Květy jsou trochu jiné, než u ostatních myrobalánů, co jsem viděl, a taky jsou o hodně větší. Snad ochutnáme i nějaké plody.
Poprvé se chystají do květu asijské hrušně. V dokumentu, co mám o asijských hrušních, se píše, že se u nich dělá probírka květu, protože jich nasazují fakt hodně. V sadech to dělají chemicky. Já to samozřejmě chemicky dělat nechci a vybíral jsem odrůdy, u kterých to není potřeba. Ale když vidím tu násadu květů, tak asi bude lepší nějakou tu probírku udělat, i když jenom ručně. Zatím jsou stromky malé a šlo by to. Později už snad budou dost silné, aby tu násadu zvládali.
Příští týden asi už vysadíme brambory. Sice se ještě trochu obávám nízkých teplot, ale je to do sena, tak by to měli zvládnout. Taky bych rád připravil druhý záhon na saláty a rajčata. Saláty už by bylo dobrý vysít. Další záhony na fazole, cukety, okurky, papriku apod. jsou už taky skoro v termínu na přípravu, takže práce stále hodně.
Sazeničky v bytě na parapetech hezky rostou. U paprik žádná změna. Stále nejlépe rostou sazeničky té červené papriky, o které manželka tvrdí, že je to něco jiného, než ten zbytek, co jsme měli na zahradě. Odrůda Granova, která je ve stejném truhlíku, je jenom o něco málo menší.
Oranžové testovací papriky taky jedou hezky. Po přesazení do truhlíků rostou asi stejnou rychlostí, jako ty červené. Jsem fakt zvědavý, jak si povedou na zahradě a jak budou plodit.
Mám celkem radost z toho, že se hezky rozjel lilek. Oproti roku 2018 je to fakt neporovnatelné. Nevím, jestli je to odrůdou, nebo podmínkami. Hlavně že roste. Stejně tak papriky Rubinova, které jsou ve stejném truhlíku, rostou moc dobře. Ze začátku vypadaly fakt nic moc, asi kvůli opožděnému klíčení. Teď ale už skoro dohnaly ty největší papriky. Jenom odrůda De Cayenne, která je taky ve stejném truhlíku, moc nejede. Nevím, čím to je. Špatné klíčení, slabý růst. Asi trochu vyrostli, i když těžko říct, protože to dost zkresluje ten větší truhlík (v porovnání s minipařeništěm). Ještě ale mají měsíc čas, než je dáme na zahradu. Do té doby by ještě mohli trochu vyrůst.
Z celeru mám taky celkem radost. Ty nitě, co jsem přesazoval minulý týden, už začínají vypadat jako sazeničky celeru. Asi je příští týden odvezeme na chalupu. Možná jim bude víc vyhovovat trochu chladnější místnost na chalupě, a taky potřebuji zase uvolnit místo na parapetu.
Místo na parapetu potřebuji pro rajčata. Rostlinky už vypadají celkem hezké. Kvůli úspoře místa jsem je vyséval ve větším množství do jedné buňky minipařeniště, než obvykle. Samozřejmě vyklíčila skoro všechna semínka, takže už jim je dost natěsno a chtělo by to rozsadit.
Bazalka, kterou jsem vysel minulý týden, už taky celkem hezky vyklíčila. Proto se hodí uvolnit místo v minipařeništi pro budoucí rozsazování. Uvidím, jak ta bazalka poroste. Předpěstovávám ji prvním rokem. Zatím bych rád využil to minipařeniště, ale když budou ty rostlinky moc velké, tak to asi bude chtít další truhlík, nebo jinou větší nádobu. Moc místa v bytě ale už na to nemám a nosit na chalupu i papriky se mi zatím moc nechce. Přece jenom, ještě není tak teplo a nerad bych ty hezké sazeničky zničil. To radši trochu potrápím tu bazalku.
Jinak u rajčat je celkem vtipné to, že odrůdy, které jsem po roce 2018 favorizoval, mají nejslabší sazeničky. Naopak odrůdy, které mám v plánu odepsat, tak jako kdyby chtěli ukázat, že ještě s nimi mám počítat a mají nejhezčí sazeničky. Taky sazeničky nových odrůd Latah a Siberian vypadají fakt hodně dobře. To bude po sezóně 2019 hodně těžký výběr, které odrůdy si necháme. Máme jich ale prostě moc a redukci chci udělat.